27. 2. 2008
MučeníMyslím, že v diskusi došlo poněkud k posunu, a tak se diskuse odehrává ve dvou rovinách. Jedna věc je právní použití informace u soudu. Tam jasně řada právních úprav v některých státech neumožňuje použít ilegálně získané informace či důkazy. Pan doktor Uhlíř pravděpodobně zná i jiné případy, kdy důkazy nelze použít pro jejich snadnou manipulovatelnost - fotografie, záznamy hlasu, emaily. Trochu zručnější uživatel počítače nebo i filmař takových důkazů vyrobí za pár minut, kolik budete chtít. Třeba můj šesnáctiletý syn. Ale myslím, že smysl jeho článku byl spíše v medicínské oblasti. Nechci vypadat cynicky, ale kdokoliv řekne cokoliv pod určitým, řekněme biologickým tlakem, platnost těchto informací může být relevantní, ale také ne. |
A tak ve skutečnosti může v uvažovaných situacích mučení vést k dezinformaci, a tak rozhodně ne k vyřešení nějaké kritické situace. Ostatně dezinformace je jedním ze základních způsobů práce nejrůznějších organizací. A dostat se k takové "informaci", i třeba po malém nátlaku může být těžce kontraproduktivní. Právě pro tuto možnost, že informace získané mučením jsou pouze a jenom tím, co mučící chtějí slyšet, je mučení problematické. Opravdu každý z nás řekne vše, co ví, pod jistým tlakem, ale organizace, o kterých je uvažováno, pracují tak, že ti, které chytnou, nic důležitého vlastně neví. A ten zbytek, to, co vypoví je možná námět na další film. |