2. 1. 2006
Tím, že Asie shromažďuje americké dolary, získává strategickou moc nad jedinou přežívající supervelmocí - která, vzhledem k tomu, že tvrdě závisí na výrobě v zahraničí, se vzdala do značné míry kontroly nad vlastními úrokovými mírami. 27. 12. jsme publikovali shrnutí článku Gerarda Alexandera z amerického konzervativního časopisu The Claremont Review of Books. Autor v něm chválil principy amerického konzervatismu a argumentoval, že efektivním způsobem, jak je rozšířit do západní Evropy, je použít postkomunistických zemí středovýchodní Evropy jako trojského koně. Psal také, že průměrný americký příjem na jednoho obyvatele je nyní - v důsledku amerického konzervatismu - o 55 procent vyšší, než je průměrný příjem obyvatel původních 15 členských zemí EU. K tomu se ozval čtenář Jiří Sahula z Austrálie s poukazem, že si Gerard Alexander velmi fandí. Upozornil na článek v nedávném čísle amerického zpravodajského týdeníku Newsweek, podle něhož je americká ekonomika ve vážné krizi. Argumentaci z analýzy Clyda Prestowitze, ředítele Economic Strategy Institute, shrnujeme: Během posledních padesáti let přinášela globalizace podstatný prospěch Spojeným státům i rozvojovému světu. Nyní ale začíná globalizace fungovat jinak: vytváří nerovnováhu, která ochromuje hospodářskou stabilitu USA a zřejmě povede ke globální hospodářské krizi. Ohnisko světové ekonomiky se totiž rychle přesunuje na východ. |
Když jsem dnes v poledne jel metrem, viděl jsem na I. P. Pavlova tři řádové sestry. Romantická literatura, a dobu postmoderní nevyjímaje, řeší jako veliké drama milostný trojúhelník. A dnes takovou situaci jako drama opravdu vnímáme. Vždyť ale ať se dotyčný rozhodne jakkoliv, pro kteroukoli, vždy bude výsledkem ve své podstatě stejná kvalita - ať se rozhodne pro jednu či druhou, v obou případech dojde ve své podstatě kvalitativně stejné radosti, potěšení a rozkoše. Tak jaképak drama! Jsou jiné, vážnější a obtížnější situace - jenže těm se, až na výjimky, v umění a kultuře vůbec vyhýbáme, neboť ty by vyžadovaly odvahu, přísnost a sebezapření.
Dokonce jsme došli už tak daleko, že nejsme schopni se rozhodnout ani v situaci milostného trojúhelníku! Dramatem je, když se někdo rozhodne pro absolutně jinou kvalitu: Jako, když se mladá a atraktivní žena rozhodne pro život řádové sestry; když se mladý člověk, který má život před sebou, rozhodne strašlivým a zároveň úžasným činem lidi probudit, jako J. Palach (strašlivá je ale doba, která takový čin vyžaduje a tupí jsou lidé, kteří nejsou probuzeni jiným způsobem); když člověk neopustí neplodného partnera, zůstane s ním a dítě adoptují; když člověk neopustí partnera ani v případě vážného onemocnění a když s ním zůstane až do jeho smrti; když se mladý člověk se "zářnou budoucností" sebere a místo farizejských řečí skutečně do Afriky odjede a tváří v tvář veškerému riziku se tam každodenně stará o HIV-pozitivní sirotky.Taková rozhodnutí a takové životy jsou tím pravým dramatem; a ne naše změkčilé fňukání -- ach, kdyby naše stěžování pramenilo alespoň z opravdové, hluboké a bytostné vášně - o milostných trojúhelnících. Toto je opravdová láska! Někteří takovou lásku považují za strašlivou a někteří za úžasnou. Svět to považuje za šílenství a někteří přiznávají, že jsou takové lásky schopni jen prostřednictvím víry a tím více pak zůstávají v úžasu. Otázkou je, zdali nejsme dnes příliš rozmazlení a změkčilí na to, abychom to pochopili, natož abychom tak žili.
2. 1. 2006
A Václav Moravec selhalJak je možné, že se Václav Havel ani slůvkem nezmínil o tom, že obě "revoluce", na Ukrajině i v Gruzii, byly iniciovány a masivně finančně podporovány ze strany USA pomocí různých převodních nevládních organizací (mimochodem, jak je možné, že se ho na to Václav Moravec nezeptal?). V informačně neizolovaném prostředí se o tom běžně psalo (např. ZDE). Oblíbené bilancování jednoletek, které zaplňuje éter v době na přelomu roku, kdy by si i média (pokud se zrovna nestane přírodní katastrofa) měla raději vzít povinnou dovolenou, přineslo velmi zvláštní odhalení názorové blízkosti jinak nesmiřitelných rivalů z politického cechu. No posuďte - podle bývalého prezidenta Havla je vývoj demokracie v ČR ohrožen a velký podíl na tom má zakonzervovanost politického prostředí. Současný prezident ve svém novoročním projevu - byť v trochu jiné souvislosti - naopak uvádí, že česká demokracie je podle vývoje na politické scéně v roce 2005 "vyzrálá a stabilní". Mezi dvěma prezidenty se najdou také názoroví spřízněnci politicky více výkonní, než reprezentativní -- premiér Paroubek a předseda ODS Topolánek. V tak zásadní otázce, jakou je úroveň demokracie v ČR, je ovšem rozdělení náklonnosti k bývalému a současnému prezidentovi poněkud nečekaná. Zatímco předseda Topolánek, který jde v čele antikomunistického procesí s naivní představou o skvělém předvolebním trháku, tvrdí v podstatě totéž, co Václav Havel, premiér Paroubek se nebude jistě zdráhat označit českou demokracii za stabilní a vyzrálou. Komentátor Mladé fronty aby se v takovém názorovém chaosu vyznal... Jinak je ale všechno při starém a rigidní český volič, který má rád, když je všechno v politice hezky napravo a nalevo, se nemusí obávat ničeho, co by mu komplikovalo jeho malosvětonázor. |
2. 1. 2006
Will there be time, in 2006, for a new look at the most recent Czech political history? Revolutions create their own myths. But I've been receiving evidence from readers that seems to show that the "Revolution of 1989" wasn't such a triumph of freedom, democracy and decency as has been generally maintained. It appears that while the post-communist regime has almost completely failed to punish crimes committed under communism, it's highly likely that a large number of innocent people, many of whom were persecuted under communism, became victims of the post-1989 political purges, which were often motivated by greed. I have been receiving testimonies maintaining that large numbers of capable individuals were illegally dismissed from their posts by the revolutionary Civic Forum committees in the wake of the 1989 revolution. These committees were often made up of unscrupulous careerists who jumped on the bandwagon of the "democratic revolution," hoping to gain lucrative posts and covering up their incompetence with a newly found "democratic" political zeal. Complete article in English was published on 2nd January 2006 by Czech Business Weekly HERE |
1. 1. 2006
"Právě, že nám to nikdo nebude věřit, tak to uděláme"V porovnání se včerejším vydáním tohoto článku ho autor rozšířil dalšími informacemi. Seriózní německé zpravodajské servery v průběhu Silvestra ohlásily recenzemi s týdenním předstihem dokumentární film "Randezvous mit dem Tod". který bude vysílán na veřejně právním kanále ARD na Tři krále, tedy v pátek 6. ledna mezi 21:45 a 23:15. Má se jednat o politicky brizantní rešerše, kterými autoři Wilfried Huismann a Gus Russo údajně přinášejí poprvé od Zprávy Warrenovy komise v roce 1964 nová fakta k dodnes nevyjasněným okolnostem dallaského atentátu na třicátého pátého prezidenta USA Johna F. Kennedyho. |
2. 1. 2006
Kam jste se poděly?
