15. 9. 2005
Švýcarsko, konopí a André FürstNedávno jsem zveřejnila případ konopářského aktivisty André Fürsta, odsouzeného švýcarským soudem k nepodmíněnému trestu více než 2,5 roků za pěstování a prodej konopí. Odsouzený Fürst přitom konopí pěstoval pro technické účely a vyráběl z něj esenciální oleje a celou řadu terapeutických a kosmetických přípravků, které prodával ve svém obchodě. Obrátila se na mne řada čtenářů se žádostí o lepší objasnění tohoto případu v kontextu švýcarské protidrogové legislativy, která se v přístupu ke konopí podstatně liší od většiny ve světě obvyklých právních norem. Co konopí říká zákon? K tomu též: BBC: "Kouření konopí vyvolává u některých teenagerů psychotické stavy" ZDE |
Co o konopí říká zákon?Na rozdíl od většiny ostatních zemí není ve Švýcarsku pěstování přírodního (psychoaktivního) konopí ani jeho užívání bez předchozích úprav jako takové zákonem zakázané. Podle švýcarského zákona o drogách jsou za konopí podléhající právní úpravě považovaná pouze jeho květenství (palice), nikoliv celé rostliny jako tomu obvykle bývá v jiných zemích. Zákon zakazuje pěstování konopí pouze v případě, že je určené k výrobě drog. Zakázanými výrobky z konopí jsou tedy pryskyřice (hašiš) a výtažky či tinktury získané z jeho palic. Pojem droga (ve smyslu narkotikum, omamná látka) je v dotyčném zákoně vymezen jako narkotikum, na němž vzniká závislost. Je již dávno vědecky prokázané (např. studiemi uvedenými v tomto článku), že na konopí nevzniká fyzická závislost, ale pouze psychická, a to spíše jen v případech těžkého zneužívání. Celkově je závislost na psychoaktivním konopí nižší než na kávě (viz tabulka síly závislostí v článku "Konopí a zlá čarodějka marihuana"). Podle mnohých právních názorů nelze tedy podle švýcarského zákona konopí považovat za narkotikum způsobující vznik závislosti. Přípravky z konopí byly ještě na začátku 20. století tradičně používány jako účinný lék na spaní, a je tedy dobře známo a lékařsky prokázané, že silný uspávací (narkotizační) účinek u nich nastává teprve při koncentraci kolem 7-8% THC. Konopí, které na svých polích pěstuje André Fürst, obsahuje jen kolem 4% psychoaktivního THC, takže se na něj nevztahuje ani výše zmíněná definice narkotika, a jeho prodej v podobě tzv. vonných polštářků tudíž nemůže být považován za protizákonný. V Kanadě má státem prodávané konopí pro léčebné účely obsah THC kolem 5%. Pro srovnání uvádím průměrný obsah THC ve šlechtěných odrůdách "indoor" pěstovaného skunku běžně prodávaného v holandských coffee-shopech, který obvykle dosahuje 10-15% (někdy i více). Z uvedené právní úpravy tedy jasně vyplývá, že sušené palice psychoaktivního konopí (marihuana) nepodléhají zákazu, pokud nejsou určeny ke spotřebě jako droga. Čili pokud je někdo použije například jako lék, nedopouští se tím ničeho protizákonného ani on, ani ten kdo konopí vypěstoval nebo mu je prodal. V konopných obchodech ve Švýcarsku se běžně prodávají již výše zmíněné vonné polštářky, oficiálně určené k přípravě bylinkových směsí, které se ovšem také dají kouřit či jinak požívat. Samozřejmě, že se najde část zákazníků, kteří si je kupují k rekreačním účelům (neboli vědecky řečeno k hulení), ale mezi zákazníky těchto obchůdků s konopnými výrobky patří i velmi četní nemocní, kteří je skutečně používají k terapeutickým účelům. Toto přírodní konopí nikoho prudce neomámí, ale má významný podpůrný účinek v řadě nemocí, jimiž trpí především staří lidé, včetně nespavosti. Užívá je až překvapivě velký počet lidí důchodového věku a vonné polštářky ve velkém si kupují i některé domovy důchodců, kde údajně přispívají nejenom k lepšímu spánku a zdravotnímu stavu jejich