Druhým tematem je smrt a pohřeb papeže Jana Pavla II.V článcích se poměrně často hovoří o jehosvatořečení neboli kanonisaci. Jde o pohledy z širokého spektra někdy až militantního zabarvení.Ve řadě článků jakoby scházely znalosti o historických souvislostech.V Britských listech např vyšel dne 14. 4. 2005 článek Bohumila Kartouse "Kritici ďáblovi" jako reakce na článek Tomáše Halíka v Lidových novinách "Nebalzamujte jeho památku"

Autor zde píše.."Ani náznak příznání nekatolického vnímaní problému, jen jakési strašení ďáblem. Cosi jako kázání. A to ještě Tomáš Halík opomenul zmínit funkci advokátů andělský." Takových článku či citací je dlouhá řada.

Domnívám se že je zde mnoho nepřesností dané nepochopenímí historie .Bylo by dobré některé fakta ujasnit ,hlavně pak význam slova svatořečení (kanonizace).

Dnešní způsob kanonizace byl uzákoněn papežem Benediktem XIV.: De Servorum Dei Beatificatione et Beatorum Canonizatione, I, XXX, 10). Benedikt XIV. věnuje tomuto problému více než 10 kapitol (VIII - XIX) ve svém monumentálním výše zmíněném díle. (De Servorum Dei Beatificatione., první vydání, Bologna, 1734).Kanonisaci většinou předcházela beatifikace neboli blahořečení.

Kanonisace se děla formu veřejného procesu, kde procurator sacri ADVOCATUS DEI má poukazovati na vše, co podporuje kanonisaci. Kdežto na druhé straně promotor fidei neb subpromotor ADVOCATUS DIABOLI má poukazovati na vše, co je opakem a v rozporu s kanonisací.Toto opatření bylo z důvodu co největší nestranosti procesu.

V původním slova smyslu byla tato funkce chápaná ,jako osoba,která pomáhá dobrati se pravdy pomocí negace.Kanonisace končí vydáním kanonizační buly a zápisem do.seznamu svatých CANON SANCOTORUM.

Andělský advokát ADVOCATUS ANGELICUS je slovo které církevní latina nezná.

Možná je myšleno DOCTOR ANGELICUS, jak byl nazýván sv.Tomáš Akvinský.

Teprve později se přenesl význam slova ADVOCATUS DIABOLI na všechny ty jenž negují význam, problém, věc etc.

Domnívám se, že tak subtilní věc jako je víra, je ryze osobní zaležitostí a nemá býti přenášena do události společenských, natož věcí politických. Z mého pohledu je nejdůležitějším premisou víry pokora. Na druhé straně vyjadřování rozdílných názorů je největším kouzlem demokracie. Měla by platiti stará zásada římského práva "audiatur et altera pars", nechť jsou slyšeny obě strany.