2. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 5. 2005

Několik dalších upřesnění ve věci křesťanské teologie

Ratzinger chtěl chránit církev

Jestliže se Benediktovi XVI. vyčítá, že trvá na tom, že určité delikty kněží budou vyšetřovány a souzeny čistě interně bez vměšování sekulárních orgánů, činných v trestním řízení, mělo by se také říci něco o kanonickém právu. Římská církev od středověku měla své vlastní právo i své vlastní soudy, chránila si tak nezávislost na světské moci. V dobách, kdy se mocní chovali ještě bez zábran daných rozvinutou liberální společností, to mívalo i určitý civilizační a kulturní přínos pro celou západní Evropu. Církevní soudy (inkvizice je, proti všemu zdání, jen jejich extrémním případem) byly většinou mírnější a objektivnější než ty světské. Dnes je církevní právo naprostým přežitkem, je pro mne jednou z nejodpudivějších stránek římské církve, ale chápu, že není možné ho ze dne na den zrušit.

A někdejší kardinál Ratzinger docela logicky využil této tradice k jejímu raison d'être: k ochraně církve před státem v ožehavých kauzách, které by pro ni mohly mít fatální následky. Slouží-li tím vskutku církvi, o tom lze pochybovat, spíše tím přiznal, že je v ní velké množství sexuálních delikventů (jiných zločinů se jeho pokus eliminovat světské právo netýká, např. vraždy, krádeže, defraudace atd.). Na katolících z rozvinutého světa (v rozvojovém světě právo de facto neexistuje žádné) je nyní rozhodnutí, zda se s tím smíří, nebo zda hierarchii pomocí žalob a soudních pří ujistí o tom, že zákony liberálního sekulárního státu musí platit pro každého, včetně oznamovací povinnosti a trestní odpovědnosti za krytí viníka.

Dále bych se chtěl vyjádřit k článku Miloše Dokulila o mariánském kultu římské církve. Budu zas apelovat na každého, kdo chce psát o náboženské tematice, aby se seznámil aspoň se základní teologickou literaturou. Předně: katolická i ortodoxní věrouka obsahují mnoho věcí, jež nejsou přímo uvedeny v Bibli. Vedle Písma totiž uznávají také posvátnou Tradici za druhý hlavní zdroj svého učení.

Zvláště římská církev kladla dlouhou dobu (od středověku až do Druhého vatikánského koncilu) Tradici nad Písmo, čili dogmatem o nanebevzetí Panny Marie se ničím neprovinila proti své nejvnitřnější logice. Po Druhém vatikánském koncilu se sice důraz přemístil opět na Písmo, ale hodnota Tradice nebyla potlačena úplně. V názoru na to, co už Tradice je a co není, je římská církev velmi pružná, naopak ortodoxie je celkem rigidní a celkem logicky se odvolává na samo Písmo, v němž čteme tato slova apoštola Pavla (2Te 2,15): "Nuže tedy, bratří, stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám odevzdali, ať už slovem nebo dopisem."

Čili v raných dobách církve kromě psaných textů existovala i nauka s apoštolskou autoritou, která byla šířena ústně. Spisy přímých žáků apoštolů nebo spisy, jež pocházejí z nejstarších církevních obcí a jež byly spontánně přijímány svobodnými sbory křesťanů, jsou spolu s rozhodnutími sedmi ekumenických koncilů a učením významných světců staré doby brány v ortodoxii za Tradici (jako příklad nejstarší Tradice lze uvést Didaché, Ignácovy Listy nebo Dopis Diognetovi atd.). Obě církve, římská i ortodoxní, přitom zdůrazňují, že právě Tradice je místem života, že samo Písmo, jakožto soubor kanonizovaný starou, nerozdělenou církví, je de facto Tradice, již je nutno vykládat v duchu kontinuity a ne jako mimo čas umístěný a absolutizovaný soubor litery.

Pan Dokulil sestrojil celý příběh "vzniku mariánského kultu", aniž připomněl (a tím, myslím, jeho článek ztrácí smysl, měl-li dokázat novost tohoto typu zbožnosti), že Maria je uctívána víc než intenzivně křesťany od nejstarších dob. Ortodoxní církev považuje její nanebevzetí za součást své Tradice. Abych toto tvrzení doložil, budu citovat z Pravoslávneho dogmatického bohoslovia II. (Pravoslávna bohoslovecká fakulta Prešov 1996): "Panna Mária ako potomok Adama bola počatá a narodila sa ako starý Adam, preto se nevyhla následku Adamovho hriechu, odlúčeniu duše od tela. Avšak jej odlúčenie duše od tela Cirkev nazýva "Uspenijem" (zosnutie, spočinutie, spánok). Gréci nazývajú zosnutie Bohorodičky "Božije pereselenije" -- božské premiestnenie. Podľa Podania, mŕtve telo Bohorodičky bolo uložené do hrobu, ale po troch dňoch bolo vzaté na nebo. Svätý Jan Damaský o tom zvestuje, že najsvätejsie telo Bohorodičky bolo najprv položené do hrobu a potom po troch dňoch bolo vzkriesené, vznieslo sa na nebo (BC: Jan Damašský byl pozdně starověkým ortodoxním teologem, jeho učení mělo velký vliv na východní i západní křesťanství)... Podľa Podania sa svätý apoštol Tomáš nezúčastnil na pohrebe Panny Márie. Prišiel po troch dňoch, apoštoli, zľutujúc sa nad ním, odvalili kameň od hrobu, aby mu aspoň ukázali mŕtvé telo Božej matky. Avšak keď odvalili kameň, v hrobe našli už iba plátno..., do ktorého bolo zavinuté jej telo. Potom bolo apoštolom zjavené, ako sa Panna Mária aj s telom vznáša do neba."

