Že se americký radar v Brdech ochrání sám? Ale kdeže. Tomuto blábolu českých politiků už nevěří ani malé dítě. Nicméně už nikdo nevěří ani tomu, že konflikt v Gruzii nebyl naplánován v centrále NATO v Bruselu. Bohužel se tomu tak opravdu zdá být a z dokumentu je patrné, že datování celé operace probíhalo minimálně od 20.12. 2007. Podle dokumentu z gruzínského ministerstva zahraničí, který má redakce Britských listů k dispozici a který zpracoval pro velení NATO pod číslem DPP(2007)0898 (Defence Policy and Planning Division, Partnership for Peace - Georgia) s klasifikací 2. stupně "RESTRICTED" jako přílohu k operaci "PARTNERSHIP GOALS 2008" náměstek generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoopa Scheffera Jiří Šedivý, bylo pořadí hlavních cílů leteckých útoků ruské armády následující:

• 1.    8.8. 2008 09:45 vojenský radar a kasárna v obci Shavshvebi na dálnici mezi Poti a Tbilisi
• 2.    8.8. 2008 10:57 postavení dělostřelecké brigády u Gorijvari
• 3.    8.8. 2008 15:05 vojenská základna a vojenské letiště Vaziani

Ruský prezident Dimitrij Medvěděv varoval, že Rusko bude reagovat "drtivou silou" na všechny útoky proti svým občanů. Medvěděv konstatoval při projevu pro veterány z druhé světové války v ruském městě Kursk: "Jestliže si někdo myslí, že může zabíjet naše občany a že mu to beztrestně projde, tak to nikdy nedovolíme. Pokud se někdo o něco takového pokusí znovu, budeme reagovat drtivou silou."

Dodal: "Máme všechny potřebné zdroje, politické, hospodářské i vojenské. Pokud má někdo v této věci nějaké iluze, ať se jich rychle zbaví."

Západoevropští politikové v neděli varovali Rusko, aby stáhlo své jednotky z Gruzie rychle, anebo že bude čelit blíže nespecifikovaným "následkům". Francouzský prezident Nicolas Sarkozy pohrozil Kremlu poprvé ultimatem a varoval, že další odklady při odsunu ruských vojsk budou mít vážné důsledky na vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií.

Obdobné varování vyslovovali v minulých dnech Američané, ale Rusy to nijak zvlášť neznepokojuje. Ruské jednotky nadále ovládají velké části Gruzie, nejen separatistické enklávy Jižní Osetie a Abcházie.

Jedna věc je jasná, míní redakční komentář týdeníku Independent on Sunday. Spojené státy, Británie ani celý Západ prostě nevyhlásí Rusku válku kvůli Gruzii. Tak jaký má smysl zvát Gruzii do NATO? NATO je přece koneckonců explicitně aliancí vzájemné sebeobrany, která dává všem členům povinnost reagovat na ozbrojený útok proti jednomu z nich, jako by to byli oni sami.

Bezpochyby tato krize ilustruje ruskou krutost a brutalitu, ale, jak by asi řekli Čečenci, to už jsme znali i předtím. Také tato krize odhalila, jak omezená je americká moc. I když George Bush, Dick Cheney a šavlemi řinčící "experti" na Rusko vzdorně křičí, žádnou praktickou reakci nevymysleli. To, že chtějí odebrat Rusku zimní olympijské hry v Soči, to asi není zrovna nejúčinnější hrozba, napsal v týdeníku Independent on Sunday Geoffrey Wheatcroft.

Avšak především tato krize odhalila, jak rozložená je politika Západu od ukončení studené války. A - opožděně - také vyvolala otázku, k jakému účelu vlastně slouží NATO.

Před čtyřiceti lety tento týden začala noční obloha nad Prahou hlučet zvukem dopravních letadel. Začala invaze do Československa. Dnes jsou tanky na ulicích Gruzie. Jenže mezi dneškem a rokem 1968 je velký rozdíl. Zaprvé, Gruzínci zaútočili, než byli poraženi. Zadruhé, toto není totální okupace, spíše něco jako trestná výprava, píše slavný britský komentátor a odborník na středovýchodní Evropu Neal Ascherson v týdeníku Observer.

Tvrdí se, že historie je tu proto, aby se z ní současnost poučila. S tím souhlasím. Jist si nejsem v tom, zda stojí za to se v historii účelově "patlat". A už vůbec si nemyslím, že je k něčemu dobré, když podle historických skutků oceňujeme skutky současné, píše Petr Sedláček. Většinová média se jala připomenout čtyřicáté výročí okupace Československa v srpnu roku osmašedesát. V pořádku. Pro pochopení toho všeho by však podle mého asi stálo za to problematice věnovat daleko více času, než zřejmě nabídne jeden srpnový mediální týden.

Nezamýšlím však žádný historický exkurz. Jen se zájmem očekávám, zda se najde médium, které přinese anketu mezi současníky, ve které by se mladí i staří vyjádřili k tomu, co jim srpen 68 vůbec říká.

Překvapilo mě, že v Rusku takovou anketu udělali.

Líbí se vám v Praze natolik, že byste rádi zůstali déle než tři měsíce, na kolik vám stačí turistické vízum? V našem informačním centru vám poradíme, jak snadno získáte vízum pro další pobyt v naší krásné České republice. Ukážeme vám, jak s úsměvem překonáte všechny nástrahy, které vás čekají na cestě za vaším cílem, nekonečnými frontami před úřadem Cizinecké policie ČR počínaje a neochotou a nedostatečnou jazykovou vybaveností jejích úředníků konče. V doprovodu naší moderátorky budete zasvěceni do tajů české imigrační byrokraciee a zároveň se dozvíte, co trápí žadatele o víza, kteří už celým procesem prošli.

