29. 3. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 3. 2005

Budoucnost sociálního státu v éře globalizace: S čím počítáme? S čím smíme počítat? A co se vlastně děje?

Sjezd ČSSD přinesl diskusi o možnosti existence sociálního státu nebo jiného sociálně progresivního či socialistického projektu v "éře globalizace". To je samo o sobě bezesporu pozitivní věc. Miloš Dokulil se tak na stranách BL snaží "usměrnit" poslední bláhové socialisty v řadách sociální demokracie připomenutím některých aspektů tvrdé reality naší doby jež činí projekt sociálního státu pošetilým. Mnoho z faktů, kterými toto dokazuje, ztělesňuje dominantní mýty o reálných limitech progresivní sociální a ekonomické politiky v podmínkách současného kapitalismu.

Několika krátkými poznámkami se některé tyto mýty snažím usměrnit a paradoxně se tak přidávám k těm, kteří volají po realistickém uvažování o směru reformy sociálního státu -- na rozdíl od většiny svých "spoluvolajících" jsem přesvědčen, že takovýto projekt může být a má být sociálně progresivní.

Radikální otevření ekonomik, které bylo odstartováno deregulací trhů a kapitálových toků v druhé polovině sedmdesátých let, rozhodně nevedlo ke snížení sociálních výdajů a snížení daňového zatížení kapitálu -- obojí se, navzdory některým očekáváním a mýtům, ve většině zemí OECD zvýšilo a státní výdaje jsou stále silně korelovány jak s otevřeností ekonomik tak s růstem HDP (viz tabulku). Navzdory svým extenzivním sociálním systémům, sociálně demokratické země jako Norsko, Rakousko a Dánsko si v devadesátých letech vedly ekonomicky lépe než liberální ekonomiky jako Japonsko, Kanada, a Velká Británie. Švédsko se dlouhodobě dělí s USA o první místo na žebříčku konkurenceschopnosti zemí.

Tyto fakta sice usměrňují některé představy, zdaleka ale nemohou vést k přílišnému optimismu. Zatímco se absolutní výdaje sociálních států zvýšily, můžeme pozorovat snižování reálných výdajů při započítání některých faktorů "poptávky" (například stárnutí populace). Dnešní svět skutečně není co to bývalo. Rozpad globálního finančního systému Bretton Woods a konec poválečného Keynesiánského kompromisu mezi prácí a kapitálem v rámci jednotlivých národních států odzvonily éře "klasických" sociálních států. Otázkou však je: 1) nakolik jsou současné změny vedeny reálným tlakem "globalizované ekonomiky" (např. toky přímých zahraničních investic) a nakolik jsou vedeny dominantními myšlenkami o stavu ekonomiky či neoliberálním politickým projektem, 2) v rámci jakých omezeních a příležitostí uvažovat o progresivním sociálním projektu.

Při přemýšlení o "globalizované ekonomice" je dobré se podívat, jak vlastně taková ekonomika vypadá. Relevantní výzkum konzistentně prokazuje, že obchodní toky jsou ve vzrůstající míře koncentrovány v rámci jednotlivých regionálních bloků (Triads) -- v našem případě v rámci Evropy, nikoliv mezi nimi. Lze dokonce prokázat, že trend ve tocích obchodu i investic vede v Evropě ke deglobalizaci -- ukazuje se, že geografická vzdálenost se stává stále důležitější. Nejen při uvažování o tom, s jakými zeměmi vlastně soupeříme je proto lépe spíše hovořit o regionalizaci či Evropizaci ekonomiky.

Dalším z mýtů, kterým se je dobré vyvarovat, a jež se objevuje v Dokulilově článku, je, že podnikům jde v prvé řadě o snižování nákladů na pracovní sílu. Jakkoliv je tento ohled důležitý, je v uvažování firem podřízen cíli celkového zlepšení ekonomické výkonnosti (návratnosti investice). Sociálně orientované režimy mohou kapitálu nabídnout důležité výhody jako dlouhodobou spolupráci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a sociální stabilitu. Tyto výhody přináší větší návratnost investic než nízkonákladové prostředí.

