Při pátečním příjezdu Benedikta XVI. do Vídně vystoupili při jeho setkání s věřícími na náměstí "Am Hof" kardinál Christoph Schönborn a vrchní rabín Paul-Chaim Eisenberg. Kardinál ve svém projevu upozornil na to, že "kořeny křesťanství leží v židovství. Křesťanská církev nesmí na tyto kořeny zapomenout. Leží v tragice tohoto města, že právě tyto kořeny zapřela až k bezbožné vůli zničit tento národ, kterému láska Boha nejdříve patřila", prohlásil Schönborn s ohledem na četná židovská pronásledování a holocaust.

Vrchní rabín citoval z bible slova, "že všechno má svou dobu a všechny záměry nebe mají svou hodinu. Je čas k rození, čas k umírání, čas k setí a čas vytržení zasetého". V minulosti bylo zaseto "mnoho strašného", řekl Eisenberg a Benedikt XVI. svou přítomností u památníku obětí holocaustu provede jeho "vytržení". Židovství není jen smutek a nežije jen v minulosti. Existuje i současnost a radost z otevření katolické církve, řekl vrchní rabín. Papež pak spolu s ním navštívil památník holocaustu vybudovaný na památku 65 tisíc zavražděných rakouských Židů nacisty na "Judenplatzu", kde setrval v tiché modlitbě.

Před příjezdem papeže navštívil minulý týden Izrael rakouský spolkový kancléř Alfred Gusenbauer. Během třídenní návštěvy se setkal s nejvyššími izraelskými a palestinskými představiteli, prezidenty Šimonem Peresem a Mahmudem Abbasem a premiéry Ehudem Olmertem a Salamem Fajadem. Gusenbauerova návštěva této oblasti byla první cestou šéfa rakouské vlády za posledních devět let. Vztahy k Izraeli byly narušeny poté, co se v Rakousku začátkem tohoto tisíciletí ujala vlády koalice lidovců s pravicovými populisty vedenými Jörgem Haiderem. To vedlo nejen k přerušení styků s řadou zemí Evropské unie, ale Izrael na to reagoval odvoláním svého vídeňského velvyslance.

Již před tím vztahy mezi oběma zeměmi měly turbulentní vývoj, který vyvrcholil v osmdesátých letech zvolením kontroverzního Kurta Waldheima spolkovým rakouským prezidentem. Proto se považoval za historický přelom v oboustranných vztazích rok 1993, kdy tehdejší sociálně demokratický kancléř Franz Vranitzky přiznal ve svém projevu na Hebrejské univerzitě spoluodpovědnost Rakouska na nacistických zločinech vůči Židům. Stejně tak nyní učinil i Gusenbauer, který při udílení čestného doktorátu v děkovném projevu se znovu přihlásil k morální odpovědnosti své země na pronásledování Židů. "Mnoho původců holocaustu byli Rakušané. Mnoho Rakušanů bylo součástí nacistické mašinérie, která do Evropy přinesla smrt, utrpení a zničení", řekl Gusenbauer při návštěvě památníku holocaustu Yad Vashem. Před tím položil v Tel Avivu věnec na místě, kde byl zavražděn přední izraelský politik Izak Rabin.

Při jednání šéfů vlád Rakouska a Izraele bylo konstatováno, že současné bilaterální vztahy jsou dobré, což potvrzují i vzrůstající obchodní vztahy. Došlo však k diferencím, pokud se jednalo o spolupráci ÖMV s Teheránem, jak bylo vyjádřeno na společné tiskové konferenci. Gusenbauer sice ujišťoval, že tato rakouská společnost, obchodující s minerálními palivy, dodržuje všechny mezinárodní předpisy při styku s Iránem, Olmer však prohlásil, že mu v tomto případě nejde o legalitu, ale o "politickou dimenzi" těchto obchodů. Rakouské firmy by měly lépe rozvažovat, zda mají s touto zemí obchodovat. Olmer současně apeloval na Sýrii, aby zahájila jednání bez předběžných podmínek. O nastávajících listopadových jednáních ve Washingtonu s Palestinci hovořil však vágně.

Gusenbauer navštívil též palestinské autonomní oblasti, kde na setkání s prezidentem Abbasem vyjádřil "hlubokou solidaritu s Palestinci". Vyslovil přitom kritiku na budování zdi mezi Izraelem a palestinským územím. Novinářům prohlásil, že "Rakousko udržuje velmi dobré bilaterální vztahy jak z Izraelem tak Palestinci"a vyjádřil naději, že posun v mírovém procesu potvrdí i nastávající washingtonské jednání, které Rakousko podporuje. "Naše úloha na'Blízkém východě je mistrovským vyjádřením rakouské zahraniční a bezpečnostní politiky", řekl kancléř Gusenbauer.