TASR│ Frakce liberálů a demokratů (ALDE) v Evropském parlamentu vyzvala členské země EU, které se snaží separátně vyjednat ukončení vízového režimu s USA, aby nepřistupovaly na taktiku USA. ALDE tak reagovala na Memorandum o porozumění, které podepsal Mirek Topolánek ve Washingtonu. "Pro členské země Schengenu platí, že vízová politika spadá do kompetence EU. Ta by měla postupovat v jednotné linii. Česká republika by neměla mít odlišný režim. Je nám líto, že české úřady porušují jednotu EU a podkopávají tím společnou evropskou pozici," prohlásila holandská europoslankyně Sophia in't Veldová, parlamentní zpravodajka pro shromažďování osobních dat pasažérů letecké dopravy.

Britská europoslankyně a zpravodajka pro vízový informační systém (VIS) Sarah Ludfordová chápe, že čeští občané chtějí mít co nejdříve bezvízový režim s USA, ale zároveň upozorňuje, že členské krajiny podpisem takových dohod postupují v rozporu s politikou EU vůči USA v oblasti shromažďování dat, nesouhlasu s únosy a mučením v rámci amerického "boje proti terorismu", či recipročními opatřeními. O prohlášeních informovala zpravodajka TASR Monika Poláková.

Podpis memoranda medzi Českom a USA o zrušení víz je terčom kritiky aj v Európskom parlamente ZDE

pokračování článku čtenářky Ivety Koulové s názvem „My také nechceme sloučení škol a také se nás nikdo neptá“, článu čtenářky Yvetty Popelkové s názvem „Referendum nežádoucí - čertovský manuál pro starosty ... a nejen pro ně“, reakci "Referendum je všelék při zchlazování přehřáté všmocnosti politiků", konstatování Štěpána Kotrby pod titulkem „Některé činy nelze ani vysvětlit, ani obhájit“ a návodem ke zkrození politiků ČSSD v Unhošti od Vladislava Černíka "S referendem žonglovati aneb flagrantní stranické souvislosti arogance poslankyně Mazuchové viděné optikou nadcházející konference" a doposud posledního příspěvku Yvetty Popelkové s titulkem "Mazuchová, arogance a místní referendum v Unhošti". Posledním dílem seriálu byl článek "Unhošť: referendum v místních podmínkách koalice Mazuchové s ODS".

Po pondělním večeru opravdu nemůže být pochyb, že referendum je věc více než nežádoucí. Občane, zapomeň na to, že tebou zvolení politici budou zastupovat tvé zájmy. A pokud si náhodou myslíš, že tví zastupitelé budou postupovat ve tvém zájmu a dle platných zákonů, probuď se ze svého snu a vrať se zpátky do reality. Místní referendum? A podporované tak nahlas v tisku a v televizi všemi vrcholnými politiky ČSSD? To jste se měli přijít podívat 25. 2. 2008 do Unhoště... Na poslankyni ODS, pardon, ČSSD Lenkou Mazuchovou. Ač byly občany podány dva návrhy na místní referendum, nebyl schválen ani jeden, píše občanka Unhoště Iveta Koulová..

Poslankyně ČSSD v tomto divadle ODS hrála - jako už tradičně - hlavní roli.

Poznámka redakce BL: Redakce dala poslankyni Mazuchové možnost reagovat na články občanů Unhoště. Prohlásila, že se k tomu nebude vyjadřovat. Nemusí. Může. Ta možnost trvá stále. Jestli najde poslankyně ČSSD odvahu vyvrátit vzrůstající podezření, že hraje v dresu ODS v rozporu s programem ČSSD, má možnost. Její vyjádření samozřejmě zveřejníme. Slova budou občané poměřovat činy.

Ředitel jednoho norského muzea tvrdí, že objevil kresby disneyovských postaviček, které nakreslil Adolf Hitler během druhé světové války.

