"Růst je silný a stabilní, poprvé, pokud jde o jeho strukturu, tak ten základ je naprosto optimální, protože se opírá především o investice, nikoliv o konečnou spotřebu." Podle Grosse klesla dokonce i tolik kritizovaná spotřeba vlády. "A pokud jde o další pilíř tohoto růstu, kterým je export, tak má velmi dynamický vývoj, a z ekonomiky ČR se postupně stává vývozní ekonomika, což ještě před pár lety bylo naprosto nemyslitelné. ... A jen tak mimochodem, když jsme v roce 1998 přicházeli k vládní odpovědnosti, tak průměrná mzda v České republice byla něco kolem 12 tisíc korun, zatímco v této době již vysoce přesáhla 18 tisíc korun měsíčně, a to při poměrně nízké inflaci za období všech tří demokratických vlád. Pokud jde o příliv zahraničních investic, Česká republika se z Popelky stala šampiónem."

Gross ve svém projevu neopomněl zkritizovat své opoziční rivaly - ODS. "V roce 1998 jsme přicházeli jako sociální demokraté k pomyslnému společenskému stolu, který byl prakticky vyjedený. Tento stůl vyjedli nebo ho dovolili vyjíst pánové Kožený, Macek, Tlustý, Stehlík, Říman, Železný  a řada dalších. A dneska na nás, přátelé, po období tří sociálně demokratických vlád, které tento stůl opět zaplnily, tak teď na nás zase křičí, abychom  odešli a abychom k tomuto stolu pustili opět experty, kteří u něj už jednou byli a chtějí opět ukázat, co umí. Já říkám, přátelé, že to rozhodně nechci udělat a rozhodně to neudělám."

Gross nezměnil názor ani na "křesťanské demokraty": "Nyní mi dovolte, abych řekl několik slov k našemu koaličnímu partnerovi. Mám na mysli české lidovce. Vím, že mnoho z vás jich máte plné zuby, a musím říci, že vám rozumím a musím říci, že bych o tom mohl vyprávět. Myslím, že se na to musíme podívat trochu z nadhledu. Vím, že řada z vás sdílí stejnou charakteristiku českých lidovců, jak ji kdysi vyjádřil Čapek, když napsal, že jsou charakterističtí tím, trochu pomoci, trochu škodit, to se může vždycky hodit."

Úřadující místopředseda ve svém projevu nezmínil druhou koaliční stranu -- US-DEU, ani komunistickou stranu, kterou někteří z delegátů, včetně ministryně Petry Buzkové, považují za největšího nepřítele.