Jako každý, kdo píše jinak než tužkou, dělám velmi často překlepy.

Některé překlepy jsou úžasné, například kdysi napsal v nějakém fejetonu Ludvík Vaculík "we Vashingtonu" -- a správně pochopil, že je to dobré a překlep v textu s příslušným komentářem ("překlep, ale dobrý!") ponechal.

Zvláštní forma překlepů je automatická oprava mého počítače, jehož nápadů si občas nevšimnu, jeho varianty ponechám a text pozoruhodně znesrozumitelní. Například jeden výtečný český autor se jmenuje Jachnin. Můj počítač ho zásadně přepisuje na Kachnin. Když to přehlédnu, je to skoro urážka. A takových možností je mnoho.

V minulé týdnu nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen poslanecký (!!!) návrh zákona, který podle představ předkladatelů měl urychlit výstavbu dálnic. K návrhu zákona vyslovila zásadní připomínky Vláda, odmítla ho Legislativní rada vlády, naprostá většina poslanců opozice, a i značná část koaličních poslanců. Proti návrhu se postavily desítky obcí, které jej považovaly za nepřípustný zásah do jejich práv a práv jejich občanů. Žádné odborné námitky však předkladatele od jejich setrvávání na novele neodradili a za "blbce v Parlamentu" označil jeden z nich těch 12 poslanců ČSSD, kteří návrh nepodpořili.

O upadající kvalitě současného základního školství již bylo napsáno mnoho i s popisem, proč tomu tak je (např. odliv pedagogů do lépe placených zaměstnání).

Od "sametové revoluce" zažívá tato země šok ze změny režimu, spojený s přechodem na parlamentní demokracii a tržní ekonomiku. To, co si však uvědomuje již daleko méně lidí je, že krom tohoto zcela zřejmého jevu, zažíváme současně i šok ze změny civilizační -- a to přechodem od industriální na informační společnost.

Jak je možné, že výrok o komunistech a prasatech v satirickém rozhlasovém pořadu se vůbec může stát předmětem tak vážných diskusí, nebo dokonce soudů? Co se to děje s českou kulturou a naší inteligencí, že tohle dopouštíme, nebo dokonce provozujeme?

Je více než zajímavé pozorovat, kolik bezbřehého vzrušení vzbudilo těch několik umně poskládaných pěti písmen. I když jde o tak běžný a v našich životech hojně používaný výraz "prase". Sice se prakticky denně častujeme mnohem horšími osloveními, ale v rámci všeobecného pokrytectví jsme velice pohoršeni, pokud náhodou ve veřejnoprávním médiu něco podobného zaslechneme. Tedy ne všichni, tentokrát se ozvali hlavně ti nejslušnější z nás (či spíše potrefené husy). Oběti tohoto nevybíravého a opravdu dehonestujícího výroku, všude známí svým slušným a obdivuhodným chováním se právem cítí dotčeni. Já bych je osobně nazýval spíše blázny, ale prasaty? Nevím, nevím...

"Převrat" v tomto smyslu znamená přesunutí vlivu nadnárodních společností nad moc volených parlamentů a podle ústavy jmenovaných vlád, a následně i přesun působení občanů místo na jimi zvolené poslance (z různých důvodů nespolehlivé) na vedení nadnárodních společností (a na jejich zainteresovanost především na zisk), a to různými nátlakovými metodami, jež umožňuje občanská společnost. Ta "tichost" vystihuje způsob onoho převratu, jenž se uskutečňuje zprvu ekonomicky a posléze politicky.

Domnívám se, že Petr Fiala Janu Vítovi křivdí. Mám silný pocit, že Jan Vít kritizoval především český "rychlokvašený liberalismus", který se v ČR objevil po listopadu 1989, a jehož výraznými hlasateli byli a jsou kromě našeho současného prezidenta např. Ladislav Jakl či Miroslav Macek, na začátku 90. let články v Lidových novinách také Jiří Kinkor, míní Antonín Konečný.

Vůbec se mi nelíbí, jak se tu někteří pustili do Josefa Víta, který možná ne zcela přesně použil pojmu "liberalismus" ve své snaze o vyjádření názorů na současný stav české společnosti. Chci se ho zde velice důrazně zastat a vyjádřit mu své sympatie a pochopení, protože to činí způsobem, který je mi blízký. Stejně jako on mám technické vzdělání a praxi v průmyslu a stejně jako on si myslím, že nás to nediskvalifikuje pro diskusi o tom, jak by společnost měla vypadat, kdyby záleželo na nás, na obyčejných lidech bez mocenských ambicí, na lidech, jejichž cílem není zbohatnout ani jít ve své hvězdné kariéře přes mrtvoly.

J. Vít možná používá pojmu "liberalismus" v rozporu s poučkami, které Petr Fiala a jemu podobní slýchají při svých studiích na VŠE. Přesto se domnívám, že při troše dobré vůle lze pochopit smysl jeho slov tak, jak byla míněna.