William Hakvaag, ředitel muzea války v severním Norsku, uvedl, že v jednom obrazu, který koupil v Německu v dražbě, soubor kreseb podepsaných "A. Hitler".

Až neuvěřitelný pro počátek 21. století je příběh ponížení desítek seniorů, bydlících v domovech-penzionech pro důchodce při Domově důchodců Praha -- 8 Bohnice, Domově důchodců Praha 10 -- Malešice a Domově důchodců Ďáblice. Důsledkem asociálního rozhodnutí pražských radních se z desítek seniorů (s průměrným věkem 75 let) mohou stát škrtem úřednického pera bezdomovci. Nelidský stav by měl napravit primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém (ODS) na řádném zasedání Zastupitelstva hl.m.Prahy ve čtvrtek dne 28. února 2008. Zoufalí senioři už píší i prezidentovi. Jenže Václav Klaus (ODS) není Tomáš Garrique Masaryk.

Rada zastupitelstva hl.m.Prahy (ODS) svým usnesením č. 1514 ze dne 9. 10. 2007 jim dosavadní bydlení na dobu neurčitou změnila na dobu určitou. Kdo nově navrhovanou "Smlouvu o nájmu bytu pro seniory na dobu určitou" nepodepíše, může být vystěhován do 3 let bez nároku na náhradní byt. Pokud však novou smlouvu podepíše, může být za 2+7 let vystěhován rovněž bez nároku na náhradní byt. Ve skutečnosti, vzhledem k platnosti nového zákona od 14. března 2006, je doba vystěhování podle otevřeného dopisu prezidentu Klausovi podstatně kratší.

Dopis publikujeme v plném znění.

Evropská unie vyzvala Českou republiku, aby nepodepsala dohodu o zrušení vízového styku se Spojenými státy. Agenturu AFP o tom informoval zdroj ze slovinského předsednictví EU. Problémem se budou zabývat ve středu velvyslanci zemí EU a o den později i ministři vnitra zemí EU na zasedání v Bruselu.

K tomu "ČR se stává klackem, jímž budou USA bít Evropskou unii" ZDE

Do neděle jí nikdo neznal. Dneska už si jí patrně nikdo s nikým nesplete. Francouzská herečka Marion Cotillardová (*1975) totiž získala nedělního večera amerického Oscara za roli ve filmu La Môme (Uličnice) režiséra Oliviera Dahana. V Česku byl film uváděný stručně jako Edith Piaf a v Americe pod názvem slavné písně této kultovní zpěvačky: La vie en rose. Subtilní herečce, oblečené pro slavnostní večer v dlouhé róbě, se v tu chvíli změnil život. "V tomto městě patrně musejí žít andělé," řekla Marion anglicky v návalu emocí.

Co se odehrálo ve čtvrtek 21. 2. 2008 v Bělehradě, kdy srbský národ vykřikl svorně a bez rozdílů polických názorů „KOSOVO JE SRBIJA“ ,„ KOSOVO JE SRDCE SRBIJE“? Zahraniční i česká média nám ukázala pětisettisícové shromáždění v bělehradských ulicích. Téměř detailně nám začala servírovat dav, který rabuje a vypaluje americké velvyslanectví. Komentářem bryskně doplnila, že rozvášněný dav zaútočil na ambasády Velké Británie, Německa, Itálie, Francie, Chorvatska, Slovinska a Turecka. Na mysl divákovi po zhlédnutí událostí a s patřičným komentářem, přicházel okamžitě odsudek toho, co viděl a slyšel. Stejně, jako tomu bylo při provokativním vypalování kanceláří Aeroflotu v Praze provokatéry KGB. Aniž znal pravdu. Ale to bylo dávno... To Rusové přišli okupovat Československo.

Ani já nesouhlasím s ničením, vypalováním a pouličním řáděním.

Pan ministr Julínek opět předložil jakousi zprávu Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetické pole a záření, aby radaristé zase prokázali, jak je brdský radar neškodný.

