27. 3. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 3. 2008

Ať už náboženské nebo nenáboženské, určité hodnoty jsou nám posvátné

Ačkoli jsem podobně jako Štěpán Kotrba spíše zastáncem republiky než konstituční monarchie či jiných forem vlády (a to zejména z toho důvodu, že česká historická zkušenost je zcela jiná než např. britská či švédská - nebo jinak: vůbec si nedovedu představit něco jako "český král") a i když jsem, opět podobně jako Kotrba, vřelým příznivcem odluky církve a státu, nemyslím, že lze dělat rovnítko mezi sekularizovanou společností a odlukou či republikánstvím.

V takové Británii je dodnes anglikánství státním náboženstvím a hlava státu je zároveň hlavou církve. Totéž platí nebo přinejmenším donedávna platilo o luteránství ve Švédsku a v Dánsku. Jsou proto Británie, Dánsko a Švédsko málo sekulární státy? Princip sekularity vyšel vlastně ze samého křesťanství, a to už v dobách apoštolských, kdy se vycházelo z Kristova "co je Boží, Bohu, co je císařovo, císaři". Později se křesťanství rozdělilo na západní a východní proud.

Na východě byla církev zcela podřízena světské moci, ba císař byl hlavou církve (césaropapismus... de facto něco podobného zavedl Jindřich VIII., když se odloučil od Říma a dal podnět ke vzniku anglikánské církve, nebo luterští vladaři), na západě se církev stala samostatnou mocenskou strukturou, která v jeden čas byla mocnější než samotní světští vládci (vrchol za boje o investituru). Někteří lidé v této samostatnosti církve vidí důležitý kořen západní kultury, která vždy stála na mocenském potýkání a pluralitě (na rozdíl od východu, který vždy připomínal víc stojatou vodu starých despocií), a středověk skutečně pluralitní byl (nejen kvůli střetu mezi světskou a církevní mocí), i když my pod vlivem osvícenců nejsme zvyklí nad ním takto uvažovat.

"Sekularita" státu se ve vážném a silném smyslu, jak ji známe dnes, začala rozvíjet jako požadavek doby s reformací, kdy bylo stále zřejmější, že Evropě nezbývá než přistoupit na náboženskou toleranci a odlišit stát od náboženství (srv. Edikt nantský, zrušený galikanistickým králem Ludvíkem XIV.). Luterský a vůbec reformační étos vnesl do hry starokřesťanský ideál svobodného svědomí, vzdorujícího vládcům tohoto světa. Pokud vím, tak poprvé se sekulární stát uskutečnil v USA, které jsou přísně sekulárním státem právě proto, že od počátku byly vytvářeny křesťany (a judaisty) nejrůznějších denominací.

Naopak v Evropě po Francouzské revoluci a pádu Napoleona došlo k restauraci aliance oltáře a trůnu (která byla utvořena právě po celkovém oslabení konzervativních sil po nástupu osvícenství, jinak před osvícenstvím se oltář a trůn stále ještě moc rádi neměly, tedy v katolických zemích, kdy oltář znamenal cizí moc - Vatikán - v rámci státu, který ovládal trůn), čili např. francouzský, tak slavný, sekularismus je jakousi křečovitou reakcí na restauraci a na ultrakonzervativní politiku Říma v 19. století (tzv. ultramontanismus, který měl právě ve Francii značný vliv ).

Podtrženo a sečteno: princip sekularity je výrazem určitého nezbytí, a proto má mnoho podob v různých podmínkách (USA, Francie, Británie). V dnešní době, kdy čelíme otázkám, co dělat s vlastními civilizačními kořeny a jak reflektovat islám, je zapotřebí ho znovu promýšlet jako pozitivní hodnotu (první s tím myslím začal Locke v Listech o toleranci, jimiž položil základ politické ideologii zvané "liberalismus") a ne jen jako formální podmínku demokracie či jako pouhý fakt.

Ať už náboženské nebo nenáboženské, určité hodnoty jsou nám posvátné, a musíme se ptát které a proč. Ne snad proto, abychom zjistili fakta (ta jsou historicky rozmělněná, banální, jsou výsledkem nějakých střetů různých sil), ale abychom zajistili integritu naši a integritu naší civilizace.

O americkém sekularismu více ZDE

O francouzském sekularismu více ZDE
                 
Obsah vydání       27. 3. 2008
27. 3. 2008 Budou nás okupovat Američané i Rusové společně ?
27. 3. 2008 Pohled zvenčí: Konec kapitalismu, jak jsme ho znali?
27. 3. 2008 Americe vládne soukromá korporace
27. 3. 2008 Jak říká pan premiér, měla jsem děti nemít a bylo by po starostech Jitka  Pokorná
27. 3. 2008 Závodění krys, neboli chyba motivačního systému Uwe  Ladwig
26. 3. 2008 Mirek Topolánek byl pobytem ve Vietnamu dojat
26. 3. 2008 "Nadstandartní" atmosféra?
27. 3. 2008 Fatální tragedií je nízká intelektuální úroveň tohoto premiéra a této vlády Jan  Čulík
27. 3. 2008 Remembering Czechoslovakia 1948 and 1968: Reflections on Two Pivotal Years in Czech and Slovak History
27. 3. 2008 Pygmalion Otokar  Fischer
27. 3. 2008 Sarkozyho námluvy v Londýně Ivo  Šebestík
27. 3. 2008 Senátor Tejnora: Radar mít musíme, protože USA stály při zrodu ČR, atd.
27. 3. 2008 Čína, kde jsou stávky zakázány, se stává stávkovým centrem světa
27. 3. 2008 Otokar Fischer -- nejen překladatel Fausta a Zarathustry Nikola  Richtrová
27. 3. 2008 Co se může stát v této Evropě: Němkám zakázali vrátit se do Německa
27. 3. 2008 Přílišná podobnost s Háchou Vojtěch  Filip
27. 3. 2008 Ať už náboženské nebo nenáboženské, určité hodnoty jsou nám posvátné Boris  Cvek
25. 3. 2008 Cikáni Přemysl  Janýr
26. 3. 2008 Které Americe máme být vděční? František  Řezáč
26. 3. 2008 Plastiky dneška je Komunistický svaz mládeže Ondřej  Slačálek
27. 3. 2008 Rádio bez reklamy? Jinde nemožné Lukáš  Rychetský, Jiří G. Růžička
27. 3. 2008 Dobře vyrešeršované články mají tu výhodu, že nejdou odmítnout jako špatně vyrešeršované Štěpán  Kotrba
27. 3. 2008 Vložky, kondomy a veřejný prostor Pavel  Kopecký
27. 3. 2008 Pacifističtí Češi...?
26. 3. 2008 Kosovo: Jak československá diplomacie selhala Miroslav  Polreich
26. 3. 2008 Kosovo -- naše odpovědnost za konflikt má pokračovat uznáním Miroslav  Polreich
26. 3. 2008 Boj za svobodu není nelegitimní jen proto, že ho podporují Spojené státy Jan  Čulík
26. 3. 2008 Informace, které by neměly zapadnout Jiří  Jírovec
25. 3. 2008 Evropou s Markem Twainem Irena  Zítková
26. 3. 2008 Kritéria omezenosti určují ráz světa Bohumil  Kartous
25. 3. 2008 Radar - Bursíkova zhouba Ivan  Větvička
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008