Agent cizí zpravodajské služby byl vždy zrádce své země. Za jakéhokoliv režimu. A za jakéhokoliv režimu zrádcem zůstane. Byť mnohdy neodhaleným, byť mnohdy nepotrestaným. Byť mnohými oslavovaný a mnohými dokonce uctívaný. Byť oceněný Nobelovými cenami či čestnými doktoráty a jinými cetkami. I zrada se musí ocenit. Dolary se všechno zaplatit nedá.

Ideologicky determinovanou, a tudíž nepravdivou konstrukcí Jana Čulíka třeba je, že cíle americké zahraniční politiky vůči socialistickému Československu byly shodné s cíli československých obyvatel. Nebyly. Alespoň ne se statisticky měřitelným množstvím (nepočítám-li Vyčítala, plzeňské nostalgiky v jeepech a romantické návštěvníky amerického kulturního střediska a odběratele časopisu Spektrum). Svoboda tehdy ani dnes není nutně totožná s kapitalismem. O tom ani v tom Spektru tehdy nic nepsali. Vyhýbali se tomu i propagandisté na Svobodné Evropě a Hlasu Ameriky. Vyhýbali se tomu tak dlouho, až mnozí uvěřili... Ani v roce 1968, ani v letech pozdějších až do roku 1989 VĚTŠINA obyvatelstva ČSSR nechtěla kapitalismus v té podobě, v jaké figuroval v sousedních státech (demokratických dle západních měřítek) a jaký nastal po roce 1989. Dubčekova a později Gorbačovova idea "socialismu s lidskou tváří", ona perestrojka byla ale cílem mnohých. To ovšem nebylo zase cílem USA a Gorby nedohlédl konců své vlastní ideje. VÍCE DEMOKRACIE, VÍCE SOCIALISMU. To bylo heslo, které rozněcovalo představivost v roce 1968 i 1989. A ne Vraťte nám NAŠE továrny. Ani JZD nechtěla bourat většina zemědělců... Krach českého zemědělství od té doby probudil i restituující malorolníky. Jedna kravka a pár polí už dnes nikomu štěstí nepřinese. JZD s deseti tisíci hektary přežít může.

Většina Čechů nechtěla pouhou práci ve mzdě, nechtěla nezaměstnanost, nechtěla zdravotnictví za peníze, nechtěla nedůstojnou výši penzí a ponížení starých lidí. Nechtěla defraudace národního jmění, nechtěla rozkradený a zničený průmysl, nechtěla tunelování ekonomiky, nechtěla žoldácké intervence za cizí zájmy placené z kapes nás všech. Nechtěla nekonečnou diskuzi a prezidentské omluvy sudetským Němcům za "vyhnání", nechtěla umlčování antifašistických odbojářů, nechtěla restituce církvi a šlechtě. Nechtěla vyznamenání vrahům. Chtěla pád železné opony. Chtěla otevřít svět. Chtěla ukončit blokádu COCOM a konvertibilitu koruny. To vše byly kroky, které brzdily pokrok. To všechno lze vyrešeršovat - nejen v naší ztracené paměti.

A proto Jan Čulík má problém s dobře vyrešeršovanými články... Protože nesouhlasí se sny o tom, kterak všichni chtěli vždycky pád socialismu a byli vděční USA za její zpravodajskou válku proti režimu. Nechtěli. Nebyli. Češi chtěli samostatnost, kterou až na nějakých deset let nikdy nepoznali. Nechtěli nikdy okupaci Rusáky a dnes ze stejných důvodů nechtějí ani Amíky. Protože jeden jako druhý se chovají jako panstvo. Velmoc. A Češi byli vždy plebejci.