Pane primáři,

Ve svém článku dvakrát uvádíte, že (cit.) "Vegetariánství je módou". "Móda" je (v tomto smyslu) definována jako "....dobová záliba vůbec pro něco, obliba něčeho, zvyk, zvyklost..." tedy pravděpodobně cosi efemérního, krátkodobého. Vegetariánství tedy není módou -- ale po tisíciletí vyzkoušenou filosofií a způsobem života, v historii lidstva jednoznačně doloženého Vynecháme-li židovskou bibli pro rozpory v této věci, nutně se dovoláme klasické literatury a filozofie řecké, kde vegetariánství bylo před více tisíciletími propagováno ve škole Pythagorejců a dále rozpracováno Ovidiem, zmíníme se o ještě mnohem starší literatuře védské, ovlivnivší v tomto směru desítky, ba možná stovky milionů lidí, přejdeme přes středověké humanisty, propagující tento způsob života zcela jednoznačně (Michelangelo, da Vinci a další....) a dostaneme se do století nedávno uplynulých, kde velcí duchové tento způsob života rovněž propagovali. A jenom pro jistotu (argument obvykle uváděný) - to nebylo z hladu!

My dva - autoři této odpovědi -- jsme vegetariány z důvodů filosofických, etických, estetických a environmentálních (důvody zdravotní tedy pro nás velmi nezaváží). Ovšem přizpůsobíme se Vám, neboť jste debatu otevřel z tohoto směru. Celkově musíme konstatovat, že informačně nesledujete pokroky oboru nás zajímajícího, a zůstal jste pravděpodobně na úrovni doby, kdy konsumace masa (a to bez ohledu na jeho kvalitu) byla jedním z ukazatelů životní úrovně (zajisté převzato bývalým režimem ze Spojených států po druhé světové válce). Velice nás ovšem zajímá vysvětlení Vašeho tvrzení (cit.:)

"Je mnoho studií, jejichž výsledky jsou veřejně nepublikovatelné, protože jsou explozivní." Tomuto tvrzení nerozumíme a žádáme Vás o sdělení odkazů na několik studií (nejméně pět) takového charakteru.

Kromě shora uvedené charakteristiky důvodů našeho vegetariánství jsme však i racionalisté a pozitivisté, vycházející z aktuálních vědeckých poznatků a proto v opozici k Vašemu zásadnímu postoji (podrobnosti neuvádíme) tvrdíme, že:

1) správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění,

2) dobře rozvržená veganská a všechny druhy vegetariánské stravy jsou vhodné pro všechna životní období včetně těhotenství, kojení, dětského věku i dospívání,

3) vegetariáni ve srovnání s nevegetariány mají nejen nižší index tělesné hmotnosti (BMI) a mortalitu na ischemickou chorobu srdeční, ale i nižší krevní tlak a výskyt hypertenze, cukrovky II. typu, nádorů prostaty a střev,

4) není známa žádná choroba, která by se ve  vegetariánské populaci vyskytovala v prokazatelně vyšší míře než ve většinové populaci,

5) v západní dietologické literatuře byla ještě před 25 lety hlavním tématem odborných článků zabývajících se vegetariánstvím otázka výživové vhodnosti vegetariánské stravy, v současnosti se však proti tomu hlavním tématem stává sama vegetariánská strava a její místo v prevenci a léčbě nemocí.

Výše napsané Vám může znít jako klamavá propagace vegetariánského způsobu života, kterou si, aniž by mohli výše uvedená tvrzení prokázat, vymysleli členové nějakého obskurního spolku nevyzrálých a nedovzdělaných extrémistů, vyhýbajících se z důvodů pomýlené životní orientace konzumaci produktů z usmrcených zvířat. Dovolujeme si Vás však upozornit, že výše uvedených 5 bodů jsme citovali z rozsáhlého a navýsost fundovaného stanoviska Americké dietetické asociace (dále jen ADA) k otázkám vegetariánství, které bylo publikováno v roce 2000 ve spolupráci s Kanadskými dietology, a obsahuje odkazy na 256 odborných prací na dané téma. Obdobné závěry obsahovalo již předchozí stanovisko ADA k téže problematice z roku 1987. Jen pro úplnost uvádíme, že ADA sdružuje cca 70 tisíc amerických dietologů, takže ji naprosto nelze považovat za jakýsi obskurní spolek.

S pozdravem

Ing. Richard J. Barták, CSc.,

zakládající člen České vegetariánské společnosti

RNDr. Petr Blahut,

člen České vegetariánské společnosti