A mediální analytik Josef Provazník pokračuje ve své analýze, ptá se, kdo jsou "obyčejní lidé", o kterých pan Vít píše, a zdali jsou jimi traktoristé, prodavačky či prostě lidé, kteří nenosí do práce kravatu? Ten pozoruhodný výběr příkladů, kterými, zdá se, pan Provazník hodlá pana Víta demaskovat jako obhájce skupin, které jsou v našem postkomunistickém kapitalismu označovány jako "socky", stojí za povšimnutí, byť mohu být obviněn, že zde zase něco podsouvám panu Provazníkovi já.

Z této sekvence otázek (tedy: jsou těmi obyčejnými lidmi tito jmenovaní?) přeskočí pan provazník pro mne nelogicky, k tvrzení, že v některých lidech, narozených v 50. letech, přetrvává z minulého režimu pohodlnost a jistota, že se stát postará. Zvláštní přechod, poté, co se Josef Provazník zeptá, jsou--li obyčejnými lidmi prodavačka, traktorista či člověk bez kravaty, a zřejmě si sám odpoví, že tyto skupiny jimi pro pana Víta jsou, odvodí z toho zmíněná přesvědčení dnešních padesátníků. Chce tím snad říci, že zmíněné skupiny sdílejí onu pohodlnost a spoléhání na státní jistoty? Nebo že tyto skupiny bez spoléhání na státní jistoty nejsou schopny ani přežít? (To by bylo věru smutné vysvědčení dnešního systému.)

Načež pan Provazník dokončí odstavec o obyčejných lidech několika douškami o kapitalismu, jako o drsném boji, kde vítězí konkurenceschopní. Jakou to má souvislost s traktoristy a prodavačkami, ví jen sám pan Provazník, možná chce říci, že tyto skupiny jsou nekonkurenceschopné, a měly by přestat být traktoristy a prodavačkami a stát se mediálními analytiky.

Druhé tvrzení pana Víta, jež se pan Provazník rozhodl podrobit své mediálně vypilované analýze, je soud že "takhle to dál nejde". Ptá se pana Víta, jestli hodlá uzákonit věkovou hranici pro vstup do funkcí (pan Vít to napsal v souvislosti s nadějí na nejmladší generaci, takže to by asi nedávalo smysl, aby jí chtěl bránit v přístupu ke společenské moci) nebo jestli snad není pro ustanovení těch správných pořádků nová revoluce, neboli opět poněkud podsouvá panu Vítovi něco, co nenapsal. Je potřeba upozornit, že v našem postkomunistickém diskurzu, je slovo "revoluce" opatřeno asi podobnými konotacemi, jako v tom minulém kontrarevoluce, takže pokud někoho označíte: "ty chceš revoluci?" okamžitě jej denuncujete jako asystémového živla, který je mimo základní veřejné komunikační pole, byť bez následků, které podobné odsunutí mělo v minulém režimu.

Určitě správně pan Provazník uzavírá, že by bylo lépe, kdyby se v diskuzích utkávaly argumenty a ne generace, přičemž názory pana Víta sám pro jistotu hned přičítá jeho stařecké zapšklosti. Já bych k tomu dodal, že diskusi také prospěje, když její účastníci:

1) čtou, co jejich oponenti napsali a nevytvářejí argumenty k neexistujícím názorům (sám pan Provazník píše, že někteří jedinci vidí mezi řádky to, co tam není),

2) pokusí se argumentovat alespoň poněkud souvisle.