Zpráva má některé pozoruhodné momenty.Především připouští možné ohrožení osob, které by se dostaly do svazku záření, mířícího do výšky.V tom je tedy určitý pokrok.To má současně dokázat, že osobám na zemi v okolí radaru žádné nebezpečí nehrozí, neboť při zemi záření nebude.

Po čtyřiceti letech oslavování a využívání pracujícího člověka, došlo k "závratné" změně. Hlavním subjektem ekonomiky již není producent, ale konzument. Namlouvaným hrdinou není pracovník (otrok), ale příživník. Musíte konzumovat a kvůli tomu musíte shánět peníze k živobytí. Pokud možno, patříte-li do stáda pracovních sil (otroků), smíte tak činit jen poctivým způsobem.

Ten je však tak komplikovaný, omezený, zatížený a zdaněný, že se vám vůbec tzv. poctivě pracovat nevyplatí. Pokud budete shánět peníze tzv. nepoctivým způsobem, režim nad tím blahosklonně přivře oči. Nejste totiž jeho největším nepřítelem. Mimoto, lze vůbec v nepoctivém režimu, poctivě získávat peníze?

tisková zpráva

. Občanské sdružení Dekomunizace, o.s. vyhlašuje grafickou soutěž s názvem Nechci mít na triku další totalitu! Soutěž navazuje na dřívější úspěšný projekt Trikem proti komunismu a tentokrát je zahájena symbolicky v den šedesátého výročí komunistického puče.

Soutěž upozorňuje na stále vrůstající vliv komunistů a ochotu našich politických elit s nimi aktivně spolupracovat na budoucnosti naší země. Soutěž Nechci mít na triku další totalitu! poskytuje prostor jak profesionálním designérům a grafikům, tak všem ostatním tvůrcům, k vyjádření názoru na tuto situaci.

tisková zpráva

Včera 25.února 2008 se okolo páté hodiny odpolední na náměstí Jana Palacha konala protivládní demonstrace, pořádaná Pražskou radou KSČM, Komunistickým svazem mládeže (KSM) a dalšími radikálně levicovými skupinami. V den 60. výročí proslulých únorových událostí využili komunisté akci k protestu proti všeobecnému zdražování, zpoplatnění zdravotnictví a vládní demontáži sociálního státu. Ústředním heslem shromáždění bylo ,,Za socialismus".

Myslím, že v diskusi došlo poněkud k posunu, a tak se diskuse odehrává ve dvou rovinách. Jedna věc je právní použití informace u soudu. Tam jasně řada právních úprav v některých státech neumožňuje použít ilegálně získané informace či důkazy. Pan doktor Uhlíř pravděpodobně zná i jiné případy, kdy důkazy nelze použít pro jejich snadnou manipulovatelnost - fotografie, záznamy hlasu, emaily. Trochu zručnější uživatel počítače nebo i filmař takových důkazů vyrobí za pár minut, kolik budete chtít. Třeba můj šesnáctiletý syn.

Ale myslím, že smysl jeho článku byl spíše v medicínské oblasti. Nechci vypadat cynicky, ale kdokoliv řekne cokoliv pod určitým, řekněme biologickým tlakem, platnost těchto informací může být relevantní, ale také ne.

Můj dojem z dění posledních let, je v zásadě rozčarování z pro mne naprosto nepochopitelného anachronismu. Nepovažoval jsem reálný socialismus za ideální, rozhodně to ale byl pokus na cestě vývoje lidské společnosti, píše Jan Řehák.

V životě by mne nenapadlo, že se může vrátit doba obrovské moci církví, které vždy fungovaly jen samy pro sebe, doba šlechticů a pseudošlechticů všeho druhu, hejtmanů, drábů, (kteří se zatím ještě oficiálně takto nejmenují ), exekutorů, ze kterých se mi chtělo zvracet v dětství při čtení povídek z té dávné hrozné doby.