Všichni chybují o to nebezpečněji, že každý sleduje jen jednu pravdu, chyba není v tom, že by se řídili nepravdou, ale že nesledují žádnou
jinou pravdu Blaise Pascal 1623 - 1662 Není totiž dobrý styl, sám se držet nacionalistických zásad a u druhých je zatracovat Friedrich Naumann 1860 -- 1919 Nepřidáš se k většině, když páchá ničemnosti Ex 23,2
Kam jste se poděly duše a jejich tělesné schránky, obývající před válkou činžovní dům na Bednářské ulici číslo 38 v brněnských Černých polích? Ztělesnovaly jste národnostní vzorek Brna v malém. Představovaly jste mikrokosmos etnické směsi, tak typické pro tento kout střední Evropy. Z 250 000 Brňáků se hlásilo 50 000 v roce 1930 k Němcům a Židovská obec na Legionářské ulici vykazovala 12 000 členů. Habsburská monarchie takřka bezbolestně předala tento kulturní a etnický mišmaš Československé republice, ten v ní ještě dlouho přežíval a je dodnes konzervován v brněnském hantecu, městském slangu, jemuž rozumí jen zasvěcení. Já ještě žiji a proto mohu svými vzpomínkami vyvolat vaše stíny z podsvětí Hádu, kam většina z vás již dávno odešla přes řeku Léthe, z níž pily duše zemřelých, aby zapomněly na pozemský život. Jsem svědkem oné doby, i když léta ostrost vzpomínek zastřela. Ale i tak mohu připomenout atmosféru doby a vaše osudy dnešní generaci, jež má o vás již jen matné tušení. Vnímal jsem vaše česko-německo-židovské sousedské soužití zraky desetiletého a tato navenek poklidná symbiosa se mi zdála neproblematická do té doby, než vás rozprášil Adolf Hitler. |
2. 1. 2006
Oprava pro MFDV jinak pěkném materiálu Karla Steigerwalda (mám jen pochybnost o tom, že Božena Němcová byla německé děvče) o spisovateli Milanu Kunderovi (MF Dnes 31.12.2005) se říká "Když řekl na jevišti Leoš Suchařípa s patřičnou intonací v Dobových tancích celkem nevinnou a ze situace plynoucí repliku "Jak já je nemám rád", publikum šílelo - dobře vědělo, kdo to jsou ti oni, které nemá rádo." Tuto větu nicméně Leoš Suchařípa neříkal ve hře Karla Steigerwalda Dobové tance, ale v mojí verzi Shakespearova Troila a Kressidy, která se dnes jmenuje V posteli s Kressidou. Těší mě, že mluvila (nejen) Karlovi Steigerwaldovi natolik z duše, až si na ni zvykl jako na svou. |
2. 1. 2006
Bývalý armádní důstojník:Odnětí výsluhových příspěvkůParlament přijetím zákona č.34/1995 Sb. vnesl do našeho právního systému pojem "kolektivní viny", kdy omezil jednou již nabytá práva vybrané skupině vojáků. Realizací tohoto zákona s využitím ustanovení rozkazu ministra obrany č. 35 z roku 1995 byla zpětně retroaktivně odečtena doba služby všem vojákům, kterých se uvedené normy týkaly. Doba služby tak byla zpětně odpočtena vojákům, kteří byli prokazatelně uznáni způsobilými konat službu v nové armádě, neporušili žádné zákony ani vojenské předpisy, ani se nepodíleli na porušování práv a svobod před rokem 1989. Realizací výše uvedených norem došlo k nerovnému zacházení s vojáky z povolání. Článek směřuje ke zmapování utajených českých dějin devadesátých let. Nemohu nechat bez povšimnutí výzvu pana Čulíka a nutně musím článek pana Kovaříka "Jsem terčem diskriminace" do některá konkrétní fakta z různých jednání s našimi politiky. Možná se budou některá data, události a souvislosti překrývat, ale nebude na škodu věci si je připomenout, píše Miloslav Veselák, podplukovník v záloze. |
2. 1. 2006
Škarohlídi tvrdí, že se čte méně. Hlavně jim však kazí spaní, že nejsou čteni oni sami. Nu, pohnuly se prý silné ledy a prudké tání přineslo, kromě mnoha knižních radostí, semotam mastné skvrny pakultury i bující brak. Novodobí literární giganti pokřikují na "úspěšnější" a prodávanější kolegy podporováni často Nosorožíky pivními či Pindami vinnými, pasujícími se na kritiky s čistými úmysly o záchranu literárního úhoru: Kazíte dobré jméno naši krásné literatury! V Číně je po Harry Potterovi Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí nejprodávanějším zahraničním dílem |
2. 1. 2006
V reakci na můj článek se konečně ozvali také jiní odpůrci než pan Bím. Zatím všechny články byly spíše souhlasné. Ale situaci zachránili pánové Provazník a Cvek. Bohužel, ani oni nesklidili obdiv a souhlas čtenářů Britských listů. Velmi hezky jim odpověděli pánové Krček, Hájek, .... a Patermann. Ten mě obzvláště potěšil, protože je velmi mladý a patří k těm, o kterých jsem psal jako o budoucnosti národa. Pan Cvek napsal, že odolnost mládí vůči špatné výchově ve školách je nejlepší argument pro "optimistický pohled na lidstvo". Má pravdu, i když tento příklad jeho názory nepodpoří. Zapšklý bude jednou sám. Budoucnost národa rozhodně nejsou lidé jako tito tři králové. Velmi hezky mi je popsal jeden pán z Kanady, který napsal: |
30. 12. 2005
Mimořádné Vánoce:Neskutečně magické jazzové variace na Johanna Sebastiana Bacha jsou např. v pořadu 34. Na začátku pořadu 15 hraje Bachovu varhanní Toccatu a fugu d moll BWV 565 varhaník Wayne Marshall způsobem, jak jsem to dosud nikdy neslyšel. Ta hudba pod jeho prsty doslova ožívá. Kolem druhé hodiny a třicáté sedmé minuty pořadu 45 zápolí v dramatické kantátě "Herr Gott, dich loben alle wir" tenor v boji svatého Michala s ďáblem s třemi trumpetami a tympány. Slyšeli jste někdy něco takového? Dokončil jsem nahrávání z internetu - pro osobní potřebu - všech dvaasedmdesáti dvou až tříhodinových (po půlnoci sedmihodinových) pořadů, v nichž se od pátku 16. 12. do neděle 25. 12. rozhlasová stanice BBC Radio 3 vysílala ve více než 210 hodinách kompletní dílo Johanna Sebastiana Bacha. Uvědomuji si, že normálním poslechem rozhlasu, kdy si posluchač tu a tam na chvíli pustil pokračující bachovský maraton, člověku vůbec nedojde monumentalita a výjimečnost tohoto projektu. Pouze systematičtější sledování mnoha hodin těchto pořadů v klauzuře vede k uvědomění, jak vynikající a mimořádný byl tento rozhlasový projekt - dokonalá realizace principu veřejnoprávnosti. Byla to nesmírně intenzivní, desetidenní seance, zpřístupněním všech pořadů na internetu prodloužená i po vysílání, kterou ve vytržení sdíleli lidé z celého světa. |
2. 1. 2006
Omluva: Eliška Krásnohorská není Karolína SvětláDen zvaný Silvestr jsem prožil v mátohách. Nikoli alkoholických. Před několika lety jsem podlehl závislosti na abstinenci, kterou jsem diagnostikoval jako "notorická abstinence." Nemoc spočívá v tom, že pacient ztratí jakýkoli vztah (pozitivní či negativní) k alkoholu a už v poměrně krátké době se upřímně podivuje, proč je tolik regálů v obchodech zaplněno lahvemi se zmíněným obsahem. Nemoc provází pouze dvě velice praktické překážky. Zatímco zdraví jedinci, epidemií nepostižení, vydrží sedět nekonečně u sklenic piva nebo vína, repertoár limonád a všemožných minerálně nemožných vod je brzy vyčerpán a litr kávy také jeden nevypije. Druhá lapálie je v tom, že kontakt (jak jsem vyzkoumal) se zdravými kolegy je přerušen asi tak po pěti šesti sklenicích piva a příslušném ekvivalentu vína nebo destilátů. Počnou mezi sebou vést řadu monologů v pevném přesvědčení, že se jedná o plodný dialog. |
2. 1. 2006
Přes dlouho trvající izraelskou okupaci a nesnáze s ní spojené se snaží Palestinci o uplatnění svého práva na demokratické a spravedlivé volby. Poté, co v lednu tohoto roku volili svého prezidenta, šli v létě k komunálním volbám. Pak měli 17. 7. 2005 volit zastupitele do legislativní rady. Tyto volby byly z politických důvodů odloženy na 25. 1. 2006. |
2. 1. 2006
Čas od času přichází na Západě některý politik s návrhem odpustit rozvojovým zemím jejich dluhy. Nedávno byly vánoce a tedy se o tomto návrhu opět diskutovalo. Mezinárodní měnový fond (MMF) navrhl odpustit dluhy 19 nejchudším zemím na světě. Kanadský komentátor George Jonas se nad tímto problémem zajímavě zamyslil. Koncem každého roku bývají vánoce, mimo jiné jakožto svátky, kdy si lidé nadělují dárky i kdyby se měli zadlužit. Brzy na to přichází konec roku a to znamená inventury čili účtování a snaha dělat některé věci lépe, tedy předsevzetí. Dětem se doporučuje, aby byly v novém roce hodné a pomáhaly rodičům. Hospodářsky rozvinutým zemím se doporučují grandióznější předsevzetí, například odpustit dluhy chudým rozvojovým zemím. |
