Jenže to jsou prostě knížecí rady. Pokud daný rozumně uvažující člověk dospěl do nějaké životní situace, kdy už nemá energii věci řešit, a to až tak, že o tom píše články, tak mu tyto aktivizační poznámky nepomohou, ba naopak.

Jistě, můžeme poradit postiženým lidem, že je zde např. celá řada sportovců, kteří jsou paralympijskými sportovci a přijdou si tím, pokud vyhrají, na pěkné peníze. Takže vlastně nějaké dávky pro invalidy jsou jen pro ty tupější, kteří ještě nesportují ve fitku a nesoutěží o ceny.

Takhle to prostě nejde dělat, to je zvrácená logika. Je třeba vycházet z převažující sociální situace daných lidí v rámci určité sociální skupiny, nikoli hokynařit s poskytnutím dávky v odůvodněném případě s tím, že je "i případ který ji nepotřebuje".

Je to totiž všechno jenom o tom, kolik toho na lidi naložíme a co jim uznáme. Invalida může i na vozíku prodávat v hypermarketu. Netřeba invalidních důchodů!