5. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 2. 2008

Ani církevní restituce nejsou zadarmo

Chce Bůh radar a rakety?

Církve jsou v religiózních společnostech nejbližším funkčním ekvivalentem politických struktur. Česká společnost je ovšem nábožensky spíše vlažná. Podle demografických výzkumů je praktikujících katolíků v Česku kolem patnácti procent, věřících, kteří se hlásí k jiným náboženstvím, ještě méně. Odhad, že míra religiozity v českých zemích se pohybuje kolem dvaceti procent, tedy nebude daleko od pravdy. České církve proto mohou jen závistivě pokukovat po dění v katolickém Polsku i Německu. A už vůbec nemohou srovnávat svůj vliv s tím, jak dalece se uplatňuje v americké společnosti.

(Ve středu vychází v týdeníku A 2 ve zkrácené verzi.)

Zajímavé je přitom to, že před druhou světovou válkou se právě tam pohybovala míra religiozity kolem třiceti procent. Dnes se ovšem podle našeho předního religionisty Ivana Odilla Štampacha k některé z církví hlásí neuvěřitelných 98% Američanů.

Mnoho lidí u nás se domnívá, že současná americká administrativa je jen nástrojem velkého byznysu, především ropného průmyslu. Pravda je však poněkud jiná. Výrok George Bushe o tom, že jej do Iráku "poslal Bůh" zapadl téměř bez povšimnutí. Bushe vynesla do křesla prezidenta Spojených států amerických jeho populistická politika, postavená na demonstraci směsi okázalého vlastenectví a konzervativního, "fundamentalistického" křesťanství.

Nic proti tradičním křesťanským hodnotám, na nichž je postavena -- byť většinou již "kacířská" -- evropská společnost. Láska k bližním, nenásilí, respekt k cizímu majetku, pochopení pro slabší... -- proč ne? Když to ale nejrůznější kazatelé, evangelisté, jak se američtí duchovní označují, "televangelisté", vystupující na specializovaných televizních kanálech, jejichž signál pokrývá celou Ameriku, přeženou, dojde k naplnění úsloví "všeho moc škodí". Což se za vydatného přispění těchto "evangelistů", reverendů, kazatelů a dalších křesťanských "imámů"stalo.

Do čela největší mocnosti světa, která stojí proti islámskému fundamentalismu, byl instalován fundamentalista křesťanský. Biskupové Sjednocené metodistické církve, ke které se hlásí, vydali v listopadu loňského roku rezoluci, která jej mj. vyzvala k tomu, aby inicioval "bezpečné a úplné stažení" všech vojáků z Iráku a aby Spojené státy zahájily plán obnovy Iráku odpovídající humanitárním, sociálním a vzdělávacím potřebám jeho lidu. Co na to Bush? No hádejte...

Boj ideologií? Boj náboženství? Ne, boj náboženských extrémistů. Na počátku 21. století. Spojené státy vedou pod vedením svého prezidenta nové křižácké tažení, do něhož se snaží zatáhnout i své nábožensky vlažnější spojence. Argumentují demokracií a mají na mysli hypertrofovanou morálku. Neměly by šanci, kdyby za nimi nestála stále nejvýkonnější ekonomika světa, která může sytit absolutně největší zbrojní rozpočet na této planetě. O to jsou nebezpečnější. Američané vydávají na zbrojení víc, než celý zbytek světa dohromady.

Kontroverzní snaha uvrtět v Evropě základy systému protiraketové obrany není tedy výsledkem nějakých racionálních úvah. Argumenty typu " budoucí iránské rakety" by byly v jiných situacích směšné; ve světle víry v cosi zjeveného však signalizují, že přicházejí z jiné dimenze. K čemu rozum, když je třeba věřit? K čemu rozum, když máme nepřítele, který nám sídlí v palici, protože je k vidění v každé televizní stanici?

Nový byznys, nové možnosti

Je-li sedmdesát procent Čechů vůči systému protiraketové obrany skeptických a s použitím rozumových argumentů jej odmítá, dokládá současně, že jejich uvažování stojí na zcela jiných základech. Vláda, která racionalitu tohoto odporu popírá, prohrává jednu veřejnou bitvu za druhou. Snaží se tlak občanské společnosti marginalizovat, stigmatizovat její reprezentanty, a když to nepomáhá, otevřeně ji ignoruje. Důvody tohoto postoje jsou pohříchu ideologické. Mezi zástupné argumenty občas probublá to, co si politici z vládní sestavy skutečně myslí: "Ruské vyhrožování je přesně tím důvodem, abychom obranu proti raketové hrozbě měli, " řekl v debatě klubu Osma v březnu 2006 týž Alexander Vondra, který na Rádiu Česko (20. 2. 2007) prohlašuje "budeme Rusku vysvětlovat, že ten radar ani celý ten systém protiraketové obrany není namířen proti němu, že je to reakce spojenců na úplně jiné hrozby, než představuje Moskva." Nutno dodat, že "ruské vyhrožování" bylo důsledkem analýzy hrozby, již podle ruských vojenských odborníků zejména radar systému představuje.