obyvatel, ale dokonce i k zlepšení jejich vzájemných vztahů. V další části článku se pokusím vysvětlit, jak vznikala dnešní drogová politika Švýcarska, aby čtenáři lépe pochopili v jakém kontextu se odehrával případ André Fürsta. Vyplývá z něj, že pan Fürst se pouze řídil zásadami návrhu nového zákona o drogách, předloženého v roce 2001. Až do naprosto nečekaného loňského zvratu v postoji parlamentu se zdálo, že tento návrh zvítězí a bude přijat. Když se tak nestalo, André se nevzdal, ale pěkně po švýcarském způsobu se jako uvědomělý občan zapojil do vytvoření iniciativy, která měla za cíl dosáhnout konání všelidového hlasování, které zákon prosadí i navzdory parlamentu. Stal se členem výboru, který organizuje sbírání podpisů potřebných k uspořádání referenda, a proto se také možná stal trnem v očích některých mocných. Tím spíše, když je teď již zřejmé, že podpisová akce byla více než úspěšná a všelidové hlasování o dekriminalizaci konopí ve Švýcarsku brzy proběhne. André Fürst se provinil tím, že stejně jako mnozí další počítal s konsensuální reformou, která však byla bez jakýchkoliv platných důvodů pohřbena. A za svou víru v tradiční švýcarský pragmatismus byl také řádně potrestán, když v poslední době zcela nenadále a nepochopitelně došlo k radikální změně v postoji úřadů ke konopí, a v zemi se náhle začala prosazovat nevídaná prohibice à la "US Válka proti drogám", která se podepsala i na jeho rozsudku. Peripetie švýcarské drogové legislativyŠvýcarský zákon o drogách z roku 1951 byl naposledy modifikován v roce 1975, když do něj byly zapracované principy pomoci drogově závislým. V následujících desetiletích došlo ve Švýcarsku k velkému vývoji v oblasti drogové politiky. Kantonální a místní samosprávy přistoupily k pragmatickým opatřením jako výměny injekčních stříkaček nebo odvykací programy pro drogově závislé. Užívání konopí a stejně tak i jeho pěstování se v některých kantonech stalo běžně tolerovaným. V posledních létech v zemi vznikly stovky konopných obchodů, kde si dospělí občané mohli konopí zakoupit (ovšem s tím, že nebude určené ke spotřebě jako droga). K těmto snahám se přidala i federální vláda, která pro závislé narkomany zavedla např. program předepisování heroinu na lékařský předpis a během těchto let průběžně vydala celou řadu vládních výnosů, aby výše zmíněná opatření měla právní základ. Tímto způsobem se tedy utvářela současná švýcarská drogová politika spočívající na čtyřech "základních pilířích": prevence, léčba, snižování rizik (harm reduction) a represe. Tento model drogové politiky našel širokou podporu na všech úrovních švýcarské společnosti a byl mezitím občany potvrzen ve třech referendech. Co se týče zákonných norem, zprvu se jich většina vešla do rámce výše uvedeného zákona z roku 1975. Svět se však od poloviny sedmdesátých let značně změnil a není tedy divu, že brzy se ukázalo, že švýcarská společnost si s tímto sice kvalitním, ale již poněkud archaickým zákonem nevystačí. Některá nová opatření, která byla často i široce společensky aplikována, již nenacházela oporu v zákonu a jaksi "visela" v právním vzduchoprázdnu. Bylo jasné, že bude třeba novelizovat drogovou legislativu, aby odpovídala stavu současné společnosti. Proto byl roce 2001 v parlamentu předložen nový zákon o omamných látkách, který de jure potvrzoval již zaběhnutou politiku "čtyř pilířů", předepisování heroinu a další v praxi již ověřené pragmatické přístupy k drogové problematice. Jeho základními principy byly tyto body:
Zákon navrhoval depenalizaci psychoaktivního konopí používaného jako droga vzhledem ke skutečnosti, že Švýcarsko má přes půl miliónu uživatelů a není tedy v moci státu zajistit dodržování stávajícího zákona, který takové užívání zakazuje. Zrušením postihu konopí by se vzala na vědomí společenská realita a snížila by se zátěž policie i trestněprávního aparátu. Návrh zákona zároveň kladl důraz na preventivní opatření namířená proti banalizaci užívání konopí a na prevenci jeho konzumace nedospělou mládeží. Podle názoru zákonodárců umírněné užívání konopí neohrožuje zdraví více než konzumace ostatních zákonem povolených látek. Komentář k návrhu zákona se i výslovně zmiňuje o mezerách ve stávající legislativě, které činí stíhání pěstitelů za pěstování konopí pro výrobu drogy a výrobců či obchodníků s konopnými produkty velmi diskutabilním. Návrh zákona dával federální vládě prostor k regulaci počtu výrobců a obchodů s psychoaktivním konopím a s výrobky z něj. Také měl stanovit jednoznačná kritéria pro rozlišení technického konopí od psychoaktivního konopí určeného pro výrobu drog, což by usnadnilo boj proti nežádoucímu vývozu výrobků spadajících pod toto označení. Legislativní procedura trvala tři dlouhé roky, během nichž se švýcarská společnost - podobně jako André Fürst - řídila pragmatickým modelem drogové politiky obsaženým v návrhu zákona, jenž v podstatě nezaváděl nic nového, ale pouze reflektoval existující situaci. Pak ale přišlo ošklivé překvapení, když v polovině roku 2004 tato snaha o modernizaci drogové legislativy díky politickým tlakům z pravice totálně zkrachovala. Po hladkém schválení předlohy zákona v dolní komoře švýcarského parlamentu ji horní komora nečekaně zamítla, a starý zákon z roku 1975 tedy zůstal v platnosti i nadále. Vox populi se vyjádří ke konopíPrakticky okamžitě poté se vytvořila iniciativa, jež si vzala za úkol předložit zásady neúspěšného návrhu zákona k všelidovému hlasování, které by je umožnilo prosadit. Podle švýcarských zákonů je k vyhlášení referenda potřeba shromáždit minimálně 100 000 platných podpisů. Iniciativa s názvem "Za rozumný přístup ke konopí, účinně chránící mládež" (zkráceně Pro-Chanvre neboli Pro-Konopí) k 10.09.2005 oznámila, že získala 127 000 "hrubých" hlasů, takže po vyřazení zdvojených a neplatných podpisů bude mít více platných podpisů než vyžaduje zákon. Iniciativa za uspořádání referenda se všemi podpisy bude 6. prosince (více než 1,5 měsíce před vypršením zákonné lhůty) oficiálně předána parlamentu. Poněkud dlouhý název iniciativy byl jejími organizátory zvolen záměrně, aby tak dali jasně najevo, že jejich cílem není podporovat huliče, ale chránit mládež tím, že se zlikviduje černý trh s psychoaktivním konopím. Její text je v podstatě totožný s parlamentem zamítnutým návrhem zákona a projde-li referendem, ve Švýcarsku bude povolené pěstování a užívání psychoaktivního konopí. Vláda bude mít za úkol regulovat trh s psychoaktivním konopím a zajistí kontrolu nad jeho kvalitou. Psychoaktivní konopí bude možno koupit jen v obchodech s úředním povolením, a nebude se smět prodávat mladistvým. Aktivity André Fürsta, za něž byl odsouzen, byly v naprostém souladu s principy této nové legislativy. Už i proto je jeho nesmyslně přísný trest natolik šokující a nespravedlivý. Na jeho obranu se postavila i Evropská koalice za spravedlivou a efektivní drogovou politiku (ENCOD), která k jeho případu vydala ostré prohlášení odsuzující verdikt švýcarského soudu (česky) . Další články o případu André Fürsta v češtině:Švýcarsko mělo až donedávna velmi pragmatický a humánní postoj vůči drogám Dopis českého legalizačního hnutí OSLÍK švýcarskému velvyslanci Existuje ve Švýcarsku spravedlnost? Dopis švýcarským úřadům na podporu André Fürsta Server André Fürsta s informacemi o konopí (anglicky, německy, francouzsky a italsky) |