Co je to tedy vlastně za POHYB, který nás unáší posledním téměř dvacetiletím, přinášejíc nám novinky typu novodobé otroctví a nejnověji legalizace mučení ? VPŘED ?

O tom určitě není spor, že DŮKAZ nemůže být nikdy získáván mučením. Já osobně jsem zásadně, vždy a zcela proti mučení, ale nevím, co bych dělal, kdyby někdo, kdo zjevně zná nesmírně důležitou informací pro záchranu mnoha lidských životů a zároveň nechtějící mluvit, byl v moci policejních orgánů.

Mučení může být krajní, nouzovou, zcela ilegální, ale jedinou možnou (v daném případě) cestou, jak se dostat k zásadním INFORMACIM (ne důkazům!). Na uvažování Romana Jocha se mi zásadně nelíbí to, že činí z mučení něco akceptovatelného. Mučení by mělo být naprosto neakceptovatelné, ale ve zcela výjimečných případech by mělo být tolerováno a bráno jako krajní, nouzový způsob získávání informací. Jako DUKAZ je nepřijatelné absolutně a bez výjimky, píše Boris Cvek.

K tomu dodává Jan Čulík: Velmi zajímavým příspěvkem do debaty ohledně toho, zda je přijatelné obětovat jednotlivce zájmům celku, je film Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala. Scénář napsal Jiří Křižan:

Máloco mě v poslední době vyděsilo tolik, jako diskuse o "obětování" jednotlivce zájmům jakéhosi vykonstruovaného "celku". Tyto návrhy z úst neokonzervativce Jocha jsou podle mě dobrým důvodem k tomu, aby se běžní občané začali ozbrojovat a starat se sami o svou obranou - nikoliv před teroristy (máme jich tu plné ulice, že..), ale před rozvědkami a jinými oddanými slouhy neokonzervativců a morálně zkorumpovaných mocných.

Boris Cvek píše, že mučení může být alternativou (i když špatnou) v případě, že někdo, kdo "zjevně zná ... informací ... důležitou pro záchranu života", jinak nespolupracuje.

Pan Uhlíř polemizuje s něčím, co nebylo nikdy uvedeno, píše Jan Šimůnek:

Mám tu radost vést občas výlety do přírody s členy naší DTJ. A jsou to někdy trasy náročné a dlouhé. Z jedné z nich je i snímek, který laskavý čtenář najde ZDE, rubrika Fotoalbum-výlety-snímek zcela vpravo-Skupina turistů, brodící se rozvodněným potokem.

Nebyli.

tisková zpráva

Iniciativa Ne základnám pořádá ve středu 27. 2. happening s názvem Topopes. V rámci tohoto happeningu proběhne "odchycení" předsedy vlády Mirka Topolánka v psí podobě a posléze předání jeho páníčkovi na americkém velvyslanectví.

"Tímto happeningem se snažíme upozornit na to, že česká vláda v čele s panem Topolánkem při jednáních o radarové základně nehájí zájmy obyvatel, ale naopak se k administrativě USA chová podobně poslušně a oddaně, jako věrný pes ke svému pánu." uvedl Jan Májíček, mluvčí iniciativy Ne základnám.

Po přečtení otevřeného dopisu Egona Lánského poslanci EP Roučkovi jsem se podíval, co uvádí BL k jeho osobnosti. Pro mne tam chybí to nejdůležitější. Egon Lánský byl dlouholetým komentátorem Svobodné Evropy, na jehož zasvěcené komentáře jsme se v oněch letech vždy těšili. Myslím, že patřily a patří k tomu nejlepšímu, co dala oběma národům slovenská a česká žurnalistika, píše František Řezáč

Současní čeští "renomovaní" komentátoři (o čemž svědčí například odezva pana Evanse na pana Macháčka, nyní v Hosp. novinách), by mohli panu Lánskému, jak říkal po škodovácku můj táta, akorát tak chodit pro svačinu. Přál bych si, aby zmínkou o novinářské práci E. Lánského BL údaje k jeho osobě s jeho svolením doplnily.