2. 1. 2006
Nevadí mi střet generací. S úsměvem si přečtu názory na pětatřicátníky od lidí starších, ať erudovaných či nikoli. A stejně se usmívám při čtení názorů oněch pětatřicátníků. Co bych se neusmíval, bude mi pětadvacet. Vadí mi zaslepenost "my" a "vy". Z přímých prožitků nerozumím, čím byla sametová revoluce výjimečná, snad jen tím, že je to ta poslední. Vlastně ani nevím, jestli se píše s velkým "S" nebo s malým. Když mě tenkrat bylo osm, tak si pamatuji "Havel na HRAD". Když mi bylo 18, byl jsem na Václavském náměstí "10 let poté" a Havla jsem poprve a naposledy viděl na vlastní oči. Nevadí mi, že jsem tam zvonil jen tak na zkoušku. Stejně jako mi nevadí, že tam před 20 lety na úplně stejném a stejně zaplněném náměstí úplně stejný "ňouma", jako já, mával mávatkem. A před 70 lety možná hajloval. Nevadí mi, že za těch 7 let již nejsem "ňouma". Vadilo by mě, kdybych byl. Chápu člověka, který má rozvinutější sociální cítění a/nebo je mu vize sociálního státu přijatelná natolik, že v realizaci této vize chce žít. Se slzou v oku sleduji fascinován vysvětlování ekonoma, který dovede dokázat, že v oblasti volného trhu diskriminace postihuje samotného diskriminovatele. Nerozumím ale lidem, kteří poslouchají např. Karla Gotta, když mluví. Nebo když utrácí své peníze při reality show za sms. Vadí mě, kolik lidí je nakaženo info-zábavou. |
24. 12. 2005
Česká sekce BBC přece jen končí, píše Petr Mann. Tato stanice měla svůj počet stálých posluchačů, kteří ji byli věrní prakticky vždy. Teď hledají alternativu, včetně mě. Osobně plánuji sledování BL a ihned.cz. Myslím, že BL, BBC a Hospodářské noviny patří k nejkvalitnějším médiím v zemi. Teď BBC končí. Mediální trh se tímto "monopolizuje". BL jsou dnes jediné, skutečně nezávislé noviny. Cítíte teď větší odpovědnost za informování lidí v ČR? Plánujete rozšíření zpravodajství ve svém obsahu? Odpovídáme: Vážený pane Manne, vždycky jsme cítili velkou odpovědnost - proto vydáváme Britské listy už skoro deset let. Nechci se vymlouvat na naši nevýkonnost, musím však upozornit, že Britské listy dělají zadarmo, po práci, dva lidé. Budeme dělat i nadále to, co je v našich silách. I když máme podstatný okruh velmi zajímavých spolupracovníků, nemůžeme se profesionalizovat bez pravidelných příspěvků většího počtu čtenářů. Britské listy fungují bez rozpočtu. Srovnatelný server (počtem zveřejněných příspěvků) Česká média, který ale platí honoráře autorům a platy zaměstnancům, má roční rozpočet čtyřicet milionů Kč. Čtenost Britských listů - bez jakékoliv reklamy - stoupá nepřetržitě o 3-6% měsíčně, takže překračuje už 120 000 IP adres za měsíc. Denní počet se ustálil na 9000 - 10 000 čtenářích. Ideální stav BL by byl: 10 000 čtenářů x 10 Kč x 20 dní x 12 měsíců = 24 milionů Kč. Pak bychom mohli platit autorům i redaktorům, mohli bychom mít placený hardware i software, mohli bychom odstranit četné technické nedostatky na serveru, mohli bychom platit provozní režii, právní kancelář i programátora. Zatím přispívá jen kolem stovky čtenářů, takže máme, díky Bohu, alespoň železnou rezervu kolem 230 000 Kč. Z ní se platí pohotovostní mobilní telefon a datové připojení CDMA. Zaplatil se z něj digitální fotoaparát z bazaru (profesionální aparát by přišel na sto tisíc a ty nebyly...). Bude se z něj platit (jako každý rok) účetní. Máte pravdu, že Hospodářské noviny se v ČR nejvíce přibližují tomu, jak by měl vypadat profesionální deník. Jan Čulík šéfredaktor BL (Odpověď na dotaz čtenářů: Případné finanční příspěvky na provoz Britských listů lze poslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.) |
31. 12. 2005
V posledních dnech se v Britských listech objevuje řada článků, dotýkajících se nějakým způsobem souvislostí sociálního cítění, solidarity a -- především ekonomického -- liberalismu, který je stavěn vůči "sociálnu" do protikladu. Úvodem jednu poznámku -- výše daní (státního přerozdělování) nemá se solidaritou co dělat. Tím, že platím daně a pojistné, nijak neprojevuji své sociální cítění; konám povinnost, která je vynucována zákonem s hrozbou sankcí. Solidarita je z definice dobrovolný akt, jímž se vzdávám části svých prostředků, abych pomohl člověku v nouzi. Pro účely tohoto textu dále odlišme solidaritu (kdy za vydané peníze neočekávám žádnou protislužbu) od pojištění, kdy se sdružuji s ostatními za účelem eliminace předpokládaného rizika. Pojištění má v určitém smyslu také solidární charakter -- mám-li štěstí, platím např. pojištění bytu (zdravotní, apod.) aniž bych někdy čerpal. Mám-li smůlu a dojde-li ke škodní události, získávám z pojištění mnohem více, než jsem vložil. Autoři podobných názorů, jaké ve svých článcích prezentuje například pan Vít, si trochu protiřečí. Je-li solidarita a pomoc druhým v nouzi přirozenou lidskou potřebou (což je i můj názor), není nutno takové chování vynucovat zákonem. Pokud je situace opačná a lidem není vlastní si nezištně pomáhat, jak by mohla být povinnost takové podpory uzákoněna demokratickým státem? |
2. 1. 2006
Ty tisíce lidí, kteří byli po listopadu 1989 postiženi kvůli vyřizování osobních účtů, mstě nebo závisti, mají také děti. Nikdo nespočítá, kolik dětí utrpělo psychické trauma, protože jeho rodiče náhle přišli o práci. A kolik nevinných dětí zdeptali jejich vrstevníci, kteří dokáží být pěkně krutí, když je dospělí - třebas i nechtěně - navedou... |
2. 1. 2006
Německo:V novém image s nenápadnými brýlemi přednesla německá spolková kancléřka svůj prvý televizní novoroční projev národu. Byl především určen těm vrstvám, kterým se žije nelehko, s cílem povzbudit je, nikoliv však nereálnými sliby. Merkelová vyslovila přesvědčení, že velká koalice zahájila svou práci mnohými malými kroky, které vedou správným směrem. Jejich cílem je "naši zemi během deseti let opět přivést do čela Evropy a to tak, aby každý měl z toho svůj osobní prospěch". Děje se tak v oblasti získání nových pracovních příležitostí, stabilizace veřejných financí a daňových zákonů. |
2. 1. 2006
redakcia týždenníku SLOVO Väčšina Slovákov je pripravená na chudobnejšie Vianoce ako vlani. Renomovaná agentúra GfK Slovakia, ktorá sa zameriava na prieskumy trhu, tvrdí, že tento rok plánujeme minúť v priemere menej peňazí ako pred rokom. Až polovica ľudí u nás i nedovolí dať na všetky vianočné darčeky viac ako tri tisícky. Ostro to kontrastuje s bombastickými makroekonomickými výsledkami Slovenska za tento rok.Už dlhšie sa potvrdzuje, že nie všetci ľudia na Slovensku majú úžitok z prudkého ekonomického rastu. Existujú presné štatistiky, ktoré dokazujú nárast niektorých makroekonomických veličín, ale nie sú k dispozícii žiadne, ktoré by spoľahlivo dokazovali, že sa to premieta aj do zvyšujúcej sa životnej úrovne väčšiny obyvateľov. |
29. 12. 2005
V devadesátých letech, kdykoli jsem ve vysílání Svobodné Evropy použil slovo "sociální", ozvalo se vždycky pár posluchačů a obvinilo mne z propagace socialismu. Pravili tenkrát, že se v rachotu rušiček domnívali, jak jsme antikomunističtí - a nyní vidí, nerušeně, co jsme to vlastně zač. Porušíte-li zlaté pravidlo starého židovského vtipu s pointou: "Nic nevysvětluj !", následky si přičtěte sami. Vysvětloval jsem, že mluvím o sociálním státě, o sociální politice, o sociálním vnímání i povědomí. Marně, králi Šalamoune. |
30. 12. 2005
Jedny noviny, celostátní to deník, měly pěknou reklamní kampaň, jejímž stěžejním heslem bylo: Naše noviny začínají tam, kde jiné noviny končí. Nu, za mého dětství a raného jinošství u venkovské babičky končily noviny zpravidla rozřezány na pravidelné kousky a napíchnuty na hřebík v reterátu. Tam jsem se s nimi pak setkával i já nezletilý a dychtivě se dovídal o světových katastrofách. Jestliže tam onen deník naopak začíná, může to mít něco do sebe... Ale nejspíše to tak nebylo míněno. Nicméně ta představa mě přiměla pozastavit se nad přímou reflexí a využitím médií konzumenty, řečeno odborně, neboli jak lidé do novin, rozhlasu a televize píší a volají, nikoliv, co s nimi po přečtení dělají. Někdy začátkem šedesátých let, ještě za totalitního režimu, studoval jeden kamarád novinářskou fakultu a jeho pedagog, takto šéfredaktor jakéhosi týdeníku, se jal vyučovat práci se čtenářskými dopisy. Kamarád, dotázán, jak se dívá na význam dopisů čtenářů redakci, odpověděl, že vychází ze dvou skutečností: za prvé, že do novin píší dopisy jen kverulanti anebo blázni, po případě pitomci, za druhé, že se jim ale musí odpovídat zdvořile, neboť jinak hrozí, že napíší znovu. |
