21. 4. 2005
Duchovní prázdnota českých médií a Klepetko jako totem vlezle podlézavého tónuDevótnost, servilita až korupčního zabarvení zdejších médií v souvislosti s úmrtím starého a volbou nového papeže je opět exemplární, míní čtenář Marcel Sauer a pokračuje: Pan Klepetko a jeho parta (inu, pro mě je on takový totem vlezle podlézavého tónu jeho "české televize" ) téměř neřekli jinak papeži než Svatý Otec, který měl, přiléhavě své Svatosti, jen vynikající vlastnosti. Jaksi do počtu se pak únavným tónem, se kterým české kanály umí tak skvěle pracovat, oddrmolí jisté fenomeny, které by snad církev mohla opravit (ženy, homosexuálové, aids ...) V české mediální realitě vládne duchovní prázdnota, kterou kromě a) odkládaných "nutných", "nevyhnutelných" reforem b) strachu z "komunistů" (nebo že by snad z naší vlastní minulosti?) na transcedentální úrovni vyplňuje tu potřeba připomínat si hříchy spáchané na Němcích (po válce), na židech (před válkou, společně s Němci za války, po válce, v Únoru a vůbec s celou západní civilizací společně za dva tisíce let), občas na Romech - a nad tím vším se klene duha (všech barev) katolicismu. |
Uvažuji, že (tady v Čechách, neznám situaci na Moravě) už skutečně "živou" katolickou ideologii a praxi zná z vlastní skušenosti jen minimum populace, žurnalisty nevyjímaje. V prostředí pasivního nihilismu, flexibility, oportunismu, korupce atd. (a také konzumu) má "tušená" spiritualita tradiční, dnes "tiché", kdysi mocné síly - katolicismu - odér jisté zajímavosti. Po katolících zůstal nezanedbatelný estetický vliv, je jistě známkou "vyššího" vkusu dát před prázdnotou přednost památkám víry (kostely, kapličky, křížky, boží muka ...), i když, až se opraví, bude třeba platit ochranu, aby nám jejich - prázdnotu - naši nekulturní spoluobčané neponičili. Antikomunismus dnes není "otázka", ale věc předpokládaného souhlasu, takže asi, lze říct, státní ideologie. Komunismus pro lidi znamená: miliony obětí, zločiny proti lidskosti, kultuře atd. Logicky je ve srovnání s komunismem pak cokoliv lepší, aspoň relativně. Když je něco navíc "starší", tradičnější, tedy asi osvědčenější, bude to i úctyhodné. Jaképak potom zločiny Církve Svaté! Ve svém okolí tedy pozoruji, že my už katolíky neznáme. Ti, co nám ukazují v TV, nikomu neubližují. Čarodějnice neupalují. Křížové výpravy nepořádají. Heretiky nechávají být (kde jsou husiti?, protestanti? jaká je jejich víra?) Sňatky jsou civilní, ale když se chce někdo v naší generaci ukázat, má svatbu v kostele. Když se chce rozvést, rozhřešení ani odpuštění nepotřebuje. Potraty jsou nepříjemné, ale je to norma. Antikoncepce samozřejmost. O homosexuálech si myslíme své, ať si dělají co chtějí, ale je opravdu zásadním problémem doby "právo" homosexuálů na "svatbu" nebo děti/adopci? My, kteří neznáme katolickou církev, v situaci dominujícího liberálního paradigmatu "ať si každý dělá co chce - ať se každý o sebe postará - ať ode mě nic nechce," necháme Církev a její věřící, ať si si mají svého papeže. Z toho, co o Církvi víme, by "Nás" jen mohlo zajímat, co by z katolicismu zbylo, kdyby nebyla proti potratům, antikoncepci, homosexuálům, ženskému kléru? Na církevním trhu si přece dneska každý může vybrat. A když už se nám to nelíbí a vůbec, máme pochyby, respektive uvažujeme o účelovosti takových "mravních imperativů", proč se někdo více nezaobírá, k čemu je dobré, např. vymírání v Africe? Tolik trocha mojí socio-psychologie. P.S. Ten elaborát o 2000 let církevních (katolických?) zločinů byl povedený, akorát jsem na rozpacích, kdo jej dal dohromady. Stejně jako jsem rozpačitý, kdykoli vidím nějaký (byť formálně) nepodepsaný článek v BL. Pozn. red.: Elaborát o dvou tisících letech zločinů katolické církve nám přišel emailem. Ověřovali jsme data a byla pravá. Posléze se ukázalo, že text nám kdosi poslal zřejmě z jakési internetové stránky. Nepodepsané jsou v Britských listech jen shrnutí textů ze zahraničních sdělovacích prostředků, v tom případě je, pokud je to technicky možné, uváděn zahraniční zdroj. Pokud se vyskytne ve vydání nějaký původní článek, např, s českou tematikou, u něhož není uvedeno jméno autora, je to nedopatření, za které se omlouváme a prosíme čtenáře, aby nás na to upozornili. Jsme na přípravu časopisu jen dva a děláme to po práci a zadarmo. Nemáme korektory. |
Katolická církev | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 4. 2005 | Nový papež ostře odsoudil španělský zákon dovolující homosexuální manželství | ||
22. 4. 2005 | Katolický konzervatismus jako strašák? | Tomáš Mosler | |
22. 4. 2005 | Křesťané pod útokem sprosťáků na diskusních fórech | Jan Lipšanský | |
22. 4. 2005 | Šokující! Nový papež je katolík! | ||
22. 4. 2005 | Britské listy jsou webem iráckých vzbouřenců ... | ||
21. 4. 2005 | Velký inkvizitor u vesla | Jindřich Jůzl | |
21. 4. 2005 | Smrt, anebo užívání prezervativů? | ||
21. 4. 2005 | Američané se hádají o Ratzingera už léta | ||
21. 4. 2005 | Benedikt "slíbil, že změkčí svou tvrdou linii" | ||
21. 4. 2005 | ČT opět jako stanice katolické církve | ||
21. 4. 2005 | Neinformovanost? | Jan Čulík | |
21. 4. 2005 | Duchovní prázdnota českých médií a Klepetko jako totem vlezle podlézavého tónu | Michal Vimmer | |
20. 4. 2005 | Řítí se na nás ďáblovi advokáti? | Miloš Dokulil | |
20. 4. 2005 | Nahlas o tichém promlčení | Bohumil Kartous | |
20. 4. 2005 | Ratzinger jako zastánce fundamentalismu |