CDU-CSU na čele s Angelou Merkelovou utrpěla vítězství. Pyrrhovo vítězství. O kousek sice porazila Schröderovu SPD, ale ani s FDP však nemá většinu pro sestavení vlády. Skutečným vítězem těchto voleb je Levicová strana, vzniklá ze systémové opozice - Gysiho PDS a odborářské platformy WASG pod vedením Oskara Lafontaina, která se dokázala etablovat na spolkové úrovni.

Když před necelými čtyřmi měsíci, v reakci na těžkou porážku SPD ve volbách v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku ( NRW ) spolkový kancléř Gerhard Schröder předstoupil před televisní kamery s prohlášením, že jeho vláda vyhlásí v nejbližším možném termínu předčasné volby do Bundestagu, celé Německo strnulo v údivu. Tento "'útěk dopředu" se v dané situaci považoval za politickou sebevraždu, vždyť rozdíl mezi volebními preferencemi SPD a CDU/CSU se pohyboval kolem dvaceti procent ! Následující dva měsíce se tento trend nijak podstatně neměnil, teprve začátkem srpna, vstupem do tzv. horké fáze předvolební kampaně se preference začaly pomalu měnit a jejich křivky sobě přibližovat.

pondělí 1.30: Němečtí konzervativci, v jejichž čele stojí Angela Merkelová, podle provizorních oficiálních výsledků těsně vedou, minimální většinou. Křesťanští demokraté získali 35,2 procent (225 křesel), FDP 9,8 procent (61 křesel). Sociální demokraté získali 34,3 procenta (222 křesel), Zelení 8,1 procent (51 křesel) a Levice 8,7 procent (54 křesel).

trvale aktualizovaný graf německých voleb - Financial Times Deutschland ZDE

Německo nyní čekají dlouhé dny, možná i týdny nejistoty, kdy se bude vyjednávat o možnostech, jak utvořit koalici. Merkelová i Schroeder tvrdí, že mají mandát stát se kancléřem.

Výsledek zklamal předvolební očekávání, že Merkelová jasně vyhraje. Nyní však zřejmě bude muset utvořit vládní koalici se sociálními demokraty. To by mohlo zcela zablokovat německou politickou scénu, neboť obě strany, křesťanští i sociální demokraté, mají naprosto rozdílné názory na to, jak řešit současné hospodářské problémy Německa.

Pravicoví svobodní demokraté měli velké volební úspěchy, získali 9,8 procent a 61 křesel. To ale nestačí k tomu, aby s křesťanskými demokraty utvořili vládu.

Levicová strana, která nově vznikla z odcizených členů sociální demokracie z z bývalých komunistů, získala 8,7 procent (54 křesel) a Zelení, Schroederův koaliční partner, získali 8,1 procent (51 křesel).

Volební účast byla 77,7 procent.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Podle předběžných výsledků získala až 8 %.

Po dlouhé době se tak přece v německém parlamentu objevuje nová strana - navíc autenticky levicová a s voličskou základnou převážně v bývalé NDR. Pokud vím, Linkspartei vznikla letos na jaře spojením postkomunistické Strany demokratického socialismu (PDS) s odštěpenou levicovou frakcí SPD Oskara Lafontaina. Tak vlastně PDS, někdejší Honeckerova SED, pronikla i na Západ Německa. Zhruba 50 poslaneckých mandátů v největší zemi EU znamená nemalé posílení autentické levice v celoevropském měřítku.

Upozorněme navíc, že v případě PDS/Linkspartei se jedná o velmi moderní levicovou stranu s nesmlouvavě antikapitalistickým programem. Navíc vzhledem k současnému úspěchu krajně neoliberální proamerické FDP (kolem 10%) lze hovořit o značné polarizaci německého politického spektra. Nic z toho zřejmě nestojí u nás za zmínku.

Server Novinky Levicovou stranu ve volebních odhadech vůbec neuvedl. Ve zprávách České televize ani slovo. Nu, tam zřejmě sehrál svou roli zapšklý antikomunismus českých novinářů, kteří " s komunisty" a zřejmě ani " o komunistech" nemluví. Ale proč Britské listy?

Pozn. red.: Tomáš Krček se o Levicové straně zmínil..., Britské listy ji sledují od jejího vzniku.

Linkspartei - levicová volba německé politiky TÉMA BL

Levicová strana (Die Linke) sice nedosáhla svého cíle stát se v Německu třetí nejsilnější politickou stranou, píše list Financial Times Deutschland, ale do parlamentu se dostala. Před několika týdny předpovídala pro sebe volební podporu 13 procent, nakonec ji revidovala na prognózu 8 procent. Ve vollbách v roce 2002 se tehdejší PDS nepodařilo prorazit hranici pěti procent, protože v západním Německu tehdy získala jen 1,1 procenta. Tentokrát v západních zemích Německa ji podpořily 4,5 procent voličů, i když Levicová strana doufala v tamější volební podporu 6 procent. "Každý začátek je těžký," konstatoval jeden z jejích nynějších představitelů.

