Odpovědět by mohla největší opoziční strana, sociální "demokracie", která v předvolebních preferencích občanské "demokraty" od počátku roku válcuje. Modří "demokraté" přece nastaví svou "zatraceně dobrou" dohodou výhybky tak, že po zvolené cestě se bude muset ubírat i vláda příští. Má-li jí být vláda "demokratů" sociálních, jak dalece ji ta výhybkářská činnost zajímá a co s tím bude v budoucnu dělat?

Nutno pochybovat o tom, že "demokracie", typ sociální, to ví. Nejspíš se jako obvykle bude chovat podle toho, co jí přinese prospěch. S tím lidem se to už za vydatné podpory spřátelených a inzercí dotovaných médií vždycky nějak zařídí.

Paroubek ovšem prohlásil, že ČSSD znovu předloží Poslanecké sněmovně návrh zákona o jednorázovém referendu, ve kterém by občané o radaru rozhodli. Topolánkovi poslal dopis, ve kterém mu vytkl, že chce o umístění radaru jednat s americkým prezidentem, aniž by o postoji vlády, s nimž jede do USA, informoval veřejnost a nejsilnější opoziční stranu. Pohrozil, že budoucí vláda ČSSD odmítne jakékoliv kroky, "které by se pokusily obejít demokratické procesy přiměřené skutečnosti, že se jedná o suverenitu a národní bezpečnost České republiky".

Paroubkova strana by tak mohla prohlásit, že se výsledkem páně Topolánkova jednání v USA nebude cítit nijak vázána, protože legitimita jeho kroků se opírá jen o nejtěsnější většinu, která je navíc podezírána z toho, že byla dosažena nečestně a korupcí. Co když ale nebude ta většina tak těsná?

Zkusme jen letmo spekulovat o tom, kdo bude kromě občanských "demokratů" pro radar hlasovat.

Bude-li se hlasování odvíjet podle aktuální politické konstelace, zčásti tak učiní bezpohlavní lidovci, vděční za církevní restituce, a potřebných pár hlasů se bude hledat mezi takzvanými zelenými, jež Bursík povede k politické "odpovědnosti a dospělosti". Co ovšem především není vyloučeno, je nějaký ten další sociálně "demokratický" přeběhlík. Volba bude nejspíš tajná, opak by byl "nedůstojný a nedemokratický". Peníze jsou za těchto okolností mocným tmelem politických rozhodnutí a jak je známo, "každý má svou cenu". Zdroje? Má jich snad americký zbrojní průmysl málo?

Uprchlíků z ČSSD ostatně přibývá natolik, že je načase předjímat, že vytvoří vlastní klub. Mohli by si vznešeně říkat klub "realistů". Na vlastní stranu to asi nevydá, ale každý pátek v pozici, která má "svou cenu", je přece dobrý ne?

Takže si o výsledku procesu nedělejme iluze. O natolik vysoce odborných otázkách, jako je bezpečnost země, přece nemůže rozhodovat obyčejný volič. U toho se předpokládá nanejvýš to, že nebude o volbách barvoslepý. Sociální "demokracie" vede silné řeči, jak nás však nedávná historie učí, skutečná moc ví, jak jí pustit žilou...