Aniž bych jakkoliv chtěl útočit na Alexe Koenigsmarka, zaujalo mě, do jaké míry je jeho fejeton "Barva trenýrek", stejně jako nedávný příspěvek Pavla Vernera, svědectvím o všech těch typických, přehlubokých rasistických stereotypech z minulosti, které tak tvrdošíjně přežívají ve střední Evropě (včetně zamerikanizovaného, liberálního Německa, které se však nevzdalo své ideologie Blut und Boden - krev a půda, a dodnes odpírá německé občanství přistěhovalcům, především tureckého původu, kteří na jeho území žijí už desítky let, i jejich potomkům, kteří se v Německu narodili, a jsou tedy Němci.)

Zajímá mě ta intenzivní posedlost etnicitou, případně barvou kůže. Když jsem kritizoval Pavla Vernera, napsali mi někteří čtenáři, že "pro ně je rozlišování barvy kůže nesmírně důležité". :) Že prostě musejí vědět, kdo je běloch a kdo není... :) Proč, proboha? Nerozumím.

Označování lidí jejich etnicitou či barvou kůže či příslušností k určité společenské skupině se rovná jejich vyloučení z "naší", "civilizované" společnosti. Všimněte si, že o cikánech budete hovořit jen v tom případě, pokud je osobně neznáte. Máte-li mezi Romy kamaráda, nebudete mu říkat "cikán", ale "Karel"! Pokud máte přítele mezi komunisty nebo ódéesáky, říkáte mu Jarda nebo Pavel, ne "komunista" či ódéesák.

U lidí, s nimiž máme přátelský vztah, a tedy uznáváme jejich lidství, uznáváme užíváním jejich jména jejich individualitu. Zařazováním jich do nějaké etnické či sociální skupiny je naopak odlidšťujeme, děláme z nich statistické číslo a přisuzujeme jim předsudečně často falešné "skupinové" charakteristiky.

Cožpak já mám v Glasgow dělit své studenty různých ras v dnes už zcela mezinárodních třídách snad nějak podle barvy kůže a říkat jim "Korejec", "Číňan", "Japonec", "černoch"? Ne, říkám jim křestními jmény. Jsou to lidi, ne "Korejci"...:)

Proto právem určují televizní komentátoři boxery podle barvy trenýrek a nikoliv podle barvy kůže... Proč proboha záleží na to, že je boxer černoch nebo zrzavý Ir, vzhledem k tomu, že je člověk? Německý spisovatel, který se v Koenigsmarkově fejetonu rozčiluje, že je Němec, ačkoli vypadá turecky (to je legrace, co?) je skutečně Němec. Má samozřejmě pravdu, že ho mají považovat za Němce, pokud v té zemi vyrostl. S Tureckem ho neváže nic kromě jeho fyziognomie. Říkat mu jinak než Němec se rovná segregaci podle barvy očí, velikosti lebky, barvy vlasů...

Řekl bych, že se po světě rozšířila myšlenka amerického kadlubu. Podobně jako americká společnost, jejíž příslušníci mají kořeny ve všech zemích světa, jsou na tom dnes i společnosti západní. Samozřejmě, že i tam to u některých lidí budí hněv a rasismus.

Nemohu si však pomoci, středoevropská posedlost barvou kůže a etnicitou je mi nepochopitelná. Vím, že se to netýká jen Čechů - viděl jsem nedávno ve Vídni v jednom hotelu, s jakým odporem se po straně dívali zákazníci i personál na mileneckou dvojici, kde muž byl běloch a žena neběloška. Rakousko je taky pěkně rasistická společnost...

Alex Koenigsmark chce mít možnost zdůrazňovat, že v Madame Butterfly zpívala "skutečná Japonka" a v Prodané nevěstě "skutečný Čech". Je to však opravdu tak důležité? Bylo to vždycky důležité? Mě spíš zajímá, zda danou roli zpívá dobrý zpěvák.