27. 2. 2008
Poněkud mimochodní odpověďPan Uhlíř polemizuje s něčím, co nebylo nikdy uvedeno, píše Jan Šimůnek: |
1. "Důkaz získaný mučením je bezcenný": nikdo nikdy neuváděl, že informace získané touto cestou by měly sloužit (a zejména samy o sobě) jako důkaz. 2. Pro kategorii C (není mi jasné, proč ji pan Uhlíř změnil na "3"), tedy vyšetřovaný je "důvodně podezřelý", bylo vcelku jednoznačně uvedeno v článku "Jochův návrh na legalizaci mučení jste nepochopili" že by se na ni legální "zostřené výslechy" vztahovat neměly (jako přijatelné byly výslovně jmenovány předchozí dvě). Pan Uhlíř tedy používá osvědčenou taktiku (hojně používanou státními orgány před rokem 1989), když svévolně přiděluje svým oponentům výroky, které nikdy neuvedli, a s těmi pak pohodlně, leč zcela od věci, diskutuje a "vyvrací", aniž by se zabýval tím, co jeho oponenti v reálu uvádějí a čím argumentují. Pan Cvek v "Mučení jako důkaz, aneb Jiří Křižan byl věštec" zase mučení připouští, ale na zcela ilegální a nějak záhadně "v krajní nouzi tolerované" bázi. Právě toto panu Jochovi tak i mě připadá jako ona pověstná "cesta dlážděná dobrými předsevzetími". Zejména za této situace může dojít nejsnadněji k mučení nevinných (protože silně zainteresovaný vyšetřovatel není schopen zhodnotit situaci s odstupem, zejména je-li v časové tísni), mučení zbytečnému (protože někdo jiný danou informaci už získal), nebo vyslovené svévoli (kriminální jednání vyšetřovatelů). To, co požaduje pan Cvek, bych s trochou zjedodušení přirovnal k situaci, kdy bychom sice zrušili trest smrti (ten už zrušený máme) i vězení, ale tolerovali, když občas někdo někoho "vysoce odůvodněně, výjimečně a při nemožnosti jiného způsobu potrestání" (tedy mimo oblast nutné obrany a krajní nouze) zabije. Jen tehdy, pokud bude nad podobnými věcmi přinejmenším stejně výkonný dozor, jaký je dnes nad uvalením vazby nebo udělením trestu odnětí svobody, můžeme očekávat, že bude minimalizováno riziko omylu nebo zneužití (vyloučit je nejde nikdy). Mám tak trochu pocit, že zastánci "tolerované ilegality" hrají o to, že dříve nebo později dojde za takto vágně definovaného stavu k nějakému průšvihu, který by podobné postupy ještě více znemožnil. Bylo by možná docela zajímavé vědět jak velké procento z těchto hlasů je placeno právě ze zdrojů globálně působících teroristických organizací. Může to působit paranoidně, ale po pádu SSSR se provalilo, že prakticky celé "mírové hnutí" v USA v době války ve Vietnamu bylo financováno a do značné míry i řízeno sovětskými tajnými službami. K samotné věrohodnosti fakt, která jsou získatelná "zostřenými" metodami výslechu: Pracovníci tajných služeb jsou běžně vybavováni prostředky ke spáchání sebevraždy v případě dopadení, protože ani u vybraných a speciálně vycvičených jedinců se nepředpokládá, že by takovýmto metodám výslechu dokázali odolat. I pověstný "Berdychův gang" podobným způsobem úspěšně získával citlivé údaje o bankovních kontech apod. od unesených podnikatelů. Takže fakta odpovídající realitě se metodami "zostřeného výslechu" skutečně získat dají. A snad ještě jednu úvahu: Svět se prostě mění, a ti, kdo strnule lpějí na chování správném a potřebném v již zaniklých podmínkách, vyhynou jak dinosouři. A nebo jako ti, co nepochopili v roce 1914, že "belle epoque" je definitivně v háji zeleném a snažili se dál jednat tak, jako by přetrvávala (a například pochodovali v sevřených útvarech parádemaršem proti kulometům). Předmět diskuse mě nijak netěší, ale chápu ji jako racionální reakci na nově vznikající podmínky (mezinárodní terorismus globálního rozsahu), a právě takovýto racionální přístup je jedinou reálnou nadějí na to, že alespoň naši potomci budou moci žít ve světě, kde se o legálním mučení nebude muset diskutovat, ani za jeho neexistenci platit zmařenými lidskými životy. |