15. 2. 2005
I my jsme součástí hmotného světaKlimatologové odhalili ekonomy jako stoupence utopických fantazií, jako šílence, nebezpečnější než jakýkoliv náboženský fundamentalismus. Počasí je měsíc v předstihu. Léta v severní Evropě budou dlouhá a teplá. Zítra, po 13 letech vyjednávání, vstupuje v platnost protokol z Kjóta o podnebných změnách. Nikdo si nemyslí, že jen tato smlouva - v jejímž rámci se zavazuje 30 rozvinutých států, že sníží své emise skleníkových plynů o 4,8 procent - celý problém vyřeší. Smlouva z Kjóta vyprší v roce 2012 a v důsledku americké sabotáže dosud nedošlo k žádnému pokroku ve věci jejího nahrazení. Smlouva z Kjóta poskytuje výjimky největším znečišťovatelům, USA a Austrálii, a nijak neomezuje emise skleníkových plynů z rozvojových zemí. Snížení emisí, které vynucuje, jsou aspoň o jeden řád nižší, než aby dokázaly stabilizovat emise skleníkových plynů na bezpečné úrovni. Proč tomu tak je? Proč se děsíme terorismu, ale je nám úplně jedno, že dochází k rozkladu podmínek, které nám umožňují život? Problém je, že rozvinutý svět, který o všem rozhoduje, podnebné změny ještě po určitou dobu nezasáhnou dost drasticky. Zatím to bude především odnášet rozvojový svět, píše v deníku Guardian George Monbiot. O globálním stmívání ZDE |
Klimatologové, kteří se letos v únoru sešli na konferenci v Exeteru, se dověděli, že zvýšení teploty světa o pouhé 2,1 stupně, k němuž v tomto století téměř určitě dojde, vystaví až 3 miliardy lidí na světě nedostatku vody. To bude znamenat, že zemřou desítky milionů lidí. V Británii budou změny znamenat jen mírnější zimy a brzké jaro. Potraviny budou podstatně dražší, ale západní země si vysoké ceny budou moci ještě tak po dvě generace dovolit. Jiným důvodem, proč se nikdo neděsí, je, že existuje dobře financovaný PR průmysl, který nás neustále přesvědčuje, že nám nic nehrozí. Aktivistům z tohoto PR průmyslu lichotíme, když je nazýváme "skeptiky". Skepse (v latině to znamená "zkoumání", "reflexi") je nástroj, jehož prostřednictvím dochází k vědeckému pokroku. Avšak "ekologičtí skeptikové" vůbec žádnými skeptiky nejsou. Jsou to propagandisté, většinou placení ropnou firmou Exxon Mobil, kteří začínají od závěru a zpětně si vymýšlejí argumenty na jeho ospravedlnění. Jejich časté vystupování v publicistických pořadech rozhlasů a televizí by bylo ospravedlnitelné, kdyby pokaždé, když se v médiích hovoří o AIDS, byl pozván i odpůrce, který by tvrdil, že AIDS není způsobován virem HIV, anebo kdyby pokaždé, kdy je na oběžnou dráhu kolem Země odpálena raketa, byla do médií pozvána Společnost pro plochou Zeměkouli, aby posluchačům a divákům vysvětlila, že nic takového se ve skutečnosti nemohlo stát. Sdělovací prostředky totiž poskytují firmě Exxon Mobil to, co si zaplatila: její agenti PR vytvářejí dojem, že se o tom, zda dochází k podnebným změnám, vědci teprve přou - tomu tak však vůbec není. Popírání podnebných změn je sice v rozporu se současnou vědou, ale hodí se ekonomům. Moderní ekonomie, ať už vychází z Marxe, z Keynese nebo z Hayeka, je založena na předpokladu, že planeta Země má nekonečnou schopnost poskytovat nám bohatství a absorbovat naše znečištění. Lékem na všechny choroby je nekonečný růst. Avšak nekonečný růst