2. 1. 2006
Příspěvky Štěpána Kotrby čtu rád, protože je to "šťoural" a protože poukazuje na okolnosti, které při zběžném čtení mnohdy unikají. Skoro vždy mu rozumím a často s ním souhlasím. Není to ovšem případ jeho poslední kritiky článku redaktora MF Dnes Radka Bartoníčka. |
31. 12. 2005
V neuvěřitelný blábol změnil redaktor Mladé fronty Dnes Radek Bartoníček výsledky výzkumu agentury Median - a to i přesto, že "přesvědčivá většina Čechů (73,7 %) říká, že se letos jejich osobní život "konečně začal měnit k lepšímu" " a dokonce spoluautor výzkumu Jaroslav Hadrava komentoval "nečekaně optimistické naladění obyvatel" slovy " Myslím, že rok 2005 byl přelomový, mnohým lidem se žije lépe" . Výsledky výzkumu v podání Radka Bartoníčka v MfD ZDE Korunu diletantskému odvaru nasadila ČTK odvarem z odvaru, když o tomto článku v MfD "informovala" spolu s dvěmi větami o výzkumu agentury STEM pro Českou televizi. Česká tisková agentura už dlouho ukazuje, jak lze rezignovat na své poslání média veřejné služby a na serióznost informací i v době, kdy agregaci cizích zpráv bez jakékoliv přidané hodnoty udělá daleko lépe automat... "Meta"zpráva ČTK o článku v MfD ZDE |
31. 12. 2005
Pomohli mi slušní lidéChválím Vaší odvahu začít psát o věcech, které jsou pro většinu sdělovacích prostředků tabu. Zažil jsem normalizaci po roce 70 a pak sametovou revoluci v roce 89. Obě tato období poskytla příležitost mnoha ambiciózním lidem snadno vyřídit konkurenci nebo získat to, co bylo pro ně poctivou prací nedosažitelné. Šlo tedy o důvody nepolitické, které se ideologií obhajovaly dodatečně. To mne na BL přitahuje, píše jeden český vysokoškolský profesor, jehož totožnost je redakci BL známa, a pokračuje: |
31. 12. 2005
replika na článek Borise Cveka "Pětatřicátníci a ti starší..." Kdykoliv projíždím stanicí norimberského U-Bahnu Rathenauplatz, vyhledávám očima pod mozaikovým portrétem Walthera Rathenaua jeho výrok, s kterým bych vás rád seznámil: Denken heisst vergleichen (Myslet znamená srovnávat). Mělo by být pro člověka s přírodovědeckým vzděláním samozřejmostí a neustále používaným způsobem, jak pracovat s vjemy, fakty a úkazy. V oné větě je sice ukryta ještě další, dalo by se říci podmínka, že totiž k srovnávání se musí taky něco vědět - aby se vůbec mohlo s něčím srovnávat - ale to už by pro člověka s nejvyšším možným formálním vzděláním neměl být až zase takový problém. I když naivita a nedostatečná schopnost neustálého kritického prověřování informací postihuje všechny vzdělanostní stupně přibližně stejně, vzdělanec by měl být aspoň teoreticky méně nakloněn podléhat pohádkám a ideologickým dogmatům. Bohužel jste ve svém článku předvedl v nejčistší formě něco jiného - no nazvěme to naivitou. Snad už i Boris Cvek vytuší velkou dávku ironie, když nyní napíšu, že mne svou zkazkou o rodinném příteli, rakouském důchodci velmi zaujal. |
31. 12. 2005
Reakce na článek Borise Cveka "Pětatřicátníci a ti starší" Nelíbí se mi, jak Boris Cvek činí všeobecné útoky na komunisty. On tím myslí komunisty z období totality, tj. z doby, kdy jsem vlastnil také tzv. rudou pracovní knížku. Kdyby takto útočil na Romy, tak byste jej označil za sprostého rasistu, v hospodě by se řeklo rasistické hovado, píše čtenář, jehož totožnost je redakci známa. |
2. 1. 2006
V minulých dnech jsem se na BL dočetl dost negativních názorů na "mladou liberální generaci". Ponechám stranou mladé a budu se zabývat liberálním. Výměna názorů na toto téma v rámci BL proběhla před několika měsíci a myslím, že někteří (zdá se, že v čele s panem Vítem) jsou stále přesvědčeni, že "liberální" se z principu rovná "sobecké", "asociální", či dokonce "pravicové" a naproti tomu "antiliberální" rovná se "sociální a solidární" či "levicové" nebo dokonce "komunistické". Myslím, že o něčem jiném jednoznačně svědčí nedávný příklad z 21.12., kdy byl ve sněmovně (kupodivu napříč politickým spektrem) schválen nový zákon o sociálních službách. |
29. 12. 2005
Nevzdychám po radostech života před rokem 1989 (i když, co si budeme povídat, byli jsme mladší, bystřejší a optimističtější, nepřítel byl jasný a cíl také...). Pamatuji si hromady egoistů z dob po listopadu, kdy jsem působila na jednom malém, tehdy obvodním pražském úřadě. Vzdělanců z VUMLU, kariéristů z řad funkcionářů KSČ, již se rychle zorientovali v měnícím se světě a včas vyměnili rudé knížky za odznak rodícího se modrého ptáka, pamatuji se dobře na ustrnutí úsměvu na mé tváři, když jsme pochopila křehkost některých charakterů. Smutek a beznaděj nad jinak sympatickými mladými lidmi (mými vrstevníky), nezatíženými stranickou minulostí, pamatuji si jejich zřetelné opojení náhlou mocí, těch hrdinů pocházejících z "undergroundových" kotelen... Nemohu souhlasit s tím, že pokud jste slušným člověkem, může z Vás režim udělat padoucha. Osobně jsem lámavost charakterů natvrdo pocítila až s nástupem "svobodného" času a to přesto, že jsem typ, který nikdy nikoho neohrožoval, vždy zastával pozice, o něž valný zájem není (z hlediska jejich lukrativnosti). O místo na onom úřadě jsem přišla především proto, že jsem si toho dost pamatovala. Pozoruhodné svědectví napsala v reakci na článek Jana Bíma "Mají pětatřicátníci v Česku dnes zhoubný vliv?" autorka, jejíž identita je redakci známa, ale kterou jsme se rozhodli z vlastní iniciativy skrýt pod pseudonymem Jana Veselá, protože si nechceme vzít na triko, že by jí vyhodili z práce (ZDE je na ní mail). Autorka píše: Mám naprosto opačný pohled na dnešní stav společnosti, přesto, že datem narození generačně spadám do uvedené "kategorie" jako Jan Bím. |
29. 12. 2005
...a kterého pak přetáhli do špičkové armádní nemocnice AmeričanéJako odstrašující ukázku "porevolučního" kádrování bych uvedl případ, který je postarší české veřejnosti znám, profesora MUDr. Vladimíra Kočandrle, světoznámého odborníka - kardiochirurga. Přednosty Transplantačního centra IKEM a vedoucího mezinárodní transplantační organizace "Intertransplant", ředitele Institutu klinické a experimentální mediciny v Praze. Ale také kandidáta Ústředního výboru KSČ. V roce 1983 poprvé v ČSSR spolu s profesorem Pavlem Firtem transplantoval srdce. Firt s Kočandrlem se to naučili v Izraeli. Nikomu přitom nevadilo, že Firtův strýc Jaroslav Firt byl šéfem československého vysílání Svobodné Evropy. |
30. 12. 2005
Názory, které lidé považují za kvalitní: 327 hlasů - KDO SI MYSLÍ ŽE TO NEBYLA STERILIZACE, ALE POVINNÁ DERATIZACE, PŘIDEJ HLAS. 191 hlasů - Myslím si, že tyto ženy ( jasného původu ) to určitě tehdy chtěly dobrovolně a nyní jim nějaký jejic... 122 hlasů - ZASRANÝ CIKÁNI, AŤ JDOU DO PRDELE, MAJ BEJT RÁDI, ŽE JE JEN STERILIZUJEM A NESTŘÍLÍME JE! Píši Vám, protože pouze Vás server již několikrát komentoval neuvěřitelný hnůj vyskytující se na novinky.cz, konstatuje Petr Pišoft z MFF UK. Tento server dává v diskusích prostor tomu snad nejnižšímu, co dokáže člověk že sebe dostat. A možná právě veřejná diskuse by mohla pomoci k nápravě takového stavu. Včerejší článek je opravdu dobrým příkladem toho, co lze na novinky.cz najít: ZDE ZDE Ovšem i starší články a především diskuse k nim jsou podobné: |
30. 12. 2005
" Měli by si uvědomit, že kapitalismus je prostě boj. Občas je to jistě nechutné, ale taková je realita. Je třeba se přizpůsobit." Tak tohle znám, taková doporučení v různých baleních slyším ze všech stran odmalička. Obsah se lehce mění, ale sdělení zůstává stejné. Děkuji, nechci. Dnes se osměluji opět reagovat na článek "Opět jen střet generací" Josefa Provazníka. Někdy mám pocit, když čtu články vesměs mladých a vzdělaných mužů, že všichni studovali na jedné škole. Některým opravdu chybí špetka lehkosti a velkorysosti při čtení cizích názorů. Pan Provazník by ale jinak nadhled a rozumy mohl rozdávat, takže mne to u něj překvapuje o něco víc než u jiných. K otázce "pětatřicátníků" se už vyjadřovat nechci, své jsem řekla, zaujal mne však vědecký přístup k otázce obyčejných lidí. Ráda bych panu Provazníkovi pomohla. |