Chtěl bych poopravit některá tvrzení pana Cveka, píše Michal Kolář.

1. Stalin se o přepadení SSSR dozvěděl hned 22. června, nikoli až v červenci. Faktem je, že touto skutečností byl tak zaskočen, že až do července zůstal na své dače.

V roce 1941 se v litevském Kaunasu odehrál basketbalový zápas mezi výběrem místní německé posádky a klubem Perkunas Kaunas. Hráčům vítězného litevského týmu bylo za odměnu dovoleno zabít desítky židů. Historická fakta o této události dávají do jiného světla také aktuální vyjádření některých litevských představitelů v souvislosti s 60. výročím konce druhé světové války.

FOTOGALERIE

Váš článek nemá autora, tak je těžké hádat kdo a odkud to přeložil či opsal. Ale Váš titulek je nesmyslný, píše Z. Moravčík. Právě se konaly volby ve spolkové zemi NRW Nordrhein-Westfalen, ne v Německu. Číslovka 39 tedy nemá společně se zkratkou SRN jiný než demagogický význam. Dále, SPD neztrácí vládu v Düsseldorfu, ale v NRW. Prosím Vás, Düsseldorf je město, tam se volby do zastupitelstva nekonaly!

Pokud prosím kritizujete média pro nízkou kvalitu jako jsou idnes nebo ČT (a já souhlasím) tak je úsměvné, když pak zveřejníte takový článek. Nic na tom nemění fakt, že v idnes neumějí ani německou diakritiku.

Poznámka ŠOK: Sdělení o tom, kde se volby konaly a s jakým výsledkem faktickým i politickým, bylo hned v následujících větách perexu článku. Panu Moravčíkovi, který německou diakritiku "umí", bychom se nezavděčili, ani kdybychom mluvili jako Jan Zlatoústý...

Tento týden se Francouzi vysloví k referendu o Evropské ústavě. Ať už bude výsledek jakýkoli, Francie pravděpodobně vymění svého premiéra. Jean Pierre Raffarin v poslední době láme rekordy nepopularity a to zjevně nervóznímu prezidentovi Jacques Chiracovi dělá starosti. Je čas poohlédnout se po někom jiném...

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na svém posledním zasedání udělila společnosti MAX LOYD, s.r.o. licenci k provozování rozhlasového vysílání programu s názvem Info Rádio s využitím kmitočtu Praha 89,0 MHz/0,158 kW na dobu určitou do 8. července 2012 a zamítla žádost druhého účastníka v téže věci. Dopis ministra Pavla Dostála, který vyjadřoval Radě svou nespokojenost s jejím dosavadním postupem, se tak minul účinkem. Dostál intervenoval před časem písemně formou otázek, žádal vysvětlení a zároveň kritizoval Radu za její správní rozhodnutí ve věci neudělení licence Rádiu Limonádový Joe.

Dobré knihy o naší současnosti trpí naší současností; tj. aktuálností a masovostí literatury. Reflektují-li nějaké knihy o nedávném společenském dění, naráží nutně na rozdílné postoje současníků, kteří jim víceméně vytýkají, že neobsahují jejich názor. Často jsou také odmítány pro umělost (postavy tzv. šustí papírem) a neobjektivnost. Musím však hned říci, že vytýkat literární postavám, že "šustí papírem", je úsměvné a šermovat s objektivností je konina. Mnohem nebezpečnějším "protivníkem" dobrých knih je ale knižní trh. Každá kniha musí čelit faktu, že je jedna z mnoha. Je tak odkázána na reklamu a správné načasování jejího vydání.

Neuropatologa a popularizátora vědy o lidském mozku Františka Koukolíka jistě netřeba představovat. Jeho publikace si to ovšem zaslouží vždy znovu a znovu. V nakladatelství Galén vychází již třetí vydání knihy Mozek a jeho duše, navazující na své jmenovce z let 1995 a 1997. Vychází-li po takové době opět pod stejným názvem publikace, která je odrazem soudobých vědeckých výzkumů a teorií, o něčem to jistě svědčí. Třetí vydání je samozřejmě přepracované, aktualizované a místy rozšířené, tak jak to autor považoval s ohledem na pokračující výzkumy v tomto oboru za nutné.

Mezilidské vztahy ve společnosti si vyžádaly kromě již původních 7 pádů doplnění na současných 17 pádů...

Jsou tři lidé, kteří by se neměli v médiích za své výroky omlouvat. Je to básník, farář a karikaturista. O to větší je jejich odpovědnost v době, ve které si sdílené hodnoty sděluje společnost prostřednictvím médií.

