Co je "Projekt pro nové americké století"?

"Projekt pro nové americké století je nevýdělečná, vzdělávací organizace, jejíž cílem je podporovat globální americké vůdcovství."

Stránky PNAC ZDE

Projekt pro nové americké století (PNAC) je think-tank, výzkumné politické sdružení, které vzniklo v roce 1997. PNAC požaduje, aby vzniklo globální americké impérium, jehož vůli se budou muset podrobit všechny národy. Členům tohoto sdružení vadí, že Spojené státy, které jsou poslední zbývající supervelmocí, nevyužívají více své hospodářské a vojenské moci, aby přiměly svět, aby se podrobil novému "americkému míru". Tak znovu -- jako už četní autoři před ním -- argumentuje William Rivers Pitt, reportér listu New York Times a autor mezinárodních knižních bestsellerů na stránkách truthout. Jiný článek na toto téma je ZDE

Základní argumenty ideologie Projektu pro nové americké století jsou obsaženy v jeho dokumentu ze září 2000, nazvaném "Znovu vybudovat obranu Ameriky: Strategie, jednotky a zdroje pro nové století". V tomto dokumentu vypočítává PNAC, co je nutno učinit, aby si Amerika mohla vybudovat své globální impérium. Musí:

• Přesunout své permanentní jednotky do jižní Evropy, do jihovýchodní Asie a na Blízký východ
• Zmodernizovat americkou armádu, včetně modernizace stihaček, ponorek a válečných lodí
• Vybudovat globální obranný protiraketový systém a ovládnout strategicky vesmír
• Ovládnout "mezinárodní společný prostor" internetu
• Zvýšit výdaje na obranu na minimum 3,8 procent amerického hrubého národního produktu.

V seznamu signatářů Projektu pro nové americké století, jak je zveřejnily kritické americké stránky, jsou uvedena jména Alexandra Vondry, Václava Havla, Martina Šimečky (bývalého šéfredaktora slovenského deníku SME, dnes šéfredaktora Respektu) a Ivana Vejvody. Mezi singatáři je i politolog Jacques Rupnik, častý host pořadu Otázky Václava Moravce v ČT. - Octla se tato jména na seznamu snad omylem?

Seznam signatářů amerického imperiálního "PROJEKTU PRO NOVÉ AMERICKÉ STOLETÍ" ZDE

Česká jména jsou i na oficiálních stránkách PNAC ZDE

Lajdácké zdroje?

Myslím, že jste ve svém článku z 23.4.2007 "Zradili čeští politikové zájmy vlastního státu? Podepsali Václav Havel a Saša Vondra ultrapravicový "Projekt pro nové americké století"?" naletěli na když ne dezinformaci, tedy lajdácké zdroje. Všichni jmenovaní Češi podepsali dopis odsuzující utužování autoritářských tendencí v Rusku v reakci na útok na školu v Beslanu, který, pravda, vyšel z PNACu. Nikde však nelze dohledat, že by podepsali "Statement of Principles", proto nelze dost dobře tvrdit, že "podepsali PNAC". Že jsou Havel a Vondra ideově blízcí neokonzervativcům je ovšem známo, ale toto je příliš silné osočení, míní Jiří Hudeček ml.

Podle předběžných výsledků prezidentských voleb (podle průzkumů provedených u východu z volebních místností) získal pravicový kandidát Nicolas Sarkozy 30 procent hlasů a socialistka Segolene Royal 25,2 procent hlasů. Znamená to, že se Sarkozy a Royal střetnou v druhém kolem voleb 6. května. Volební účast byla téměř 84 procent - nejvyšší za posledních 50 let.

Podrobnosti v angličtině ZDE

tisková zpráva EPS - www.eps.cz

Pokud si zaměstnanci zasahování do svých práv nenechají líbit a rozhodnou se aktivně bránit, mají šanci, že ve sporu uspějí.

Bývalá zaměstnankyně Intersparu dosáhla s pomocí právničky programu GARDE -- Ekologického právního servisu, mimosoudního vyrovnání s hypermarketem Interspar, u něhož pracovala.

V neděli jsem pozorně vyslechl diskusi na ČT1 o reformě českého zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Julínek se snažil televizním divákům vysvětlit svoji zdravotní reformu. Dovolte mi, abych se nad některými kroky trochu zamyslel.

Ministr Julínek zavádí do zdravotnictví určité relativně nízké poplatky za péči, a to z toho důvodu, aby se občan konečně stal zákazníkem a aby si uvědomil, cenu zdravotní péče a aby do zdravotnictví přiteklo více peněz, což by mělo zdravotní péči zkvalitnit.