31. 12. 2005
Chybí odvaha věnovat se nepopulárním tématůmJsem si vědom, že titulek může znít pateticky, snad i frázovitě, ale bohužel mě nenapadá přiléhavější. |
28. 12. 2005
Zrušení pořadu ČT Bez obalu se připisuje tlaku politiků, zejména ze strany ministerského předsedy Paroubka. Rozčilení ODS nad zrušením pořadu je ovšem farizejské, protože čím míň buranství jejich poslanců divák uvidí na obrazovce, tím lépe pro stranu a její šance. To je ale jen malá část možné pravdy. Současná politika, a to nejen česká, je přece založena na manipulaci veřejného mínění, přičemž součástí procesu (dostat se k moci nebo se u ní udržet) je i snaha ovlivnit co nejvíce obraz té či oné strany ve sdělovacích prostředcích. Linie soukromých sdělovacích prostředků je ovšem určena jejich vlastníky, a tak terčem těchto snah je veřejnoprávní televize a případně rozhlas pokud existují vedle sebe. Vyváženost veřejnoprávní televize je ovšem poněkud diskutabilní v zemi, kde pravice dává nálepku "levicový" každému názoru, s nímž nesouhlasí nebo "komunistický", pokud se jí zdá obzvlášť nebezpečný. |
29. 12. 2005
Jonathan Gruber, ekonom na Massachusetts Institute of Technology, tvrdí, že pravidelné chození do kostela vede k lepšímu vzdělání, vyšším příjmům a nižší pravděpodobnosti rozvodu. Z jeho studie (která se zabývala nehispánskými, bílými Američany několika různých náboženských vyznání i ateisty) vyplývá, že zdvojnásobíte-li své návštěvy kostela, zvýší se vám příjem až o 10 procent. |
29. 12. 2005
Téměř bez povšimnutí zůstala zpráva, že na Slovensku byl schválen zákon umožňující exekuci majetku nemocnic. Tento zákon jistě nebyl schválen pro nic za nic, ale jako reakce na stále se zhoršující stav mnoha privátních slovenských nemocnic. Bez zajímavosti není fakt, že naprostá většina těchto nemocnic je v majetku slovenských krajů. |
28. 12. 2005
Základním předpokladem úspěchu je znát svoje práva, což umožňuje opustit posici prosebníka a získat kontrolu nad vývojem věcí. Dále je nutné vědět, že ignorance úředníka, respektive jeho neschopnost rozhodnout, je přímo úměrná počtu manažerských stupňů nad ním. Třetí složkou úspěchu je rozhodná slušnost, zpravidla shrnutelná do věty "chápu, že o tom nemůžete sám-sama rozhodnout a tak, prosím, zavolejte svého manažera". Jan Matonoha ve svém článku zmiňuje (mimo jiné) nepříliš dobrou zkušenost se službami ČSA. Cituji: "Na vánoční svátky jsem letěl přes Amsterdam se společností ČSA domů. Do Prahy jsem dorazil oproti letovému řádu o 18 hodin později. Jakkoli noc strávená vpředvečer Štědrého dne zásluhou ČSA na amsterdamském letišti sotva může soutěžit se zázračným přežitím Jana Čulíka na palubě letadla téže společnosti (viz jeho nedávný článek v LN), pocity vřelé národní sounáležitosti příliš nepovzbudí. Jakkoli politováníhodné, může se stát, že vinou chabé organizace je na poslední let daného dne vyslán pilot, který překročil počet hodin nalétaných v kuse, a musí tudíž přenocovat v Amsterdamu. A pasažéři s ním, na rozdíl od něj však v letištní hale. |
28. 12. 2005
Rok 2005 byl zřejmě rokem, kdy se ukázalo, že je masová mediální kultura nenávratně v úpadku, míní Reed Johnson z amerického listu Los Angeles Times. Rok 2005 byl rokem, kdy Hollywood, navzdory rostoucím ziskům z prodeje DVD, strávil léto uprostřed starostí, že žádný nový film nepřinesl velký finanční zisk. Spotřebitelé naproti tomu začali využívat obrovské množství nových informačních zdrojů a zdrojů zábavy. Inovativní hudbu si mohlo stáhnout z internetových stránek do svých iPodů a vzít si je na pláž nebo na nákup, individualizované zpravodajství dostávali přímo na své Palm Piloty, v televizi si sami vytvářeli vlastní televizní program bez reklam prostřednictvím přístroje TiVo, který ho podle jejich přání sestavil výběrem ze stovek kabelových televizních okruhů. Stará masová kultura najednou vypadala neohrabaně a vyšle z módy. Naproti tomu vznikající masová technokultura z jednadvacátého století, kulturní podcasting, videoblogování, aktuálního seznamu nejžádanějších internetových stránek, jaký produkuje Google, a softwaru umožňujícího vytváření sociálních sítí, softwaru, který spojuje lidi na základě jejich společného zájmu, řekněme o portorické regaetonové hudební skupiny, působila demokraticky, byla uživatelsky přítulná, vyjadřovala zájmy obyčejných lidí, byla osvícená, energická a sexy. Aspoň si to skoro všichni v současnosti myslí. |
27. 12. 2005
Vánoce jsou skutečně zvláštní svátky. Slavíme je podle všeho proto, abychom si ujasnili, co je podle křesťanské mytologie na člověku lidské, ale děláme to formou obrovské (stamiliardové) obětiny, která spíše připomíná nějaký předhistorický kult. Aniž by tomu někdo přikládal větší význam, křesťanský kult, který jako formu uctívání předpokládá askezi (a abstrakci), je uctíván podle předkřesťanských zvyků, hezky tučným obětním beranem. |
27. 12. 2005
Tržní liberalizaci a vzniku pevných morálních hodnot je možno napomoci především poukazováním na obrovské hospodářské úspěchy bývalých komunistických zemí. Dnes probíhá soutěž mezi hospodářskou svobodou ve středovýchodní Evropě - ekonomika tam roste, protože tamější méně regulované a méně zdaňované trhy jsou daleko efektivnější - a úsilím Francie, Německa a dalších západoevropských zemí vnutit novým členským zemím EU "harmonizující" byrokratická opatření. Středovýchodní Evropa se může stát poučením západní Evropě však jen v tom případě, pokud její hospodářství zůstane svobodné. Američtí konzervativci proto mají zájem o udržování akceschopnosti tržně orientovaného středoevropského sociálního modelu. Proto by USA měly nabízet těmto zemím těsnější hospodářské styky a morálně-diplomatickou podporu v jejich úsilí postavit se proti Bruselu, Paříži, Berlínu.
Ještě před nedávnem se zdálo, že se americkým konzervativcům daří přesvědčovat svět, aby přijal jejich myšlenky. Po pádu berlínské zdi opustilo mnoho zemí socialismus a přijalo volný trh a reaganovské myšlenky jako finanční pobídky, individualismus a odpovědnost. Zdálo se že americký konzervatismus vítězí. Avšak dnes se cítí američtí konzervativci zcela osamoceni. Jde o podstatné rozdíly v pojímání ekonomiky, zahraniční politiky, zločinnosti i morálky, míní Gerard Alexander v článku, zveřejněném v americkém konzervativním časopise The Claremont Review of Books. |
23. 12. 2005
Bývalý armádní důstojník:Příspěvek ke zmapování utajených českých dějin devadesátých let. Jaká že je to diskriminace?
|
24. 12. 2005
K Vánocům:Václav Vratislav z Mitrovic
Diplomatická mise Čechů, kterou vyslal r. 1591 do Cařihradu císař Rudolf II., měla tajné špionské poslání. V důsledku zrady jednoho člena delegace a nekompetence ostatních diplomatů byla špionáž prozrazena a vedoucí představitelé delegace byli popraveni. Mladý muž, patnáctileté páže Václav Vratislav z Mitrovic (1576--1635) strávil rok a půl na galejích a dva roky v nejhorším tureckém vězení, v Černé věži v Cařihradě, které se přezdívalo hrob živých. O celé diplomatické misi napsal pozoruhodné a velmi čtivé Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, z nichž citujeme několik úryvků až do prozrazení špionáže: V Selibrii obveselovalo nás velmi veselé a rozkošné pohledění na tiché moře, jakož pak já s některejmi jinejmi nemohl sem se zdržeti, abych k samému moři bez vůle a vědomí pana orátora a hofmistra doběhnouti a na moře, jehož sem přehlídnouti nijakž nemohl, do vole pohlídnouti neměl. A přiběh na břeh mořský, dívaje se na plavání a zmítání delfínův a jinejch ryb, skořepiny velké, pěkně strakaté sem sbíral a do městečka jsem se vrátiti zapomněl. |
31. 12. 2005
K Novému rokuO českých špionech v 16. století - část druháVáclav Vratislav z Mitrovic
Ti pak vězňové, kteří sou kněží, písaři, žáci, měšťané neb páni, kteří se žádnému řemeslu neučili, nejbídnější sou a za nic jich sobě neváží.
