Pravda, v dnešním prolhaném a komediantském světě může někdo vzdát život a dobrovolně se připravovat na opuštění blízkých. Jenže, klasik říkal: život se musí žít, ono s ním nic jiného nelze dělat. Dnešní ženy a dívky zhrubly; i díky nám negalantním a stále kňučícím mužům. Není výjimkou vidět dýmající děvu s jazykem na úrovni desperáta či několikrát trestaného mukla. Že si mezi sebou říkají vole, krávo, ba i píčo, budiž, ale nemohou se divit, že kanál nikdo nelíbá a popelník rovněž.

V současném divokém planetárním běsnění jsou skutečné ženy nedostatkovým zbožím. My sami nahráváme kupováním hanbatých časopisů hrubostem a nelidskostem, děláme z paní a dívek sexmašiny, proti čemuž protestovala dávno tomu i kontroverzní zpěvačka Nina Hagen v jedné písni.

Babička Boženy Němcové by zaplakala, nechtěla by žít ve světě hrubosti, sprostoty, surovosti, nechtěla by se dívat na všechny ty hygienické stanice v podobě masážních salonů a penzionů skrývajících nadržené kance v náručí kněžek nelásky, pracovnice ze sklepních prostor nelidských příbytků.

Ostudou se zalykající Šťastná to žena, dle paní kněžny, jistojistě musela by chtě nechtě opustit planetu a vydat se na dlouhou cestu k Pánu.

Svět fandí Vyvaleným a bratrům velkým i malým, poezie je zbytečností, jakousi změkčilou náplastí na duševní boláky. Básníků bylo a je stále málo. Veršotepci ( a že jich je přehršel) spíše kazí čtenářům vkus a pokud se nám mizera vydaří, stane se platným žluťákem, zaplatí nakladateli za děsivý zplozený prd peníze a ještě onanuje nad vyšlou sbírkou zbytečností, přidá ke špatnému vkusu nelidskost a základ k pohrdání slovem laskavým, milým, obsahujícím ve zkratce vyznání lidem a životu vezdejšímu.

Ženy zhrubly, vytěsnily city. Nehodí se jaksi být za dámu. U piva v putyce s cigaretou v hubě dokáží kdysi něžné bytosti vulgarismy rozvíjet do neskutečných podob. Chtějí se vyrovnat tvrďákům z reklam na chlast? V tomhle světě se příliš nenosí láska. Na každém kilometru je vidět přehlíživost, neurvalost, chtivost a neomalenost -- kdo by se zdržoval na cestě ke konečnému cíli s nápisem smrt nějakým poetickým balastem?!

Dítka někdy neříkají tatínku a maminko, ale oslovují rodiče křestními jmény. Být moderní se nosí.

Hlupství ovládlo domovy a ulice, školy a náměstí, divadla a koncertní síně.

Budoucnost láká k rychlým změnám.

Vymřou nám hodné maminky pana Seiferta, babičky paní Boženy se už dávno musí hledat lupou.

Zůstanou nám modro punčochaté povídalky a prokurátorky, ženy mužatky s ostrými lokty a surově proříznutými hubami. Žena se bude shánět na inzerát a platit zlatem, ale může být příliš pozdě.

Leckteré druhy nám v planetárním teráriu vyhynuly za našeho nezájmu a pyšné přezíravosti.

Nedopusťme, aby nám zmizela žena.