Projekt Tamary Moyzes a Shloma Yaffe Welcome to Prague je reálný infostánek umístěný na Náměstí republiky, kde se návštěvníkům v multimediální podobě odkrývá neradostná realita české praxe, kterou musí absolvovat každý žadatel o vízum. Je jedno, zda jste zahraniční student, kopáč nebo diplomat, místní dysfunkční systém komplikuje život všem.

Podrobnosti ZDE

V boji Guzie a Ruska začala další fáze propagandistické války. Úředníci gruzínského ministerstva zahraničí a gruzínští politici rozesílají evropským politikům dokumenty, které mají ovlivnit jejich rozhodování. Falzifikáty... Bohužel se domnívají, že všichni na západ od Tbilisi jsou idioti. Pod názvem "Iskander v Poti" totiž zaslali snímek trosek nosiče Točka, nejspíše shozené na gruzínské policejní auto z náklaďáku.

Příjemcem tohoto gruzínského vládního podvodu, který odeslala vedoucí gruzínské delegace v Radě Evropy Mamuka Jgenti a její asistent Levan Paitchadze z oficiální adresy gruzínské delegace pod titulkem "FOR IMMEDIATE RELEASE!!!!!!!!", je českým členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy a jeho totožnost je redakci známá.

Gruzínské vojsko zaútočilo, ruské vojsko reagovalo. Co se stalo, stalo se, a bylo z toho, co se mohlo očekávat. Každá strana interpretuje dění podle svého stanoviska a hlediska na minulost, přítomnost a budoucnost. Jedním s tím spojeným, ale srozumitelným problémem se zdá být, že lobbisté amerických republikánů potřebují nějaké ohrožení světa, aby voliči podpořili jejich kandidáta na amerického presidenta. Zajímavé jen bude, kolik tvůrců veřejného mínění jim na to skočí.

(Uwe Ladwig byl dlouhá léta ekonomickým ředitelem jedné velké nadnárodní elektronické společnosti pro Evropu. Žije v Hamburku.)

Georgische Soldaten griffen an, russische reagierten. Was geschah, geschah, und es entwickelte sich daraus, was zu erwarten war. Jede Seite interpretiert die Geschehnisse entsprechend ihrem Standpunkt und ihrer Sicht der Vergangenheit, der Gegenwart und Zukunft. Eines der damit verbundenen Probleme scheint aber zu sein, dass die Lobbyisten der amerikanischen Republikaner die Welt destabilisieren, nur damit mehr Wähler ihren Kandidaten bei den amerikanischen Wahlen unterstützen. Und interessant ist, wie viele Meinungsbildner ihnen dabei auf den Leim gehen...

The Georgian troops attacked, the Russian troops responded. What happened happened and it was to be expected. Each side interprets the events from their point of view. But it seems to be related to the fact that the lobbyists of the American Republicans need some kind of "threat", a "centre of evil" which allegedly endangers the world, so that the support for their presidential candidate amongst the American electorate would rise. It will be interesting to see how many opinion makers might swallow this strategy.

Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf, dlouhodobý americký spojenec, v pondělí oznámil svou rezignaci, poté, co energicky hájil své prezidentské období. Jeho odstoupení se všeobecně očekávalo od té doby, kdy koaliční vláda, v jejímž čele stojí strana zavražděné bývalé premiérky Benazír Bhuttové, konstatovala tento měsíc, že ho plánuje odvolat pro podezření z kriminálních činů.

15. 8. 2008 Štěpán Kotrba: Co bude s pákistánským jaderným potenciálem a co zbude z koalice "proti terorismu"? ZDE

Úsměvná "jestřábí" diplomatická rétorika provází do pondělí odložené rozhodnutí o stažení ruské armády z těch oblastí Gruzie, které původně byly pod kontrolou Tbilisi. Sarkozy vyhorožuje Rusku blíže nespecifikovanými "vážnými důsledky", pokud Rusko nestáhne své jednotky "co nejdříve". A domnívá se snad, že se tak stane z celé Gruzie - tedy i z těch částí, které Tbilisi nekontroluje už více než deset let. Nicméně Sarkozyho plán byl určitě v Rusku pochopen tak, že stažení jednotek se netýká mírových sborů a netýká Osetie a Abcházie. Ruské jednotky se stáhnou z konfliktních zón v Gruzii až poté, co zde budou realizována dodatečná bezpečnostní opatření, řekl podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dohoda podle něj nestanovuje časový plán odsunu vojsk ani velikost ruských mírových sil.

Problém ale navíc má daleko zásadnější Evropa, Turecko a Izrael, nikoliv Rusko. Na páteřním ropovodu do tureckého Ceyhanu (1 mil barelů denně) je závislý půl Evropy a celý Izrael, nikoliv Moskva.

Žijeme v éře, kdy by teoreticky měly být informace dostupné, jako nikdy před tím. Co se tedy dá říct o gruzínské krizi? Nehledě na všechny myslitelné sdělovací prostředky (v nejširším slova smyslu, od telefonu po internet) jsou informace jisté, prověřené a "objektivní" velmi vzácné.

Pokud jsou vůbec k mání, ztrácejí se v rychlém proudu vířícího balastu, který nakonec lépe ulpí v mozku než "pravda". Technika nám tedy pravdu nezařídí, nepodá.

Válku na Kavkaze rozpoutala Gruzie a je třeba si to přiznat, i když by nám lépe vyhovovalo, kdyby skutečným agresorem bylo Rusko, uvádí prezident Václav Klaus. V komentáři pro deník Mladá fronta Dnes napsal, že není možné stavět své geopolitické zájmy nad pravdu. Postavil se tak proti názoru české vlády, která podobně jako zbytek Evropské unie považuje za původce kavkazské války Rusko.

