Ve výšce kolem 18 km zlikvidovala padesát procent ozónové vrstvy součinnost mraků a zejména extremně studeného počasí. Nahromadění mraků způsobuje, že se v atmosféře obtížněji rozkládají freony, plyn, který se používá v ledničkách a ve sprejích, které způsobují rozklad ozonové vrstvy. Přestože se freony většinou přestaly používat, v atmosféře je jich ještě velké množství a jejich vliv na rozpad ozonové vrstvy se zhoršil v důsledku extremního chladu letos v zimě.

Ochlazení atmosféry je prý důsledkem přitomnosti skleníkových plynů v atmosféře, ale vědci nerozumějí přesně, jak vzniká, a tak nemohou přesně předpovědět, jak rychle se bude ozonová vrstva rozkládat v budoucnosti. Chladnější atmosféra ovlivňuje šíření oxidů dusíku v atmosféře a v důsledku toho je ozonová vrstva poškozena po delší dobu.

Kdyby došlo k takovémuto poškození ozonové vrstvy nad středními zeměpisnými šířkami, vážně by to ohrozilo lidské zdraví a biosféru, varují vědci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Celkem bylo zlikvidováno třicet procent ozonové vrstvy. K podobnému poškození ozonové vrstvy došlo v Arktidě během zimy 1999-2000. V důsledku toho došlo ke konci března 2000 v Evropě k podstatnému zvýšení ultrafialové radiace typu B.