Pozn. JČ. Doplněno.

Vyrazil jsem do Prahy za prací, netuše jak snadno se stanu obětí honičky a konspirace. Hned u východu z Hlavního nádraží jsem šlápnul do velkého lokáče moči. Nedíval jsem se pod nohy. Nedaleko za keřem jsem totiž zmerčil podezřelou postavu. Stavěla se nenápadnou. Hlupák by si myslel, že tam močí turista, mně však bylo ihned jasné: "Je to agent! Loví po kapsách pistoli!"

Jen malá poznámka k bodům, které dle pana Valacha dělí nacismus od komunismu. N = nacistická verze (jak ji podává Valach), K = komunistická verze (doplňuji já). Dělnická třída = de facto komunistická strana. Vyvolená rasa = de facto NSDAP.

Přestože skandinávské země zakazují amalgamové zubní výplně pro jejich negativní dopady na lidské zdraví, v Česku nedají zubaři na tyto plomby dopustit. "Tyto výplně užíváme 150 let, a známe jejich pozitivní i negativní stránky, ale o bílých plombách nevíme prakticky nic," argumentuje prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Upozorňuje, že základem bílých výplní je pryskyřice, která může obsahovat alergizující složky a nehodí se údajně pro všechny zákroky.

Oldřich Janeba, Deník: Amalgámové plomby? Stomatologové je stále hájí ZDE

Brutální zkratky, vnímatelné jako píárová lež se ovšem dopustila redaktorka ČT24 Jana Benediktová, když uvedla, že jen plomby zdraví nebezpečné hradí zdravotní pojišťovny. Zavádějící, polopravdivý a tudíž lživý je i titulek zprávy. Takhle se dělá politika i byznys ve zdravotnictví. A tak tomu napomáhá médium, které by mělo být médiem veřejné služby a přinášet ověřené, vyvážené a snad i dokonce pravdivé informace, tlumočené bez klamavého úmyslu... Česká televize. Vaše televize.

Jana Benediktová, ČT24: Plomby hrazené pojišťovnou škodí pacientům i životnímu prostředí ZDE

Tisková zpráva

Mezinárodní seminář k ruské zahraniční politice proběhne v pátek 7. března 2008 v Praze. Domácí odborníci a uznávané autority z Bruselu, Moskvy a Londýna se budou zabývat klíčovými zahraničněpolitickými otázkami Ruska a pokusí se vysledovat dlouhodobé trendy ruské zahraniční politiky. Seminář pořádá Asociace pro mezinárodní otázky.

SKY│ Spojené státy s největší pravděpodobností hledají vhodné alternativní řešení pro umístění základen evropské části protiraketového systému pro případ, kdy by s Polskem a Českou republikou nedospěly k tolik vytoužené dohodě o jejich zřízení a provozu na jejich území. To bylo údajně hlavním důvodem nedávné tajné návštěvy ředitele americké Agentury protiraketové obrany (MDA) generála Henry Oberinga, který ve Velké Británii zjišťoval, zda by taková alternativní možnost umístění EBR radaru, případně i antiraket původně plánovaných pro ČR a Polsko připadala v úvahu a co konkrétně by obnášela v případě, kdy by tyto dvě země nakonec jejich žádost zamítly.