Není možné lhát sobě a veřejnosti. Nevyplatilo se to v Iráku, na Balkáně a na dalších konfliktních místech, nevyplatí se to ani v Gruzii. Je to nejenom pokrytecké, ale ze všech hledisek i velmi nebezpečné. Je alarmující a smutné, když vidíme, že zahraniční angažovanost nesleduje řešení útrap místního obyvatelstva, ale své vlastní strategické cíle.

iDnes: Václav Klaus: Přestaňme si lhát o Gruzii ZDE

Čulíku, tak teď snad to už můžeš rozbalit na rovinu. Hrajete si na hodný demokraty, ale přitom děláte normální propagandu pro Rusáky. Snad každej normální člověk vidí, jaký důvody jsou za vaším házením špíny na USA, podporou Parouba a za buzerováním radarů, Gruzie snad otevřela oči i těm nejvíc nablblejm. I kdz u rudochů nevím nevím. Nechápu jak dneska pomalu 20 let po SAMETU, a na výročí INVAZE Rusáků když Rusáci útočí na Gruziji někdo může někomu projít taková nablblá bolševická agitka. Tak přiznejte vaší rudou barvu a kdo vás platí. Ukáže se, že Čulík je bolševicko levičácký zrádce a Kotrba bolševická kurva, píše čtenář, který si říká Kubikula.

ŠOK│ Rusové podporují prohlášení prezidenta Dmitrije Medveděva o krizové situaci v Jižní Osetii. To je závěr průzkumu VCIOM. Ten ukázal, že dvě třetiny Rusů je přesvědčeno, že byl vstup vojsk do Jižní Osetie správným krokem. Všichni poznamenali, že je nutné chránit své občany kdekoliv, včetně zahraničí. Čtvrtina občanů Ruska má pocit, že poznámky prezidenta by mohly být tvrdší. "Existuje značná část lidí, kteří jsou zklamáni, že se ruská armáda zastavila a neútočila na Tbilisi" - prohlásil viceprezident Centra politických technologií Alexej Makarkin. Jen 7% Rusů si přeje méně rázná vyjádření a smířlivější politiku a 28% respondentů nikdy neslyšela žádné prohlášení předsedy vlády o situaci v Jižní Osetii. Z toho bylo 47% mladých do 24 let a 35% ve věku 25-34 let. Medveděvova pozice je nejbližší občanům starším 60 let (45%).

РБК/Handelsblatt: Надо было жестче ZDE

Často počúvame správy od rešpektovaných agentúr ako Reuters, AP, AFP a iných "nezávislých" zdrojov. Ak sú ozaj také nezávislé, ako je možné, že vždy sú na rovnakej strane konfliktu, v každej vojne, v každej konfrontácii? Ako je možné dosiahnuť tak široký konsenzus, spoločne a rovnako naladený spevokol riadiaci milióny menších novín, časopisov, webových stránok a televíznych štúdií...?

Tak komentuje blogger Roman na své slovensky psané stránce informace o podvodech ve fotografiích REUTERS, nalezené v jejich fotobance jiným pozorným bloggerem. I když argumenty, které bloggeři uvádějí, mohou mít i jiné vysvětlení, něco je na těch snímcích nepřirozeného. Příliš estetická kompozice. Příliš mnoho emocí. Dohledali jsme na serveru Reuters tyto fotografie a další snímky těchže osob od týchž autorů. A na jendom z nich se objevila gruzínská vojenská hlídka, která na vše dozírala.... Fotoreportéři David Mdzinarishvili a Gleb Garanich byli v Gori "embedded". Fotoaparát se totiž stává silnou zbraní současných válek. Editor daleko, svědci žádní. Potřeba vizualizace obrovská. Emocionální manipulace i aranžování se na bojišti Davida s Goliášem přímo nabízí . Někdy stačí jen chvíli počkat a změnit ohnisko objektivu. Rozplačte se do kamery, vyletí ptáček... Je otázkou, jestli u válečné fotografie mají být zdrojem fotografové těch národností, jichž se konflikt týká. Ten, komu se nedostanou do rukou všechny fotografie a nejlépe ve vysokém rozlišení, si ničeho nevšimne... │ŠOK

fotogalerie Reuters ZDE

Lidstvo vymyslelo jedinou hloupější věc, než je válka – a to hloupou válku. Prezident Michail Saakašvili vsadil vše na jednu, takovouto hloupou, válečnou kartu a během dvou dnů vše prohrál. To, že po překročení řeky nezničil velkou říši, je dáno jenom tím, že žádné říši nevládne. Pouze přivedl do svízelné situace své mocné spojence.

Dohady o geopolitických souvislostech dvoudenní kavkazské války se pohybují ve dvou okruzích. Ten vnější naznačuje, že šlo o kouřovou clonu, za níž měly být rozvinuty západní flotily u břehů Íránu a v Polsku raketová základna. Tato úvaha se jeví jako málo pravděpodobná – obé bylo možné bez potopení vlastního spojence.

Georgij Chaindrava musel opustit Saakašviliho kabinet, protože se odmítl podílet na agresivní vojenské politické gruzínského prezidenta. V rozhovoru pro německý týdeník Spiegel Online řekl bývalý ministr Saakašviliho vlády pro zvládání konflitů toto:

Reportér: Je ruská vojenská intervence "vraždou mladé demokracie", jak říká prezident Saakašvili?

Chaindrava: Rusko je už pět set let imperialistická země. To nebylo pro nikoho tajemství. Americká vláda ale rozšiřuje mýtus, že v Gruzii vládne demokracie. Saakašvili však zosobňuje autoritářský režim, podobně jako Putin. Saakašvili porušuje lidská práva a potlačuje sdělovací prostředky. Například loni v listopadu poslal státní úderné vojenské jednotky, aby vyřadily z provozu nezávislou televizní stanici Imedi. Saakašvili není demokrat. Ten člověk v listopadu zavedl výjimečný stav proti masovým demonstracím, které zorganizovala opozice, a pak zfalšoval prezidentské volby a parlamentní volby. Západ, především Bushova vláda, před tím zavřeli oči.

Česká televízia nám v Udalostiach o 19.00 hod. dňa 17.08.2008 ponúkla o. i. aj záber prezidenta Gruzínska Michaila Saakašviliho ako si žuje vlastnú kravatu (zábery BBC). Tento záber už predtým obletel svet prostredníctvom internetu, a tak bolo ťažké naň nereagovať v hlavnom spravodajskom čase.

