13. 9. 2005
Ještě jednou o termojaderné fúziMichal Ruman ve svém příspěvku "Sluneční energie bez kompromisů" velmi razantně shrnul ze stolu jadernou fúzi jako zdroj energie pro budoucnost následujícími řádky: |
"Ve vítězoslavném gestu nad odkrytými kartami přiznává, že v nich vlastně nic nemá. Metoda termojaderné fúze je hudbou vzdálené budoucnosti, navíc hudbou značně falešnou -- obrovské sumy daňových poplatníků již několik let plynou do výzkumu tohoto "nového zdroje energie" a stále bez reálně využitelných výstupů. Energetická a finanční náročnost výstavby fúzních reaktorů vyvolává pochybnosti, zda se při životnosti zařízení kolem 30 let tyto investice vůbec vrátí. O čistotě jaderného paliva, z něhož je energie získávána, neřkuli o jeho "trvalé udržitelnosti" je možné maximálně vtipkovat."
Z těchto řádků, kde prokázal brilantní řečnické cvičení, je zřejmé, že Michal Ruman pravděpodobně neví, co v termojaderných reaktorech slouží jako palivo ani jaké sumy daňových poplatníků do tohoto výzkumu plynou. Jen ve stručnosti -- co tedy uvádí k heslu termojaderná fúze běžná encyklopedie: Termojaderná fúze -- jaderná syntéza, při které se slučují lehčí prvky na prvky těžší a uvolňuje se energie. Jaderná fúze může probíhat tehdy, když jádra překonají odpudivé Coulombovské síly a přiblíží se na dosah jaderných sil. K tomu je zapotřebí velkých tlaků a teplot. K praktickému využití přicházejí v úvahu dvě reakce: slučování deuteria (atomu vodíku s jedním neutronem navíc) na helium nebo tritium a slučování tritia (atomu vodíku se dvěma neutrony navíc) a deuteria na helium. Zdrojem deuteria je voda, zdrojem tritia lithium. Pro zájemce o podrobnosti uvádím například odkaz na článek vyšlý v časopise 21. století: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2005012125, případně odkaz na stránku studenta Ústavu fyziky plazmatu: http://server.ipp.cas.cz/~vwei/index_c.html. Co se týče peněz daňových poplatníků, v porovnaní s téměř 400 mld. dolarů, které letošní letošní rok mohla např. vláda USA uvolnit pro vojenský rozpočet, je to částka doslova nicotná. Rozhodně by to však byla lepší investice z kapes daňových poplatníků než platit našim politikům MHD a doživotní renty. Pan Ruman svojí kritikou značně připomíná moudré, kteří se Resslovi posmívali, zda chce svým šroubem vrtat vodu. Navíc si myslím, že ekologická čistota vody jako základu paliva v termojaderných reaktorech je poměrně dost nezpochybnitelná. Michal Ruman použil několik argumentů proti termojaderné fúzi od finanční náročnosti po zpochybnění čistoty paliva. Nepoužil však opravdu jediného závažného argumentu proti termojaderné fúzi, který je alespoň v mých očích velmi zásadní, a z čehož usuzuji, že se u autora objevuje černobílé vidění ekologisty . Tímto vážným argumentem proti termojaderné fúzi, ale i klasickým štěpným elektrárnám, ba dokonce i klasickým elektrárnám na fosilní paliva je nutnost udržení tepelné bilance Země. V případě, že bude zažehnuto tisíce malých sluncí a lidstvo bude dále expandovat, nutně dojde k dalšímu ohřátí Země. Co by to mohlo provést s ekosystémy nechť ať si každý domyslí dle své představivosti. Způsob, jak řešit tento problém je jeden, ale zde již jde téměř o pohyb na poli sci-fi. Energii by bylo nutné vyrábět mimo atmosféru Země a pak ji následně dopravovat zpět vázanou jako energetickou konzervu. Každému, kdo se trochu zajímá o vojenské technologie, jistě probleskne myslí pojem červená rtuť. Červená rtuť je tajemná látka (polymer) jejíž existence je tu potvrzována, tu popírána. V každém případě je však nejčastěji vzpomínanou vlastností této hmoty vázat obrovské množství energie a následně ji uvolnit (kdo chce o této látce vědět více nechť pátrá v příslušné vojenské literatuře). I energie uvolněná z této nebo podobné konzervy by ohřívala zemskou atmosféru, ale díky nižší oblačnosti (snížení odparu z chladících věží, méně výfukových plynů atd.) a tím menšímu skleníkovému efektu by se tepelné přebytky lépe vyzařovaly do vesmíru. Je správné používat obnovitelné zdroje energie. Jde o to, kam by vedlo jejich opravdu 100% využití. Ve smyslu lidské povahy by to pravděpodobně vedlo k dalším záborům půdy pro energetické plodiny a využití každé volné plochy pro ně. De facto by to možná vedlo k další destrukci přirozených ekosystémů a jejich nahrazení porosty rychleji rostoucími. Mám rád přírodu takovou, jaká je, třebaže je již mnohdy lidmi pošlapaná, ale přechod na pouze obnovitelné zdroje energie by pro přirozené ekosystémy možná byl katastrofou. Nevím, jak pro koho, ale pro mě je noční můrou pohled na vrcholy našich pohraničních hor svázaných hustě řetězy větrných elektráren, pohled na lesy, ve kterých by na místo současných monokultur smrků rostly monokultury vrb (vrby jsou perspektivním stromem pro politiku obnovitelných zdrojů energie), na luka pokrytá monokulturou nějaké rostliny C4 cyklu, jež jsou mnohem efektivnější ve fotosyntéze než naše C3 rostliny. Může s rukou na srdci někdo, kdo má skutečně rád přírodu v její různorodosti říci, že by přechod lidstva na obnovitelné zdroje energie neskončil takto? Nebo bude lepší včas otevřít vrátka termojaderné fúze, přírodu dále neznásilňovat a obnovitelné zdroje energie požívat s mírou? |
Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 9. 2005 | Ještě jednou o termojaderné fúzi | Michal Mašín | |
13. 9. 2005 | Skutečně už hrozí konec ropné éry? | ||
12. 9. 2005 | No justification for soaring oil prices | Jan Čulík | |
12. 9. 2005 | Sluneční energie bez kompromisů | Michal Ruman | |
12. 9. 2005 | Bude mít hurikán Katrina vážné hospodářské následky? | ||
12. 9. 2005 | Bionafta - pouhá náhrada bez řešení problému? | ||
11. 9. 2005 | Británie: Tajný plán omezit prodej benzínu | ||
9. 9. 2005 | Bionafta - řešení? NE | Petr Dvořák | |
9. 9. 2005 | Bionafta nemůže být pro ČR jediným řešením | Michal Mašín | |
8. 9. 2005 | Bionafta je nejlepším řešením | Jan Hošek | |
8. 9. 2005 | Británie: Aktivisté chtějí blokovat benzínové pumpy | ||
7. 9. 2005 | Zelení: Používejte bionaftu | ||
7. 9. 2005 | Bionafta -- řešení? | Michal Mašín | |
6. 9. 2005 | Mýty o ropě a benzínu nebo spíš další práce pro Antimonopolní úřad? | Jan Hošek | |
6. 9. 2005 | O ropném zlomu po x-té | Petr Dvořák |