Dodal však, že není pro okamžité stažení britských vojsk z Iráku.

Clarke vystoupil ve čtvrtek dopoledne před novináři v Londýně ve Foreign Press Association. V souvislosti se svou zkušeností z boje proti terorismu v Severním Irsku Clarke zdůraznil, že Británie má dostatečné protiteroristické zákony a dalších takových zákonů není zapotřebí. Rolí opozice je podle Clarka "ustoupit a zkoumat, co se děje". "Neexistují žádné důkazy, že nějaká bomba vybuchla, protože máme mezery v zákoně," dodal.

"Nepřátele svobody neporazíte tím, že svobodu zrušíte," varoval Clarke.

Clarke opakovaně poukazoval na svou dlouholetou zkušenost v politice. Připomněl posluchačům, že když byl v devadesátých letech britským ministrem vnitra, tehdejší opoziční stínový ministr vnitra Tony Blaira byl proti zadržování osob podezřelých z terorismu na dobu delší než 48 hodin bez nezávislého soudního rozhodnutí.

Blair však nyní zamýšlí zavést nový zákon, podle něhož by policie měla právo zadržovat podezřelé osoby bez soudu až na dobu tří měsíců..

Podle Clarka by měla vzniknout nezávislá inspekční instituce, odpovědná parlamentu, která by zkoumala pravomoci vlády v boji proti terorismu. Zejména by analyzovala jednání policie a nedávnou oficiální policejní lidi, kdy mají policisté "hned střílet", aby tim "ochránili veřejnost".

Clarke dodal, že to, že se britská vláda soustřeďuje na odsuzování pobuřujících kázání islámských kněží, sice vyvolává novinové titulky, ale jsou to akce proti příznakům, nikoliv proti jádru problému, nikoliv proti "příčinám extremismu".

Clarke vyjádřil názor, že je důležité "posilovat alianci" se Spojenými státy, ale dodal, že "američtí prezidenti nemívají vždycky pravdu." Zdůraznil, že americké selhání v tom smyslu, že se Spojené státy nepřipravily na důsledky invaze do Iráku, znamenalo, "děsivý vzrůst terorismu".

Clarke dodal: "Rozhodnutí britské vlády stát se čelným spojencem prezidenta Bushe v iráckém debaklu proměnilo Británii v čelný cíl islámských teroristů.

Osobně bych býval přijal ono zvýšené riziko jako cenu této války, kdybych byl přesvědčen, že jsme nuceni zahájit válku ve spravedlivé věci a v britském národním zájmu, který se nedal prosadit jiným způsobem. Toto ale tak nebylo. Důvody, předložené parlamentu, proč bylo prý nutné jít do války proti Iráku, byly falešné."

Clarke také konstatoval, že sdílí podezření nedávno zemřelého bývalého labouristického ministra zahraničí Robina Cooka, že Bushova vláda zamýšlí stáhnout americká vojska z Iráku do amerických parlamentních voleb, které se mají konat příští rok, avšak zdůraznil, že "stažení vojsk z Iráku přece musí být součástí daleko rozsáhlejšího a sofistikovanějšího politického programu, než jaký máme v současnosti."

Blair, dodal Clarke "je zřejmě jedinou osobou, která ještě zůstala a která si myslí, že nedávné bombové atentáty v Londýně neměly vůbec nic společného s jeho politikou vůči Iráku.

Clarke vyjádřil názor, že poškozené vztahy vůči britské muslimské komunitě budou "jedním z hlavních politických problémů, jemuž budou britské vlády muset čelit po mnoho let do budoucnosti. "Bude docházet k dalším teroristickým útokům a k dalším mezinárodním krizím dlouho, než se někomu podaří to vyřešit. Poté, co už jsme udělali jednu katastrofální chybu vysláním vojsk do Iráku, se musíme snažit vyhnout se dalším chybám doma i v zahraničí.

Otázkou je, jak na ostře protiválečný postoj Kennethe Clarka budou reagovat konzervativní britští voliči a poslanci Konzervativní strany v Dolní sněmovně. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že britští voliči jsou frustrováni tím, že opoziční konzervativci se nepostavili proti Blairovi a proti válce v Iráku přestože velká část britského národa byla vždy proti této invazi, konstatoval ve čtvrtek v poledne v britském rozhlase pracovník jedné britské instituce na průzkum veřejného mínění. Naproti tomu, dodal, může pro mnohé lidi být podivné, že by Konzervativní strana radikálně změnila svůj dosud podpůrný postoj k válce v Iráku jen proto, že případně získá nového šéfa.

Podrobnosti v angličtině ZDE a ZDE