Klimatologové, kteří se letos v únoru sešli na konferenci v Exeteru, se dověděli, že zvýšení teploty světa o pouhé 2,1 stupně, k němuž v tomto století téměř určitě dojde, vystaví až 3 miliardy lidí na světě nedostatku vody. To bude znamenat, že zemřou desítky milionů lidí. V Británii budou změny znamenat jen mírnější zimy a brzké jaro. Potraviny budou podstatně dražší, ale západní země si vysoké ceny budou moci ještě tak po dvě generace dovolit.

Jiným důvodem, proč se nikdo neděsí, je, že existuje dobře financovaný PR průmysl, který nás neustále přesvědčuje, že nám nic nehrozí. Aktivistům z tohoto PR průmyslu lichotíme, když je nazýváme "skeptiky". Skepse (v latině to znamená "zkoumání", "reflexi") je nástroj, jehož prostřednictvím dochází k vědeckému pokroku.

Avšak "ekologičtí skeptikové" vůbec žádnými skeptiky nejsou. Jsou to propagandisté, většinou placení ropnou firmou Exxon Mobil, kteří začínají od závěru a zpětně si vymýšlejí argumenty na jeho ospravedlnění.

Jejich časté vystupování v publicistických pořadech rozhlasů a televizí by bylo ospravedlnitelné, kdyby pokaždé, když se v médiích hovoří o AIDS, byl pozván i odpůrce, který by tvrdil, že AIDS není způsobován virem HIV, anebo kdyby pokaždé, kdy je na oběžnou dráhu kolem Země odpálena raketa, byla do médií pozvána Společnost pro plochou Zeměkouli, aby posluchačům a divákům vysvětlila, že nic takového se ve skutečnosti nemohlo stát. Sdělovací prostředky totiž poskytují firmě Exxon Mobil to, co si zaplatila: její agenti PR vytvářejí dojem, že se o tom, zda dochází k podnebným změnám, vědci teprve přou - tomu tak však vůbec není.

Popírání podnebných změn je sice v rozporu se současnou vědou, ale hodí se ekonomům. Moderní ekonomie, ať už vychází z Marxe, z Keynese nebo z Hayeka, je založena na předpokladu, že planeta Země má nekonečnou schopnost poskytovat nám bohatství a absorbovat naše znečištění. Lékem na všechny choroby je nekonečný růst. Avšak nekonečný růst v konečném světě není možný. Pokud by někdo na toto začal poukazovat, rozloží se celý systém, na němž je dnešní lidská existence založena.

A to si samozřejmě nikdo nedovolí. Byli jsme vychováni v přesvědčení, že je vždycky lepší zapálit svíčku než proklínat temnotu; nyní zjišťujeme, že je lepší proklínat temnotu než si spálit střechu nad hlavou.

Klimatologové odhalili ekonomy jako stoupence utopických fantazií, jako šílence, nebezpečnější než jakýkoliv náboženský fundamentalismus. Avšak jejich teoriím se věří, a tak ti, kdo poukazují na to, že v našem světě platí fyzikální a biologické zákony, jsou zesměšňováni globálním konsensem, který je založen na fantazii.

Hlavní problém podnebných změn nespočívá především v technickém řešení. Mají-li naši političtí představitelé být schopni zachránit lidi a nikoliv jejich fantazie, pak se musí začít měnit způsob, jímž na sebe pohlížíme. Podaří se nám zvládnout podnebné změny teprve tehdy, až přijmeme, že jsme i my součástí hmotného světa.

Kompletní článek v angličtině ZDE