Velikonoce nejsou symbolem nebo mýtem, který vykládá svět, jejich síla a smysl nespočívá v tom, že patří do západní kultury a k našim kořenům (tam patří určitě i řecké mýty či různé pohanské pověry) -- Velikonoce, věř nebo nevěř, říkají, že za každého z nás umřel kdysi zcela reálný člověk na kříži, a ten člověk byl vtělený Bůh. Třetího dne vstal z mrtvých a přijde zase z nebe soudit všechny lidi a celý svět. Církve potom nejsou vlastníky tohoto mýtu, ale pouze předávají poselství, vyrovnávají se s ním, a to různě a ne vždy dobře. Ne církve, jejich učení a obřady, velikonočním událostem, ale velikonoční události církvím dávají autoritu. To hlavní na Velikonocích je navíc mystérium, církve ho nedokáží uchopit a manipulovat s ním, je vždy nad nimi a dává jim transcendentní rozměr. Jsou odkázány na Zmrtvýchvstalého mnohem a mnohem více než na své zákoníky, hierarchie a teologické konstrukce.

Čtu Britské listy pravidelně. Když žijete jinde než v Čechách, vidíte věci a události i z jiných úhlů a jiných rovin než z malé kotliny české a vítáte takovou formu. Britské listy jsou jakýmsi Hyde Parkem. Jsem za ně rád. Má to však dvě roviny. Ta první ukazuje, kolik témat by bylo třeba v běžném českém tisku otevřít namísto zástupných plytkých informací. Kolik osob se nad současnými problémy světa i české společnosti umí zamyslet a nejsou jim lhostejné! Ta druhá ukazuje na smutnou stránku stavu doby dnešní, české. To na radosti nepřidá, píše čtenář J. Dvořák ze Saigonu.

Topolánkův trapas ve Vietnamu nijak nepřekvapuje. Je nejenom jedním řady důkazů o jeho buranství, ale také dokladem toho, že česká imigrační politika prakticky neexistuje.

Když předseda české vlády v přátelsky naladěném prostředí české restaurace v Ho Či Minově Městě prohlásí, že "se s těmi tajtrlíky" přece bavit nebude, činí tak na adresu lidí, kteří nejsou svázáni ideologickými klišé a spolupracují přes názorové i etnické hranice. Vietnamská přítomnost v ČR je stará už více než padesát let. Tisíce Vietnamců se u nás vyučilo.

Přestože máme z jejich tonálního jazyka legraci, jen málokdo jej jakž takž zvládl; z druhé strany je to přes propastnou rozdílnost jazyků výrazně lepší.

Kdo ničí Boží chrám, toho zničí Bůh

Sedmdesát procent občanů Česka nechce na svém území ani americký radar EBR, ani americké vojáky. Přestože je země v NATO. Přestože se čeští žoldnéři účastní ozbrojených akcí v Afghánistánu i policejních a humanitárních operací v Iráku – společně s armádou USA. Přestože je česká armáda i v balkánských misích – pod vlajkou OSN. Přestože politici současné pravicové vlády s Američany o radaru vyjednávají už od chvíle, co se tato vláda dostala k moci. Přestože mnozí opoziční politici nejsou proti radaru „z principu“, ale z populismu, dotlačeni do této pozice veřejným míněním. Občané stojí proti své vládě.

ČTK│ Setkáním s generálním tajemníkem Vietnamské komunistické strany Nong Duc Manhem ukončí premiér Mirek Topolánek třídenní návštěvu Vietnamu. V této indočínské zemi jednal mimo jiné o obchodní a vízové problematice. Navázal tak mimo jiné na prezidenta Václava Klause, který Vietnam oficiálně navštívil v roce 2006. Tehdy prezident uvedl, že vedení komunistického Vietnamu se řídí spíše pragmatismem než ideologií.

BL, J. Dvořák: Topolánkův trapas ve Vietnamu ZDE

Topolánek nesouhlasí s názory, že je podobné země třeba nechat v izolaci. ...V zemích, kde obchodní politiku řídí stát, je podle něj třeba jednat s každým, kdo na ni má vliv. ..."Věřím právě na byznys. Věřím na investice," podotkl. ... "Pokud chceme opravdu po státu licenci (v Ho Či Minově Městě) pro finanční skupinu (PPF), pokud chceme s nimi uzavřít velký kontrakt, tak se nevyhnu minimálně formálnímu půlhodinovému setkání s tajemníkem," řekl Topolánek.

iHNed: Topolánek věří v obchod s Vietnamem ZDE

EurActiv│ Česká vláda vydala 20. 3. 2008 konsolidované znění Lisabonské smlouvy. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR se smlouvou začala zabývat ve středu 19. 3. . Zhruba pětisetstránkový dokument by podle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry měl usnadnit veřejnou diskusi, která bude provázet ratifikační proces.

Text Lisabonské smlouvy se skládá ze dvou částí. První z nich tvoří znění změn Smlouvy o EU, druhá pak obsahuje znění změn Smlouvy o ES, kterou přejmenovává na Smlouvu o fungování Evropské unie. Nová smlouva tedy původní smlouvy mění, ale neruší smluvní základ EU/ES. Z textu původní smlouvy zmizely termíny jako "ústava" nebo "ministr zahraničních věcí Unie". Právní dokumenty EU se budou i nadále nazývat "směrnice", "nařízení" a "rozhodnutí" a nebudou označovány jako "zákony", s čímž počítal návrh ústavní smlouvy. Právo EU také nebude výslovně nadřazeno právu členských zemí. Konsolidované znění je neoficiálním překladem české vlády. Oficiální dokument hodlá Evropská komise po nátlaku některých členských států zveřejnit až poté, co celý dokument vstoupí v platnost.

Konsolidované znění Lisabonské smlouvy ARCHIV BLPDF

I. Nad nutností inscenace představení "Svět bez válek je možný" zjevně visí otazník; to předem nevylučuje možnost, že svět bez válek je nutný. Co však skutečně existuje: Velkoryse pojatá architektura kolektivní bezpečnosti v Evropě -- a té hrozí, že se stane obecní pastvinou. I naší vinou.

II. Češi svět nespasí. Nedokážou to ani ve spolupráci s americkým mírovým hnutím, které od zahájení invaze do Iráku -- na rozdíl od dob vietnamské války -- nepřestalo selhávat.