Na východě získala Levicová strana více než 25 procent, a tedy podstatně více než před třemi lety, kdy na území bývalé NDR dostala pouze 16,9 procent. Celkem získá Levicová strana v parlamentě 53 křesel.

Podrobnosti v němčině ZDE

neděle 22.45, Tomáš Krček: Der Spiegel koriguje, neb Forsa bere své hlášení zpět. Nyní Forsa srovnává výsledky na 222 mandátů pro obě velké strany. Forsa do svých výsledků započítává ony zmíněné převisové mandáty - zatímco tv stanice ARD a ZDF s nimi nepočítají. Jelikož ale dle Der Spiegel má být poměr převisových mandátů 10 (SPD) ku 3 (Union), v konečném spočítání bude počet mandátů stejný.

Ale ráno moudřejší večera.

neděle 22.00: Od Tomáše Krčka v Německu: Der Spiegel hlásí, že SPD podle agentury FORSA podle nových výsledků je už před CDU/CSU. SPD má mít 223 a Union 220 mandátů.

Ale prosím brát s rezervou, teď to bude asi jako před třemi lety, první výsledky byly relativně mírné k Union a potom se jim jejich "vítězství" začalo drobit v prstech. Minule mělo rozhodnout dokonce jen kolem 6000 hlasů, že Schröder nakonec vyhrál. Dnes se ale nejedná o přímé vítězství toho či onoho, nyní jde o cenu útěchy - obě hlavní strany ztratily, Union ale i přes číselně menší ztrátu ztratil podstatně více, neb již velkohubě proklamované a medii stále sugerované vítězství se nekoná, což je pro paní Merkel dozajisté bolestné. Ale prohrála si svými chybami sama. Ale to je jiná, nicméně velice zajímavá kapitola - o tom napíšu zítra.

Informace BBC, neděle 23.30: Křesťanští demokraté Angely Merkelové získali podle prvních výsledku jen minimální náskok nad sociálními demokraty. Podle některých předpovědí budou mít křesťanští demokraté stejný počet křesel jako sociální demokraté. Merkelová zřejmě nebude schopna vytvořit koalici, jakou by si přála, a bude muset možná vytvořit koalici se sociálními demokraty. Schroeder však tvrdí, že získal dost hlasů na to, aby zůstal kancléřem. Je ochoten vstoupil do velké koalice s křesťanskými demokraty pouze pod podmínkou, že zůstane šéfem vlády.

Podle původních odhadů německé televize ARD získali křesťanští demokraté 36 procent hlasů, což je daleko horší výsledek, než se očekával, a sociální demokraté 34 procent.

Propodnikatelští svobodní demokraté získali podle neoficiálních průzkumů, jak voliči hlasovali, úspěšných 10 procent, ale zjevně to nestačí k tomu, aby utvořili vládu s křesťanskými demokraty.

Podrobnosti v angličtině ZDE

neděle 20.15: K tomu dodává z Německa Tomáš Krček: CDU/CSU se svými 35,2 procenty nedosáhla svého cíle, dokonce ztratila přes tři procenta oproti roku 2002, FDP překvapivě získala o 2,5 více a pendlují kolem deseti procent. CDU/CSU dokonce má jen o 1,2 procenta více než SPD (34 procenta ), jejichž výsledek je velkým překvapením - před pár měsíci byl rozdíl 20 procent ! Strana levice má 8,5 procent.

O možných koalicích se dá hovořit, až budou výsledky jisté - nyní jsou to pouhé spekulace. Ale černožlutá koalice (CDU/CSU/FDP) není možná. To je hlavní zpráva dnešního večera.

Úřad britského premiéra Tonyho Blaira se pokusil zcenzurovat knihu pamětí bývalého Blairova poradce, někdejšího reportéra BBC Lance Price (47). Ukázky z jeho nové knihy, The Spin Doctor's Diary (Propagandistův deník), která vyjde 26. září v londýnském nakladatelství Hodder, přinesl v neděli týdeník Mail on Sunday.

Kniha podle listu Mail on Sunday líčí nekonečné spory, scény a konflikty mezi ministry a odhaluje cynismus Blairova týmu. Autor knihy Lance Price je přitom stoupencem Blairovy Nové labouristické strany.