Jeden, druhý i třetí přinášejí do našeho prozaického života poetické a mnohovrstevné obrazy nevzešlé mnohdy přímo z reality, ale z její interpretace, misinterpretace, dezinterpretace či přímo z fantazie. Obrazy, které ale také mohou obviňovat, zraňovat, vybízet k boji, či burcovat k odporu. Jsou schopny i vyvolat válku. Jsou schopny ale svou emocionální silou válku tlumit. Vzpomeňme na Picassovu holubici či Guernicu. Jsou totiž schopny evokovat v nás hlubinné proudy naší mysli, o kterých nemusíme myslet, že je v sobě neseme. Jsou schopny evokovat hlubinné emoce. Na počátku bylo slovo... či Kdož jsú boží bojovníci a národa jeho... I takovou moc má poezie.

Nad těmito tvůrci, pokud se pohybují v prostoru mediálním, stojí redaktor, editor a nad editorem šéfredaktor. Ti musejí mít odpovědnost posoudit, zda obrazy, šířené básníky zvuku, slova i obrazu jsou tím, co médium, jim svěřené, šířit chce. Jen v přímé konfrontaci bardů s ulicí jsou v tom tvůrci sami. Sami proti davu. A nebo sami s davem. A buď pak proběhne masový výron poezie "v přímé akci" sametově, a nebo krvavě. Buď básník vede dav na barikádu, nebo je sám davem lynčován.

Psáno pro Česká média

Diskuse o českém koncentračním táboře v Letech u Písku ukázala, jak hluboce jsme postiženi komunistickým dějepisem, který dodnes převažuje v našem školství -- ostatně těch patnáct let je opravdu málo na překonání ideologie přeměněné v lidovou moudrost. Věříme na tzv. mnichovskou zradu, Žižka je pro nás hrdina, katolické baroko doba temna, nacismus totéž co fašismus, KSČ dělnickou stranou a koncentrák splývá s Osvětimí či s Dachau. Jestli v dobách diktatury komunistů bylo něco opravdu do hloubky poničeno, pak je to historické povědomí a morální hodnoty.

Myslíme si, že je správné, tak jak je to běžné v západní Evropě, v Británii, v Německu, ve Francii, aby existovaly permanentně takovéto levicové frakce, které si za svůj cíl budou brát jaksi takovou snahu hlídat, aby se od těchto tradic, od této práce strana neodklonila, aby ve snaze třeba takzvaně modernizovat sociální stát ho neposunula doprava tak, že by ho začala nejenom oklešťovat, ale dokonce zcela demontovat.

Vážené přítelkyně, vážení přátelé, kolegové, dovolte mi říct pár slov o tom jak vznikla myšlenka založit Frakci sociálně demokratické levice v ČSSD, co jsme již za tu dobu udělali a při té příležitosti také reagovat na nejčastější kritiku či obavy, které Frakce u některých členů ČSSD vzbuzuje.

Jako člověk, který naprosto nesouhlasí s komunistickými dogmaty, s jejich společenskými, ekonomickými a politickými hypotézami i s jejich reinkarnací v podobě KSČM, bych nikdy nemohl podepsat petici Zrušme komunisty. A to ji podepsala celá řada autorit, včetně intelektuálů, u nichž se dá předpokládat, že se v současné společenské situaci dobře orientují, jen namátkou Ivan Wilhelm (rektor UK), Josef Škvorecký (spisovatel), Vojtěch Cepl (emeritní ústavní soudce), Jiřina Šiklová (socioložka) a leckteří další.

Napadlo mě totiž přečíst si, co vlastně ta petice říká.

Until recently we have had difficulties in meeting the demand for the latest SVU publications that have been printed in the Czech Republic, such as the SVU Biographical Directory, because we did not have sufficient copies available in the US due to the high cost of shipping the publications from Europe. We are pleased to inform you that we have now received a new shipment of SVU Biographical Directory, the long awaited Selected English Papers from the Plzen SVU World Congress in 2002, as well as the monographs published by Palacky University in Olomouc in 2004 and the Proceedings from our Archival Conference.

The publications in question are as follows:

Tak nám na severní polokouli po celém mírném podnebném pásmu pomalu končí měsíc, v němž hrdličky zval ku lásce hlas... A blíží se naopak okamžik, kdy nejedna mladá žena zaskočí partnera či rodiče sdělením, že je "mírně těhotná"!

Samo nezvykle znějící spojení "mírně těhotná" napovídá, že následný klasický dialog může být tentokrát předznamenán ostřejší konfrontací lingvistickou. A nejenom češtinářskou! Také francouzštinářskou, němčinářskou, případně i jinou: "MÍRNĚ TĚHOTNÁ?" "LEGEREMENT ENCEINTE?" "LEICHT SCHWANGER?" Gibt's doch nicht! To přece nejde!

Reakce na článek pana Josefa Víta "Co je liberalismus?"

1. Liberální propaganda ve sdělovacích prostředcích i ve školách občana poučí, že má sledovat vlastní cíle bez ohledu na morální předsudky.

Filozofie liberalismu nehlásá, že člověk má sledovat vlastní cíle bez ohledu na morální předsudky.

V dubnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 8600.00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.