Čakal som nejaké konštruktívne vysvetlenie zo strany Gruzínska, resp. spriatelenej Českej televízie (stres, fotomontáž), ale dočkal som sa len informácií o tom, že uvedené zábery zneužila ruská propaganda (za pomoci psychológov, ktorí zrejme nie sú psychológovia, ale sprostí propagandisti). O skutočnosti, že prezident krajiny žuje kravatu ako krava, som sa teda nedozvedel ani ň, stěžuje si čtenář Vladimír Kašuba.

Působí značně divně, jak ten gruzínský prezident pořád žvástá o novém světovém pořádku; v kabinetu má buď sionisty, nebo říkají, že je blázen. Armádu mu cvičí Izrael a Američani, munici dodávají Češi zadarmo. Zakazuje demonstrace opozice, na televizi posílá speciální jednotky a na civilisty rovnou raketomety. Politické oponenty patrně vraždí nejen v Jižní Osetii; na některých videích - ať už si žvejká kravatu nebo zrovna manipulátoří, jak když CNN vysílá - má za sebou vlajku EU, ve které Gruzie (naštěstí) není, a taky tu templářskou, co si pravoslavná Gruzie kdovíproč vypůjčila za svou. A hlavně tu se znakem Bagrationů (gruzínských králů, které Rusové sesadili na konci 18. stol.) navíc mezi obligátním modrým a červeným pruhem - zřejmě aby se zalíbil jak zbylým degenerátům na vachrlatých trůnech, tak jejich iluminátským následovníkům...

A při tom všem furt kvičí, jaký jsou tam v tý Gruzii děsný demokrati.

Porovnejte si článek senátora Štětiny, který používá "údaje, které se opírají o na sobě vzájemné nezávislé zdroje", jak to je v Osetii, s informacemi Ministerstva zahraničí Gruzie. Některé věty jsou přeloženy dokonce doslova, upozorňuje čtenář Michal Medek:

Tisková zpráva senátora Jaromíra Štětiny: Jihoosetinské město Cchinvali zničila ruská 58. armáda ZDE

Rád bych upozornil na další nevyvážený a řekl bych až přímo propagandistický pořad Čro 1 o radaru se spoustou pozoruhodných výroků ze 16.8., píše Pavel Szalbot.

Rozhovor s velvyslancem ČR v USA Petrem Kolářem o jednáních týkajících se umístění radaru v Brdech a zrušení víz, pojmu amerikanismus, náladě české společnosti vůči Americe i o změnách v kurzu zahraniční politiky se Spojenými státy

K poslechnutí či stažení ZDE

ŠOK│ V neděli pozdě večer na zpravodajském televizním kanále "Vesti 24" uvedl prezident Jižní Osetie Eduard Kokoity, že podepsal dekret o rozpuštění jihoosetské vlády. Zároveň podepsal dekrety o zavedení výjimečného stavu v Jižní Osetii a zřízení komise pro obnovu Cchinvali a jeho okolí. Na schůzi vlády, která se konala předtím v neděli, Kokoity kritizoval členy kabinetu ministrů Jižní Osetie za prodlení v distribuci humanitární pomoci a neúčinné provádění příkazů, konstatoval Interfax. "Jsem absolutně nespokojen s prací vlády, s prakticky všech služeb," řekl Kokoity a dodal, že připravuje přijetí "rozhodujících opatření". Kokoity vyjádřil důvěru v to, že nová vláda bude pracovat efektivněji. "Chci vytvořit vládu bez intrik, oficiální místa musí pracovat pro lidi, ne pro vlastní zájmy," - řekl prezident Jižní Osetie.

Лента.Ру: Эдуард Кокойты отправил в отставку правительство Южной Осетии ZDE

Americká pravicová televize Fox News omylem pozvala do studia (jak to mají ti Američané vědět, že kdo z těch "východňárů" je kdo) dvanáctiletou dívku z Kalifornie, která byla s příbuznými v době gruzínské invaze na návštěvě v Jižní Osetii, a její tetu. Dívka ke konsternaci moderátora svědčí o tom, rodilou američtinou, že ji a další civilisty zachránili před gruzínským bombardováním ruští vojáci a v televizi jim za to poděkovala. Moderátor rychle spustil reklamu. Po reklamě dal dívce s tetou ještě 30 vteřin na odpověď, teta se vyjádřila, že za všechno může Saakašvili, nikoliv gruzínští lidé, ty sama neobviňuje, že Saakašvili je agresor a musí rezignovat. Moderátor jí skáče do řeči, aby to nebylo slyšet... :) Sekvenci již vidělo na YouTube více než 600 000 diváků

Jelikož debatu na BL ohledně války na Kavkaze (Gruzie) provází četné "rozbory" a odpovědi ohledně mezinárodního práva a porušení mez. práva, nebylo by na škodu, abychom si ukázali nějaký ten právní posudek. Na jedné straně zde pan Kotrba uvádí "rozbor" býv. ministra spravedlnosti SR Čarnogurského, který vyznívá pro-rusky, já zde dávám odkaz na jiný rozbor). Jedná se o rozbor gruzínských studentů práv, kteří se účastní soutěže v mez. právu Jessup, píše Jiří Krupka.

Komentáře dalších právníků a diskuze ZDEZDEZDE

CRI│ Náměstek ruského náčelníku štábu Anatolij Nogovitsyn v sobotu v Moskvě na tiskové konferenci konstatoval, že Rusko při konfliktu s Jižní Osetií nepoužilo raketu Iskander. Nogovitsyn řekl, že raketa Iskander je používána pro řešení speciálních úkolů. Při konfliktu v Jižní Osetii použila ruská armáda obyčejné zbraně. Nogovitsyn poukázal i na to, že ruská armáda v oblasti Kavkazu nedisponuje raketou Iskander.

