27. 2. 2008
Oscar Cotillardové: herečce, která se převtělila do Edith PiafovéDo neděle jí nikdo neznal. Dneska už si jí patrně nikdo s nikým nesplete. Francouzská herečka Marion Cotillardová (*1975) totiž získala nedělního večera amerického Oscara za roli ve filmu La Môme (Uličnice) režiséra Oliviera Dahana. V Česku byl film uváděný stručně jako Edith Piaf a v Americe pod názvem slavné písně této kultovní zpěvačky: La vie en rose. Subtilní herečce, oblečené pro slavnostní večer v dlouhé róbě, se v tu chvíli změnil život. "V tomto městě patrně musejí žít andělé," řekla Marion anglicky v návalu emocí. |
Je to poprvé od roku 1960, kdy dostala Francouzka cenu za nejlepší ženský herecký výkon -- a navíc ve filmu francouzsky namluveném. Před 47 lety si cenu odnesla famózní Simone Signoretová za roli ve filmu Les chemins de la haute ville (Cesty do horního města, 1959). Před deseti lety získala za druhou ženskou roli ve filmu Anglický pacient (1997) charismatická Juliette Binocheová. Bylo to podruhé od roku 1993, kdy získala do této kategorie nominaci Francouzka: naposledy se tak stalo v případě Catherine Deneuveové za roli ve filmu Indochine (Indočína, 1993) režiséra Régise Wargniera. Proti Cottilardové přitom nestály žádné slabé váhy: patřily mezi ně v nominacích Australanka Cate Blanchettová (Alžběta -- Zlatý věk), Angličanka Julie Christieová (Daleko od ní), Američanka Laura Linneyová (Rodina Savageů) a Kanaďanka Ellen Pageová (Juno). Kdyby chtěl ale někdo vyjmenovat, co má dosud tato sympatická bruneta za sebou, jen těžko by lovil v paměti. Nebylo toho sice na její věk zrovna málo, v paměti ale uvízl snad jenom úspěšný producentský počin Luca Bessona s komediálním cyklem s všeříkajícím názvem Taxi. Velmi obtížně byla Cotillardová rozlišitelná v 90. letech, za všechny zmiňme mnohomluvný film Arnauda Desplechina Comment je me suis disputé... (Jak jsem se dohadoval..., 1996). První ceny Césarů pro ni ale začaly pršet na počátku nového tisíciletí. Nejprve v kategorii příslibu: role dvojčete podle knihy Virginie Despentesová Les jolies choses (Milé věci, 2001) jí přinesla první cenu za objev v kategorii mladých ženských nadějí. Dalšího Césara dostala o čtyři roky později, tentokrát v kategorii nejlepší druhé ženské role ve filmu Un long dimanche de fiançailles (Dlouhá neděle zásnub, 2005) režiséra Jean-Pierre Jeuneta. Ve své kariéře již potkala velké filmové kouzelníky, provokatéry, ale i veterány. Hrála u Tima Burtona ve filmu Big Fish (Velká ryba, 2003), ve filmu Mary (Marie, 2005) Abela Ferrary či u Ridleyho Scotta ve filmu A Good Year (Dobrý rok, 2006). Porota i kritika se shodla, že Marion ve filmovém výkonu přesvědčila, zejména svou schopností se doslova "převtělit" ve slavnou zpěvačku. Pochybnosti ale vytanuly při pohledu na její róbu z dílny Jean-Paul Gautiera. "Jakou to mělo mít myšlenku?" ptaly se New York Times. Módní návrhář měl údajně v úmyslu předvést novou hvězdu coby sirénu, což prokázal na látce otisky mnoha rybích šupin. Na pódiu, kde přebírala Oscara, ale tato francouzská dívka nepůsobila rozhodně nebezpečně. O leklé rybě už ani nemluvě... Video z předání Oscara ZDE |