Izraelský šéf armády generál Gabi Aškenazi řekl vojákům, kteří právě absolvovali Výcvikovou školu pro důstojníky izraelské armády, že by mohli být vyzváni, aby ukázali své schopnosti. Aškenazi řekl novým důstojníkům, že Izrael čelí mnoha hrozbám a že "nemůže zaručit, že nebudeme muset v blízké budoucnosti jednat." S ohledem na výsledky druhé války v Libanonu generál uvedl, že budoucí konflikty musí skončit rychlým a rozhodným izraelským vítězstvím.

podrobnosti v češtině Israel.cz ZDE

Snahy krajní pravice o etablování svých struktur na evropské resp. unijní úrovni neustávají. Ačkoliv v listopadu minulého roku se v Evropském parlamentu v důsledku vnitřních sporů rozpadla krajně pravicová frakce ITS (Identita, tradice, suverenita), existující od 15. ledna 2007 (frakce měla 20 členů, z nichž nejvíce (7) reprezentovalo francouzskou Národní frontu, sjednocovací pokusy neustávají.

K níže uvedenému závažnému dokumentu nám napsal jeden informovaný činitel, jehož totožnost je redakci známa:

"Grantová komise nechce tancovat, jak Pražský magistrát píská. Její členové se stali předmětem jakéhosi honu na čarodějnice, protože kladou odpor při rozdělování grantů. Zatímco ředitelé některých Magistrátu nakloněných soukromých divadel, která žádají o granty, vystupují v mediích (TV NOVA, Radiožurnál), kde zpochybňují odbornost Komise a její fungování, samotní členové komise jsou vázáni mlčením. Přitom jde o velké peníze a svobodu Komise přidělit granty na základě svého svědomí.

Přiložené prohlášení bylo v pondělí večer odesláno do ČTK. Schválně, zda ho zveřejní. Většina pražské kulturní veřejnosti je klamána, kam a kolik peněz půjde. Grantová komise je vydírána tím, že zdržuje přidělení peněz. Nicméně zmíněné granty o které jde, nemají s kulturou nic společného, nebo nesplňují podmínky vypsané magistrátem."

Vyjádření členů komise Rady HMP pro udílení grantů hl.m.Prahy v oblasti kultury a umění ZDE

Zcela unavený jsem se v pozdních nočních hodinách dočetl o mailu Martina Bursíka a jeho reakci, kde vysvětloval, že příslušný mail obsahově nebyl určen té, které se mohl zdát, že by obsahově určen býti mohl. Vzdor pozdní noční hodině a díky tomu, že jsem předtím nic nepožil, mne hned napadlo, že si takto šarmantně Martin nekoresponduje s Kateřinkou o Olince, ale, že jde u vicepremiéra o problematiku s výraznými státobezpečnostními prvky. Zašifrovaně. Takže po odkliknutí se i další čtenáři mohou dozvědět, na co myslel vicepremiér, když klikal.

Jak se zdá, začíná jít do tuhého. Topolánek jede do USA (dělení telete?), blíží se summit NATO (pravděpodobně bude odsouhlasena záštita nad výstavbou radaru v ČR). Modří ptáci v rozporu s většinovým veřejným míněním jedou stále stejnou trasou, ber, kde ber a proti vlastním občanům. Zelení zrádcovsky vůči svým ideálům zarytě mlčí. Sociální demokraté - mlčí. Komunisté - škoda se vyjadřovat. Lidovci - bože netrestej. A co my, lidé? Budeme také mlčet, třeba opět "na věčné časy a nikdy jinak"?!? ptá se Soňa Hromátková.

Máme být loutkami odvádějícími daně - bez práva spolurozhodovat, jak se s nimi naloží?

Jako Arizoňana, který dobře ví, jak je arizonský senátor a pravděpodobný republikánský stranický kandidát pro prezidentské volby John McCain populární mezi žurnalisty ("umí" poskytovat rozhovory a věnuje novinářům tolik času, kolik chtějí), mně nepřekvapilo, že McCain získal na svou stranu mnoho novin, jako např. New York Times, New York Post, a také hlavní arizonské noviny, The Arizona Republic. Byl jsem ale překvapený, když se podporující článek objevil také v Hospodářských novinách - a i když zatím pochybuji, že McCainův úspěch v primárních volbách byl podporou českých novin nějak ovlivněn, možná ten článek ("Jan Macháček: "Můj kandidát John McCain") ovlivní to, jak McCaina vidí Češi. Díky tomu, že jsem McCainovi poměrně blízko (a to doslovně - tento příspěvek píšu v kavárně vzdálené asi sto metrů od jeho tucsonské kanceláře), myslím, že k české diskusi o něm mohu asi dodat něco relevantního.