• Na veřejnosti se prý Blair tvářil, že posílá vojáky do Iráku s těžkým srdcem, v soukromí však "budil spíš dojem", že je to jeho první "zkouška krví" a rituál politické dospělosti.
• Blairova vláda slíbila mediálnímu magnátu Murdochovi, že nezmění svou politiku vůči EU, aniž by ho o tom předem informovala
• Televizi BBC vláda donutila předkládat předem Blairovy písemně otázky za výsadu ptát se na tiskové konferenci jako první.

Tony Blair odsoudil zpravodajství veřejnoprávní společnosti BBC o hurikánu Katrina jako "nenávistné vůči Americe" a "škodolibé" vůči problémům Spojených států. Informaci přinesl deník Financial Times.

Blair se tak měl prý vyjádřit v soukromém rozhovoru s Rupertem Murdochem, ředitelem News Corporation, která vlastní konkurenční stanici Sky News.

Blairovy výroky hrozí novým konfliktem mezi BBC a britskou vládou po aféře reportéra Andrewa Gilligana ohledně falešných vládních tvrzení, ospravedlňujících iráckou válku, a po nedávné vládní kritice, kterou si vysloužil slavný moderátor rozhlasu BBC Radio 4 John Humphyrs za to, že se ve svém jednom veřejném projevu vyjádřil ostře kriticky o jednotlivých ministrech britské vlády.

Tohle se mi vybavilo při čtení výtahu z článku Práva, kde předseda KSČM Miroslav Grebeníček "hodnotí" některé představitele strany a seznamuje nás s vidinou sedmi zájmových skupin. Co se tedy opravdu děje? Jde o krizi? Jde o snahu odstranit některé konkrétní osoby? Co to "tam nahoře" vyvádějí? Asi tedy o dozvuky okurkové sezóny nepůjde. Podle mne nejde o nic převratného. Již několik let nazrává poznání, že změna předsedy by KSČM v očích voličské veřejnosti i ve straně samotné pomohla v řešení dlouhodobě odkládaných otázek.

Z hlediska Západu je na tom Sýrie dost špatně. Americká vláda ji označuje za součást tzv. osy zla. Sýrie patří ke skupině zemí, které jsou podezřívány z podpory terorismu a už několikrát se objevily spekulace o tom, že USA budou chtít rozšířit své mezinárodní pěstounství i na tuto socialistickou lidově demokratickou republiku. Z tohoto pohledu se proto může zdát následná výzva nezodpovědná, ale na základě osobních zkušeností je velmi uvážená: Studenti (a nejen vy), chcete-li zažít skutečně autentický zážitek a poznat zemi s neopakovatelným charismatem zaprášeného klenotu s nejrozmanitějšími stopami lidské historie, jeďte na pár týdnů právě do Sýrie.

Dal sem šanci Modrý šanci a zanořil se do elaborátu pana Zahradila na téma zahraniční politika. Málem sem skončil hned v druhém odstavci, kde se Jan malinko zamotal do vlastních kliček. Nakonec jsem vytrval a dobře mi tak. Přišel jsem o poslední zbytky iluzí o našem - možná - budoucím nejvyšším diplomatovi.

Prvního září vynesl Krajský soud osvobozující rozsudek nad Romanem Janovcem, který byl obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Byl obviněn, že jako starosta obce Hřensko prodal Soutěsky bagristovi Šimůnkovi od Karlových Varů, které vzápětí koupila tehdejší právnička obecního úřadu Hřensko Hana Kozáková se svým společníkem, s kterým v Soutěskách provozovali ( Kozáková doposud) převoz na pramicích. Z rozsudku u obou instancí vyplývá, že Roman Janovec se nedopustil nezákonného prodeje pozemků Soutěsek a neprokázal se ani úmysl je po určité době dostat zpět. Roman Janovec je bezúhonný člověk, který nebyl nikdy trestán a odešel od soudů, vždy jako nevinný člověk. Hrozilo mu totiž několik let vězení a vysoké pokuty. Je to vítězství práva, zdravého rozumu a svědectví o nezávislosti našich demokratických soudů, píše Karel Suchánek. Z jeho informace dále vyjímáme:

Otázkou je, jak hodnotit práci kriminalistů, kteří neváhali před desítkami novinářů a objektivů bulvárních kamer v prosinci 1999 vsadit ho na dva dny do cely předběžného zadržení s tím, že téměř všechny deníky a televizní stanice přinesly šoty a záběry na něj, jak je veden v poutech do policejní vazby s komentáři typu "ptáček za mřížemi", či "už dostarostoval" a podobně. Roman Janovec byl na dva dny zadržen za křečovitého povyku bulváru. Kde byly televizní kamery a novináři, když po šesti úmorných letech byl zproštěn viny? Nebyl tam jediný novinář, na místě byl jen měsíčník Hřensko.

Máme pro děčínské policisty několik otázek, na které bychom rádi získali pro děčínskou a hřenskou veřejnost odpověď. Dnes už se můžeme takto ptát...