Gerard Galluci, regionální šéf mise OSN (UNMIK) v Kosovské Mitrovici odmítl pondělní zásah mezinárodních sil proti Srbům v tomto městě na severu Kosova a podal rezignaci. Gallucimu se údajně příčil výběr data pro zásah, který připadal na 4. výročí protisrbského pogromu v Kosovu, jemuž padlo za obět 19 lidí. "Výběr data -- výročí poslední epizody etnické čistky kosovských Srbů -- a rozhodnutí zatknout a přepravit Srby do Prištiny, vypadá, jako kdyby šlo o snahu vyvolat srbské vášně," prohlásil Galluci. Bývalý diplomat ministerstva zahraničí USA měl na mysli pondělní zásah v soudní budově OSN, kterou o čtyři dny dříve obsadili bývalí srbští zaměstnanci soudu.

Podrobnosti Právo ZDE

Lékaři diagnostikovali první britský případ v podstatě nevyléčitelné tuberkulózy, což značí mezník v boji proti této nemoci, kterou během posledních několika desetiletí zcela zvládala antibiotika. Muž kolem třiceti let je na izolační jednotce v nemocnici v Glasgow a je léčen koktejlem antibiotik ve snaze zvládnou tuberkulózu typu XDR-TB, která je extrémně odolná vůči všem lékům.

"Čeští komsomolci pořádají navzdory zákazu sjezd". Tak zní titulek článku serveru iDnes. Navzdory jakému zákazu? Právo shromažďovací může omezit jen zákon v případě, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Jinak platí čl.4, odst.4 Listiny základních práv a svobod: "Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro jaké byla stanovena.". Článek 20 Listiny pak praví, že každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. O jejich registraci nikde nic. De iure je to tak, že se na jednom, k tomu pronajatém místě sešlo několik desítek osob, aby spolu hovořily. Nic víc. Ministerstvo trvá na tom, že KSM musí přestat fungovat jako občanské sdružení, jakmile bude rozsudek pravomocný. Tato věta je de iure v pořádku. "Fungovat jako občanské sdružení" znamená činit právní úkony jménem právnické osoby (občanského sdružení). Pokud pod jakýmkoliv jménem bude činit právní úkony fyzická osoba, nezmůže ministerstvo nic. "Pokud by uskupení svou činnost neukončilo a dál vystupovalo pod dosavadním názvem, případem by se podle vnitra začala zabývat policie", napsal ovšem editor serveru iDnes Jan Zvolánek. Tato věta je buď novinářský blábol daný právním diletantismem editora iDnes, jedna z dalších pravicových provokací serveru iDnes, anebo hloupost ministerstva. Případně toto všechno, ruku v ruce. Pak by to byla takzvaná policajtoreportéřina, u které nevíte, kdo je policajt a kdo reportér. iDnes ovšem mate veřejnost populistickými výkřiky. A to je jednoznačně jeho odpovědnost. Antikomunismus zatemnil editorovi mozek.

Petice "Zrušte komunisty" a co z toho nakonec bylo TÉMA BL

Pekingský korespondent britského hospodářského týdeníku The Economist byl náhodou ve Lhase, když tam propukly nepokoje. Svědčí o tom v aktuálním vydání tohoto časopisu zajímavě takto:

Etničtí Číňané, majitelé obchodů ve staré tibetské čtvrti v Lhase věděli lépe než bezpečnostní jednotky, že se město stalo sudem prachu. Jak se 14. března rychle rozšířily úzkými uličkami informace, že dav hází kamením na čínské obchody, stáhli rolety a utekli. Úřady, překvapeny, zůstaly v nečinnosti a město pohltily dosud největší protičínské protesty za dlouhá desetiletí.

Pořád jenom „klimatická změna“ – co takhle chvilková změna tématu? Pojďme si povídat o „smetí, svinstvu, humusu, bordelu, odpadcích“... zkrátka o odpadu.

V úterý mne v budově Parlamentu ČR zastavil přítel a důrazně mne žádal abych si v MfD přečetl zápisník Josefa Kopeckého o mé bezvýznamnosti. Zarazilo mne, že by největší český deník chtěl věnovat vzácný novinový prostor úvaze o mé bezvýznamnosti a tak mne napadlo, že si autor jen našel záminku jak čtenářům sdělit nějakou významnou myšlenku. V úvodu sloupku "Kde skončil ředitel zeměkoule" autor vzpomíná na "muže, který na sebe naposledy veřejně upozornil tím, že...mluvil o korupci..". Překvapilo mne, že jsem údajně upozornil "na sebe" spíše než na korupci v souvislosti s pořízením nadzvukových stíhaček Gripen v roce 2002 a podivil jsem se, že autor nezmínil skutečnost, že mé tehdejší podezření oficiálně potvrdil i švédský Saab, který přiznal, že na úplatky do Česka poslal asi tři miliardy korun. Usoudil jsem však, že šlo jen o nešikovnou formulaci novináře, který se navíc nechtěl rozptylovat detaily příběhu.

Tento text byl zveřejněn na začátku prosince 2007 v Literárních novinách. Nyní je možno srovnání, do jaké míry se šéfredaktor Literárních novin a bývalý čelný představitel Strany zelených strefil do proběhlého vývoje za první tři měsíce roku 2008, či ne...

Jmenování Ondřeje Lišky ministrem se stane důležitým mezníkem na cestě Strany zelených k sebezničení, kterou nastoupila instalací Martina Bursíka do předsednické funkce.

Když se Ghándího po příjezdu do Británie ptali, co si myslí o západní civilizaci, odpověděl suše: "Myslím, že by to byla výborná idea." Otázku po české straně zelených je dnes na místě zodpovídat obdobně. Nyní, kdy by jí bylo zapotřebí snad vůbec nejvíc v našich novodobých dějinách, máme v Parlamentu stranu, kterou sice tíží slůvko zelená v názvu, ale která má na politickou skutečnost v tomto ohledu menší vliv než některé strany mimoparlamentní. Dlouho se zdálo, že Bursíkova Strana zelených se zapíše do dějin především křivením zeleného politického ideálu tak, aby co možná nejvíce odpovídal vkusovým normám pražského liberalismu.