Vážený pane poslanče Roučku,

Chtěl bych vám připomenout, že vy i 23 vašich českých kolegů v Europarlamentu (EP) -- bez ohledu na to, jakou politickou skupinu kdo z Vás reprezentuje - jste do svých funkcí byli zvoleni občany ČR. Osobně jsem volil právě vás, ale kdo koho v ČR volil, či nevolil do EP, na tom v souvislosti s předmětem mého dopisu vlastně nezáleží. ODS i KSČM mají od počátku k zahraniční politice EU zásadní výhrady, ČSSD je sice údajně nemá, ale nejnovější zahraničně-politické stanovisko EU odmítá, zbylé hrstce je to, myslím, celkem jedno. Neznám také v ČR žádnou politickou entitu, jež by neproklamovala jakýsi druh solidarity se Slovenskem. To je (nikoli samo) zásadně proti stanovisku EU v otázce k níž se zde vyjadřuji.

Kosovo, přesněji jeho svévolné vytržení ze Srbska, jež, jako nástupnický stát Jugoslávie, je zakládajícím členem OSN, je předmětem tohoto mého dopisu.

Za ideového otce komunistického totalitarismu bývá považován Karel Marx. Ovšem nic není více vzdáleno pravdě. Ideovým otcem totalitarismu byly předcházející autoritativní režimy vládnoucí po staletí jak na našem území, tak v Rusku. Obdobně se zneužívá tato historická zkušenost k diskreditaci levicových humanitních ideálů, s nimiž ovšem neměla prakticky nic společného, a to přesto, že se k nim komunisté propagandisticky hlásili. Pokusím se to alespoň stručně naznačit v níže připojené ukázce z mé knihy Marxova filozofie dějin (nakl. L. Marka, Brno 2005, mírně upraveno).

Marxův radikálně demokratický projekt byl v našich podmínkách, stejně jako předtím v Rusku, přečten očima lidí, vyrostlými pod autoritativní mocí císaře (resp. cara) a jediné pravé církve. Sebeosvobození bylo proto chápáno jako vedení osvícenými, morálními spasiteli.

Přes odpor dvou třetin veřejnosti směřuje Topolánkova administrativa k dohodě o umístění amerického radaru. Podle ministra Ivana Langra půjde o "zatraceně dobrou dohodu" (pan ministr zjevně intelektuálně vyrostl na četbě Rodokapsů), takže občané nemusejí mít žádné obavy. Přesto je zjevně mají. Co s tím?

Politický model stojící na pluralitě názorů ve společnosti se opírá o politické strany. Pokud jde o ty české, poučený volič nemá z čeho vybírat. Léta zvažuje, zda za těchto okolností vůbec k volbám chodit, a jde-li, vybírá obvykle nejmenší zlo. Proč tedy neoprášit systém starý jako lidstvo samo a nevolit přímo? Nejen hlasy straníků a jejich spřízněnců, ale všech občanů?

Při pročtení Čulíkovy obsáhlé knihy o současném českém filmu Jací jsme zůstává v mysli snad jen povzdychnutí, že se česká filmologická obec nechala v reflexi současné kinematografie předběhnout Janem Čulíkem. I Čulíkovy Britské listy se již delší dobu specializují na dobývání aktuálních prvenství žhavě ukvapenými komentáři, aby ostatním mnohdy ukázaly, že tudy cesta nevede.

Lucie Česálková, Literární noviny

Kniha je k dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE. Ukázka z jedné ze shrnujících kapitol a obsah knihy ZDE

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V lednu 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 56 692.22 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.1. 2008 částku 246 031.56 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 783.89 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.