• kdo tedy podvodně prodal Soutěsky, když to nebyl Janovec?
• neměla by se teď o podivné šetření zajímat Inspekce Ministerstva vnitra?

Ticho po pěšině.

Opakované setkání evropských neonacistů pod záminku "soukromé oslavy" v nějaké české venkovské hospodě bez zásahu na místě přítomné policie zavdává oprávněné podezření z podpory hnutí vedoucí k potlačení práv a svobod druhých, k napomáhání trestnému činu šíření nenávisti a zášti - tím nejnebezpečnějším způsobem - státem zaplacenou, organizovanou a ozbrojenou skupinou, která navíc požívá ochrany a podpory veřejných činitelů České republiky. Osobami odpovědnými za tento skandální a protiprávní stav jsou bez jakýchkoliv pochybností policejní prezident, náměstek ministra vnitra pro policejní službu a ministr vnitra sám.

Ministr vnitra, bývalý disident, který neváhal souhlasit i ex post obhajovat brutálně surový zásah po zuby ozbrojené policie proti tancem a hudbou neškodně se bavící technařské mládeži, zůstává nečinný za situace, kdy se na území, jehož bezpečnost je mu přidělena k ostraze, setkávají ti nejnebezpečnější jedinci, jaké nedávná minulost i přítomnost zná. Příznivci rasových teorií, obdivovatelé Adolfa Hitlera, Rudolfa Hesse a dalších zrůd, vyznavači nadvlády bílé rasy nad špinavými a smradlavými židy, cikány a jinými "untermenschi" se mohou v "demokratické" České republice svobodně setkávat, svobodně hajlovat, svobodně volat "Čechy Čechům" a svobodně poslouchat hudbu rockových skupin, jejíž texty i samotná existence je provázena výroky, hesly a chováním, popírající principy civilizace a lidství, listinu základních práv a svobod, ústavu i zákony. Mohou svobodně porušovat platné zákony, ať již si o nich myslím já či oni cokoliv. Ministra vnitra nechává jejich počínání klidným a nečinným. Nejspíše proto, že v Čechách si nemůže ministr vnitra dovolit nechat zmlátit neonacisty stejně jako technaře (aniž cokoliv udělali, pouze preventivně) kvůli tomu, aby neměli o víkendových německých volbách němečtí neonacisté více hlasů... Že by Schröder i tentokrát telefonicky intervenoval stejně, jako kdysi v případě privatizace Telecomu? Přítomná policie shromažďování ani počínání skupin neonacistů dlouhodobě nezabraňuje, ale naopak jim poskytuje ochranu a svou nečinností je legitimizuje. Zpráva ministerstva vnitra o extremismu jejich počínání bagatelizuje, případně je z ní zřejmé, že o něm policie nemá dostatek kvalifikovaných informací.

Prohlašuji proto, že ministr vnitra František Bublan je buďto naprosto neschopný blb, nebo vědomý a politicky odpovědný spolupachatel trestného činu podpory (neo)nacismu v České republice.

Očekávám za tento výrok na adresu ministra buďto jím podané trestní oznámení pro křivé obvinění a nactiutrhání, kterému se budu bránit před soudem - mimo jiné předvoláním desítek policistů, psychologů, policejních pedagogů a dalších odborných pracovníků ministerstva vnitra, případně desítek svědků z řad antifašistů, romských a lidskoprávních aktivistů, kteří dosvědčí trvalou flagrantní neschopnost ministerstva vnitra vypořádat se s fenoménem (neo)nacismu a jeho postihu dle PLATNÉHO trestního práva. V opačném případě očekávám jeho dobrovolnou demisi pro neschopnost vykonávat funkci ministra vnitra.

Nekritizoval jsem příliš českou policii za její (ne)opodstatněný zásah na CzechTeku. Zdráhal jsem se přidat k většině a zkratkovitě a zaujatě hodnotit práci ochránců zákona. Tentokrát se ale mlčet nedá. Česká policie totiž v sobotu večer selhala a v souvislosti se skinheadskými koncerty to rozhodně nebylo poprvé. Jak je možné, že pár "bláznivých" vyznavačů techna (byť ti agresivní z nich jistě snesou srovnání s neonacisty) bylo bez milosti stlučeno policejními těžkooděnci a parta holohlavých mladíků, kteří hajlovali a otevřeně vyjadřovali podporu nacismu, byla policií jen monitorována a jinak ponechána v družné zábavě? Je skutečně horší přečin pošlapat pár metrů čtverečných trávy než podporovat myšlenky nacismu?