Kompletní text ZDE

Zelení mezi poctivostí a mocí TÉMA BL

Letošní Velikonoce, místy se sněhem, připomínají Vánoce. Když bylo v zimě oteplování, vypadá to, jakoby nyní mělo přijít ochlazování. Zrovna jsem si říkala, že dám letos lidem se svými články o Velikonocích pokoj, když jsem si šla něco nakoupit v marketu. Na parkovišti, na malé šedivé betonové zídce pobývali dva zbídačení lidé -- muž a žena, bezdomovci. Nebyli ještě tak staří. Byli zmoženi zimou, nocí venku a také alkoholem. Žena seděla shrbená a plakala. Měla opuchlou tvář s krvavými kruhy pod očima. Muž stál a něco pojídal. Byli oblečeni, jídlo a pití měli při sobě.

Velký pátek, odpolední čas, hrdliččin zval k televizi hlas. Školní mládež dostala prázdniny. Alespoň se děti mohou v klidu dívat na televizi a být hodné. Dostali jsme v práci o jednu hodinu dříve volno, tak hurá domů. Bylo to príma. Moje nezletilé děti se v klidu dívaly po 14 hodině na televizi Prima. Alespoň nezlobily.

Byl jsem v klidu, než jsem pohlédl na obrazovku. Pak jsem se uklidnil úplně. Ne, nemusíte se bát. Ačkoliv jsou Velikonoce, nebylo tam žádné ukřižování, umučení, nebo ubičování Krista.......no, vlastně ano, když nad tím nyní přemýšlím.

Chag Purim: Chag purim, chag purim, chag gadol hu la'jehudim, masechot ra'ašhanim, širim v'rikudim Ref: Hava nariša, rašh, rašh, rašh! Hava nariša, rašh, rašh, rašh... b'arašhanim.

Zápas dobra a zla, světla a temnoty přináší dávný příběh královny Ester a zlovolného Hammana. A poučení. Do Ester, schovanky Žida Mordokaje, která ale zatajila svůj původ, se zamiloval král. Panující nad Perskou říší sahající "od Indie po Kúš". Vliv nové paní vadil královu rádci Hammanovi tak, že se rozhodl tento politický problém řešit nejlépe vyhlazením všech nepohodlných a nebezpečných - Židů v celé říši. První "konečné řešení". Nová královna se však obětovala a s rizikem odvržení za vměšování se do rozhodování panovníka přednesla králi žádost o milost pro svůj lid. Co lze odmítnout krásné manželce? Místo Židů zemřel Hamman. A Židé? Od té doby si čtou příběh královny Ester, oslavují a radují se... Vítězství jednoho dobrého je vítězstvím všech. A smrt zločince je vysvobozením všech. Zlo, páchané proti druhým, se vždy obrátí proti tomu, kdo ho rozpoutal. A tak je tomu dodnes. Ne pokaždé se ale stane zázrak... Jeho oslava je tedy na místě.

Na diskreditaci iniciativy Ne základnám si Mladá fronta Dnes najala specialistu. Z "podpory terorismu" obvinil mluvčího Jana Májíčka v článku "Mluvčí Ne základnám sympatizuje s teroristickou organizací" Adam B. Bartoš. "Politický reportér" iDnes. Šéfredaktor ultrakonzervativního pravicově extremistického serveru Mladé pravice eurabia.cz, vydavatelství Český portál. Partičky, která se odštěpila od Mladých konzervativců, které označila za nedostatečně akční a zásadové... Pravicové křiklounství a a antikomunismus původního obsahu serveru ePortál nahradil komplex xenofobních pravicových tezí. Sionismus je jednou z nich. Adam B. Bartoš je také signatářem Společného prohlášení "NE" islámskému extrémismu, "NE" nekontrolované imigraci, "NE" multikulturalismu, "ANO" protiteroristickému postoji USA a Izraele, "ANO" raketové základně v ČR." Ve svém článku uvedl několik dehonestujících a nepravdivých informací. Jak je na pravicové aktivisty eurabia.cz zvykem. Problém je, že podle Mladé fronty Dnes se jedná o "zpravodajství".

Nikdo není doma prorokem, praví úsloví s biblickými kořeny . Odborník je člověk z jiného města, zní jeho postmoderní literární varianta. Ta původní myšlenka zní: "Není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém" (Lk 13,33). Útok na aktivisty hnutí Ne základnám je v logice křesťanských velikonoc i židovského svátku Purim. Zatímco u křesťanů to skončilo předvídanou zradou, bolestným ukřižováním a vysvobozujícím vzkříšením, u Źidů je to zázrak velkého vítězství nad zákeřným a proradným zlem. Vítězství slabých a utlačovaných nad utlačovateli. Nad Hammanem.

Purim mezi dobrem a zlem TÉMA BL

Nikdo ale není doma prorokem a tak nejspíše i otázku existence nebo neexistence amerického radaru v českých Brdech nevyřeší Praha, ale New York nebo Moskva. České vládě to pak dají na vědomí. Role Jidáše Iškariotského i těch třicet stříbrných ale Topolánkovi, Vondrovi a Schwarzenbergovi zůstane . Čechům pak zbude jedno poučení:

Jen velmi krátce. Pan Kantor z iniciativy NE mi vyčítá, že kritizuji iniciativu, a zřejmě má pocit, že tak činím neférovými prostředky. Že tvrdím, že velkou část našich spoluobčanů řada témat, kterými se NEzákladnám zaobírá , prostě nezajímá, případně jsou jim nepříjemná, ne-li protivná.

Rád bych podotkl, že přes toto rozhorlení, si to stále myslím. O radaru hovořím z desítkami a stovkami lidí už hodně dlouho -- a narážím (mj.) stále na totéž: výroky některých zástupců iniciativy a její široké rozkročení od středu až po ultralevici, sympatie vyjadřované hnutím, skupinám i jednotlivcům, kteří (a které) jsou někdy zcestně, ale někdy i poprávu podezírány z nedemokratičnosti, řadu lidí odrazuje. Dokonce i ty, kteří jinak mají sociální cítění, blízké levici. O to spíše pak ty, kteří s levicí nechtějí mít nic společného. Ti i oni si ale americký radar u nás nepřejí. Bohužel si ale ani nepřejí, aby byli jakkoli spojováni si iniciativou, aby ta tvrdila, že hovoří i jejich jménem.

Říká se, že historie dovede být krutě ironická v tom, jak se dokáže opakovat. Česká společnost v zajetí své historické "osmičkové" posedlosti si možná neuvědomuje, v jaké aktuální formě se její prokletí vrací zpět právě letos.

