|
18. 8. 2008
Budoucnost je ve slunci, ale...Problémem největším a posledním je recyklovatelnost, ta je u fotovoltaických článků dle mého názoru nulová. Je téměř jisté, že hlavní problémy, výše zmíněné, budou časem částečně nebo úplně vyřešeny. Pak budoucnost těchto článků vidím v použití na domech, vesnicích, či malých městečcích jako lokální zdroj energie, za předpokladu změny koncepce stávající přenosové sítě, a to zajištění soběstačnosti těchto malých lokalit. |
|
Ne však jako průmyslově využitelný velkovýkonový zdroj. A proto se nemůžou fotovoltajické elektrárny v budoucnu dostat na úroveň, nebo dokonce nahradit, velkovýkonové zdroje jako jsou dnes jaderné, uhelné elektrárny a budoucnu (snad, jsem optimista) fůzní. Nelze z nich pokrýt spotřebu velkých měst průmyslových, výrobních a technologických center. Jedním z důvodů nemožnosti dnešního masového využití je nestabilita dodávaného výkonu(chápejme že není dodáván stabilní, konstantní výkon po celých 24 hodin) do stávající přenosové soustavy. Noční můrou každého inženýra na dispečinku řízení přenosové sítě je velký počet malovýkonových, nestabilních zdrojů připojených do této soustavy, ke kterým patří jak fotovoltajické články, tak větrné elektrárny. A důvod? Ten vychází z fyzikálních zákonů, kterými se prostě příroda řídí, jako jsou kirchhoffovy zákony. odkaz na základní vysvětlení pro zvídavé: ZDE Důsledkem těchto fyzikálních zákonů je to, že přenosová soustava s velkým množstvím nestabilních malovýkonových zdrojů se stává obtížně řiditelnou a je náchylnější k nestabilitám. A proto souhlasím s tím, že budoucnost je ve slunci, ale v kombinaci využití na Zemi dopadající sluneční energie a technologickým zvládnutím jaderných reakcí probíhající na slunci, nukleární fůze. |