V situaci, kdy více než dvě třetiny občanů stojí v této věci proti vládě, hledá česká administrativa spojence. Koncem loňského roku se snažila zlomit brdské starosty slibem investic. Většina starostů nemravný obchod odmítla. Bylo tedy třeba obrátit se jinam. Tou částí občanské veřejnosti, která by mohla na nabídku slyšet, jsou církve. A zajímavé je, že církve, které na restituce čekaly léta, dostaly v této situaci od vlády naději: stát jim chce vrátit majetek za 267 miliard.

To vše před volbou hlavy státu. Cyril Svoboda, lidovecká eminence, to řekl "čestně" a naplno: něco za něco, když nám ODS odhlasuje restituce, my jí odhlasujeme prezidenta. Myslel to jistě upřímně, ale jsou věci, které se neříkají nahlas. Takže o ničem takovém se ve skutečnosti nikdy nejednalo a nikdy a žádný takový nebo makový požadavek namouduši nezazněl, křižují si dotčení politici.

Banky si mnou ruce. "Nepochybně vznikne nové odvětví v bankovním sektoru, zaměřené na církevní klienty, podobně jako v USA," usoudil bystře hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček. Od vlády opírající se o politické kšeftsmany v roli bezskrupulózních poslanců je to mazaný tah. Peníze a moc jsou přece spojené nádoby. Nic na tom, že církve by se měly starat především o duchovní život věřících. Proč ale nesplnit jejich požadavky a dát jim majetek, z něhož mohou dílem investovat do vlivu na veřejné mínění? Jak daleko je od toho k posílení vlivu rádií typu polského Rádia Maryja či amerických televizních stanic, na nichž se producírují fundamentalističtí televangelisté?

Většina českých věřících jsou lidé mírní, vyznávající již zmíněné zásady, na nichž vyrostla evropská civilizace. Žijí v sekularizované společnosti. Řadu jich znám osobně, chovám k nim úctu. Strašák islámského fundamentalismu však působí i na ně. A to by v tom byl čert, aby se některé nepodařilo přesvědčit k tomu, že je třeba se s ním svatě utkávat. Ještě jednou vzpomeňme Ameriku: počátkem minulého století se k nějaké formě víry v jediného a pravého Boha hlásilo třicet, dnes skoro sto procent....

Čeští církevní představitelé k tématu radaru, které hýbe českou společností, mlčí. Mlčí svatý kardinál, mlčí svatý biskup. Mlčení je obvykle vnímáno jako souhlas a v tomto případě také souhlasem je. Dospělí občané této země očkovaní její historií si snahu americké fundamentalisticko zbrojařské lobby vyhodnotili jednoznačně. Následovník papeže Jana Pavla II., který přes některé své kontroverzní postoje národy spíše spojoval, papež Benedikt XVI., nejprve muslimy urazil, potom se jim omluvil. K radaru však neřekl nic, stejně jako jej bez povšimnutí nechali čeští církevní hodnostáři. Nemluvit je někdy výmluvnější.

Dojem, že se jim za to dostává odměny, je tak nesmazatelný. Ostatně heslem křižáků bylo "Bůh tak chce". Co chtějí spoluobčané českých církevních hodnostářů je zjevně podružné.