Navzdory tomu, že je Rumunsko členem Evropské unie, o svobodě pohybu do této země se občanům jiných členských států může jen zdát. Zejména, pokud mají "špatné" politické názory. V pátek 21. března se o tom na vlastní kůži přesvědčila skupina odpůrců NATO, kteří byli nejprve dvacet hodin zadržováni na hranicích a následně nevpuštěni do země, píše čtenář Karel Omastek.

V rumunské Bukurešti se 2. -- 4. dubna totiž uskuteční doposud největší summit v historii NATO. Mezi hlavní témata zasedání patří krize v okupovaném Afghánistánu, plánované rozšíření NATO směrem na Balkán a protiraketová obrana Spojených států - mimo jiné radar v Česku a rakety v Polsku.

„Já vlastně nevím, jaké je vaše oficiální stanovisko k základně,“ prohlásil americký prezident George Bush podle listu Rzeczpospolita hned na úvod jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem v Bílém domě. Tusk ve dnech 9.−10. března vykonal oficiální návštěvu Spojených států. Plány na vybudování protiraketové základny amerického systému PRO v Polsku a související otázky přitom byly jedním z hlavních bodů programu této návštěvy. Polský premiér později na tiskové konferenci v Oválné pracovně Bílého domu informoval novináře, že zakončené rozhovory znamenají zásadní průlom. Po březnové návštěvě premiéra Tuska ve Washingtonu to tedy vypadá, že si Poláci v rozhovorech o základně vedou mnohem úspěšněji než Češi. Co se jim ale skutečně podařilo, co nepodařilo − a co si od účasti na americkém projektu doopravdy slibují?

PNAC - Projekt pro nové americké století, více v článku
BL, 23.4.2007: Podepsali Václav Havel a Saša Vondra ultrapravicový "Projekt pro nové americké století"? ZDE

Zvláštní vyslanec prezidenta Bushe v Afghánistánu a Iráku, nyní americký velvyslanec při OSN Zalmay Khalilzad hovořil nedávno s Lyse Doucet v pořadu Interview na BBC. Níže najdete pracovní překlad množství ohromujících výroků, jež zazněly hned na začátku rozhovoru:

President Bush's special envoy in Afghanistan and Iraq, now US Ambassador to the United Nations Zalmay Khalilzad talked to Lyse Doucet on The BBC Interview.

Below is a preliminary transcript (highlighting added) of the most striking statements that were made just at the beginning of the interview.

Mám poznámku o dalším vývoji kauzy, o níž jste referovali ve vydání z 27. 2. 2008 pod názvem "ASOCIÁLNÍ POLITIKA PRAŽSKÉ RADNICE - Ponížená suplika důchodců císaři pánu", píše Tereza Šamanová z organizace Iuridicum Remedium.

Do věci je zainteresováno naše občanské sdružení Iuridicum Remedium - seniorům poskytujeme v rámci běžícího projektu na pomoc nájemníkům v procesu deregulace nájemného právní poradenství.

Od doby zveřejnění Vašeho článku o věci informovala i ČT (pořad Reportéři ČT vysílaný 10. 3.) a v příštím pracovním týdnu by se měla záležitost znovu dostat na jednání Rady HMP (resp. dotčení obyvatelé bývalých domovů pro důchodce o zařazení na jednání písemně žádali primátora Béma).

Ani přes aktivní činnost dotčených seniorů, uskutečnění řady osobních jednání s magistrátem (zastoupeným zejména radním Jiřím Janečkem) a uveřejnění informace o počínání Magistrátu HMP hned v několika médiích však není ve věci za poslední měsíc žádný hmatatelný posun. Další události snad přinese jednání Rady a Zastupitelstva v příštím pracovním týdnu.

Aktuálním tématem se v USA stal případ u Nejvyššího soudu, ve kterém jde o rozhodnutí, zda mají lidé individuální právo volně držet a nosit zbraň. Případ by mohl vytvořit velmi významný precedent. Je totiž známo, že se mnoho mezinárodních organizací v čele s OSN konzistentně staví za omezení práva na volné držení zbraní v USA. Legislativu zavádějící přísné restrikce práva držet a nosit zbraně se jim už podařilo zavést v mnoha zemích, v poslední době například v Austrálii.

Vážený pane prezidente, obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem jako členové petičního výboru, který jsme založili zcela spontánně poté, kdy jsme se sešli 17. února letošního roku po jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosova před velvyslanectvím Republiky Srbské. Byli jsme přijati panem velvyslancem Vladimirem Verešem, který nám sdělil, že se na srbské velvyslanectví již obrátili desítky našich občanů, aby jim stejně jako my vyjádřili svoji podporu.

Skutečnost, že některé státy již Kosovo uznaly (včetně USA, Velké Británie, Francie, Itálie a Německa) pro nás není dostačujícím důvodem, abychom dokázali naší vládě případné uznání Kosova odpustit. Takový akt bychom považovali za zradu nejen na srbském národu, ale také na českém. Poprvé v historii by došlo k přerušení diplomatických styků mezi českým a srbským státem, pokud bude jako v ostatních případech odvolán srbský velvyslanec.

Zdůrazňujeme, že většina našeho petičního výboru má vysokoškolské vzdělání a jsou voliči ODS. A jako takoví apelujeme zejména na členy vlády z této strany, my nejsme radikálové ani nacionalisté. Žádáme nenarušitelnost celistvosti území Srbské republiky a připomínáme Vám, že tento názor zastává i čestný předseda ODS prezident ČR Václav Klaus.

Zástupci iniciativy Ne základnám se účastní právě probíhající akce s názvem NATO Game Over, která se koná v Bruselu u příležitosti pátého výročí napadení Iráku. Cílem akce je demonstrativní pokus o nenásilné obsazení velitelství Severoatlantické aliance a jeho uzavření.

Organizátoři tak chtějí poukázat na skutečnost, že v době, kdy byl Irák napaden a Íránu je vyhrožováno kvůli pouhému podezření z pokusů o vývoj zbraní hromadného ničení, je přítomnost 350 jaderných střel NATO v Evropě nejen nelegální ale také morálně neobhajitelná.

Čtenářka Eva Reichová reaguje na odpověď od analytika skupiny Ne základnám Rudolfa Převrátila. Potvrdil jsem si rozhovory s několika občany, kteří v ČR americký radar nechtějí, že paní Reichová vyjadřuje přesně to, co si myslí normální, rozumně uvažující český občan. Ten by na demonstrace šel, nikoliv však na typ akcí, jaké organizuje Ne základnám. Slyšel jsem to v posledních dnech opakovaně. (JČ)

Čistě stranický pohled na problematiku radaru je podle mne chybou.

