Případ se dostal k Nejvyššímu soudu USA poté, co obyvatel Washingtonu D.C. Dick Anthony Heller, který hájí své individuální právo držet a nosit zbraň, už dvakrát svůj případ vyhrál u místního a odvolacího soudu. Washington D.C., který v případu stojí proti němu, se tedy obrátil na Nejvyšší soud USA.

Že je ve Spojených státech amerických případ možného precedentu pro zákaz ručních zbraní v případu D.C. vs. Heller - žhavým tématem a velice ostře sledován, dokazuje fakt, že se již 250 členů Sněmovny reprezentantů a 55 senátorů (což je v obou sněmovnách většina) Kongresu USA připojilo k velmi dobře argumentované petici Amicus Curiae, která žádá soud, aby rozhodl případ ve prospěch Hellera, resp. uznal, že právo držet a nosit zbraň je individuálním právem každého člověka respektujícího zákon - a postavil tak letitý Washingtonský předpis, která zbraně zakazuje, jako neústavní mimo zákon.

K petici se jako předsedající Senátu už připojil dokonce i viceprezident Dick Cheney.

Jedná se tak o vůbec nejvyšší podporu petice Amicus Curiae v americkém Kongresu v jeho historii.

Takto vysoká podpora volného držení zbraní zdá se ukazovat, že to s tou americkou svobodou a její podporou ve vysokých politických kruzích snad nebude zase tak špatné - alespoň v těch nejzákladnějších bodech.

K petici se nicméně nepřipojili prezidentští kandidáti Barack Obama a Hillary Clintonová (jejíž manžel v roce 1994 prosadil zákon o zákazu mnoha kategorií zbraní - jehož slibovaný efekt na kriminalitu, kterým byl argumentován, se ale nicméně podle očekávání konzervativců nedostavil a platnost zákona už před třemi lety vypršela) - což může v důsledku znamenat výrazný faktor jejich volitelnosti do funkce prezidenta, neboť politický vliv NRA (National Rifle Association - lobbystická skupina, která individuální právo volného držení zbraní obhajuje) - se vysokou podporou petice ukazuje jako výrazně rozhodující.

Stojí za zmínku, že právě ve Washingtonu (kde jsou ruční zbraně léta zakázány), je jedna z vůbec nejvyšších kriminalit na území Spojených států. Dalším takovým místem, kde je nošení zbraní také zakázáno, je Chicago, kde je kriminalita přesto také velice vysoká - a i o neobvyklé zvůli tamní policie a bezpečnostních agentur proti občanům toho bylo napsáno už hodně.

Za zmínku též stojí, že 2. dodatek americké Ústavy, který volné právo držet zbraně ustanovuje - nejen snad za účelem sebeobrany, ale výslovně za účelem zajištění a obrany svobody - je odvěkým trnem v oku liberálů, především z řad demokratické strany, kteří ho viditelně považují za základní překážku nastolení hegemonie vlády nad občany - které chtějí především z tohoto důvodu takto odzbrojit - jakkoli se obvykle zaštiťují argumenty "bezpečnosti v ulicích" a "boje proti kriminalitě".

Individuální právo držet a nosit zbraň je nejen podle mého názoru jedním z těch nejdůležitějších práv v americkém Bill of Rights, neboť zajišťuje skutečnou a hmatatelnou moc lidu účinně se bránit proti možnému vzniku otevřené diktatury a zcizení nebo zrušení svých dalších práv zaručených Ústavou - neboť tam, kde jsou občané dobře ozbrojeni, by bylo vždy jen velmi těžko podmanit je silou. Je nicméně velmi zajímavé, že tento základní argument účelu 2. dodatku - zajištění obrany svobody - vůbec nepadl v prvním slyšení k případu - jakoby slovo svoboda a její obrana byly u Nejvyššího soudu skoro až tabu.

záznam a transcript prvního slyšení u Nejvyššího soudu ZDE

Případ D.C. vs. Heller se už dostává publicity i za hranicemi Spojených států, což je samo o sobě dost neobvyklé. Nechci být příliš patetický, ale sám jej považuji za velice významný, protože i přes podivný vývoj v politice a legislativě USA posledních let, stále považuji zachování velkého odkazu Ústavy, občanských práv a potažmo svobody v USA za kruciální pro zachováni a rozvoj svobody na celém světě.

Myslím si, že základní nezcizitelná práva člověka, jmenovaná v Deklaraci Nezávislosti (právo na život, svobodu a hledání štěstí) nemohou být hájena, jestliže by lidé byli zbaveni práva vlastnit účinné prostředky k bránění svobody před tyranií, které je jediné (v 6. větě Deklarace Nezávislosti) výslovně jmenováno jako lidská povinnost - a právo, jehož uplatnění cestou války za nezávislost se stalo nejhlubším praktickým základem vzniku Spojených států jako takových.

Na závěr si dovolím tento příměr: Rozdíl mezi vlkem a ovcí je, že vlk má tesáky a může ovci kdykoli zabít, ne obráceně. A ať už je rčení "homo homini lupus" (člověk člověku vlkem) pravdivé, nebo ne, je pro lidi dobré nebýt ovcemi, jestliže mezi nimi viditelně jsou vlci v kůži beránčí. Pro lidi je lepší splnit povinnost, když se vlci - kteří normálně jen zajišťují zdraví přírody - stanou nerozlišitelnými od ovcí a zformují kolektivistickou bestii, stavějící příliš mnoho plotů do svobody plání, předstírajíce, že tak ochraňuje bezpečnost stád, ačkoli jí jde o to, aby mohli vlci ovce pohodlně a bez odporu požírat. Za sebe vzpomeňme na československou všeobecnou mobilizaci před vpádem Hitlera, její potupné odzbrojení po Mnichovské zradě a kam to vedlo.

Text 35 stránkové petice ZDE

Některé mé další texty k případu a o Ústavě a Deklaraci Nezávislosti USA v angličtině ZDEZDEZDE