Proto například průzkum mezi top manažery Amerických a Evropských korporací v roce 2002 ukázal, že kapitál je ochotný vysoce zaplatit pracovní sílu aby získal přístup k kvalitní infrastruktuře, vzdělaným pracovníkům a atraktivním trhům. Tyto faktory totiž zdaleka převyšují nízké náklady na mzdy. I analýzy vlastního investičního chování ukazují, že preference mobilního kapitálu systematicky odporuje představám na jejichž základě je nastavena velká část investičních pobídek.

Kapitál je také mnohem méně mobilní než se často předpokládá. Díky některým investicím "utopeným" v lokalitě může být volba odchodu mnohem dražší než placení vyšších daní a mezd. Často je proto obava a přehnané představa o mobilitě kapitálu hlavním motorem regresivních reforem. Zde se také nabízí tento "kacířský" postřeh: samotný fakt, že korporace hrozí odchodem a vyjednává lepší podmínky může indikovat to, že odejít jen tak nechce. Pokud firma nemá žádné zábrany a jinde se jí nabízí lepší podmínky, je přece z jejího hlediska daleko racionálnější rovnou odejít bez jakéhokoliv vyjednávání. Například Flextronics v Brné při racionalizaci svého výrobního řetězce vůbec nevyjednával, když věděl, že se mu vyplatí odejít.

Jak jsem se již zmínil, prostředí pro projekt sociálně spravedlivého systému však zdaleka není příznivé. Domnívám se však, že jsou daleko reálnější a politicky uchopitelnější omezení než "nezastavitelná logika ekonomické globalizace". Jedním z nich je například směr jakým se ubírá institucionální reforma Evropské unie, hlavně pak projekt Evropské měnové unie a jeho deflační tlak, který dělá politickou soutěž nesmírně nerovnou v neprospěch levice. Tyto omezení a hrozby jsou však v rámci horizontů jednání nás všech. Přesto -- a možná právě proto -- se obávám, že se o nich na sjezdu v Brně nemluví.

 
Veřejné sociální výdaje

(% HDP)
Daňové zatížení

(% GDP)
Zdanění korporátních zisků výnosu z kapitálu
(% total revenue)
 
1980
1997
1979
1998
1979
1998
Rakousko
23.9
26.2
39.9
44.3
3.5
4.8
Dánsko
29.4
30.8
44.0
50.1
3.1
5.6
Finsko
18.9
29.5
37.0
46.3
3.7
9.0
Francie
23.5
29.6
39.8
45.5
4.8
6.0
Německo
25.4
27.7
36.3
37.2
6.0
4.4
Řecko
11.5
22.2
24.2
33.5
3.5
6.3
Irsko
17.6
17.9
30.5
32.3
5.7
10.7
Itálie
18.4
26.9
44.0
41.1
8.3
7.0
Japonsko
10.5
14.8
24.6
28.3
20.8
13.3
Holandsko
28.9
25.9
44.0
41.1
5.8
10.6
Španělsko
16.3
20.9
23.0
34.4
4.9
7.3
Švédsko
29.8
33.7
48.8
51.8
3.1
5.7
Velká Británie
18.4
21.9
33.5
36.4
7.7
10.9
USA
13.9
16.5
26.8
25.7
11.9
9.0

Zdroj: Navarro, V., J. Schmitt and J. Astudillo, 'Is globalisation undermining the welfare state?', Cambridge Journal of Economics, 28 (2004), pp. 133-52.