Vynechává totiž většinu společnosti, která stranická není a má ve své podstatě k jakýmkoli stranickým uskupením odpor.

Dát ve volbách hlas straně, o které si myslím, že "naseká nejméně škody" přece neznamená, že jsem jejím oddaným příznivcem.

Je nutné ujasnit si, co je vlastně cílem demonstrací.

Zviditelnit se a nastavovat kondelíkům zrcadlo nebo zviditelnit se a zabránit výstavbě radaru?

Obojí se totiž vzájemně vylučuje, pokud kondelíky nazýváte většinovou společnost.

Jak by mohla být nějaká demonstrace nepolitická? Hlavně, když se protestuje proti jednání vlády? Nejde o nepolitické jednání, ale o jednání koncentrované Právě soustředěním na jediné téma se politický vliv zvýší.

Kromě toho, ani nic nedělat není nepolitické jednání..., poznamenává Uwe Ladwig.

Vážený pane Čulíku,

souhlasím s Vaším názorem na způsob organizování demonstrací a vedení celé kampaně proti radaru a zrovna tak musím souhlasit s článkem čtenářky Evy Reichové, neboť se opírám o vlastní praktické zkušenosti ze sběru podpisů pod petici. Pokud však ve svém článku o lidech čtenářka Reichová píše: Jsou jenom zmatení a zklamaní, protože iniciativa při svém vzniku deklarovala, že chce zabránit výstavbě radaru, ale ve skutečnosti tak nejedná -- alespoň ne jednoznačně., musím ji doplnit.

Část našich občanů je, tak jako dříve většina, zastrašená - ačkoliv do řad kondelíků rozhodně nepatří.

Ještě co člověk těsně předdůchodového věku jsem pracoval v opavských vodárnách jako elektrikář a při sběru podpisů pod petici jsem zažil nečekané překvapení. Podpis mi bez jakéhokoliv přesvědčování věnovali i dělníci, o nichž vím, že by je bylo možno při zlé vůli mezi kondelíky snadno zařadit. Všichni středoškoláci na technických místech se podepsali bez zaváhání s odkazem na budoucnost našich dětí. Ovšem z vysokoškoláků a vedoucích pracovníků se nepodepsal jediný, neboť, jak mi s omluvou vysvětlovali, podnik mění neustále své mezinárodní i tuzemské vlastníky a jeden nikdy neví, co může být příčinou ztráty zaměstnání v tak nejisté době, píše Jiří Kramář.

K poznámkám pánů Minaříka a Macha je nutno dodat, že klíčovou roli má ve věci radaru Strana Zelených. Vím, že většina členů SZ je proti radaru. Bursík to ví taky a proto dělá všechno proti vnitrostranickému referendu. Až proběhne, nebude se jím řídit, pokud to neuzná pro sebe a svou partu za vhodné. Je na členech SZ, zdali se dají Bursíkem a jeho partou dále manipulovat a ponesou spoluodpovědnost za případné postavení radaru, píše František Řezáč.

Dne 20.3. před 9. hodinou ranní uvedl Český rozhlas Radiožurnál velice originální rozhovor s redaktorem Břetislavem Turečkem k 5. výročí zahájení americké operace Irácká svoboda. Na otázku "Polepšili si Iráčané nebo jim naopak svržení Sadámovy diktarury uškodilo?" se mohl pozorný posluchač mimo jiné dozvědět že:

"...Iráčané mají nyní možnost cestovat do zahraničí a zůstat tam...". Za tato slova o zemi, kterou opustilo přes 2 miliony uprchlíků, by se nemusel stydět kterýkoliv absolvent Goebbelsova kurzu propagandy a žurnalistiky.

Je to skvělé, když se můžeme z veřejnoprávního média dozvědět, že Irák vlastně zažívá období boomu cestovního ruchu, píše Martin Bečán.

Pane Čulíku,

ve vámi vedeném internetovém deníku dnes interpretuje autor podepsaný Martin Bečán můj včerejší vstup ve vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu. Jelikož předpokládám, že se coby šéfredaktor také hlásíte k nějaké odpovědnosti za to, co Britské listy předkládají veřejnosti, dovoluji si vás upozornit na následující skutečnost, píše zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček:

Chcem sa opýtať, či netušíte prečo je slovo "propaganda" na Slovensku "zakázane, rasistické a nevhodné, alebo obsahuje platenú reklamu", ptá se Martin Káň. Skúšal som v denníku pravda.sk vložiť do debaty k článku o "slobode v Iraku" obsah správičky "Irák dnes zažívá boom cestovního ruchu". Po viacerých pokusoch, keď server neustále túto odmietal s vyššie uvedeným oddôvodnením, som zistil, že mu vadí práve slovo "propaganda".

Aj takto na slovensku vyzerá sloboda slova. Skôr by som predpokladal, že mu vádí menovanie Goebbelsa ...

Na webu Idnes.cz byl zveřejněn článek o tom, že člen iniciativy Nezákladnám údajně podporuje "teroristickou" organizaci. Pominul bych to jestli je či není Hizballah teroristickou organizace nebo není, případně, jestli je správné, co řekl mluvčí Nezákladnám před několika měsíci, ale namísto toho bych se zamyslel nad tím co většina diskutéru opomíjí, totiž nad tím, kdo je autorem této snahy o diskreditaci iniciativy Nezakladnám.

tisková zpráva

Iniciativa Ne základnám je pobouřena článkem, který byl dnes uveřejněn na serveru iDNES.cz vydavatelství Mafra, a.s. ZDE. Mimo jiné se v něm tvrdí, že "není to poprvé, co lidé napojení na iniciativu Ne základnám vyjadřují podporu terorismu." Zásadně odmítáme, že by Iniciativa Ne základnám nebo někdo z jejích mluvčích schvaloval či podporoval terorismus jakýmkoli způsobem.

Jednoznačně odmítáme účelové nálepkování a vyvolávání pocitu strachu. Považujeme reportáž iDNES.cz za další ze zoufalých pokusů, jak zlomit veřejné mínění, aby připustilo vybudování radaru. Spojování Iniciativy nebo některého z mluvčích s terorismem je naprostý nesmysl.

