Studie organizace ECAS -- (European Citizen Action Service) vychází z výzkumu pracovních trhů za období uplynulého roku a opírá se o údaje národních statistických úřadů, ministerstev práce, konzulátů, akademiků a expertů. V Evropském parlamentu ji prezentoval předseda ECAS Mario Monti, bývalý evropský komisař pro hospodářskou soutěž. Studie ukazuje, že většina těch, kdo z nových členských zemí odešli za prací do Irska, Švédska či Velké Británie, našla během minulého roku zaměstnání právě v oblastech, kde je dnes pracovních sil nedostatek. Obávaní "dělníci z Východu" tak těmto zemím naopak pomohli zajistit služby v důležitých sektorech jako je zdravotnictví, zemědělství či cestovní ruch.

Ve Francii byl údajný příliv pověstných instalatérů z Polska považován za reálnou hrozbu. Natolik reálnou, že se stala jedním z důvodů pro odmítnutí návrhu evropské ústavní smlouvy v referendu. Francouzské úřady přitom v období od 1. května 2004 do 31. března 2005 poskytly polským státním příslušníkům pouze 875 trvalých pracovních povolení a 737 dočasných. Oproti tomu Irsko zaregistrovalo mezi květnem 2004 a letošním červencem 36,856 polských žadatelů. Zcela jinak to vypadalo ve Velké Británii. Její vládě se za poslední rok podařilo přesvědčit 120 polských zubařů, aby se přistěhovali do ostrovního království a pomohli tak vyrovnat nedostatek pracovních sil v této oblasti. Pro příští rok britská vláda plánuje zlákat dalších 230. Ve Varšavě bylo dokonce zřízeno pro polské zubaře vzdělávací středisko, v němž mohou získat orientaci v britském systému zdravotnictví a zdokonalit svou odbornou i všednodenní angličtinu.

Poznatky ze studie ECAS boří zažité mýty o rizicích volného pohybu pracovních sil, které doposud ovládají politickou debatu v řadě evropských zemí. Nejenže nejsou staré členské země zahlceny levnými pracovními silami z Polska ani odjinud, ale naopak se ukazuje, že pracovníci z nových členských zemí pomáhají zvládnout nedostatek pracovních sil v sektorech, kde se zájemců nedostává nebo jiní pracovat nechtějí. Cenným a nezanedbatelným způsobem tak přispívají k rozvoji domácí ekonomiky. A dokonce tak činí i přes všechny překážky, které jim vlády staví do cesty a které by většinu z nás dohnaly k šílenství -- nebo zpátky domů.

Členské státy Evropské unie by měly pochopit, že skutečně volný pohyb pracovních sil je jednou z podmínek pro rozvoj evropské ekonomiky a že je třeba urychleně odstranit legislativní a technické překážky, které tomu brání. A Velká Británie by měla využít příležitosti, že právě sedí na předsednické židli Evropské unie, a iniciovat jednání o odstranění bariér, v jejichž základech leží populismus a neopodstatněné obavy.

Autor je poradce Zelených Greens/EFA v Evropském parlamentu