                 
Obsah vydání       29. 3. 2005
29. 3. 2005 Stává se český národ pitomějším? Jindřich  Kalous
28. 3. 2005 Svalte vinu na komunismus Max  Park
28. 3. 2005 Devastace mladých lidí je globální Jiří  Jírovec
29. 3. 2005 Michael  Marčák
27. 3. 2005 Zmrtvýchvstání 2005 Bohumil  Kartous
28. 3. 2005 Můj život, moje volba? Max  Park
29. 3. 2005 Britské listy - intelektuální pevnost, obehnaná vysokou zdí
29. 3. 2005 Michael  Marčák
29. 3. 2005 Sjezd ČSSD -- definitivně do ... prava? Irena  Ryšánková
28. 3. 2005 Chtělo by se říct: Bohumil  Kartous
28. 3. 2005 K čemu jsou občanským demokratům občané Boris  Cvek
29. 3. 2005 K čemu jsou politikům občané Milan  Valach
29. 3. 2005 Softwarové patenty -- mnoho povyku pro nic, nebo ostře nabitá zbraň, kterou Evropa dobrovolně obrací proti sobě? Jiří  Kofránek
29. 3. 2005 Budoucnost sociálního státu v éře globalizace: S čím počítáme? S čím smíme počítat? A co se vlastně děje? Jan  Drahokoupil
29. 3. 2005 Zastavte týrání zvířat!
29. 3. 2005 Pokusy na zvířatech nejsou nezbytné
29. 3. 2005 Zemětřesení u Sumatry vyvolalo paniku
29. 3. 2005 Microsoft a Evropská unie dosáhly dohody
29. 3. 2005 Stopem do Estonska Milan  Kulhánek
25. 3. 2005 Poslední číslo Literárních novin: Milník v dějinách žurnalistiky Ondřej  Slačálek
29. 3. 2005 Ještě jednou k petici na záchranu Literárek
29. 3. 2005 Jaký palestinský stát? Pavel  Mareš
29. 3. 2005 Je snad Kadyr Toktogulov jediným novinářem v Kyrgyzstánu? Roman  Staněk
29. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 18. března 2005
29. 3. 2005 Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství Karel  Sýkora
26. 3. 2005 Gross se stal předsedou ČSSD
29. 3. 2005 Černý den pro ČSSD
26. 3. 2005 Sociální demokracie se nesmí nechat obejmout v náručí ODS Zdeněk  Škromach
26. 3. 2005 Děláme levicovou politiku - politiku realistickou a odpovědnou Stanislav  Gross
26. 3. 2005 Ptejme se, proč jsme tam, kde jsme Zdeněk  Škromach
26. 3. 2005 Desatero společného vítězství Zdeněk  Škromach
26. 3. 2005 Přestaňme se konečně podbízet ODS Miloš  Zeman
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

XXXII. sjezd ČSSD RSS 2.0      Historie >
29. 3. 2005 Černý den pro ČSSD   
29. 3. 2005 Sjezd ČSSD -- definitivně do ... prava? Irena  Ryšánková
29. 3. 2005 Budoucnost sociálního státu v éře globalizace: S čím počítáme? S čím smíme počítat? A co se vlastně děje? Jan  Drahokoupil
27. 3. 2005 Projevy arogance moci je třeba odmítnout   
26. 3. 2005 Přestaňme se konečně podbízet ODS Miloš  Zeman
26. 3. 2005 Zeman: V ČSSD jsou jedni, kteří žijí pro tuto stranu, a druzí, kteří žijí z této strany Irena  Ryšánková
26. 3. 2005 Gross se stal předsedou ČSSD   
26. 3. 2005 Kalousek - "jezuita i Belzebub". Nakonec ale k sociálním demokratům promluvil... Irena  Ryšánková
26. 3. 2005 Křesťanští demokraté dokáží nalézat kompromisní řešení Miroslav  Kalousek
26. 3. 2005 Desatero společného vítězství Zdeněk  Škromach
26. 3. 2005 Ptejme se, proč jsme tam, kde jsme Zdeněk  Škromach
26. 3. 2005 Děláme levicovou politiku - politiku realistickou a odpovědnou Stanislav  Gross
26. 3. 2005 Sociální demokracie se nesmí nechat obejmout v náručí ODS Zdeněk  Škromach
26. 3. 2005 Gross: Ekonomika roste, Česká republika se stala šampiónem, ale ti voliči... Irena  Ryšánková
26. 3. 2005 Sociální demokracie nemá právo odejít do opozice Stanislav  Gross

Pracovní doba - návrat o staletí zpět? RSS 2.0      Historie >
29. 3. 2005 Budoucnost sociálního státu v éře globalizace: S čím počítáme? S čím smíme počítat? A co se vlastně děje? Jan  Drahokoupil
11. 3. 2005 Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové Stanislav  Heczko
11. 3. 2005 Sociální podniky - vytváření příležitostí   
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
21. 2. 2005 Emancipační strategie -- hlas minulosti? František  Šamalík
28. 1. 2005 Pozlátková slova: "moderní", "progresivní", "zeštíhlit" a "pružný" Ivan  David
29. 12. 2004 "Usilujeme o Evropu práv a solidarity mezi národy"