Zároveň považujeme za účelové spojování iniciativy Ne základnám s neonacisty, kteří se dostavili na Hradčanské náměstí s transparentem ,,World without Zionism" a byli pořadateli ve spolupráci s policií vykázáni.

Iniciativa Ne základnám říká jasně a otevřeně, že terorismus jako způsob politického boje je pro nás nepřijatelný, ať už jde o terorismus státní či individuální. Iniciativa Ne základnám také zváží příslušné právní kroky.

Chtěl bych vás upozornit na otřesný článek na idnes.cz: ZDE

Text je alespoň podle mínění redakce zprávou, ale těžko soudit. Za povšimnutí stojí zejména poslední část článku, kde Adam Bartoš (autor článku) užívá bez ostychu nejhrubší sofistiku, když se nám pokouší sdělit, že Ne základnám je asi mimo jiné skupinkou "popíračů holokaustu":

1) Na hradčanské demonstraci se objevil transparent Svět bez sionismu.

2) Stejný transparent si vybral prezident Ahmadínežád "pro svou teheránskou konferenci, na kterou sezval popírače holokaustu z celého světa".

3) Ergo: Ne základnám se hlásí k popírání holokaustu. Vyzývám již téměř ilegální Komunistický svaz mládeže, aby nejlépe zítra rozvinul svou známou symboliku před sídlem Mladé fronty dnes. V sobotním vydání již zmíněného seriozního periodika se pak jistě dočteme, že Mladá fronta konečně prozřela a opět se hlasí ke své revoluční minulosti : ). píše Tomáš Svoboda

Předseda Mladé pravice , šéfredaktor serveru EUportál, konzervativec a euroskeptik Lukáš Petřík objevil na stránkách trockistického serveru Socialistická solidarita rozhovor s Haidarem Omaisem, sympatizantem Hizbollahu, žijícím v ČR, jehož autory jsou Jan Májíček a Thomas Franke. Už v první větě dělají základní novinářskou chybu (porušení nestrannosti), když, ve stylu Mladé fronty Dnes, začínají svou otázku takto:

Rozhovor je starý, ze září 2006, avšak samozřejmě bude využit k diskreditaci hnutí Ne základnám, jehož je Jan Májíček známým představitelem. Májíček se měl rozhodnout: Buď bude dělat aktivistického novináře, anebo symbol lidové nespokojenosti s americkým radarem. Za relativně neseriozní článek v týdeníku Euro "Mluvčí Ne základnám pogratuloval teroristickému Hizbollahu" (jeho autor Lukáš Petřík záměrně neuvedl, že rozhovor, o němž se dnes zmiňuje, je starý) si ovšem Májíček může sám. Informace z článku s gustem převzal server iDnes.

Zatímco na Západě pro politiky platí: "Nemějte milenky" (znamenalo by to, že vaši kariéru bulvární tisk rychle zlikviduje), v ČR zjevně platí pro osoby, aspirující na to, postavit se do čela významnému lidovému hnutí, že se zároveň nemohou podílet na kauzách, o nichž český pravicový tisk dokáže přesvědčit veřejnost, že jsou podle jeho názoru extremistické.

Podle Německé společnosti pro hygienu v nemocnicích se v Německu počítá ročně s 800 000 infekčními onemocněními, jimž by bývalo možné se vyhnout, a s 20 000 mrtvými, jejichž smrt v nemocnicích způsobila podle časopisu Spiegel Online hlavně chybějící hygiena.

Ve středu vylepili neznámí lidé (podle médii nejspíše členové Národní strany) v Brně několik desítek plakátů s jednou dánskou karikaturou Proroka Mohameda. Je zřejmé, že cíl autorů těchto plakátu byl jednoduchý. Pokusili se vyprovokovat muslimy k násilné reakci a sami se chtěli nepřímo medializovat jako jediní zachránci před údajnou muslimskou hrozbou.

Z dob svého venkovského mládí si pamatuji na akce, které se nazývaly "Dozvuky maškarní merendy". (Mimochodem, slovo "merenda" jsem tu skutečně zamýšlel uvést; neopravil mne právně nevzdělaný počítač, jak se tomu stává, když na klávesnici vyťukám výraz "de lege ferenda".) Své dozvuky mají také taškařice, které provázely letošní volbu českého prezidenta. Političtí analytici a komentátoři se již věnují jiným námětům, stále k nám však promlouvají marketingoví mágové. Na jistý energetický nápoj upozorňují billboardy, na nichž se nachází snímek ministra Schwarzenberga (prý podřimujícího při projevech prezidentských kandidátů) a slogan "Vydržíte déééle".

Jsme pravidelní čtenáři Britských listů, kterým děkujeme mimo jiné za poskytování kvalitních informací a probíhající diskusi kolem výstavby amerického radaru v Brdech, píší Jakub Minařík a Daniel Mach.. Stejně jako většina čtenářů Britských listů (a i celé společnosti) máme k radaru zamítavý postoj. Klíčovou roli při rozhodování o této věci bude mít parlament.

Existují proto pouze dvě možnosti jak zabránit stavbě radaru.

Jak už jsme v tomto listě referovali, britská vláda pořádá nyní každoročně pro britské vysokoškolské studenty z Británie i z EU (kteří studují v Británii) jarní letní školu v Šanghaji, jejímž účelem je poskytnout mladým Evropanům první informace a kontakty o dnešní Číně, která bude v nadcházejících desetiletích dominujícím vlivem na světové scéně. Mezi 220 studenty, vybranými pro letošní program, který právě probíhá, je i studentka Edinburgh College of Art Dominika Švecová, absolventka Ostravské univerzity, původem z Příbrami. Níže publikujeme první část jejího deníku, psaného v angličtině (do češtiny přeložil Jan Čulík). -- Ano, odborníci mohou namítnout, že jsou to všechno jen první, povrchní dojmy neinformovaného Evropana -- avšak britská vláda tyto programy organizuje, právě, aby proces poznávání Číny začal. Přesně tím je podle mého názoru níže publikované svědectví zajímavé. │Fotografie přineseme později │JČ

Anglický originál tohoto textu ZDE

This is a first instalment of a diary, written by a Czech student at Edinburgh College of Art, who has been selected for this year's Study China Programme, run in Shanghai by the British government.

A Czech translation of this text is HERE

Dopředu je mi jasné, že se dopouštím chyby (vysvětlovat se, nebo se hádat na internetu, jak kdosi řekl, je jako Olympiáda pro tělesně postižené - i když vyhraješ, pořád seš kripl), ale budiž.

