|
23. 3. 2008
Amerika vydírala své spojenceV měsících před americkou invazí do Iráku v březnu 2003 Bushova vláda vyhrožovala spřáteleným zemím, které invazi nechtěly podpořit, obchodními sankcemi, prováděla špionáž proti svým spojencům a požadovala odvolání velvyslanců u OSN, kteří se protivili americkému nátlaku, aby schválili válku. Konstatuje to jeden chilský diplomat v připravované knize, píše americký deník Washington Post. |
|
Tato agresivní diplomatická strategie vyvolala hněv a trvalou, hlubokou nedůvěru ve vztazích Washingtonu k Evropě, Latinské Americe i jinde, konstatuje Heraldo Munoz, chilský velvyslanec u OSN, ve své knize "A Solitary War: A Diplomat's Chronice of the Iraq War and its Lessons" (Osamocená válka: Diplomatova kronika irácké války a poučeních z ní). Kniha vyjde příští měsíc. Po invazi byli spojenci, loajální USA odmítání, stávali se terčem výsměchu a dokonce byli "trestáni" za to, že odmítali podpořil rezoluci OSN schvalující vojenské akce proti vládě Saddáma Husajna. Avšak agresivní postoj Ameriky slábl, jak se situace v Iráku zhoršovala, a prezident Bush se začal snažit znovu získat mnoho spojenců, které předtím odmítl. Kniha zaznamenává, že Bush sám osobně vyvíjel nátlak na vedoucí představitele šesti vlád - v Angole, v Kameunu, v Chile, v Guinei, v Mexiku a v Pákistánu, aby podpořili rezoluci OSN, schvalující invazi do Iráku, navzdory tomu, že Francie pohrozila, že ji bude vetovat. Podrobnosti v angličtině ZDE |