Hrubě nesouhlasím s Kotrbovou výzvou ke kriminalizaci tzv. "pravicových extremistů". Pokud občané nepáchají násilí a nevyzývají k násilí, v demokratické společnosti musejí mít právo na vyjádření jakkoliv nevětšinových, "extremistických" názorů. Úkolem policie je v takové situaci dohlížet na klid a pořádek a zamezit tomu, aby mezi stoupenci různých politických názorů docházelo k potyčkám.

Svoboda je nedělitelná: Bude-li Kotrba kriminalizovat fašisty, nemělo by totéž platit pro komunisty?

Poznámka ŠK: Nehovořím o kriminalizaci politických postojů, ale o porušování platných zákonů propagací kultu násilí, šířením výzvy k trestnému činu násilí, přímou hrozbou násilí vůči skupině obyvatel či samotným činem násilí, většinou vůči jednotlivcům, ale i skupinám obyvatel - tedy činy, vůči čemuž je policie v případě neonacistů flagrantně laxní. Dokud nevypálí Romům byt nebo někoho nezabijí, neonacistické řádění českou policii nezajímá. Oproti tomu v případě vyznavačů techna je policie brutálně hyperaktivní už jen v případě teoretické možnosti spáchání přestupku.

Důsledné odstranění iracionálních a zcela neproduktivních antagonismů v politice je klíčem úspěchu dané společnosti. Existují-li v zemi nejen "elity" (tj. elity v uvozovkách) ale i skutečné elity , měly by vlastnit schopnost najít pro sebe vhodný mediální prostor a účinně tak prezentovat výsledky své odborné vědecké práce pro společnost. Politika a veřejné voby politiků jsou předáním moci do konkrétních rukou, které pak budou řadu let rozhodovat o svěřených financích. Budou rozhodovat o stovkách miliard korun. Ptejme se, jaké možnosti či varianty pro volbu politiků občané mají. Předkládám čtenářům Britských listů první dvě ukázková volební témata, skrze které lze začít postupně vnášet do chaotického a zřejmě úmyslně iracionálního laciného a povrchně reklamního volebního zmatku alespoň částečnou logiku či řád.

Před bankami a domy pracháčů bývají k vidění psi s velkými zadky a bez konečníku. Toto zvíře požírá peníze a bohatství, ale nic nevydává. Je známkou úspěchu a záruky věčného bohatství, no věčného, každému jednou zaklinká jeho malinká a psi na okamžik osiří. U nás máme psi hubenější, ti vypasení zmizeli po různých ostrovech a vyjí písně na kapitalisticky demokratický měsíc v naději, že jim bude dovoleno po zbytek života bydlet v určených pronajatých boudách za zlodějsky získané peníze. Nu, nevyplácí se mít cvičák bez myslících cvičitelů. My, malí voříšci, poštěkáváme a žalujeme světu, jak ošklivě se k nám zachovala nová a bezohledná plemena vyšlechtěná v chovatelské stanici Bordel a spol. s.r.o.

Der Spiegel Online zveřejnil jako na zavolanou článek o problému, o kterém jsem se zmínil.

Der Spiegel - podrobnosti v němčině ZDE

Ve zkratce jde o to, že již 50 000 německých občanů ( jedná se o bývalé turecké občany, kteří mezitím nabyli německé občanství ) ztratilo opět německé občanství tím, že si opatřilo dodatečně turecký pas. Relativně dobře jsou na tom ti, kteří se k tomuto přestupku přiznali - spolkové ministerstvo vnitra jim slíbilo, že zůstanou v zemi a o občanství mohou znovu požádat. Musí však celou zdlouhavou proceduru podstoupit znovu, a protože některé věci se mezitím změnily - třeba jazykový text se zpřísnil, očekávají se problémy.

Když před Vánocemi roku 2003 z obrazovky ČT 1 dštila JUDr. Ing. Ilona Strmisková oheň a síru na mimo jiné i na mou hlavu a vykřikovala, že, kdyby bylo na ní, byl bych už spolu s dalšími zbaven majetku a uvržen do těžkého žaláře, cítil jsem, že to bylo sice pouhé velké emocionální divadlo, ale že se jedná o tak flagrantní příklad úsloví, že zloděj křičí, chyťte zloděje, to jsem skutečně neočekával.

Emoce, které se zvedly okolo Zbrojovky, ze které zaznívaly hlasy této neohrožené správkyně konkursní podstaty, která sebe sama ustanovila zákonodárcem, soudcem i katem v jedné roli, byly nebývalé. Johanka z Arku by se za ně nemusela stydět.

první dílu krimiseriálu "Není svazák jako svazák a není zbrojovka jako Zbrojovka" ZDE

Ve čtvrtek 15. září se vysílal v britské komerční televizi film 49 Up, první devadesátiminutová část současného pokračování pozoruhodného projektu. V roce 1964 si vymyslel geniální novinář Michael Apted, z tehdy vynikajícího publicistického pořadu World in Action (který v důsledku komerčního zprimitivňování televize už neexistuje) dlouhodobou sérii filmů, pod názvem 7 Up (Sedm a víc). Natočil portréty 12 sedmiletých dětí z nejrůznějších sociálních prostředí Velké Británie. Rozhodl, že britská televize bude sledovat dalším dokumentárním filmem jejich cestu životem opakovaně vždy po sedmi letech.