Takže tzv. výbuch násilí naštvaných Tibeťanů po více jak 50 letech okupace považujete za nepřiměřený? Lidé kteří budou za chvíli (a nebo už možná jsou) cizinci ve vlastní zemi, mají akorát právo držet hubu, aby Kapitalisticko komunistická Čína mohla klidu úspěšně dokončit demografickou přeměnu Tibetu na richtig správnou čínskou provincii, s velkou většinou čínského obyvatelstva?

Dost zajímavý názor, ironicky konstatuje čtenář Jarmil Chládek.

20. března -- "10 dnů, které otřásly Tibetem". V jiných letech bylo po deseti dnech od smutného výročí krvavého potlačení povstání v roce 1959 ticho po pěšině. Média prostě přesunula svou pozornost jiným směrem.

Se zájmem jsem si přečetl hodnocení situace v Tibetu v článcích Štěpána Kotrby Euroatlantickým "demokratům" nevyšel převrat v Tibetu, i dalajlama troubí k ústupu a Kdo zapálí svíčky za oběti tibetského násilí. Musím s uznáním konstatovat, že opět vidí o míle dál, než většina ostatních. Souhlasím, co se týče "dalších vlivů" na tibetské nepokoje. Nesouhlasím, že cílů z hlediska dalajlámy a exilové vlády nebylo dosaženo. Naopak, píše čtenář Petr Špelina.

Vedu v současnosti na pražské filozofické fakultě kompaktní seminář na téma "Autoři s kořeny v šedesátých letech - mají ještě jiskru?". Dnes se budeme zabývat Vaculíkovou Sekyrou (1966). Může mít tak starý román ještě nějakou vazbu na současnost? No, posuďte sami (JČ):

Karel Dolejší: Máte pocit, že se diskuse kolem víkendové akce Ne základnám něčeho dobrala?

Já zatím ne.

Jan Čulík: Ano, poučil jsem se, že levicoví aktivisté jsou omezení úplně stejně jako pravicoví. :)

Vyskytly se tytéž argumenty jako když jsme kritizovali televizní vzbouřence: Čulík je cizák, české problematice nerozumí, má názory divné a jiné, než jaké je má většina národa. Ta rozhoduje a my víme, co si má myslet.

Karel Dolejší: Když Vy nepatříte do kmene :)

Nepoužíváte stejné válečné barvy jako aktivisté :)

Co dělají aktivisté je normální, všechno ostatní je podivnost a zvrhlost :)

Jasné, ne?

Velevážený pane, nemohu zajisté dosti doceniti skvělých rad, kterýchžto jste mi laskavým dopisem svým zaslati ráčil. Jest pravdou přesvatou, že našemu království řádného vojska po mnoho let se bylo nedostávalo; pročež pronikavá myšlénka vaše, že vojvodovi přebohatá tradice slávského kanců štvaní ku pomoci býti má, zdá se mi na každý pád velmi případnou. Děkuji tedy převelice, že jste svaté a neporazitelné věci Bivojově způsobem tak znamenitým posloužil. Vězte, že naděje, jež ve mne vkládáte, nikterak zajisté nezklamu, a národu spícímu osvícené idey způsobem nižádným že neztajím.

I. Zkušenost z vlastní sociální bubliny zobecni na celou galaxii. Úsilí etnologů a podobných omezenců vyvinout metody zkoumání přesně vymezených společenství a zobecňovat jen na výběrový soubor se zhluboka vysměj. Měj odvahu dát předsudku rozlet, učiň z něj paradigma! Naplní tě pýchou a budeš rázem světový.

Pavel Čámský opět kritizuje iniciativu Ne základnám. Jako její aktivní člen chci sám za sebe reagovat.

Prý jako "protiradaroví nadšenci" do našeho "svatého boje" "vnucujeme momenty, které pro nás jsou strašně důležité," ale většině společnosti v podstatě lhostejné.

Názorná odpověď Štěpána Kotrby opakovaným žádostem, aby Britské listy začaly organizovat odpor proti americkému radaru:

Minulý týden ve Sněmovně proběhlo první čtení vládního návrhu nového trestního zákoníku. Jeho součástí je i právní úprava, která by měla dekriminalizovat držení a pěstování netechnického konopí (marihuany) pro vlastní potřebu. Pokud tento návrh projde, nemělo by již být považováno za trestný čin jako dosud, ale postihováno pouze pokutou coby přestupek. Ve sněmovně je již také pozměňovací návrh, kterým by se mělo dekriminalizovat i pěstování a držení konopí pro léčebné účely -- při dodržení zákonem stanovených omezení by tak nemělo být postihováno vůbec žádnými sankcemi. Vyzývám politiky KDU-ČSL, kteří se již vyjádřili, že vládní návrh nepodpoří, aby změnili svůj postoj a pomohli napravit situaci, kterou byť nechtěně sami zavinili. Aby se v tomto čase velikonočního rozjímání zamysleli nad důsledky svých skutků a jako dobří křesťané učinili pokání.

Ve středu 26. března 2008 v 18:00 proběhne na Zelném trhu v Brně "svíčkový pochod" na podporu Tibetu. Mimo jiné máme podpořit "102 tibetských poutníků" zatčených vládou v Indii. Slyšíte? V Indii, ne v "rudé" Číně. Nejspíše i indickým úřadům došla trpělivost a nehodlají trpět rozdmýchávání náboženské netolerance ve své zemi. V indickém Ladaku, kašmírském "Malém Tibetu". Bohatě stačí násilí fundamentalistů v minulosti, které jadernou Indii málem zavleklo do války s jaderným Pákistánem.

Faktem je, že dalajlama vyjádřil znechucení nad násilím, páchaném JEHO příznivci a pohrozil svým odstoupením. Faktem je, že čínská policie a armáda potlačila "riot" mnichů a jejich příznivců z řad etnických Tibeťanů ve Lhase. To vše lze nalézt ve fotozpravodajství ZÁPADNÍCH tiskových agentur. Jen česká média zůstávají v poloze tlampače pro-tibetských aktivistů, podporovaných vládní stranou Zelených. Faktem je, že pokus o převrat v Tibetu (zase) nevyšel, navíc ohrozil "nenásilnou" propagandu dalajlamy. Násilí Tibeťanů na místních Číňanech nelze přehlédnout. S tím nic neudělá ani Jiří Drašnar. Tečka.

