Můj dojem z dění posledních let, je v zásadě rozčarování z pro mne naprosto nepochopitelného anachronismu. Nepovažoval jsem reálný socialismus za ideální, rozhodně to ale byl pokus na cestě vývoje lidské společnosti, píše Jan Řehák.

V životě by mne nenapadlo, že se může vrátit doba obrovské moci církví, které vždy fungovaly jen samy pro sebe, doba šlechticů a pseudošlechticů všeho druhu, hejtmanů, drábů, (kteří se zatím ještě oficiálně takto nejmenují ), exekutorů, ze kterých se mi chtělo zvracet v dětství při čtení povídek z té dávné hrozné doby.

Co je to tedy vlastně za POHYB, který nás unáší posledním téměř dvacetiletím, přinášejíc nám novinky typu novodobé otroctví a nejnověji legalizace mučení ? VPŘED ?