17. 8. 2008 Štěpán Kotrba: Manipulaci s "policejním Iskanderem" Gruzínci rozesílají evropským politikům ZDE

ŠOK│ Ředitel ruské kontrarozvědky FSB Alexandr Bortnikov oznámil prezidentu Medveděvovi, že ruské tajné služby zadržely 9 agentů gruzínské rozvědky, kteří připravovali teroristické útoky na území Ruské federace.

Полит.ру: Морское, воздушное и почтовое сообщение с Грузией прервано, ФСБ ловит грузинских шпионов десятками ZDE

Stovky Rusů chtějí odcestovat do Jižní Osetie jako dobrovolníci. V Rusku se vybírají finanční příspěvky pro zraněné a příbuzné obětí, některé organizace vybízejí k bojkotu gruzínského zboží či přispívají na dobrovolníky.

Заголовки.ru: Граждане России хотят поехать в Южную Осетию добровольцами ZDE

Gruzínsko sa zdá byť evidentným príkladom krajiny, ktorá sa stala hračkou v rukách veľmocí. Vojna rozpútaná týmto štátom na -- podľa medzinárodného práva, ešte vždy vlastnom území a proti vlastným obyvateľom sa však rozhodne nedá vysvetliť len politickými ťahmi Ruska, Spojených štátov amerických či EÚ a už vôbec nie horúcou hlavou súčasného gruzínskeho prezidenta Michaila Saakašviliho. Ten totiž presne vie, čo robí, aj keď to tak na prvý pohľad možno vôbec nevyzerá.

Nádherně fotogenicky naaranžovaná raketa SCUD, dopadlá do zřícenin města Groznyj. Rok 2000. Tak pracuje válečná propaganda s emocemi. To, že takovýto dopad bez poškození trupu rakety není možný, se v návalu emocí prostých bojovníků nepostřehne. Pokud lze aranžovat na místě, lze vyhrabat díru, strčit do ní nalezený vrak rakety, nechat vyfotit tím správným fotografem, a ten už fotografii pošle do nic netušících a nemyslících světových agentur. Fotografie přece nelže... Náklady na vyhrabání díry bohatě vynahradí honorář. Za přímo umělecké dílo. Když není možné vyfotit takovou pohádku na místě, nastupuje sada nástrojů fotoretušovacího programu Photoshop, fotografie zříceniny, fotografie rakety a po půl hodině je výsledek k nerozeznání od reality... Ještě dramaticky zatmavit oblohu...

Cesta k World Press Photo Award je otevřená všem...

jiný příklad - 16. 8. 2008: Odpálilo Rusko taktické rakety na tři místa v Gruzii? ZDE

Konflikt mezi Ruskem a Gruzií je pozoruhodnou ukázkou metod moderního válečnictví, upozorňuje v deníku Guardian Ian Traynor. Propaganda a černý rozhlas byly vždycky důležité nástroje válečníka. V kavkazské válce je však nové to, že proti sobě bojují placené PR agentury, které se snaží své klienty dostat do médií.

"Zlé, velké Rusko proti odvážné malé Gruzii". Ať už tomu tak skutečně je, anebo je to nesmysl, to je obraz, který se podařilo "Míšově" PR agentuře v Bruselu vytvořit po celém světě. Loni zaplatil Saakašvili podle zpráv bruselské PR agentuře Aspect Consulting půl milionu euro, aby dělala Gruzii celosvětovou reklamu. Má zdůrazňovat, jak je všechno na Gruzii dokonalé, od vynikajícího jídla a pití až po její demokratické svobody.

Bushova vláda se snaží proměnit gruzínskou vojenskou operaci, která selhala, v úspěšnou diplomatickou operaci proti Rusku, píše analytik BBC Paul Reynolds. Američané se totiž snaží prezentovat ruské akce jako agresi a bagatelizují gruzínský útok proti Jižní Osetii dne 7. srpna, který vyvolal ruskou operaci.

Avšak, poznamenává komentátor, důkazy z Jižní Osetie ohledně tohoto útoku naznačují, že byl gruzínský útok rozsáhlý a způsobil značné škody.

Reportérka BBC Sarah Rainsfordová informuje: "Mnoho Osetínců, s nimiž jsem se setkala v Cchinvali, a v uprchlických táborech v Rusku zuří ohledně toho, co se stalo jejich městu. Je jim naprosto jasné, kdo nese vinu: gruzínský prezident Michail Saakašvili, který vyslal vojska, aby ovládla tento osamostatnivší se region."

Když Michail Saakašvili, gruzínský prozápadní prezident, vyhlásil uprostřed zintenzivňujících se bojů se separatistickými bojovníky v Jižní Osetii 7. srpna příměří, mnoho lidí v této vzbouřenecké enklávě si oddechlo. "Zůstali jsme doma," řekla listu Financial Times Lejla Bessateva, která pak uprchla před palbou ostřelovačů a raketometů z jihoosetské vesnice Dominis, 12 kilometrů od hlavního města Cchinvali.

"Zůstali jsme doma bez obav, protože jsme si mysleli, že se nic nebude dít. A pak najednou, oni začali střílet," řekla. "Schovávala jsem se ve sklepě celé dva dny, protože spadla půlka mého domu. Celý den jsem nemohla vstát, nemohla jsem jíst, nemohla jsem mluvit. A když jsem konečně vylezla, celá vesnice byla zničená."

Svět byl tento měsíc svědkem miniválky na Kavkaze a rétorika kolem ní je vášnivá, i když do značné míry irelevantní. Geopolitika je obrovská řada šachových partií, ve kterých oba soupeři usilují o poziční výhodu. V těchto hrách je životně důležité vědět, jaká jsou současná pravidla určující tahy. Koně se nesmí pohybovat uhlopříčně.

Od roku 1945 do roku 1989 byla hlavní šachovou partií hra mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Říkalo se jí studená válka a základní pravidla měla metaforický název „Jalta“. Nejdůležitější z nich se týkalo linie rozdělující Evropu na dvě oblasti vlivu. Tato čára, které dal Winston Churchill jméno „železná opona“, se táhla od Štětína po Terst.

