Původní smysl latinského přísloví "HABENT SUA FATA LIBELLI" ze druhého století našeho letopočtu byl ten, že osud knihy závisí často nejenom na autorovi, ale i na vnímavosti a chápavosti čtenáře. Tehdy ovšem civilizovanému světu dominovala latina, potažmo řečtina. Dnes i u renomovaných autorů závisí osud jejich literárních děl v různých částech světa zhusta na schopnostech konkrétních překladatelů v jednotlivých tzv. cílových jazycích.

Převážně neblaze se světová překladatelská obec podepsala na osudech neanglických verzí románu DISGRACE jihoafrického autora J.M.Coetzeeho (který obdržel předloni Nobelovu cenu za literaturu). Úděl, který stihl řadu neanglických verzí Coetzeeho vrcholného románu, lze metodou "PARS PRO TOTO" ("část za celek") předvést na jedné reprezentativní pasáži z uvedeného díla.

Začátkem roku 2003 stručně konstatovala recenzentka Alena Dvořáková v literárním časopise Tvar, že v české verzi neodpovídá anglickému originálu pasáž, v níž se píše o tom, že pokud má dcera hlavního hrdiny (před časem znásilněná tříčlenným domorodým gangem) alespoň trochu rozumu, "opustí to tu, než ji dostihne OSUD HORŠÍ NEŽ SMRT" (s. 121 české verze). V situaci, kdy Lucy (dotyčná dcera hlavního hrdiny románu) již má za sebou znásilnění (tj. podle tradičního viktoriánského rčení "osud horší než smrt"), citované české souvětí opravdu moc nedává smysl.

V anglickém originálu stojí ovšem (na s. 134) něco jiného: "If Lucy has any sense she will quit before FATE befalls her WORSE THAN A FATE WORSE THAN DEATH." Coetzee zaběhaný obrat jakoby dále "stupňuje", píše o "OSUDU HORŠÍM, NEŽ JE OSUD HORŠÍ NEŽ SMRT". Kromě úvahy ke konkrétnímu bodu v románové zápletce se tak může autor tvůrčím způsobem vymezovat vůči rozostření, zevšednění, ano banalizaci daného obratu v současné angličtině. Jako "A FATE WORSE THAN DEATH" se dnes totiž označuje nejenom např. onemocnění Alzheimerovou chorobou (což je ještě zcela namístě) nebo obecně rozšířená obezita v situaci, kdy média propagují jako ideál krásy hubenost až vychrtlost. Uvedené rčení se aplikuje prakticky na cokoli jenom trochu nepříjemného -- od povinnosti platit daně až po čas strávený na nudném večírku (srov. české rčení "NUDA K NEPŘEŽITÍ", jež i při nadsázce zůstává přece jenom uměřenější).

V citované pasáži Coetzee každopádně pronikavým způsobem inovuje běžně používané výrazivo, což rozhodně stojí za pozornost čtenáře. Jenom kdyby si toho všimli překladatelé! Česká překladatelka není, žel, zdaleka jediná, kdo při překladu citovanou pasáž krátí, "osekává", vrací do kadlubu tradiční, zaběhané, namnoze zbanalizované fráze. Nezávisle na ní tak činí i její řecký kolega (na s. 193 novořecké verze) a francouzská kolegyně ("Si Lucy a un peu de plomb dans la tete, elle quittera la ferme avant de connaitre UN SORT PIRE QUE LA MORT." -- s. 155 francouzské verze).

Ze čtyř překladových verzí (francouzské, německé, novořecké a české), které máme pro sledování osudu Coetzeeho pozoruhodné stylistické inovace k dispozici, zaslouží plné absolutorium verze jediná, totiž německá. V německé verzi (na s. 174) stojí s doslovným překladem zároveň i výklad: "Wenn Lucy einen Funken von Vernunft hat, geht sie, ehe sie EIN SCHICKSAL ereilt, SCHLIMMER ALS DAS, WAS MAN MIT VIKTORIANISCHER PRUEDERIE ALS 'SCHICKSAL, SCHLIMMER ALS DER TOD' BEZEICHNETE."

Podobně jako u pasáží týkajících se kázeňského řízení pro tzv. sexuální obtěžování (viz článek Svůdníci, v Česku to máte zpičítáno! v BL z 26.5.2005) se také u Coetzeeho nápadité stylistické inovace lze jenom dohadovat, jak by asi obstály další ze stávajících třiceti překladových verzí Coetzeeho románu, jež jsme z technických důvodů do rešerše nezahrnuli. Troufl bych si skepticky tipnout, že německý překlad zde bude patřit spíše ke světlým výjimkám.

Anglosaští nakladatelé a autoři zavazují nejednou své obchodní partnery smluvními podmínkami, podle nichž nesmí být při překladu opomenuta nejenom jediná věta, ale ani jedinké slovo autora. Byla-li tato podmínka (jež se za určitých okolností může, pravda, jevit až absurdně, uvážíme-li, že jednotkou sdělení bývá v literárním textu věta, tedy nikoli slovo) smluvně dohodnuta také v tomto případě, pak jí ze čtyř sledovaných překladatelů na sledovaném místě zjevně dostála pouze překladatelka německá (a to více než vrchovatě). Francouzská a česká překladatelka nepřípustným způsobem krátily, stejně tak jejich řecký kolega. V české verzi novely neběží mimochodem o nic výjimečného. Česká překladatelka a nakladatelství Volvox Globator vynechávkami (ponejvíce na úrovni celých vět) celkově "obrali" českého čtenáře o zhruba pětadvacet stran originálního textu Coetzeeho novely, tedy přibližně o jednu desetinu originálu!

Osud horší než osud horší než smrt -- tedy osud horší než znásilnění. I to může někdy knížku potkat. Právě takový osud stihl nejenom jednu výrazovou inovaci, ale celý Coetzeeho román ve více překladových verzích. Ve francouzštině, novořečtině a v češtině je toto vrcholné dílo nositele Nobelovy ceny za literaturu na klíčových místech sotva k poznání. A na základě české či francouzské verze románu by mohl Coetzee místo Nobelovy ceny kandidovat rovnou na čelné umístění v jakési literární "hvězdné pěchotě".

Bibliografie

Coetzee, J.M.: Disgrace, Secker and Warburg London 1999

Coetzee, J.M.: Disgrace. Traduit de l'anglais (Afrique du Sud) par Catherine Lauga du Plessis, Editions du Seuil Paris 2001

Coetzee, J.M.: Schande. Aus dem Englischen von Reinhild Boenke, S.Fischer Verlag Franfurt am Main 2000

Coetzee, J.M.: ATIMOSI. Metafrasi apo ti agglika Alexandros Kalofolias, Ekdotikos organismos Libani, Athena 2002

Coetzee, J.M.: Hanebnost. Přeložila Monika Vosková, Volvox Globator Praha 2002

Jiné články o nedokonalostech tohoto překladu ZDEZDE