There is a PhD studentship available in the Department of History at Sheffield Hallam University in the United Kingdom. Applicants should have near native knowledge of English and of course also of German and Czech. Some research experience (MA) is preferable.

Further particulars are available from Dr Kevin McDermott or Research Professor Clare Midgley, who is formally dealing with inquiries.

Nevím zda jste si v dnešní zjitřené době postupné takřka fašizující radikalizace jak českých představitelů, tak médií všimli, ale ve zpravodajství jsme se dozvěděli, že se opět zvýšilo množství nově narozených dětí v České republice a tak snad není na místě obava, že vymřeme. No, pokud by uvedení reportéři měli něco v hlavě, tak by možná zjistili, že právě naopak, čím více krků, tím větší míra nestability v nadcházející ekologicko ekonomické krizi.

Přesto nechci rozjitřovat horké hlavy, jen upozornit na jeden drobný graf. A to je vývoj populace na našem území -- respektive kvalifikovaný odhad populace na našem území od roku

1000 našeho letopočtu, tedy někdy od okamžiku vypálení Libice.

V pondělí jsem se vrátil z USA, další v řadě zemí, kam mě zavedl odpor proti vybudování radarové základny k trvalému umístění cizích vojsk na našem území. Tahle cesta byla zvláštní hned ve dvou ohledech: jednak jsem poprvé zavítal přímo do země, jejíž vláda chce u nás postavit svou základnu - tedy do tzv. jámy lvové -- a jednak tato cesta nebyla jen pouhou odpovědí na pozvání zahraničních přátel, ale částečně i důsledkem mého osobního zájmu.

Když Henry Kissinger vyjádří názor v úvodníku Washington Post, všichni musíme zpozornět. Je v tom nějaké poselství. Kissinger vždy vystupoval ve věcech imperiální politiky USA jako vrcholný „realista“. Ale vždy také dbal, aby se příliš nedistancoval od konzervativního politického establishmentu.

Stojím před otevřeným mrazákem a přemýšlím, co dnes uvařit. Protože jsem včera večer zapomněla promyslet jídelníček na další den a nedala nějaké maso rozmrazit, je můj současný výběr omezen na to, co bude rychle použitelné a lze z toho uvařit takové jídlo, aby budilo dojem, že jsem nad tím opravdu stála celý den a to jen proto, že moje lásky mi přece za tu námahu stojí. To samozřejmě v úmyslu nemám, čeká mě žehlení a nejvíc času hodlám strávit u počítače, abych pročetla nové zprávy a napsala pár řádek do deníku.

"A vítězem dnešní soutěže se stávají..... VEPŘOVÉ KOTLETY!!!!!" Zarazím se. Vážně jsem to řekla nahlas? Že by mi role hospodyňky už lezla na mozek???

Předchozí kapitoly 54321

Každý den chodím kontrolovat naší poštovní schránku, zda-li tam nenajdu obálku a v ní dopis s oznámením, že můžu nastoupit do školy. Moje touha naučit se francouzsky je den ode dne větší. Možná to jen skrývám pod příjemnější slůvko "touha". Prostě den ode dne zjišťuji, že je to nutnost. Když jsem byla v této zemi několik měsíců na turistická víza, tak mi to vůbec nepřišlo. K běžné komunikaci mi angličtina postačovala, každá prodavačka v obchodě umí oba jazyky, na ulici se taky skoro s každým domluvím anglicky. Teď je to ale jiné. S nástupem naší malé princezny do školy se mi doma hromadí různá oznámení, žádosti ke svolení k tomu či onomu, dotazníky... a vše samožejmě ve francouzštine. Vše je z její školy.

Moje škola zatím mlčí.

Předchozí kapitoly 654321

Tak už to přišlo, přestože jsme se toho obávali.

Jednotky NATO a policie OSN přistoupily k rozsáhlému použití síly proti srbským civilistům v Kosovu. Impulsem k násilí bylo nevybíravé zacházení se zaměstnanci soudu v Kosovské Mitrovici, kteří byli správními orgány falešného kosovského státu propuštěni. Za úsvitu v pondělí 17. března bylo 53 zaměstnanců, z nichž bylo více než 12 žen (nikoli jedna, jak uvádějí některá naše média), vyvedeno z budovy v poutech jako zločinci a mělo být rozvezeno do věznic po celém Kosovu. Špinavou práci měla odvést přesila slovanských policistů, Ukrajinců a Poláků, což bylo prezentováno jako prozíravý taktický tah mezinárodní správy, aby byl zákrok jaksi „stravitelnější“.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Prozíravé rozhodování a šťastnou ruku v zítřejších volbách přeje občanům Čínské republiky

Petr Fiala

S blížící se olympiádou polemizujeme na téma Čína -- Tibet -- olympiáda -- politika -- vztah Evropy a Asie -- lidská práva -- výhodné obchodní partnerství -- pomoc Číny hroutícímu se americkému kapitálu atd.

Zástupná témata.

Podle mého soudu hlavním tématem, o kterém by se v souvislosti s olympijským hnutím a možná zejména s olympiádou v Pekingu mělo hodně a dlouho mluvit, je status olympionika.

Pravidelně, až nápadně zhusta slýchám ministra vnitra Langera zdůrazňovat roli etiky. Ve fungování policie, v jednání sněmovny, v lidském žití usměrňovaném zákony. Při předstírání rázných činů zaníceně hovořívá o spravedlnosti, anebo rovnou cituje autoritu z oboru: prvorepublikového předsedu československého olympijského výboru a hradního ceremoniáře Jiřího Gutha-Jarkovského.

Pokud naše obyvatelstvo nemá dostatek bohatších pacientů, pak nevytvářejme obchodní společnosti v řadách pojišťoven, což platí i o velkých nemocnicích - nedokázali bychom zaplatit jejich nároky na soukromý zisk.

Ovšem nevytvářejme ani státní pojišťovnu - to právě udělali komunisti po roce 1945 a 1948, že totiž zrušili dobře fungující veřejnoprávní pojišťovny - vlastně je odcizili občanům, a v podobě státního zdravotnictví ukradli občanům jejich peníze.

Začali si s těmito penězi dělat, co se jim zlíbilo. Takže nerušme funkční veřejné pojištění, ale dále ho kultivujme, aby fungovalo tak, jako například v Rakousku - kvalitně a relativně levně.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V únoru 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 236.86 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 29.2.2008 částku 288 237.81Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.