Lidský, osobnostní i intelektuální potenciál poslanců a senátorů vychází z obdobného potenciálu jejich voličů. Stará pravda, co u nás platí dvojnásob. V této souvislosti mě mrazí pokaždé, když si na různých českých informačních serverech otevřu diskusní příspěvky. V publikovaných názorech se z valné části odráží zhoubný vliv většinových médií, míní čtenář Petr Sedláček.

Žádná z parlamentních stran neměla ve svém volebním programu ani zmínku o tom, že podpoří umístění radarové základny USA na našem území. Je proto velmi překvapivé s jakou vehemencí naši vládní politici podporují stavbu radarové základy. Navíc bez ohledu na názor veřejnosti a hlasy odborníků, kteří zmiňují četná zdravotní a bezpečnostní rizika základny. Tato vláda ani parlament nemají žádné právo o tak závažné věci sami a bez ohledu na mínění veřejnosti rozhodovat.

Tvrdilo se, že radar bude sloužit k monitorování možných hrozeb ze strany zemí jako Írán, Severní Korea a podobně. Nikoliv ze strany Ruska nebo Číny. Nyní se však dovídáme, že radar má být u nás především proti hrozbám ze strany Ruska.

Je dobovou módou směšovat komunismus s nacismem , U Nás, tak jako v ostatních post ... zemích. Je to velmi populární mix. K čemu je to dobré? Asi se to dost hodí, jinak by se tím neopíjelo tolik mudrlantů ("intelektuálů.") Vzhledem k nepoměrnému rozšíření K minulosti mezi námi postsověty se tenhle lomcovák m.j. používá těmi "bez" závadné minulosti jako černá známka a roubík pro všechny dříve namočené, varování navěky pro všechny, kteří by mohli mít spády byť jen něčemu z komunismu věrouky přitakat, ale ze stejného důvodu (namočil se skoro každý, resp. málo bylo těch ostře proti) tenhle relativismus znamená také jisté sympatie pro Ďábla = nacismus. Koneckonců, nacisti bojovali proti komunistům, takže víte, nakonec nebyli vůbec tak špatní. (V "post"státech, které stály před frontou s Německem a za frontou obrátily -- Pobaltí, Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko ... Slovensko...)

Máme ZDE další mystifikaci ministra Julínka. On tvrdí zde, že všichni občané s jeho reformou souhlasí, jen lékaři se diví. Já s jeho reformou nesouhlasím. Je ukvapená, takže možná desítky dalších arbitráží budou následovat díky amatérismu a beztrestnosti pachatele. A asi jsem nebyl přítomen, když se někoho ptal (nevím ale ve svém okolí o nikom), jaké zdravotnictví by si přál dlouhodobě mít ve své rodné zemi. Za 18 let od "revoluce" se nikdo nepokusil sestavit a napříč celým politickým spektrem prosadit kompromisní ideový program, třeba. s názvem "Základní kodex zdravotní péče České republiky", který by dlouhodobě a závazně zobecnil zásady a pravidla nejen ve vztahu občana ČR a zdravotní péče.

Snad několik informací ke zmíněné kauze, píše Petr Wagner. Já jsem jí díky své profesi sledoval celou dobu. V mainstreamových mediích došlo k několika nepřesnostem a možná i by stálo je uvést na pravou míru.

Především v případě Diag Human šlo o obchod s lidskou plasmou. Ta byla získávána z odebraných krví. Pro laiky je to část krve která zbude po oddělení krvinek. Krví odebraných na biochemická vyšetření. Laborantky jí odpipetovávaly a sbíraly do sběrných nádob.

Jak je tomu v našem českém prostředí zvykem, média dala dost prostoru docela výrazným desinformacím o tom, co se vlastně letos na počátku července na zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO (Word Heritage Committee - někdy překládán i jako "Komise světového dědictví") v kanadském Quebecu ohledně Pražské památkové rezervace (PPR) usneslo. Z oficiálních i obchodních kruhů zazněly hlasy, že jde o pouhá nezávazná doporučení, jichž si netřeba všímat a která lze ignorovat. Developer, který chce dvě sporné výškové budovy na Pankrácké pláni stavět je prý klidný. Patrně je s politiky i úředníky vše potřebné z jeho strany dohodnuto a pokud se snad přece bude brát ohled na UNESCO, tak až pokud půjde o nějaké další podobné záměry, jež lze s určitostí předpokládat.

Ono je ale všechno přece jen trochu jinak.

Autor je právníkem jedné ze stran konfliktu o stavbu mrakodrapů na Pankráci - místního "ekologického" občanského sdružení Pankrácká společnost . Stejně tak lobbuje Ateliér pro životní prostředí, o.s. jehož je členem.

„Bude-li stanoven pevný termín přijetí eura v České republice, omezí se posilování české měny.“

Nebo taky ne... Nevím, v čí hlavě ona nesmyslná teorie vznikla, ale od té doby tato hypotéza žije vlastním životem a je citována jako téměř prokázaný fakt, např. ministrem Čunkem nebo exministrem Jahnem, zmiňovaným novinářem Karlem Hvížďalou v bizarní souvislosti s „chobotnicí“ na Letné.

Naneštěstí pro všechny zastánce uvedené teorie máme v tomto případě (v ekonomii poměrně výjimečnou) možnost ověření tohoto tvrzení. Slovensko, které má celou řadu podobných fundamentálních ekonomických předpokladů jako Česko, se vydalo cestou, kterou požadují zastánci výše uvedené teorie.

19. srpna 1968 jsem odjel do Prahy: koupit si vízum pro cestu do Francie. Na jazykové škole jsem v červnu složil státní zkoušku z francouzštiny a nyní chtěl vyzkoušet nově nabyté dovednosti. Lístek na vlak, zpáteční, mě tehdy stál 345 Kčs. Jediné zavazadlo - spacák. V kapse 5 dolarů. Jel jsem navštívit svoji korespondenční přítelkyni do Paříže a bylo mi dvacet let.

