21. 3. 2008
Nepříliš skvělé vánoční VelikonoceLetošní Velikonoce, místy se sněhem, připomínají Vánoce. Když bylo v zimě oteplování, vypadá to, jakoby nyní mělo přijít ochlazování. Zrovna jsem si říkala, že dám letos lidem se svými články o Velikonocích pokoj, když jsem si šla něco nakoupit v marketu. Na parkovišti, na malé šedivé betonové zídce pobývali dva zbídačení lidé -- muž a žena, bezdomovci. Nebyli ještě tak staří. Byli zmoženi zimou, nocí venku a také alkoholem. Žena seděla shrbená a plakala. Měla opuchlou tvář s krvavými kruhy pod očima. Muž stál a něco pojídal. Byli oblečeni, jídlo a pití měli při sobě. |
Přemýšlela jsem, co bych jim mohla nabídnout. Přitom jsem se vmísila mezi ty šedivé, předčasně zestárlé, unavené, obézní, oteklé a nedobře vypadající občany mezi regály. Tito nepřečkali noc venku, ale v teple doma u televizí. Přesto vypadali špatně. V ošuntělých šatech se zamračeně se vlekli mezi regály. Výjimky upoutaly ihned pozornost. Uvažovávala jsem dál nad tím, co bych těm bezdomovcům venku mohla asi tak nabídnout. Perspektivu těch spořádaných občanů, nad kterými mi srdce trnulo stejně jako nad těmi nebožáky před nákupní halou? Maximálně jim můžeme nabídnout špatně placené pracovní místo, drahotu, stres a hypotéku. Ti bezdomovci nepotřebovali peníze, jídlo, pití a šaty. To vše měli a když mít nebudou, tak si to vyžebrají. Potřebují menší místnost, třeba malou a trochu vytopenou halu, jakých je v nákupních centrech kolem našich měst více než dost. Spát mohou na EUR paletách a lepenkových krabicích. Ne, naše společnost, s miliardovými rozpočty našich měst a my nebozí občané trpíme takovým hrozným nedostatkem, že jim nic takového nemůžeme poskytnout. Nedostává se nám peněz třeba na budování hokejových hal, fotbalových hřišť a já nevím čeho všeho, co vlastně tak moc "nepotřebujeme", ale na něco tak obyčejného a svým způsobem levného, jako je nejnutnější přístřeší pro několik bezdomovců na několik (možná destítek?) tisíc obyvatel, peníze nemáme. Chodíme rozhořčeně a srdnatě protestovat proti bezpráví na druhém konci světa, odkud nám žádný mráz k Kremlu příliš nehrozí, ale na bezpráví vedle našeho plného nákupního košíku, máme strach byť jenom pohlédnout. Jsou u nás vůbec nějaké skupiny aktivistů, které se berou za práva bezdomovců? Mám pocit, že mnozí aktivisté se většinou perou hlavně jen za svá práva, než se na ně dostane, aby se sami nedostali na ulici a tím tu "ulici" spoluvytvářejí. Dříve nebo později i pro sebe. Postaráme-li se nejnutnějšími základními podmínkami o bezdomovce, postaráme se vlastně o všechny a bude v tom i jistá svoboda - sice drsná, chudá, nebohá, ale přece jenom určitá svoboda. Staráme-li jenom o bohaté, nepostaráme se o nikoho a je v tom jistá totalita -- jistota totality. |