Vzpomínám si, že jsem slogany o zkvalitnění zdravotní péče a o možnosti rozhodování pacientů již kdysi slyšel, píše Zdeněk Vopat:

Mám čerstvý zážitek z pobytu mého osmiletého syna v nemocnici Kolín. Na vlastní oči jsem mohla vidět změny, které se dějí ve středočeském zdravotnictví. Dětské oddělení naprosto přeplněné - malí pacienti ležící na molitanových gaučích, protože další postele už nejsou. Izolace původně pro jedno lůžko, nyní obsazená třemi dětmi. Není divu, když je to jediné dětské oddělení široko daleko, leží tu děti z vesnic od Jičína i od Žďáru n. Sázavou, často jsou úplně bez návštěv rodičů - je to příliš daleko a rodiče pracují.

Dětí prý celkově ubývá, proto se zrušilo krásné, nově zrekonstruované dětské oddělení v Nymburce. Ještě příjemnější oddělení, v pavilonu uprostřed parku, bylo v nemocnici v Městci Králové. Obě si dobře pamatuji, atmosféra v nich byla nesrovnatelná s tím, co jsem viděla v Kolíně, píše Helena Tomanová.

Napsal jsem do Britských listů již mnoho článků, které se věnovaly nejrůznějším závažným tématům, tématům, jimž se české noviny buď vůbec nevěnují, nebo se jim věnují povrchně. Je však příznačné, že první významnější odezva, pokud se nepletu, přišla z tištěných deníků až minulý týden, a to v souvislosti s mou kritikou článku Ivana Mládka "Křížení národů". Tomáš Baldýnský vyplnil pravidelnou rubriku Poslední slovo na stránkách Lidových novin 18. dubna článkem "Mládek a Sládek".

Baldýnský se neobtěžuje zabývat mou argumentací, z níž vyplývá, že činím rozdíl mezi tím, co lze nazvat parodií či sarkastickým šlehem, a mezi Mládkovým článkem, který v žádném smyslu takto nazvat nelze. Baldýnský si myslí, aniž by to nějak vysvětlil, že dávám na jednu roveň Haška či South Park (který mám mimochodem velmi rád) s Mládkem.

Hlavní britský vládní zdravotnický inspekční orgán požaduje, aby bylo oficiálně zahájeno vyšetřování, zda není nebezpečné zavádět do škol bezdrátové komunikační sítě. Vládnou totiž obavy, že radiace z bezdrátových sítí wi-fi poškozuje zdraví dětí.

Sir William Stewart, předseda britské Health Protection Agency, si přeje, aby byly děti sledovány, zda u nich nevznikají zdravotní potíže v důsledku instalace bezdrátových počítačových sítí wi-fi ve školách po celé Británii.

Ve Vatikánu udělali něco, co může potěšit římskokatolické milující rodiče. Zatím šly podle teologů z Vatikánu duše zemřelých nekřtěných dětí rovnou do předpeklí, kde na ně čekal očistec. Spiegel Online teď oznámil, že římskokatolická církev přišla na to, že Kristova láska a představa předpeklí pro duše malých, nevinných dětí si jaksi odporují. Předpeklí a očistec proto už nemají existovat, zatím je to ale ještě neoficiální...

Jen jednou jsem se v uplynulých několika letech odhodlal odjet z Brna do Prahy vlakem. Od té doby jezdím pouze autobusem, a to autobusem rychlejším, levnějším a daleko komfortnějším, než kterýkoliv z vlaků, s výjimkou několika mezinárodních expresů v kategorii 1. třídy za násobek ceny "stadardního" autobusu. Doporučuji malé srovnání možnosti dopravy z Brna do Prahy v sobotu od 12:00 bez přestupu.

a) SuperEuroželeznice jako nadstandard pro ty, kteří stejně cestují autem

Aniž bych se zastával železnice (Brno-Praha a zpět jezdím často a zásadně autobusem - nižší cena, kratší doba), musím konstatovat, že autor byl v její neprospěch velmi zaujatý. Železnici je jedno, co je za den, píše František Kroupa.

Děkuji všem za kritiku mého článku. Ani jsem netušil, jakou diskuzi rozproudí. Vlakem jezdím v poslední době méně často - asi jedenkrát za měsíc, ale mezi lety 1990 a 1994 jsem dojížděl každý den za studiem do Plzně. Myslím si že do tajů fungování železnice jsem pronikl. Asi to byl opravdu jen ten pátek třináctého a nakupení nešťastných náhod, ale bohužel se stalo to, co jsem popsal.

Minulý pátek oslavila rakouská velká koalice pod vedením sociálně demokratického spolkového kancléře Alfreda Gusenbauera svých sto dní. Obě strany uspořádaly u této příležitosti separátně tiskové konference, které se vyznačovaly tím, že vyzdvihovaly především své úspěchy.