Dvacátého prvního, ráno kolem sedmé. Na Hlavním nádraží mě přivítal ruský tank. Bylo zřejmé, že se cesta odkládá. Ostatně, nebylo by hříchem odjet z města nabízejícího válečné dobrodružství? Zvláště, když jsem zanedlouho na Václaváku ležel ve výkladní skříni a kolem dopadaly kusy omítky z ostřelovaného Národního muzea. Každou chvíli rozhlas vyhlašoval nejrůznější varování, ba i stanné právo. Ozývaly se výbuchy. To explodoval tank před budovou rozhlasu.

Během několika dní srpna (ale i září) 1968 jsem se z titulu své vojenské funkce zúčastnil několika jednání s příslušníky sovětské armády v okolí naší obklíčené posádky, od vojínů až po vyšší důstojníky. Zpočátku šlo o tehdy obvyklé přesvědčování "okupantů", že se jedná o omyl a nedorozumění, později se to přiostřilo a bylo nutné navazovat kontakty k zabránění vzniku náhodných incidentů. Samozřejmě, že sovětští vojáci od vojínů po nižší důstojníky byli obelháni a nežli se ti vyšší a informovaní dostavili, bylo možné s nimi diskutovat a bylo možné je i přesvědčit. Kdo nechtěl rozlišovat, nemusel. Pak se mu ovšem mohlo stát, že se náhle ocitl před ústím nataženého samopalu. To, že nebyl okupant jako "okupant", už ostatně věděli i naši rodiče z jiné doby.

"Jsou to historické hodiny. Zde se zlomila hůl nad socialismem stalinského ražení, i kdyby se Češi a Slováci měli utopit v moři krve a slz. Teprve až vzplane sama od sebe jiskra v Sovětském svazu, nebude síla se proti tomu postavit". To napsal německý doktor filosofie Hartmut Zwahr, profesor sociálních a ekonomických věd na lipské univerzitě do svého letos znovu zveřejněného deníku z let 1968 -- 197O. Věnuje se zde období od března 1968 až dubna 1970 a čtenář je tak uveden do období Pražského jara až po následné represe. Jde o "bolestivé zápisky očitého svědka, které líčí pocity lidí v NDR mezi nadějí a bázní", píše recenzent časopisu "Die Zeit". Kniha popisuje politické soukolí, ve kterém zmizela naděje Pražského jara. Patrná je snaha systému zabránit touze Čechů a Slováků po svobodě. Z knihy jasně vyplývá, jak nestabilní byla uzavřená společnost v NDR. Autor popisuje, jak zde vize socialismu u mladé generace, která přežila nacionálně socialistickou válku, byla diktaturou zardoušena. To, co pak nastalo po roce 1989, byl podle něho též pokus naplněním ideálů Pražského jara skončit s tzv. reálným socialismem.

Celý americký kontinent včetně Spojených států amerických byl ve svých počátcích předmětem snah Španělska, Portugalska, Anglie i Francie o ovládnutí teritorií, která byla těmito státy původně okupována. Počátkem 19 . století se konečně podařilo s těmito snahami se vyrovnat. Od r. 1817 do r. 1825 byl ve funkci pátého prezidenta USA James Monroe. Ten 2. 12. 1823 v dopise ruskému carovi formuloval základní princip vztahů USA k ostatním zemím slovy:"americké pevniny v důsledku svobodného a nezávislého postavení, jehož dosáhly a na němž trvají, nemají být napříště pokládány za předmět budoucí kolonizace žádnou evropskou mocností."'

To je jádro tzv. Monroeovy doktríny, známé zkráceně jako princip "Amerika Američanům".

Jako účinná obrana občanů proti zhůvěřilosti systému by bylo zveřejnění čísel kont ministra financí a guvernéra ČNB a krátký návod jak správně/nesprávně vyplnit příkaz k převodu. Nejlepší obrana je útok, míní čtenář Pavel Krajtl.

Už v květnu letošního roku jsme v Britských listech varovali, že vzhledem k tomu, že četné banky v ČR si drze a bezpredecentně účtují poplatky za příchozí platby, účet každého občana ČR i každé firmy v ČR je ohrožen možným sabotérstvím. Komu se nějaký občan, firma či instituce nelíbí, může jí začít posílat na účet halířové platby. Tím majitele účtu poškodí, neboť banka mu naúčtuje poplatky vyšší než je zaslaná částka.

Zdůrazňujeme, že se toto může stát komukoliv, všichni majitelé účtů v bankách, které si účtují poplatky za příchozí platby, jsou ohroženi.

K tomu nás ještě upozornili čtenáři, že útok na konto kohokoliv je možno provést i jinak. Stačí znát číslo účtu, na které chce sabotér zaútočit a v bance vyplnit špatně velké množství papírových formulářů na převod peněz na toto konto. I když žádné peníze převedeny nebudou, banka držiteli konta přesto bude účtovat poplatek za zpracování toho vyplněného formuláře.

Je to naprosto neudržitelná situace. Obrátili jsme se v květnu na Finančního arbitra České republiky, který potvrdil, že toto nebezpečí skutečně existuje, ale dodal, že on sám s tím nemůže nic dělat:

Uplynulo čtvrt roku a ČNB a Ministerstvo financí se v této věci zachovaly naprosto diletantsky. Neučinily NIC.

Nyní přináší MFD článek, že k tunelování kont institucí a občanů tímto způsobem skutečně dochází ZDE

Jak dlouho setrvají ČNB a Ministerstvo financí České republiky v diletantské nečinnosti?