Diplomatická mise Čechů, kterou vyslal r. 1591 do Cařihradu císař Rudolf II., měla tajné špionské poslání. V důsledku zrady jednoho člena delegace a nekompetence ostatních diplomatů byla špionáž prozrazena a vedoucí představitelé delegace byli popraveni. Mladý muž, patnáctileté páže Václav Vratislav z Mitrovic (1576--1635) strávil rok a půl na galejích a dva roky v nejhorším tureckém vězení, v Černé věži v Cařihradě, které se přezdívalo hrob živých. O celé diplomatické misi napsal pozoruhodné a velmi čtivé Příhody Václava Vratislava z Mitrovic. Dnes přinášíme Mitrovicovo svědectví o věznění české delegace. První část Mitrovicova svědectví ZDE Když se pak nás již do vole po městě navodili, tehdy upřímo k Un kapi, to jest k Písecské bráně, kde jest baluk pazar, rybnej trh, vedli. S obojí strany okolo nás, z předu i z zadu nesčísnej počet lidu šlo, neb sou jich tak mnoho prvy na popravu vésti neviděli. Já pak nemocnej, velikou mdlobou, žízní a horkem ztrápenej, k tomu od toho sedla do krve odřenej, nemohl sem se upamatovati, kde již sme. Tu s námi před branou zastavili, nebo pro mnoství lidu, kterej se skrze bránu tlačil, nás vésti nemohli. Tu já se zeptám kněze Jana z Vinoře, kde sme, a on mně zase odpoví, že sme již nedaleko šibenice, abychom se Pánu Bohu poroučeli. |
1. 1. 2006
DOKUMENTVáclav Klaus
plné znění novoročního projevu prezidenta ČR Václava Klause Vážení a milí spoluobčané, rok 2005 je již definitivně a nenávratně za námi a vzít zpět ho nemůžeme. Mezi zvlášť výjimečné patřit nebude, ale i to je - svým způsobem - dobře. Svědčí to o stabilitě a jisté zralosti naší demokracie, naší politické sféry a naší ekonomiky. Na počátku roku jsme sice procházeli vleklou vládní krizí, která nás zneklidňovala a která přispívala ke zvyšování skepse občanů naší země vůči politice, ale standardní, byť opožděné řešení - výměna na postu předsedy vlády - umožnilo, aby dosavadní vládní koalice pokračovala až do řádných voleb. Vše se odehrálo v souladu s ústavou a bez větších otřesů. K žádným komplikacím pro naši zemi nedošlo ani v zahraničně-politické oblasti. |
1. 1. 2006
DOKUMENTJiří Paroubek
plné znění novoročního projevu předsedy vlády ČR pro diváky televize 24cz
Vážení a milí spoluobčané, dámy a pánové,
poprvé v roli premiéra mám možnost pozdravit Vás s Novým rokem. Mám z toho velkou radost, ale i trochu rozpaků. Po pravdě
řečeno z těch oficiálních novoročních projevů, kdy se předůležitě bilancuje, mi často naskakuje husí kůže. Má to své zaběhnuté
klišé - jako diplomatický přípitek či nekrolog a mluví se tak hlubokomyslně, jako bychom zestárli ne o rok, ale snad o celé století.
|
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
2. 1. 2006
V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.
Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 12. 2005 | Pane Pehe, novinářovou povinností není stranickost, ale mravnost | Jiří Jírovec | |
28. 12. 2005 | Jak se bránit proti Českým aeroliním a jiné byrokracii | Jiří Jírovec | |
28. 12. 2005 | Mají pětatřicátníci v Česku dnes zhoubný vliv? | Jan Bím | |
28. 12. 2005 | Masová mediální kultura je mrtvá...? | ||
28. 12. 2005 | Turci se nenaučili popírat genocidu v minulosti tak dobře jako Britové | ||
27. 12. 2005 | Svoboda projevu v Evropě: Musí to být buď všechno, nebo to není nic | ||
27. 12. 2005 | Američtí konzervativci: Proč nám Evropané nerozumějí a jak to napravit? | ||
27. 12. 2005 | 2006 - pátrejte více po vlastní identitě | Bohumil Kartous | |
25. 12. 2005 | Láska ve věku neurologie | ||
24. 12. 2005 | O českých špionech v 16. století | Václav Vratislav z Mitrovic |
Mají pětatřicátníci v Česku dnes zhoubný vliv? | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 1. 2006 | Pětatřicátníci, hoši jako květ, na vás bylo vždycky radost pohledět.... | Josef Vít | |
2. 1. 2006 | Vadí, nevadí | Luděk Rozehnal | |
31. 12. 2005 | Jak to bylo s tím západním rájem? | František Hájek | |
31. 12. 2005 | Zmačkané obaly | Tomáš Krček | |
30. 12. 2005 | Flexibilita potřetí | Jan Holík | |
30. 12. 2005 | Pohled (post)Husákova dítěte | Lubomír Novotný | |
30. 12. 2005 | Ještě jednou pětatřicátníci | Josef Vít | |
30. 12. 2005 | Opět jen střet generací | Josef Provazník | |
30. 12. 2005 | Generace, argumenty a analýzy | Martin Brezina | |
30. 12. 2005 | Kapitalismus je boj | "Jana Veselá" |
Případ Petra Partyka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 12. 2005 | Jak je tomu s verbálními trestnými činy | Jaroslav Štemberk | |
16. 12. 2005 | Soudce: Co je to Seznam.cz? Můžete mi říct, kdo na něm je? | ||
14. 12. 2005 | Nevinný člověk, jehož soudce Šídlo odsoudil do vězení za neprokázanou blbost | Jan Čulík | |
14. 12. 2005 | Svoboda je nedělitelná? Máme se za co stydět? | Jan Čulík | |
13. 12. 2005 | Petr Partyk uvězněn | ||
21. 3. 2005 | Free speech is ours, but don't dare use it | Jan Čulík | |
17. 3. 2005 | Dura lex, sed lex | Jaroslav Štemberk | |
17. 3. 2005 | Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický | Aleš Uhlíř | |
16. 3. 2005 | Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali | ||
16. 3. 2005 | Je byrokratičnost omluvou? | Jan Čulík |
Kriminalizace fanoušků a Harry Potter | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 12. 2005 | Policie vyšetřuje neoficiální překladatele Harryho Pottera i nadále jako zločince | Štěpán Kotrba | |
17. 12. 2005 | Harry Potter na netu: Jan Rychetský v Právu zbytečně kriminalizuje děti | Štěpán Kotrba | |
28. 7. 2005 | Harry Potter a Mýtus věčného návratu | Dominik Lukeš | |
27. 7. 2005 | Neoficiální překlad Harryho Pottera do češtiny už je na světě | Štěpán Kotrba | |
15. 9. 2004 | Literatura se stala terčem mediální manipulace | Petr Bílek | |
30. 6. 2003 | Nový Harry Potter -- postava plná angstu | Hannah Čulík | |
30. 6. 2003 | The angst-filled Harry Potter | Hannah Čulík | |
21. 6. 2003 | Šílenství ohledně nového Harryho Pottera je dobře organizováno | ||
19. 6. 2003 | Rowlingová žaluje americký deník | ||
18. 12. 2002 | O čo prišiel Harry Potter | Eva Michalková |
Báseň pro tento den | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 12. 2005 | V konečcích prstů | Zbyněk Hejda | |
29. 12. 2005 | * * * | Jan Pavel | |
28. 12. 2005 | Příběh | Fráňa Šrámek | |
27. 12. 2005 | A noc se zachvěla | Štěpán Kotrba | |
22. 12. 2005 | VI | Milan Nápravník | |
21. 12. 2005 | Čtyřverší | Martin Pokorný | |
20. 12. 2005 | Kukačka | Štěpán Kotrba | |
15. 12. 2005 | Sestry | Ladislav Novák | |
13. 12. 2005 | Znechucení - z tebe | Štěpán Kotrba | |
9. 12. 2005 | Ráno na verandě | Bogdan Trojak |
Demokratická revoluce? Utajená historie devadesátých let | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 1. 2006 | Pár sametových příběhů | Štěpán Kotrba | |
2. 1. 2006 | Time to examine the hidden history of 1989 | Jan Čulík | |
2. 1. 2006 | Taktéž jsem se stal terčem diskriminace a "obětním beránkem" zvůle zákonodárců | Miloslav Veselák | |
31. 12. 2005 | Autoři by se měli vyhýbat všeobecným neadresným útokům | ||