v konečném světě není možný. Pokud by někdo na toto začal poukazovat, rozloží se celý systém, na němž je dnešní lidská existence založena. A to si samozřejmě nikdo nedovolí. Byli jsme vychováni v přesvědčení, že je vždycky lepší zapálit svíčku než proklínat temnotu; nyní zjišťujeme, že je lepší proklínat temnotu než si spálit střechu nad hlavou. Klimatologové odhalili ekonomy jako stoupence utopických fantazií, jako šílence, nebezpečnější než jakýkoliv náboženský fundamentalismus. Avšak jejich teoriím se věří, a tak ti, kdo poukazují na to, že v našem světě platí fyzikální a biologické zákony, jsou zesměšňováni globálním konsensem, který je založen na fantazii. Hlavní problém podnebných změn nespočívá především v technickém řešení. Mají-li naši političtí představitelé být schopni zachránit lidi a nikoliv jejich fantazie, pak se musí začít měnit způsob, jímž na sebe pohlížíme. Podaří se nám zvládnout podnebné změny teprve tehdy, až přijmeme, že jsme i my součástí hmotného světa. Kompletní článek v angličtině ZDE |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 2. 2005 | Dnešní rolí komunismu je vyvádět svět z míry | Martin Škabraha | |
15. 2. 2005 | Nevolnost | Josef Provazník | |
15. 2. 2005 | Může skandál kolem Stanislava Grosse vést k něčemu dobrému? | Jan Čulík | |
15. 2. 2005 | I my jsme součástí hmotného světa | ||
14. 2. 2005 | Mýtus levicového voliče | Radim Valenčík | |
14. 2. 2005 | Svět není jen arénou manipulátorů a podvodníků | Jan Čulík | |
14. 2. 2005 | Po Praze se povídá... | Oskar Krejčí | |
13. 2. 2005 | Psí řetěz | Bohumil Kartous | |
12. 2. 2005 | Ačkoliv se na tiskovce rozhodli sociální demokraté mlžit, Emmerová zvítězila | Štěpán Kotrba | |
12. 2. 2005 | Proč novinář píše petici (a co z toho má) | Filip Rožánek | |
12. 2. 2005 | Starec a Kraus o reformě zdravotnictví lhali | Štěpán Kotrba | |
12. 2. 2005 | Nesnesitelná přitažlivost politického aktivismu | Jan Čulík | |
11. 2. 2005 | Blaženost ve státě bahnitém | Václav Dušek | |
11. 2. 2005 | Gross a jeho skandál | Jan Čulík | |
11. 2. 2005 | Vězni z Guantánama obviňují vyšetřovatelky |
Globální oteplování | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 2. 2005 | I my jsme součástí hmotného světa | ||
8. 2. 2005 | Budou ohroženy vodní zdroje, výroba potravin i světové hospodářství | Bushka Bryndová | |
3. 2. 2005 | Ledový masív v Antarktidě taje - hrozí zvýšení mořské hladiny o 5 metrů | ||
1. 2. 2005 | Globální oteplování zřejmě "do 20 let povede k vyhynutí ledních medvědů" | ||
27. 1. 2005 | Ropné společnosti financují kampaň, popírající podnebné změny | ||
21. 1. 2005 | Nájemní smlouva se Zemí | Josef Šmajs | |
17. 1. 2005 | Globální stmívání | ||
10. 12. 2004 | Protokol z Kjóta je k ničemu | ||
12. 10. 2004 | Jezděte autem a zachraňte planetu | ||
11. 10. 2004 | Vědci zaznamenali drastický vzrůst CO2 | ||
7. 9. 2004 | Jaderná energetika a trvale udržitelný rozvoj | František Sviták | |
25. 8. 2004 | Výzvy energetických potřeb pro 21. století | František Hezoučký | |
11. 8. 2004 | Monbiot: "Laskavý svět končí" | ||
6. 8. 2004 | Nevyčerpatelné zdroje -- další ekonomický mýtus?! | Jan Sýkora | |
16. 7. 2004 | Jak nezastavitelně uniká do atmosféry kysličník uhličitý z rašelinišť |