Problémem největším a posledním je recyklovatelnost, ta je u fotovoltaických článků dle mého názoru nulová. Je téměř jisté, že hlavní problémy, výše zmíněné, budou časem částečně nebo úplně vyřešeny. Pak budoucnost těchto článků vidím v použití na domech, vesnicích, či malých městečcích jako lokální zdroj energie, za předpokladu změny koncepce stávající přenosové sítě, a to zajištění soběstačnosti těchto malých lokalit.

Zatím ještě učím na SPŠ a VOŠ Kladno. Váš článek "Škola sto let za opicemi" mne přinutil, ačkoliv to nemám příliš ve zvyku, reagovat.

Snažil jsem se, přesně jak píšete: "Samozřejmě že profesionální učitel využívá v hodinách powerpointových projekcí, videoklipů, audioukázek a hlavně interakce a diskuse se studenty, stejně jako samostatných projektů, které musejí připravovat studenti sami. Dobrou vyučovací hodinu připraví totiž sami studenti, a učitel je k tomu motivuje svým nadšením."

Příprava jedné poněkud multimediální vyučovací hodiny pro interaktivní tabuli (Pro nezasvěcené: To je taková ta tabule, co se na ní dá elektronickým perem psát, promítat video a podobně) mi trvá přes tři hodiny, píše Jan Pacovský.

Před několika dny server Kavkazskij uzel v přinesl informaci, že Rusové prý do Jižní Osetie přivážejí raketomety Uragan a taktické rakety Točka-U (NATO SS-21 'Scarab'). Zdá se, že přinejmenším druhý typ zbraně mohli také několikrát použít. Svědčí o tom přinejmenším zmatečná zpráva gruzínského ministerstva vnitra, o níž informoval server Civil Georgia. Anebo je také všechno ještě úplně jinak.

KD - Eskalace napětí mezi Ruskem a Západem kvůli válce v Gruzii vyvolává v Izraeli obavy, že pokažené vztahy s Moskvou mohou ohrozit pokusy o zablokování íránského jaderného programu, píše Nathan Guttman v americkém židovském týdeníku Forward.

Washington Moskvě vyhrožuje diplomatickou odvetou za její vojenské operace na území Gruzie a naznačil, že může prosazovat zákaz ruské účasti na mezinárodních fórech, pokud Moskva nebide spolupracovat na pokusech o nastolení trvalého příměří. Izrael se od americké linie významně odchýlil a zašel tak daleko, že ve snaze udobřit si Moskvu zmrazil vojenské vztahy s Gruzií.

KD - Od časů druhé světové války lidé, zdá se, požadují války jednoznačně spravedlivé. Proto každý nový konflikt provokuje pokusy nalézat paralely s Hitlerem a nacisty. Během války v Perském zálivu Bush starší řekl o Saddámu Husajnovi, že je horší než Hitler. Bosenská válka měla tábory, na kost vyhublé vězně a údajnou genocidu. Teď v Gruzii prezident Saakašvili říká, že ruští vojáci "cpou lidi do koncentračních táborů" s "etnickým čištěním ve stylu druhé světové války a baltských čistek". Řekl Katie Couric, že Rusové jsou "urážkou lidského pokolení". Jinými slovy, nelidská monstra. Rusko zase odpovídá, že Gruzie zaútočila první s "blitzkriegem".

Ačkoliv český think-tank ministerstva zahraničí a NATO hodnotí gruzínskou politiku vůči jižní Osetii a Abcházii jako příklad "mimořádně nezodpovědné politiky, která je v přímém rozporu s úsilím o řešení rozporu mírovou cestou", která "znamená výrazné oslabení pravděpodobnosti vyřešení obou konfliktů ve prospěch územní celistvosti" Gruzie a "která iniciovala závažnou humanitární krizi", doporučuje tato vlivová struktura české vládě silácká gesta, neodpovídající realitě ani mezinárodně právnímu statutu ruských jednotek v obou oblastech "dvoudenní války".

Podle doporučení AMO "musí být reakce EU sjednocená a rozhodná. Lze předpokládat, že Rusko začne postupovat mnohem ostřeji a rozhodněji i vůči dalším zemím východní Evropy, zejména Ukrajině. Ruská akce na území Gruzie vně zón konfliktu musí být označena jako agrese a působení jednotek armády Ruské federace jako zásadní porušení mezinárodního práva, což podrývá schopnost Ruska je garantovat. Je třeba trvat na teritoriální nedotknutelnosti Gruzie.

Česká republika a Evropská unie musí trvat na skutečnosti, že Rusko je stranou konfliktu, a nemůže tudíž v jednáních o urovnání konfliktu hrát roli prostředníka, ani garanta poválečného uspořádání v Jižní Osetii a Abcházii. Zatímco Spojené státy ano?

AMO: Ruská válka v Gruzii. Jak dál? DOKUMENT

"Vláda České republiky darováním munice pro tento účel v žádném případě se nepodílela a nepodílí na destabilizaci bezpečnostní situace v Gruzii."

Naposledy na počátku prosince 2006 opakovaně interpelovala místopředsedkyně zahraničního výboru Sněmovny, poslankyně Kateřina Konečná (KSČM) premiéra kvůli českým dodávkám zbraní do Gruzie. Už tehdy předpovídala eskalaci napětí v Abcházii a Osetii, stejně jako "vážné nebezpečí" z gruzínské snahy o násilné přičlenění těchto provincií k centrální Gruzii. V odpovědi přiznal Paroubek v roce 2005 i Topolánek v roce 2007 , že česká vláda 1,5 milionu kusů střeliva Gruzii DAROVALA v rámci AMERICKÉHO PROGRAMU "Georgia Sustainment and Stability Operations Program". Čili proto, aby se zabránilo destabilizaci a rozpadu Gruzie. Náklady s převozem hradily USA . Zvláštní je , že text obou dopisů je takřka doslovně stejný. Že by nebyl rozdíl mezi vládou ČSSD a vládou ODS? Gruzie prý munici používala pouze k výcviku. Jak to cvičení nyní dopadlo, víme.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 180 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2008 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 916.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.7. 2008 částku 231 190.15 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,400.18 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.