                 
Obsah vydání       5. 2. 2008
5. 2. 2008 Británie plánovala postavit v Afghánistánu pro Taliban výcvikový tábor
5. 2. 2008 Britský princ Andrew kritizoval USA za iráckou válku
5. 2. 2008 Žádejte od zaměstnavatelů minimální mzdu
5. 2. 2008 Radar, který si poradí s klamáním? Stanislav  Kaucký
5. 2. 2008 Jak to, že lékaři neprotestují? Alexandr  Grozněv
5. 2. 2008 Chce Bůh radar a rakety? Milan  Daniel
5. 2. 2008 Trestní oznámení v souvislosti s distribucí knihy Harry Potter a relikvie smrti
5. 2. 2008 Přehnali novináři nebezpečí ptačí chřipky? Jan  Čulík
5. 2. 2008 Švejnar: Knihovny jsou v Americe laboratoře, s iráckou válkou to bylo komplikovanější Jan  Mech
5. 2. 2008 Policie odposlouchávala poslance
5. 2. 2008 Gorbačov se bál vážně hovořit s Bushem o Německu
5. 2. 2008 Totální blokáda "největšího vězení pod širým nebem na světě" v Gaze a hrobové ticho Daniel  Veselý
5. 2. 2008 Diskotéka aneb Incident na dálnici Antonín  Brousek
5. 2. 2008 Michael  Marčák
5. 2. 2008 Bling-bling: Francie hlásí Sarkozyho volný pád Josef  Brož
5. 2. 2008 Národní urážka krásy, žen a mužnosti Sandra  Wain
5. 2. 2008 Je ten "super úterek" pro nás v ČR "nic moc"? Miloš  Dokulil
5. 2. 2008 Ztratili jsme víru v sebe samotné? Zdeněk  Roubal
5. 2. 2008 Biologická a společenská evoluce, neboli Vlastně nikdo neplánuje jako jediný Uwe  Ladwig
5. 2. 2008 Tisíceré díky za amatérský statut Britských listů
5. 2. 2008 Nadměrná ideologická a aktivistická potřeba škatulkovat Karel  Březný
5. 2. 2008 Britské listy? Jiří  Drašnar
5. 2. 2008 Bojíte se socialismu? Pavel  Janíčko
5. 2. 2008 Bojíte se socialismu? - Slovo autorů Josef  Heller, František  Neužil
5. 2. 2008 Nepřipomínejte mi minulost a já vám nebudu připomínat budoucnost Josef  Heller
5. 2. 2008 Tříkrálový dar Fidel Castro Ruz
5. 2. 2008 Blábol Fidela Castra
5. 2. 2008 Dopouštějí se členové vlády a další osoby závažné trestné činnosti? Václav  Drbohlav
5. 2. 2008 Co se všechno může stát po amerických prezidentských volbách
5. 2. 2008 Britské listy: Údiv, že něco tak překvapivého v dnešní době vůbec existuje
5. 2. 2008 Není to mýtus, ale skutečný obraz naší společnosti
4. 2. 2008 Od Hejdové ke Golgovi aneb nejen o jedné recenzi knihy Jana Čulíka Vladislav  Černík
4. 2. 2008 Nesouhlasím s panem Černíkem Jan  Čulík
5. 2. 2008 Citujme přesně František  Řezáč
4. 2. 2008 O slušnosti v české politice
4. 2. 2008 Volby tajné či veřejné. Politika špinavá? Miloš  Štěpánek
4. 2. 2008 Děti ze stanice S-Born Tomáš  Havlín
4. 2. 2008 Nizozemská péče o rodičky je špatná Lucie  Bottaro
4. 2. 2008 Bill Clinton: "Nebyli jsme vůči utrpení obyvatel Východního Timoru dostatečně citliví." Jana  Ridvanová
4. 2. 2008 Írán provedl test odpalovací rampy a otevřel vesmírné kontrolní středisko Štěpán  Kotrba
4. 2. 2008 Všechny dobré potenciály pana Topolánka Bohumil  Kartous
4. 2. 2008 Američané mají o radaru pochyby, Češi nikoliv Bohumil  Kartous
3. 2. 2008 Bitva o Stalingrad - 65 let poté Richard  Seemann
4. 2. 2008 Nechceme byť obohnaní plotmi Naomi  Klein
4. 2. 2008 Král Králů Jaroslav  Kuba
4. 2. 2008 Kdy se naučí Britské listy přijímat kritiku? Fabiano  Golgo
4. 2. 2008 Díky Fabianovi za chválu Jan  Čulík
4. 2. 2008 Ještě pár důležitých poznámek k stylu Britských listů Jan  Čulík, Fabiano  Golgo
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
5. 2. 2008 Chce Bůh radar a rakety? Milan  Daniel
25. 1. 2008 V čem je navrhované majetkové vypořádání s církvemi prospěšné pro stát či daňového poplatníka? Štěpán  Kotrba
10. 9. 2007 Vatikán i Rakousko se vypořádávají s holocaustem Richard  Seemann
21. 8. 2007 Družstevnictví z pohledu římských papežů Karol  Dučák jr.
27. 7. 2007 Papežův tajemník varoval před přistěhovalectvím muslimů do Evropy Lukáš  Lhoťan
19. 7. 2007 Vatikán musí být ultrakonzervativní Boris  Cvek
18. 7. 2007 I římská konzerva se otevře... Tomáš  Koloc
18. 7. 2007 Dědictví středověku, nikoliv starověku Boris  Cvek
17. 7. 2007 Katolický kardinál se omluvil stovkám sexuálně zneužívaných obětí   
16. 7. 2007 Jen jedna pravá církev, a to ta katolická Boris  Cvek
13. 7. 2007 Co se stane, když protestanti nevěří katolíkům, aneb Proč vycházet z toho, že by bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry měl změnit své mínění? Uwe  Ladwig
26. 2. 2007 Rodinná politika, biskup augsburský a ženy jako stroje na plození dětí Uwe  Ladwig
3. 11. 2006 Pan Ucháč nemá informace Darina  Martykánová
1. 11. 2006 Zemři, nebo jdi do vězení! Darina  Martykánová
26. 10. 2006 Darwin by se divil Ladislav  Žák