27. 2. 2008
Vůle lidu:Měli bychom být dvojnásobně citliví na to, co se naším jménem chystáMám tu radost vést občas výlety do přírody s členy naší DTJ. A jsou to někdy trasy náročné a dlouhé. Z jedné z nich je i snímek, který laskavý čtenář najde ZDE, rubrika Fotoalbum-výlety-snímek zcela vpravo-Skupina turistů, brodící se rozvodněným potokem. |
Ujišťuji vás, že vedoucí výletu trasu pečlivě připravil, sám ji předem prošel a před startem upozornil účastníky, že je jedno takové místo, kde si není jistý zdali tam ten zchátralý můstek přes potok ještě bude. On tam byl totiž na podzim, když bylo sucho a mezitím byla docela krutá zima a hodně sněhu. Pokud bychom se ovšem tomuto místu chtěli vyhnout a mít jistotu pohodlné cesty, zajdeme si asi tři kilometry a ještě půjdeme po frekventované silnici k mostu. Jistěže rozdychtěný lid turistický jednomyslně souhlasil s tou možností první, kratší a hezčí. No a ten můstek opravdu vzala voda a my byli rádi, že jsme vůbec našli místo pro přechod rozbouřeného vodního toku. Lid turistický překážku překonal mlčky a na druhém břehu se hned posílil turistickým salámem. Nicméně ozvali se reptalové, namítající, že jsme přece jen měli jít jinudy a nepřímo, jak jinak, činili za dobrodružný zážitek odpovědným - koho jiného, než vedoucího. Přesto, že byli na riziko upozorněni a trasu si sami zvolili. Známe se už dlouho a nějaký nesoulad nám vydrží jen do nejbližšího hostince, na všechno se brzy zapomene a příště vyrazíme zas, dále, výše a třeba přes dva potoky... Svojí poznámkou k televizním pořadům o Únoru 1948 jsem chtěl upozornit na to, co dobře vím a co jsem zažil sám v jiných podmínkách po roce 1968. Odpovědnost za to, co se v dějinách stane, nelze svalovat pouze na politiky, chcete-li, na vůdce. Jistě i řada komunistů, i těch vedoucích, si nepřála v únoru 1948 ty věci, o nichž píše pan Cvek v replice na můj článek. Má jistě ve všem pravdu. Pojem "lid" nelze však jen tak obejít, i když jeho vůle se může mýlit. Vždyť "lid" je sám sobě vládcem, jak nám několikrát denně připomínají politici, beroucí jméno "demokracie" do úst nadarmo. Jestliže dnes tu demokracii doopravdy máme, měli bychom být, my lid, dvojnásobně citliví na to, co se naším jménem chystá a uskutečňuje, poučeni zkušeností z minulosti. Když se něco před volbami slibuje a pak se dělá něco jiného -- viz radar a tzv. reformy, je to v demokracii horší, než to, co udělali komunisté po roce 1948 -- ti měli tu svou revoluci takříkajíc v popisu práce. A každý podfuk na voličích, každé svěcení prostředků účelem, demontáž systému politických stran vyráběním přeběhlíků, připravují půdu k návratu metod února 1948. Žádní mladíčkové s rudými prapory. My bychom měli vidět dál, než lid v roce 1946 a 1948, když svou vůli můžeme svobodně projevit ve volbách a třeba i v tom referendu. |