Nyní se vysílala první část dokumentu s názvem 49 Up - těmto dětem je dnes 49 let. Série filmů je doprovázela životem - současný dokumentární film obsahuje citace z předchozích filmů. Je to dojemný a vynikající projekt, který pronikl hluboko k podstatě lidství, která je definována pomíjivostí a smrtelností. Sledování 12 lidí, procházejících životem, vede každého člověka k podstatnému zamyšlení.

Děs pana Duška nad "dobrovolnou smrtí žen" je nostalgickým výkřikem nad idylickým patriarchátem, který nikdy neexistoval. Jeho představa světa dam a gentlemanů má jen málo společného s realitou minulých století, kde dámy uvězněné v korzetech zcela závisely na blahovůli svých otců a manželů, zatímco chudé ženy pracovaly, stejně jako chudí muži a děti, v nelidských podmínkách 14 hodin denně. Je pozoruhodné, že pan Dušek v jinak sympatickém stýskání po úbytku lidské slušnosti volá po návratu Seifertovy maminky a babičky paní Boženy, prozrazuje tak sám na sebe, že vnímá ženu především jako něčí opatrovatelku a vychovatelku než jako samostatnou bytost. Kdyby se například zamyslel nad osudem jím citované paní Boženy (Němcové), jeho idealizace biedermeierovské idyly by snad i jemu přišla neudržitelná, píše Darina Martykanová, historička, z Madridu.

Každému, kdo si otevře webové stránky Evropských sociálních fondů, musí srdce zaplesat. "Tyto stránky," píše se hned na té úvodní, "Vám poskytnou základní informace o ESF, jak ESF funguje a jak správně postupovat při podávání žádostí o nevratné přímé pomoci v rámci programových dokumentů". Pravda, nikde tam nestojí psáno, že máte trpět přehnaným optimismem, není tam nic o růžových brýlích a dalších módních doplňcích bláhové naděje, která tak ráda osidluje vzdušné zámky, ani že k jejich stavbě postačí z prdu kuličky.

Na hranicích zemí Evropské unie, které se po rozšíření na východ rozhodly otevřít své hranice pracovním silám z nových členských zemí, se minulý rok kupodivu netvořily fronty polských instalatérů ani českých zedníků. Podle studie, která byla 7. září 2005 zveřejněna ve Štrasburku v Evropském parlamentu, měly země s otevřeným pracovním trhem z přistěhovalců za prací naopak ekonomický prospěch. Obavy těch, které strachu z levné pracovní síly podlehly, se nenaplnily.

Britský ministr zahraničních věcí Jack Straw konstatoval, že mezi islámským světem a Západem není podstatnějšího rozdílu. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN zdůraznil, že arabské národy vyvinuly základy matematiky, na nichž je založen dnešní digitální svět.

Straw dodal, že jen "teroristé a kazatelé nenávisti" chtějí, aby si lidé "mysleli, že Islám a Západ jsou neslučitelně odlišné". To je "filozofie nedůvěry a zoufalství", kterou Jack Straw odmítá.

Avšak Straw dodal, že špatné vyhlídky na hospodářský rozvoj omezují politické svobody a vedou u mladých muslimů k široce rozšířeným deziluzím. Arabské národy nyní v technologické revoluci zaostaly.

"Odpovědí nejsou jednoduché stereotypy o nějakém střetu civilizací," dodal Straw.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Příslib amerického prezidenta Bushe znovu vybudovat New Orleans a státy kolem Mexického zálivu, zničené hurikánem Katrina, vyvolaly vlnu nespokojenosti mezi konzervativci v jeho vlastní straně. Jsou šokováni posílením pravomocí federálních úřadů v úsilí odstranit následky katastrofy.

pátek 21.00: George Bush konstatoval v pátek, že s chudobou a s rasovou nerovností v amerických státech u Mexického zálivu bude nutno skoncovat, až bude oblast po hurikánu Katrina zrekonstruována.

Při dni akcí na počest obětí hurikánu Katrina přislíbil americký prezident, že zlepší sociální strukturu New Orleansu i dalších postižených oblastí. Z kazatelny v národní katedrále ve Washingtonu zdůraznil: "Odstraňujeme trosky po hurikánu, ale musíme také odstranit dědictví nerovnosti."

