Po článku "Není svazák jako svazák a není zbrojovka jako Zbrojovka" mne ohlasy přivedly na myšlenku, že není správné pouze skromně upozorňovat na činy jiných, ale že je třeba rovněž ukázat na kus práce za sebou samým. Rovněž úvodní řádky Štěpána Kotrby, který můj pohled na celou kauzu formuloval slovy, "že jsem byl donedávna přitom" hodlám poopravit v tom smyslu, že minimálně doufám, že jsem ještě přitom....

Š. Kotrba: Český průmysl, uklízeči miliard a prodej odpadu ZDE

Rozhodl jsem se tedy sepsat stručnou kroniku svého působení ve statutárních orgánech Zbrojovky Brno a.s. od konce března 2003 do současnosti a v přílohách seznámit zájemce s přesným zněním mnou podepsaných listin a zejména s odpověďmi na ně popřípadě s mlčením odpovědných ....

Abych se vyhnul zaujatosti, budu předkládat toliko obrazy a nebudu ani naznačovat. Nebudu nijak spekulovat. Tak tedy jak říkají latiníci "sine ira et studio".... Je 26. březen 2003 a já jsem byl zvolen do funkce člena představenstva Zbrojovky Brno a.s.

Ihned po zvolení jsem společně s malým týmem spolupracovníků dokončil návrh podání návrhu na konkurs společnosti Zbrojovka Brno a.s. a podle místní příslušnosti jsem jej podal v pátek 29.3.2003 na Krajský soud v Ústí nad Labem. Návrh včetně usnesení o prohlášení konkursu na společnost předkládám v přílohách tohoto článku, tak, aby každý mohl posoudit nejen kvalitu podání, ale i relevantnost usnesení, které nese podpis dnes již legendárního soudce Berky. Možnost rychlého dokončení návrhu, byla dána vysokým stavem připravenosti komplexní zprávy o stavu podniku, která byla v té době zpracovávána pro jiné účely.

Příloha 1

Vzhledem k tomu, že Krajský soud v Brně, jehož chování v předchozím průběhu celé kauzy dávalo příčinu k podezření z určité podjatosti, na novou situaci nereagoval a dá se říci, že ji ignoroval, adresoval jsem soudci Dospělovi námitku podjatosti. Do dnešního dne na ni vůbec nereagoval a já jsem nebyl nikterak vyrozuměn o dalším postupu nebo jakémkoliv jeho rozhodnutí. V přílohách leží opět mé podání a rovněž text mého článku "Na co je nám institut podjatosti", který jsem uveřejnil u příležitosti půlletého výročí hlubokého mlčení soudce Dospěla. Vzhledem k tomu, že Krajskému soudu v Brně bylo dlouhodobě prokazatelně známo, že paní Strmisková má stejné vzdělání jako pan Kindl, je pozoruhodné číst ve zdůvodnění výměny správce mimo jiné i následující slova: "Příčinu správcových pochybení soud spatřoval v jeho nedostatečné zkušenosti v této činnost, když i sám správce v informativním výslechu uváděl, že se jedná o jeho první konkurs. Tento konkurs však soud řadí nejen mezi konkursy větší, a to jak objemem majetku, tvořícího konkursní podstatu, tak počtem věřitelů, ale i složitější, kde složitost spočívá v nutnosti realizovat řadu kvalifikovaných právních úkonů, pro které je zapotřebí, aby měl správce v této věci právnické vzdělání a větší zkušenost v konkursním řízení." Jméno JUDr. Ing. Ilona Strmisková, CSc. se skví v celé své kráse i mezi akademickými funkcionáři. Podle internetových stránek Vysoké školy Karla Rašína v Brně z 11.6.2004 je kvestorkou této státem akreditované vysoké školy. Podle této stránky, kterou též uveřejňuji v příloze, se nachází skutečně ve vybrané společnosti.

Příloha 2

Příloha 3

Vzhledem k situaci, která se vyvinula poté, co bylo zřejmé, že se kauza Zbrojovka Brno ocitla nejen mezi dvěma krajskými, ale i mezi dvěma vrchními soudy v Praze a Olomouci podal jsem k Nejvyššímu soudu ČR podání se žádostí o rozhodnutí o místní příslušnosti celého případu a Nejvyšší soud následně rozhodl o tom, že můj názor je oprávněný. Jak podání, tak usnesení Nejvyššího soudu přikládám a rád bych zdůraznil, že je stále v platnosti.

