23. 5. 2005
Konzervativní pravice a konzervativní komunisté si jsou bližší, než se zdáReakce na poznámku Jana Friedlaendera Názory Fareeda Zakarii hrubě zkresleny". Fareed Zakaria ani Ondřej Schneider neprotestují proti volbě ústavních soudců a jim podobných funkcionářů veřejností. Jelikož to není zavedená praxe, a pokud vím ani široce diskutovaný návrh, byly by jejich texty nesmyslné. Oba žádají, aby důležité instituce byly vyjmuty z pravomocí volených politiků a ustaveny jako tzv. instituce nezávislé, jejichž konkrétní rozhodování nemohou politici ovlivňovat a které by dokonce měly sloužit jako kontrola nad těmito politiky samými. U Zakarii je tomuto tématu věnována kapitola s názvem Problém legitimity. To může znít sympaticky, neboť prestiž politiků je skutečně velmi nízká. Ale pozor při čtení! |
Tyto instituce, jejichž vzorem je Zakariovi také WTO, nemají být pod kontrolou politiků proto, že se příliš řídí názory občanů! Podle tohoto typu kritiků, úsilí politiků o znovuzvolení je vede k populismu, tj. přílišnému podléhání přání davu. Abychom to ještě lépe pochopili, stačí si položit otázku, jestli by tito a jim podobní pánové a dámy souhlasili s tím, aby v čele těchto "nezávislých" institucí stáli marxističtí ekonomové? Odpověď je snad jasná. Každé konkrétní rozhodnutí v sobě obsahuje obecné pravidlo, princip, který má tendenci k zobecnění, tj. k použití i ve všech dalších případech. Jestliže nemají politikové zasahovat do konkrétního rozhodování ekonomických institucí, opakuji: proto, že se při tom příliš řídí názory ulice, tj. našimi, proč by to stejné nemělo platit i pro práci jiných důležitých úřadů? Otázky zahraniční politiky jsou jistě důležité a jsou věcí vysoké diplomatické kvalifikace, stejně i obrany, spravedlnosti atd. Takže o otázkách války a míru, jestli někomu vyhlásíme válku či ne, nemají rozhodovat volení politici, protože se příliš ohlížejí na názory nás, občanů, ale nezávislí odborníci. Stejně je to pak s mírou zdanění, trestními zákony atd. atd. Demokracie by se takto stala fraškou, v níž bychom si sice mohli zvolit poslance a možná dokonce i vládu, ale ti by nemohli nic důležitého rozhodovat. K čemu by nám pak taková demokracie byla?! V podstatě nám tady doporučují systém voleb, který jsme měli i za komunistů. Volili jsme, ale nebylo to k ničemu. Jako odstrašující příklad uvádí Zakaria Kalifornii, s velmi velkou mírou přímé demokracie. Na základě statistiky dokazuje, že "přílišná demokracie škodí ekonomice" (titulek Schneiderova článku). Škoda jen, že si vybral data za rok, kdy došlo k celoamerickému hospodářskému poklesu a nebere v úvahu údaje ani z let předcházejících ani následujících, která si každý může najít na oficiálních stránkách státu Kalifornie na internetu. Zatracený internet! Fared Zakaria je tudíž chytrý, ale přece jen demagog. |