12. 3. 2008
Radar nezachytí rakety včastisková zpráva Greenpeace Americký radar, který má být umístěn v České republice, by pro svůj nedostatečný dosah nedokázal zaměřit střely, které by podle obav některých zemí měly být případně odpáleny z Íránu, a je proto neúčinný. Tyto závěry zkoumání funkčnosti a dosahu plánovaného radaru představil minulý týden v Berlíně profesor vědy, techniky a národní obrany Theodor Postol z (MIT) Massachusetts Institute of Technology na setkání Německé fyzikální společnosti (DPG). |
Agentura pro raketovou obranu (MDA) dosah radaru nadhodnotila. Irán by podle zjištění použil běžně dostupné technologie, aby efektivní odrazovou plochu radaru1 snížil a střely by tak byly neviditelné. "Může to být důležitá informace pro českou veřejnost při jejím rozhodování, nejen o své budoucnosti," říká Jan Freidinger, z organizace Greenpeace. Srovnání dosahu radaru, jež uvádí MDA a skutečných možností tohoto radaru je znázorněno v přiložených grafech. První graf znázorňuje dosah radaru ( vzdálenost, na kterou je schopen pozorovat nepřátelské rakety), který uvádí propagátoři systému. Druhý graf ukazuje o kolik se sníží vzdálenost, na kterou je schopen radar zachytit rakety v případě, že nepřítel použije jako protiopatření nátěr pohlcující radarové záření. "To znamená, že radar by včas "neviděl" raketu odpálenou z Iránu směřující na ČR nebo USA. Radar uvidí raketu příliš pozdě, což neumožní včasné odpálení antiraket v Polsku," dodal uznávaný expert na protiraketovou obranu Philip Coyle. Podle Coyla není pochyb o tom, že Írán takovými protiopatřeními disponuje. Jeho slova potvrzují i americké zpravodajské služby, které již v roce 1999 na tuto skutečnost upozornily. Ve slyšení před americkým senátem v roce 2000 uvedl Robert. D. Walpole, národní zpravodajský velitel pro strategické a jaderné programy: "Země jako Írán, pokud by se rozhodly zaútočit, by zpočátku spoléhaly na dostupné technologie a opatření zlepšující schopnost raket proniknout obranou nepřítele - oddělitelné několikanásobné hlavice, materiály absorbující radarové záření, klamné cíle, nebo rušičky. Tato protiopatření mohou mít připraveny do doby, než otestují své rakety," upozorňují ve své zprávě američtí vojenští experti.2 V tomto ohledu je třeba upozornit, že americký protiraketový systém nebyl nikdy testován v reálných podmínkách, kde by nepřítel některé z těchto protiopatření použil. Interceptory, které mají být umístěny v Polsku, nebyly dokonce ještě ani vyvinuty a jejich testování není do konce roku 2010 vůbec naplánováno. "Americká protiraketová agentura počítá s efektivní odrazovou plochou rakety o velikosti jednoho metru čtverečního. Běžné rakety mají ale odrazovou plochu o polovinu menší, takže i možnosti dosahu radaru znázorněné v prvním grafu jsou přehnané. Skutečný rozdíl v účinnosti se ale ukáže v situaci, kdy nepřítel pokryje povrch rakety materiálem, který absorbuje radarové záření," vysvětluje vojenský expert Coyle. Poznámky pro editory:1) Efektivní odrazová plocha vyjadřující, do jaké míry střela odráží radarové paprsky zpět k radaru, se pak sníží na pouhých 0,1 metru čtverečního, a byla by tedy příliš nízká. Čím větší je efektivní odrazová plocha, tím lépe je letící raketa pro radar viditelná, a naopak. 2) Statement for the Record to the Senate Foreign Relations Committee on Foreign Missile Developments and the Ballistic Missile Threat to the United States Through 2015 by Robert D. Walpole National Intelligence Officer for Strategic and Nuclear Programs September 16, 1999) |