Příloha 4

Příloha 5

Přesto i nadále Krajský soud v Brně toto usnesení naprosto ignoroval a celá záležitost se prakticky zastavila na mrtvém bodě. Na tuto okolnost jsem upozornil ministra spravedlnosti ČR. Můj dopis i odpověď si můžete opět přečíst v přílohách.

Příloha 6

Přílohy obsahují i znění dalšího kroku statutárních orgánů Zbrojovky Brno a tím byl akt ústavní stížnosti. Doposud nemám žádnou informaci o jejím dalším osudu.

Příloha 7

Následovalo jen těžko uvěřitelné. Aniž jsem byl jakkoliv účasten dalšího řízení, bylo rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem o prohlášení konkursu prohlášeno za zmatečné a v den vstoupení tohoto usnesení v platnost bylo Krajským soudem v Brně bezprostředně rozhodnuto o prohlášení konkursu. Oba dokumenty, obsahující usnesení o zmatečnosti v ústí n/L. a prohlášení konkursu v Brně, jsem obdržel v jedné obálce z Krajského soudu v Brně na počátku listopadu 2003. Paradoxní je, že do důvodů na prohlášení konkursu se dostal na čestné místo i můj "dlužnický" návrh. Takže asi to zase celé tak zločinné nebylo...

Následuje má korespondence s ministrem spravedlnosti ponechaná bez odpovědi. Vzhledem k jeho odpovědi na první dopis jsem se rozhodl postupovat cestou práva a podal jsem na vrchní státní zastupitelství v Praze trestní oznámení na odpovědné osoby na Krajských soudech v Ústí n/L. a v Brně. To, co následuje, připomíná legendární ságu o slepičce a kohoutkovi. Korespondence je naprosto autentická a ponechávám ji naprosto bez komentáře. Moje prozatímní úsilí končí na konci měsíce července 2003, kdy jsem se rozhodl podat celou záležitost znova, tentokráte na Krajské zastupitelství v Ústí nad Labem, které sice celou záležitost iniciovalo a mělo by být samo někým dotazováno proč a jak, ale jiné cesty nebylo.

Příloha 8

Rád bych se rovněž zmínil o své výpovědi na Policii ČR v Ústí nad Labem dne 1.10.2003. Již v rámci této výpovědi jsem orgánům činným v trestním řízení sdělil, že z mého pohledu je konkrétní osoba správce konkursní podstaty naprosto nepodstatná. Bezmála po roce bych znovu rád zdůraznil, že pro mé vedení sporu kolem Zbrojovky Brno je zcela lhostejné, jestli je to Petr nebo Pavel, Ilona, Dana, Libuše nebo Marie. Musím říci, že volbu Krajského soudu v Brně, která jistě jen naprostou a zcela nezávislou náhodou padla na údajnou JUDr.Ing.Ilonu Strmiskovou jsem vždy pokládal a dosud pokládám osobně za velmi šťastnou. Vždyť má nejen dva až tři tituly a skvělé mediální vystupování, ale je i velmi otevřená. Dokáže si povzdechnout nad tím kolik úsilí a času jí zabralo cestování a vyjednávání mezi krajskými soudy v Brně a Ústí nad Labem než dosáhla jejich spolupráce na takové úrovni, že mi začaly posílat svá rozhodnutí najednou a v jedné obálce poté, co nabyla právní moci, čímž jsem byl zbaven možnosti se proti nim právní cestou bránit. Netají se na veřejnosti svými osobními i pracovními kontakty se špičkami Nejvyššího státního zastupitelství a Ústavního soudu. O Nejvyšším soudu ČR a dalších soudech ani nemluvě. Na Policii ČR je prý jako doma a žádný "lux juris" jí není neznámý.

Osoby, o kterých se zmiňuje jsou nespornými morálními etalony současné společnosti a jsou pro Zbrojovku Brno i pro mne osobně tou nejlepší zárukou, že správkyně jedná tak, jak má. A kdyby náhodou nejednala, tak ti správní kolem ní vědí, jak je na tom s tituly a vzděláním a zmizí na to šup. Co si přát více...

Toto jsou dnes veškeré informace, kterými vládnu ve věci kauzy konkursu na Zbrojovku Brno počínaje mým vstupem do orgánů společnosti až doposud. Každý ať si udělá obrázek sám. Rád bych jenom poznamenal, že toto nejsou veškerá podání, která jsem učinil. Celý další směr mé činnosti se týká oprávnění současné správy konkursní podstaty používat obchodního jména, značky a licencí, o které nikdo ze statutárních zástupců společnosti nežádal. Ale to je úplně jiná pohádka...