31. 12. 2005 | Zmačkané obaly | Tomáš Krček | |
31. 12. 2005 | Jak to bylo s tím západním rájem? | František Hájek | |
31. 12. 2005 | Revoluce 1989: Kdo vyhrál? | ||
30. 12. 2005 | Příběhy opravdových lidí | Milan Daniel | |
29. 12. 2005 | Chirurg, kterého vyhodili čeští demokratičtí revolucionáři... | Miroslav Polreich | |
29. 12. 2005 | Zahleděni do sebe, nevidíme potřeby potřebných | Miloslav "Kraken" Junek |
Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 11. 2005 | Ropný zlom: dojdeme k rozumným závěrům? | Jindřich Kalous | |
24. 11. 2005 | Ropný zlom: nejperspektivnější je jaderná energie | ||
23. 11. 2005 | Ropný zlom: Nebezpečné omyly Jindřicha Kalouse | Jiří Vačkář | |
22. 11. 2005 | Ropný zlom: co dělat v České republice | Jindřich Kalous | |
14. 11. 2005 | Ropný zlom a Švédsko | Jindřich Kalous | |
7. 11. 2005 | Krutá zima | Jindřich Kalous | |
2. 11. 2005 | Quo vadis, Evropo | Oskar Krejčí | |
26. 10. 2005 | Středoasijská šachovnice | Oskar Krejčí | |
24. 10. 2005 | Evropská komise o ropném zlomu | ||
23. 10. 2005 | Newyorská konference o ropném zlomu | Jindřich Kalous |
Czech Politics: Jan Čulík's comment in Czech Business Weekly | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 1. 2006 | Time to examine the hidden history of 1989 | Jan Čulík | |
14. 12. 2005 | In reality TV, echoes of the plebeian past | Jan Čulík | |
15. 11. 2005 | Racism emerges as French suburbs burn | Jan Čulík | |
24. 10. 2005 | Now is the time for agents provocateurs | Jan Čulík | |
3. 10. 2005 | Czech judiciary seen as corrupt from abroad | Jan Čulík | |
12. 9. 2005 | No justification for soaring oil prices | Jan Čulík | |
22. 8. 2005 | Mapping the limits of democracy | Jan Čulík | |
1. 8. 2005 | Media must not give to stereotypes | Jan Čulík | |
18. 7. 2005 | Media mistakes may just be growing pains | Jan Čulík | |
20. 6. 2005 | The unexamined life is not worth watching | Jan Čulík |
Co je podstatou uměleckého díla | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 11. 2005 | Devadesáté páté výročí úmrtí L. N. Tolstého | Jiří Nezval | |
17. 10. 2005 | Brak | Filip Sklenář | |
13. 10. 2005 | Přátelé pokleslých forem | Milan Černý | |
26. 9. 2005 | Chvála braku | Milan Černý | |
7. 9. 2005 | Tunel umění | Alex Koenigsmark | |
5. 9. 2005 | Systém státních dotací je bojem o moc | Jan Samohýl | |
5. 9. 2005 | Vysvětlovat prospěch z umění je jako vysvětlovat zamilovanost | Jiří Holý | |
5. 9. 2005 | Umění je tyranií, překrucuje skutečnost a chová se k ní jako k děvce | Jan Paul | |
5. 9. 2005 | Státní dotace jsou pro umění zhoubné | Boris Cvek | |
5. 9. 2005 | Má stát dotovat umění? |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 12. 2005 | Deset let pražského školství mezi Ábelem a Kainem | Ivo V. Fencl | |
8. 12. 2005 | Tiché dohody a špatné hody | Václav Dušek | |
11. 11. 2005 | Škola a jazyky | ||
10. 11. 2005 | Jak se vyučují jazyky na české střední škole | ||
10. 11. 2005 | Výuka cizích jazyků | Josef Vít | |
9. 11. 2005 | Pozor! Hrozí omezení samosprávy akademických obcí | ||
1. 11. 2005 | České univerzity již dávají svým studentům peníze | Zdeněk Moravčík | |
27. 10. 2005 | Pravice chce zrušit v Albertě školné v postsekundárním školství | Jiří Jírovec | |
19. 10. 2005 | Stanou se univerzity otrokem komerčních zájmů? | ||
9. 9. 2005 | Kde jinde než v škole a kdo jiný než učitel | Michal Giboda |
Hon na svobodu slova | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 12. 2005 | Ankara a svoboda projevu:počet obviněných narůstá | Simone Radačičová | |
27. 12. 2005 | Svoboda projevu v Evropě: Musí to být buď všechno, nebo to není nic | ||
21. 12. 2005 | Jak je tomu s verbálními trestnými činy | Jaroslav Štemberk | |
20. 12. 2005 | Čermákova vyváženost bez obalu a rakouský tiskový zákon | Štěpán Kotrba | |
20. 12. 2005 | Trestní stíhání za pomluvu je potřebný paragraf | ||
19. 12. 2005 | Zahájeno trestní stíhání proti Stanislavu Pencovi | ||
14. 12. 2005 | Nevinný člověk, jehož soudce Šídlo odsoudil do vězení za neprokázanou blbost | Jan Čulík | |
14. 12. 2005 | Svoboda je nedělitelná? Máme se za co stydět? | Jan Čulík | |
13. 12. 2005 | Petr Partyk uvězněn | ||
28. 11. 2005 | Stane se David Irving mučedníkem za svobodu projevu? |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 12. 2005 | Jak tomu bylo ve vězení | Václav Vratislav z Mitrovic | |
24. 12. 2005 | O českých špionech v 16. století | Václav Vratislav z Mitrovic | |
13. 12. 2005 | Poetry Slam v Ústí nad Labem | ||
1. 12. 2005 | Pavel Janáček- Braková literatura | ||
24. 11. 2005 | Nepotřebnost literatury a bezprizornost spisovatele | Michal Černík | |
17. 10. 2005 | Brak | Filip Sklenář | |
17. 10. 2005 | Umění je paměť, stopa po živých... | Irena Zítková | |
13. 10. 2005 | Přátelé pokleslých forem | Milan Černý | |
6. 10. 2005 | Late towards the morning | Karel Hlaváček | |
26. 9. 2005 | Chvála braku | Milan Černý |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 12. 2005 | Ohlédnutí za Johannem Sebastianem Bachem v BBC | Jan Čulík | |
28. 12. 2005 | Pane Pehe, novinářovou povinností není stranickost, ale mravnost | Jiří Jírovec | |
21. 12. 2005 | Zaveďte TV okruh "ČT Rodina" - bez televizního násilí | Tomáš Franke | |
21. 12. 2005 | Dürenmatt v BBC | ||
21. 12. 2005 | Fištejn ví pozitivně, že CIA nikoho nemučí! | Jan Čulík | |
20. 12. 2005 | Čermákova vyváženost bez obalu a rakouský tiskový zákon | Štěpán Kotrba | |
16. 12. 2005 | Kompletní Johann Sebastian v rozhlase | ||
14. 12. 2005 | Televize BBC: "Spojenci na lavici obžalovaných" | ||
1. 12. 2005 | Bude arabská televize BBC vnímána jako nezávislá? | ||
1. 12. 2005 | Optimismus, odhodlání, nadšení: soudruzi modří, hrr na ně ! | Štěpán Kotrba |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 12. 2005 | Maria Procházková, Oldřich Kaiser a Žralok v hlavě | Jan Čulík | |
21. 11. 2005 | Filosofický horor o kultuře | Martin Ondreját | |
7. 11. 2005 | Sú Hrubeš a Mareš filmom do dažďa? | Juraj Korpa | |
27. 10. 2005 | Hrubeš a Mareš jsou naši souputníci | Tomáš Koloc | |
10. 10. 2005 | Štěstí: Ta schematičnost opravdu skřípe | Tomáš Koloc | |
29. 9. 2005 | Jak kritici ublížují filmu Štěstí | Ján Simkanič | |
26. 9. 2005 | Štěstí Bohdana Slámy dostalo cenu v San Sebastian | ||
15. 9. 2005 | Štěstí Bohdana Slámy | ||
9. 8. 2005 | Co se právě hraje v Athénách pod Akropolí? | Jan Čulík | |
1. 8. 2005 | S Břetislavem Rychlíkem o jeho tvorbě a o České televizi | Jan Čulík |
17. listopad | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 11. 2005 | S Jožínem z bažin proti komunismu | Karel Moudrý | |
18. 11. 2005 | Co nám přinesl listopad 1989? | Boris Cvek | |
17. 11. 2005 | 16. listopad + 1 gól = 17.listopad | Karel Moudrý | |
15. 11. 2005 | Ztracená generace | Ladislav Žák | |
26. 1. 2005 | Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť | ||
26. 1. 2005 | Opozice nechtěla jít do vlády | ||
24. 1. 2005 | Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla | Vilém Prečan | |