Analytikové konstatovali, že to byl jeden z nejlepších Bushových projevů, avšak někteří z nich poznamenali, že před zásahem hurikánu Katrina se počet lidí, žijících v chudobě v New Orleansu, za jeho vlády zvýšil.

Bílý dům v pátek oznámil, že obrovské náklady na rekonstrukci postižených oblastí uhradí stát a varoval, že to bude znament zhoršení už tak velkého rozpočtového deficitu Spojených států.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zcela náhodou jsem našel stránku, která může být zajimavá v kontextu polemiky s Brezinou o mých článcích o GMO. Ač jsem pravidelným posluchačem BBC, vůbec jsem netušil, že existuje The BBC Action Network, která mimo jiné občany povzbuzuje v angažovaní v oblasti GMO - "GM crops: an Action Network briefing"

Dále se také dramatizuje situace s genetickou kontaminací GM řepkou v Austrálii, o které jsem referoval v Britských listech v článku "Kontaminace GM řepkou vyhrocuje v Austrálii konflikt o pěstování GMO" . Z australských médií mohu doporučit pozornosti např. článek "GM crop contamination may spark review" .

Mimochodem dnes v Británii skončil proces s aktivisty Greenpeace, kteří před časem zablokovali obrovskou loď dovážející z USA do Británie krmivo pro dobytek a kteří protest odůvodňovali přítomností nepovolených odrůd GMO. Dnes o tom referuje BBC - "GM protestors cleared of charges"...

Ve dnech 18. a 19. října se má v Praze na Žofíně uskutečnit konference "Dny EU a USA", pořádaná agenturou Teleaxis. V jejím rámci mají hlavní projevy přednést lidé, spojovaní s dlouhou řadu zločinů proti lidskosti, porušování lidských práv a agresivními válečnými konflikty.

Knížky mají své osudy, nejednou osudy paradoxní. Vřelý čtenářský ohlas či dokonce ocenění znalců na straně jedné, nepochopení a cenzurování všeho druhu na straně druhé. Své by jistě mohli vyprávět nejenom Ladislav Kahoun či Anička Dajdou Gleisnerová. Výjimkou nejsou ani díla nositelů Nobelovy ceny za literaturu!

Platnost rozlišování lidí na rasy je předmětem živé debaty. Mnoho antropologů, využívajících biologického výzkumu, zastává názor, že běžně užívané definice lidských ras nemají podložený kategorizační základ. Argumentují, že definice rasy jsou nepřesné, náhodné, že jsou ovlivněny zvyky a v různých kulturách se různí. Jiní naopak považují rasu za platný pojem a argumentují, že pokusy zdiskreditovat rasovou klasifikaci jsou motivovány politicky.

K četným rasistickým či polorasistickým mailům, které jsme obdrželi k diskusi o rasismu je zřejmě nutno ještě jednou ujasnit některé základní věci.

Hovoříme o NOVINÁŘÍCH a o NOVINÁŘSKÉ praxi - novinář má psát férově a nezaujatě a nevytvářet falešné stereotypy. Jde o Lidové noviny, popřípadě o komentátora údajně levicového :) Práva Pavla Vernera, kteří to nechápou. Jejich praxe vyvolala tuto diskusi.

Nepopírám, že v různých společnostech existují rasisté.

Nijak to nevyvrací běžnou civilizační praxi, kterou jsem popsal. Nezdůrazňovat v médiích a konečně ani v normálním lidském stylu rasovou příslušnost. Dochází tím k dehumanizaci. Daný jedinec je především člověk.

Můžete proti tomu brojit jak chcete, brojíte proti léta zavedeným civilizačním zvyklostem.

Je to - odpusťte - tak trochu, jako kdybyste se snažili přesvědčivě dokazovat vědeckými argumenty, že není třeba mýt si ruce po použití záchodu.

Svým způsobem obdivuji odvahu, s jakou se pánové Čulík, Verner, Koenigsmark, Švec a další pouští do hledání univerzální definice "rasově politické korektnosti." Já bych si na to netroufl. Necítím se k tomu být dostatečně erudovaný ani dostatečně nad věcí. Oceňuji ale jejich snahu. Snad se pánům bude hodit několik zážitků ze života, na jejichž základě mohou své teze zpřesnit a vycizelovat -- a snad mi také odpovědět na otázky, které sám nejsem s to zodpovědět.

Rád bych zareagoval na Vaši poznámku následujícího znění:

Ve skutečnosti se toho o Vás dozvím docela dost.

I Jan Čulík je nekorektní. Nábožensky.

Šéfredaktor Britských listů píše, že lidé "vypadají různě ze samovolných fyziologických příčin."