Čili dogma o nanebevzetí Panny Marie bylo ze strany Pia XII. pouze vyslovením toho, co církev, a to jak na východě, tak na západě, dávno uznávala za součást křesťanské věrouky. Je to také jediný případ, kdy papež užil svou neomylnost, již mu propůjčil První vatikánský koncil -- jediný papežský výrok pronesený od těch časů ex cathedra. Žádný z těch nesmírně konzervativních papežů konce devatenáctého a první půlky dvacátého století neměl odvahu své učení dogmatizovat, může být tedy změněno. Z uvedeného citátu ovšem také vyplývá, že dogma o neposkvrněném početí Panny Marie, jež vyhlásil Pius IX. v roce 1854, naopak s ortodoxií v souladu není (říká totiž, že se Marie narodila bez prvotního hříchu, tedy ne jako Adam) -- a co víc!, nebylo nikdy v souladu ani s jednotnou tradicí římské církve, kde se proti němu často stavěly její největší autority (např. Bernard z Clairvaux, Tomáš Akvinský a dominikánská tradice).

A nakonec kratičká poznámka: náš kosmický věk navzdory pocitu pana Dokulila nemá s žádným dogmatem o nanebevzetí nic společného. Nebe totiž v teologii znamená něco zcela jiného než ve fyzice.

                 
Obsah vydání       2. 5. 2005
2. 5. 2005 Usekali jim prsty. Bratra upálili v koupelně. V Británii nemají nárok na azyl
1. 5. 2005 Sunday Times: "Blair plánoval útok na Irák už v roce 2002"
2. 5. 2005 Blairovo globalizační úsilí o modernizaci Británie
2. 5. 2005 O chybách v myšlení prezidenta Klause Petr  Dvořák, Václav  Legner
2. 5. 2005 Babylonské zmatení kolem katarského "prince" Zdeněk  Jemelík
1. 5. 2005 Divné pocity neznalého člověka ze dne 1. května Marek  Radecki
2. 5. 2005 Hodnoty - zda a proč? Přemysl  Janýr
2. 5. 2005 Hitler jako "sociální revolucionář" Richard  Seemann
2. 5. 2005 Česká televize zahajuje experimentální digitální vysílání
2. 5. 2005 Absťák Jindřich  Kalous
2. 5. 2005 Ústavní smlouva není ústava Petr  Jantač
2. 5. 2005 Svátek práce v sociálním státu Boris  Cvek
2. 5. 2005 Před léty sto devatenácti... Ladislav  Žák
2. 5. 2005 Prima diletanti Štěpán  Kotrba
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005
2. 5. 2005 Modrá šance -- doprava Josef  Vít
30. 4. 2005 Jak je to ve skutečnosti s Modrou šancí pro zaměstnanost
2. 5. 2005 České "pravicové" servery a homosexuálové
2. 5. 2005 Freetechno party rozpuštěna policejním komandem
2. 5. 2005 Má je! František  Schilla
2. 5. 2005 Rozpory v Bibli lze jednoduše vysvětlit Karel  Sýkora
2. 5. 2005 Francie: "Ano" euroústavě vede Simone  Radačičová
30. 4. 2005 Slet sociálně demokratických čarodějnic a nového premiéra Štěpán  Kotrba
2. 5. 2005 Armáda USA disponuje elitnou jednotkou hackerov
2. 5. 2005 Ratzinger chtěl chránit církev Boris  Cvek
29. 4. 2005 Matka britského vojáka zabitého v Iráku podává podnět k trestnímu stíhání Tonyho Blaira
29. 4. 2005 Zveřejněn kompletní dokument generálního prokurátora, varující před právními důsledky útoku na Irák
29. 4. 2005 Šest závažných otázek ohledně Blairova rozhodnutí zaútočit na Irák
30. 4. 2005 www.rozhlas.cz/valka Štěpán  Kotrba
29. 4. 2005 Rozhlasový dokument o atentátu na Heydricha
29. 4. 2005 Pár střípků k Prvnímu máji Miloš  Dokulil
29. 4. 2005 Spěchem k úspěchu Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
29. 4. 2005 Váha mlčení Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
28. 4. 2005 Nebylo to nedospělé rozhodnutí nějakého spratka Jan  Čulík
29. 4. 2005 Martin Erva: "Nejsem politický aktivista"
9. 4. 2005 Hospodaření OSBL za únor a březen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
2. 5. 2005 Ratzinger chtěl chránit církev Boris  Cvek
2. 5. 2005 Má je! František  Schilla
29. 4. 2005 Ďáblův soud nad Bohem Boris  Cvek
29. 4. 2005 Některé zvláštnosti novověkého mariánského kultu Miloš  Dokulil
29. 4. 2005 Kterak si Ratzinger vyhradil smilstvo kněží s nezletilými pod svou jurisdikci Štěpán  Kotrba
28. 4. 2005 Benedikt XVI. - strach, alebo nádej?   
28. 4. 2005 Vatikán má jen minimální vliv na sexuální chování lidí ve vyspělých zemích Jaroslav  Zvěřina
27. 4. 2005 Ano, opravdu jsou špatní   
26. 4. 2005 Některé vatikánské dominanty (1) Miloš  Dokulil
26. 4. 2005 Ano, i ONI jsou špatní Petr  Sláma
26. 4. 2005 Katolická církev: "Jsme úplně stejní jako vy"   
26. 4. 2005 Nad nesmyslností diskriminace homosexuálů Bohumil  Kartous
25. 4. 2005 Papež Benedikt XVI. "blokoval vyšetřování pedofilních skandálů"   
25. 4. 2005 Bůh a boj proti AIDS   
25. 4. 2005 Dej přednost víře na hlavní silnici Alex  Koenigsmark