24. 1. 2005 | Filipov: Nic se nepohne do května 1990 | ||
24. 1. 2005 | Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA | ||
24. 1. 2005 | Proč se v Praze pořád nic neděje |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 7. 2005 | Moc nočních můr v internetovém archivu | ||
13. 5. 2005 | Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes | ||
15. 4. 2005 | Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu | ||
31. 3. 2005 | Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě | ||
11. 3. 2005 | Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové | Stanislav Heczko | |
2. 3. 2005 | Moc nočních můr na Ostravské univerzitě | ||
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová |
Globální oteplování | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 12. 2005 | Jak se americká ropná společnost snaží zabránit, aby Evropa plnila smlouvu z Kjóta | ||
25. 11. 2005 | Koncentrace CO2 je "nejvyšší za 650 000 let" | ||
21. 9. 2005 | Firmy chtějí jednat proti globálnímu oteplování, brání jim v tom vlády | ||
11. 8. 2005 | Globální oteplování se přiblížilo bodu nevratnosti | ||
8. 7. 2005 | Pitný režim duše | Bohumil Kartous | |
4. 7. 2005 | Sladké mámení alternativ | Milan Černý | |
1. 7. 2005 | Blair se prý připravuje na rozkol s Georgem Bushem | ||
30. 6. 2005 | Alternativní zdroje energie jsou nerealistické | ||
23. 6. 2005 | Independent: Zabíjíme tuto planetu | ||
19. 6. 2005 | Amerika usiluje o likvidaci připravované dohody o podnebných změnách |
Modrá šance ODS | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 12. 2005 | "ODS se opět uchýlila k účelovému lhaní" | Jiří Paroubek | |
28. 11. 2005 | Překvapení pana Topolánka | Josef Vít | |
27. 11. 2005 | Mirek Topolánek: "Všem potřebným, nezaměstnaným a nemocným dokážeme, že skutečná solidarita má konzervativní, nikoli socialistické základy." | Mirek Topolánek | |
16. 11. 2005 | Vede ODS kampaň pomocí anonymního spamu? | Bohumil Kartous | |
16. 11. 2005 | Proč ODS chybí jeden hejtman a jak se v ní bojuje o funkce? | Milan Hamerský | |
19. 9. 2005 | Zahradilova Modrá šance: možná budoucí zahraniční politika ČR | Jiří Staněk | |
25. 7. 2005 | Klausovo Národní souručenství | Štěpán Kotrba | |
22. 6. 2005 | Mýty Modré šance viděné očima odborů | Pavel Janíčko | |
24. 5. 2005 | Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu | Jiří Jírovec | |
20. 5. 2005 | Mladá internetová pravice zvolna hnědne | Ondřej Slačálek |
Softwarové patenty | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 7. 2005 | Softwarové patenty - slovo na rozloučenou | Jaroslav Zvěřina | |
8. 7. 2005 | Jde o obrovské peníze z licenčních poplatků a patentových sporů | ||
1. 7. 2005 | O softwarových patentech | ||
30. 6. 2005 | NE softwarovým patentům! | ||
30. 6. 2005 | Softwarové patenty a demokracie v EU | Jaroslav Zvěřina | |
28. 6. 2005 | Americký Nejvyšší soud: kopírování hudby je protizákonné | ||
24. 6. 2005 | Demokracie v EU Ano či Ne - to již brzy napoví jednání o softwarových patentech | ||
7. 6. 2005 | Proč říkám ANO! podniku Microsoft | ||
7. 6. 2005 | Software je jako sex. Nejlepší je zadarmo! | ||
16. 5. 2005 | Zbavte se Microsoftu a ušetříte miliony |
DIY, tekno a CzechTek | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 12. 2005 | Vyjadřuji hlubokou nespokojenost s tím, jak vyšetřujete zásah policistů na CzechTeku 2005 | ||
8. 12. 2005 | Jsme nespokojeni s tím, jak se vyšetřuje Czechtek 2005! | ||
14. 11. 2005 | Motejl: "Při Czechteku 2005 pochybila policie i účastníci" | Štěpán Kotrba | |
31. 10. 2005 | CzechTek 2005 v komentářích českého tisku | ||
16. 9. 2005 | Ti, jimž jde o lidská práva, by se měli o bezprávný policejní zásah proti Czechteku zajímat | Jan Rovenský | |
12. 9. 2005 | EuroTek aneb od teknohudby k technokracii? | Petr Schnur | |
9. 9. 2005 | CzechTek v rovině zneužití práva | Miroslav Polreich | |
8. 9. 2005 | Odpůrci zásahu: Vláda chybně interpretuje zásah policie na Tachovsku | ||
1. 9. 2005 | CzechTek po americku | Thomas Franke | |
1. 9. 2005 | Hudbou proti nesvobodě - "Nechceme policejní stát" |
Český sen - dílo nebo podvod? | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 9. 2005 | Český sen trvá | Bohumil Kartous | |
12. 9. 2005 | Český sen, cenzura v televizi a mediální manipulace | Jan Čulík | |
12. 9. 2005 | Vít Klusák: Čulík je neseriozní novinář | ||
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
14. 7. 2004 | Český sen žaluje ODS a supermarket Julius Meinl za porušení autorských práv | ||
9. 7. 2004 | Český sen je úžasný projekt... | ||
8. 7. 2004 | Český sen: zábavný průvodce zemí, kde se neřežou hlavy | Ondřej Čapek | |
7. 7. 2004 | Film Český sen: zklamání | Jan Čulík | |
12. 2. 2004 | Český sen: Kultura hypermarketů | ||
23. 7. 2003 | Invitation: "The Czech Dream" project in London |
10 let v českých médiích | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 10. 2005 | Marketing a média - ztracené iluze | Daniel Köppl | |
13. 10. 2005 | Komu patří informace na internetu? | Milan Stibral | |
12. 10. 2005 | Etika a česká média - mezi lepším a horším | Václav Moravec | |
11. 10. 2005 | Čí je vlastně svoboda projevu? Novinářů, nebo vydavatelů? | Jan Jirák | |
10. 10. 2005 | "Máme pitomější politiky, nebo novináře?" | Miloš Čermák |
Ptačí chřipka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 12. 2005 | Epidemie moru z roku 1665 versus epidemie hlouposti z roku 2005 | Aleš Uhlíř | |
1. 12. 2005 | O hromadných hrobech | ||
1. 12. 2005 | Rozumný požadavek slovenské hygieničky | ||
5. 11. 2005 | Jak to vypadá při chřipkové pandemii | ||
4. 11. 2005 | Někteří jsme si stále rovnější? | Zbyněk Šebor | |
4. 11. 2005 | Chřipka | Petr Wagner | |
24. 10. 2005 | Papoušek, dovezený do Británie "byl nakažen smrtelnou ptačí chřipkou" | ||
21. 10. 2005 | Voliéra trapnosti a trusu | Václav Dušek | |
17. 10. 2005 | Ptačí chřipka a paní Müllerová | Lubomír Brožek | |
17. 10. 2005 | Jak se ubránit před ptačí chřipkou |
Tak trochu jiná reality show Odhalení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 12. 2005 | Reality show Odhalení: Paroubek se setkal s Richardem | Štěpán Kotrba | |
1. 12. 2005 | Stále stejná, režimem povolená a regulovaná hra | Michal Vimmer | |
15. 11. 2005 | Reality show Odhalení: víkend aneb dámská rvačka o sex | Štěpán Kotrba | |
12. 11. 2005 | Reality show Odhalení: začíná soutěž ne o deset, ne o jedenáct, ale o rovných dvanáct melounů | Štěpán Kotrba | |
11. 11. 2005 | Reality show Odhalení: samci bez koulí vřeští, samci s koulema jsou v klidu | Štěpán Kotrba | |
10. 11. 2005 | Reality show Odhalení: Mojo, vidí tě celá Amerika! | Štěpán Kotrba | |
9. 11. 2005 | Reality show Odhalení: druhý den aneb jak je dobré míti dvě ženy | Štěpán Kotrba | |
8. 11. 2005 | Gorily: nikdy jsme nepředstíraly, že nejsme nahé | Karel Moudrý | |
8. 11. 2005 | Reality show Odhalení: premiéra na ČT 24 na pozadí bojující Francie | Štěpán Kotrba | |
7. 11. 2005 | Reality show Odhalení je parodie!! | Jan Čulík |