Tady už se dostáváme na pole další odnože politické korektnosti - respektování jiných náboženských světonázorů. Minimálně jedna třetina světových náboženství - vyznání hinduistická, buddhistická (zde se jedná o duchovní filosofii), džinistická, ale i křesťanští antroposofové, židovští chasidim a některé islámské denominace - si totiž na otázku, proč jsme takoví, jací jsme, odpověděla mechanismem reinkarnace.

Ve své odpovědi Štefanu Švecovi Jan Čulík osvětlil svůj (ale zřejmě zejména zdrojový "západně-intelektuální") přístup k celé problematice politické korektnosti. V jeho základu leží především cosi jako úzkost; je tam předem naprogramovaná pozornost vůči eventuálnímu zneužití čehokoliv. Říká tomu "ostražitost vůči neférovému zneužití podtextů". Není tu místo a ani nemám chuť se zabývat psychologickými úvahami o práci a funkci podtextů a podprahových vnímání a uvažování -- ale jedno chci říci: tato preventivní ostražitost podobně jako ostražitost někdejších bolševických cenzorů může vést k přímo deviantní paranoii. Fundamentalistické americké feministky se k ní už touto cestou dopracovaly.

Myslím, že ta diskuse je přepjatá a oboustranně rasistická:) (ve skutečnosti jsou rasisti všichni kromě mě:)). O Vernerovi není pochyb, ten jeho text sice může ironizovat, ale ironizuje spíš skutečnost v New Orleansu, rasismus Verner nijak nepřekračuje, je v něm zasazen. U Königsmarka (a Švece) nejde ani tak o rasismus jako o snahu ukázat nevhodnou sociální korektnost na stejně nevhodném příkladu. V boxu je totiž běžným pravidlem, že se boxeři identifikují podle barvy trenýrek, protože v případě, že jsou oba běloši nebo oba černoši, není tak úplně snadné je odlišit.

Štefan Švec dal svému článku, polemizujícímu s mým odsudkem rasistických stereotypů, název "Kdyby nebylo důležité, jak lidé vypadají, vypadali by všichni stejně". To není pravda. Lidé nevypadají různě, protože je důležité, jak vypadají, ale vypadají různě ze samovolných fyziologických příčin. My z toho extrapolujeme a děláme unáhlené závěry. Ve třicátých letech byli všichni kriminálníci a zločinci v hollywoodských filmech zjizvení či znetvoření ve tváři, zatímco kladné postavy byly sexuálně atraktivní. Přání bývá otcem myšlenky.

Rád odpovídám na Švecovy dotazy:

Hnutí za přímou demokracii a přípravný výbor nové politické DEMOKRACIE uspořádalo v neděli 18. 9. 2005 třetí mezinárodní konferenci o přímé demokracii.

Poté, co Česká televize ve svém ranním pořadu nevyváženě vychvalovala vegetariánství, uveřejnili jsme v Britských listech z pera mikrobiologa Petra Wagnera argumentaci o tom, že vegetariánství škodí vývoji lidského těla, protože "vegetariánství často vede k deficitům některých aminokyselin a tak k nemožnosti regenerovat některé bílkoviny".

Petr Wagner upozorňuje, že i americké vládní úřady, zabývající se výživou obyvatelstva, v poslední době přehodnotily svůj někdejší kladný postoj k vegetariánství právě z těchto důvodů.

Čtenářům Britských listů zpřístupňuje Petr Wagner níže odkazy na přibližně dvacet vědeckých článků z mezinárodních časopisů z poslední doby, poukazujících na nebezpečí čistě vegetariánské či veganské výživy.

Mezi osobami výše postavenými (odborně, společensky, funkčně, hodnostně) se v posledních letech projevuje neúcta k jazyku ve smyslu významoslovném -- sémantickém, snad proto, že si tyto osoby přisvojují cosi jako neomylnost, aniž je nutno přemýšlet o skutečných, přesných významech slov, což si starší z nás (A) stále a opakovaně uvědomuje. Zároveň si ovšem pamatuji, že za mého mládí tomu tak nebývalo -- přesné vyjadřování bývalo předpokladem úspěchu v jakékoli diskusi ať ústní, či písemné.

Názorem Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. K vegetariánství se hlásí přibližně 2,5% dospělé populace v USA a 4% dospělé populace v Kanadě. Vegetariánský způsob stravování je definován jako strava bez masa, ryb a drůbeže, veganský pak bez jakýchkoli živočišných produktů. Stoupající zájem veřejnosti o vegetariánskou stravu vede k rostoucímu počtu restaurací a jídelen nabízejících vegetariánská jídla. Požadavky spotřebitelů zvyšují nabídku surovin pro vegetariánskou stravu v mnoha supermarketech.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V srpnu 2005 přispělo celkem 109 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 578 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 746.73 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.