27. 2. 2008
Obětovat život nebo svobodu jednotlivce v zájmu nesmyslu je nesprávné vždyMáloco mě v poslední době vyděsilo tolik, jako diskuse o "obětování" jednotlivce zájmům jakéhosi vykonstruovaného "celku". Tyto návrhy z úst neokonzervativce Jocha jsou podle mě dobrým důvodem k tomu, aby se běžní občané začali ozbrojovat a starat se sami o svou obranou - nikoliv před teroristy (máme jich tu plné ulice, že..), ale před rozvědkami a jinými oddanými slouhy neokonzervativců a morálně zkorumpovaných mocných. |
Diskuse předpokládá existenci jakéhosi "celku", jenže nic takového ve skutečnosti neexistuje - údajný celek je pouze tvárnou ideologickou konstrukcí, podobně jako např. Bůh, stát, společenský zájem atp. Tyto z náboženství přejaté konstrukce slouží vždy pouze jako klacek v rukou menšiny usurpující moc nad většinou, která díky nim může zdůvodnit útlak - odzbrojit většinu jednotlivců, monopolizovat násilí a moc, a především nahradit přirozený řád života - složitou, proměnlivou, anarchistickou síť vztahů (i násilných) - umělou, primitivní, zkorumpovanou hierarchií. Nadšeně o tom psal náboženstvím ovlivněný Hobbes. A právě v svévolném zájmu mocenských menšin - budování technologické tzv. civilizace, udržování "pořádku" (útlaku a vykořisťování) - bude nutně probíhat jakékoliv obětování života či svobody jednotlivce v zájmu těchto vykonstruovaných nesmyslů. Celá diskuse odkrývá nesmyslnost státu jako takového - demaskuje skutečnost, že stát není žádné nad lidmi stojící dobro, ale jen skupina chybujících mocných lidí a jejich služebníků, která zmonopolizovala moc a násilí. Není žádný důvod předpokládat, že příslušnici těchto mocenských aparátů - tedy např. vrazi a mučitelé z SS, StB, KGB, CIA, Mossad atd. - budou o něco více lidští, či nějak morálně lepší nebo méně korumpovatelní mocí než kterýkoliv jiný lidský jednotlivec. Spíše naopak - moc vždy korumpuje a ničí charakter, je zdrojem zla. Zdrojem dobra je naopak (konkurenční) boj, který koncentrovanou moc rozkládá. Smysluplná otázka do diskuse by tedy zněla třeba: Je správné, abychom my v tomto konkrétním případě mučili tohoto člověka, který do naší školy umístil bombu a ohrožuje životy těchto konkrétních lidí? KONKRÉTNÍCH LIDÍ - to je to podstatné. Vztahy - i násilné - jsou vždy vztahy mezi jednotlivci, nikdy mezi jednotlivci a "celkem" - protože ten existuje pouze v hlavách lidí postižených ideologií etatismu nebo náboženstvím. Tohle zásadní rozlišení je cestou k odkrytí zásadního problému této diskuse - totiž, kdo bude o tomto mučení rozhodovat? V prostředí státu to budou vždy mocní, kteří pro sebe zmonopolizovali násilí a moc, nebo jejich policejní služebníci, pracující - opět údajně v zájmu "celku" - v utajení a bez možnosti SKUTEČNÉ kontroly ze strany běžných lidí. Jejich rozhodnutí budou tedy vždy taková, aby výsledek posílil jejich mocenský monopol, případně je u moci udržel. Budou nemorální, protože povedou ke koncentraci moci, budou tedy zlem. Falešnou hru na demokracii úmyslně pomíjím, protože jde jen o iluzi bezmocných jednotlivců, zbavených skutečné moci, zbavených možnosti konat vlastní morální rozhodnutí o použití násilí, možnosti převzít morální zodpovědnost za svou obranu do vlastních rukou. Rozhodování o použití násilí v konkrétních případech by tedy především mělo být v rukou jednotlivců, kterých se problém týká, protože nikdo jiný morálku ani jejich zájmy hájit nebude. Proč by měl agent rozvědky či jeho pán - kapitalistovi sloužící politik - sloužit vymyšlenému "celku" či někomu jinému - když může sobecky sloužit velmi konkrétním zájmům svým? |