Otevíráme Pandořinu skřínku. Skřínku budoucnosti, kterou my všichni, kdož tu jsme, chceme spoluvytvářet a spoluvytváříme. Ať se nám to líbí, nebo ne. Otevíráme virtuální svět virtuálních potěšení, virtuálních vin i virtuálních trestů, svět virtuální trýzně i virtuální slasti.

Vytváření kultury a jejich potřeb pro přísně oddělené, segmentované cílové skupiny obyvatelstva dezinegruje společnost. Každá ze skupin si vytváří vlastní kolektivní paměť, vlastní jazyk a pojmy, vlastní hodnotový žebříček. Zlobíme se na televizi, když přináší pořádnou porci násilí do našich domovů každý večer. Neuniknete jí. Je na každé stanici, protože splývání televizní dramaturgie a neschopnost televize veřejné služby nastavit tvrdohlavě jinou nabídku v reklamně definovaném primetime se konfrontuje neustále s komercí. Námatkou : sobota 21.4.: ČT 1 22:05 horror Pod povrchem; Nova 22:40 Strach.com, 0:45 Sázka na smrt; Prima 0:25 Poltergeist. Podíval se ale v tu chvíli někdo na internet, jaké online hry se zde hrají?

Jeden z našich nejvtipnějších a nejsvobodnějších duchů, dodnes moderní Karel Havlíček Borovský, napsal ve své třetí Kutnohorské epištole:

„Vyznávám, ale zcela zřejmě, že kdyby mne to i stálo ztracení pověsti pravého katolíka, přece mi ani srdce, ani rozum nedovolují věřit, že by jen jedno, kterékoli náboženství mohlo být pravé a samospasitelné, a že by tedy vyznavači všech ostatních museli být – jako si to mnozí myslí, a nebo alespoň říkají – věčně zatraceni! Srovnává se to s rozumným a poctivým ponětím o dokonalosti Boží, aby jen část lidstva a to bez jejich zásluhy za tu náhodu, že právě co katolíci narozeni byli, nechal k spasení přijít a velikou nesrovnale větší většinu všech ostatních svých tvorů též bez jejich viny (neboť se z nich větší část ani na čas svého života nedoví, že je jaká katolická církev na světě!) nechal upadnout do věčného zatracení?!“

Uvádím tento citát Karla Havlíčka Borovského ze dvou důvodů.

Války v Afghánistánu se účastní kanadští vojáci právě tam, kde jsou boje nejtvrdší. Je tam z Kanady velice daleko a před několika málo roky by si snad nikdo nepomyslel, že budou zbraněmi přinášet "svobodu a demokracii" do země tak vzdálené jak zeměpisně tak i kulturně, zvykově, jazykově i jinak. Ranění se vozí do americké nemocnice v Německu a odtud do Kanady. Padlí se vozí rovnou do Kanady, aby zde mohli být se všemi vojenskými poctami pohřbeni. Už jich bylo více než 45. V naprosté většině případů po sobě někoho zanechávají - jsou-li mladí, tedy jen rodiče, své dívky, snoubenky či kamarády. Jenže tato profesionální armáda posílá na bojiště muže i ženy každého věku, tedy i ženaté a vdané a otce i matky dětí. Jejich smrt potom oplakává mnoho lidí, kromě rodičů i manželky a případně děti. Reakcí malých dětí vojáků na válku a její následky se zabýval reportér Tony Lofaro.

Dožívání člověka ve společnosti mladých krásných a úspěšných lidí bude čím dál větším tématem pro intelektuální literaturu a film. Společnost dnešním starým lidem totiž stále důrazněji klade na srdce, že by svůj život měli vést takzvaně plnohodnotně, stále se jim předkládá něco, co by pro ně mohlo mít smysl. Společnost by to samozřejmě nedělala, pokud by zároveň nevěděla, že ve společenském diskurzu staří lidé nějaký smysl života těžko hledají.

Ministři vnitra EU schválili nový zákon, platný po celé Evropské unii, v jehož rámci bude vyzývání k rasismu trestným činem, avšak nezakázali popírání holocaustu.

Podle jejich dohody je trestným činem přehlížet nebo vážně trivializovat genocidu, ale pouze v tom případě, pokud je důsledkem vyvolávání nenávisti či násilných činů.

Německo bylo zklamáno, protože se mu nepodařilo prosadit zákon kriminalizující popírání holocaustu. Berlínu se také nepodařilo prosadit celoevropský zákaz nacistických symbolů.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer odmítl znepokojení Moskvy, že by americké návrhy vybudovat v Evropě protiraketový štít mohly vyvolat nové závody ve zbrojení s Ruskem.

Jaap de Hoop Scheffer uvedl, že systém njak neovlivní strategickou rovnováhu ani neohrozí Rusko. "Deset antiraket nemůže nijak ovlivnit strategickou rovnováhu a deset antiraket také není pro Rusko žádnou hrozbou," uvedl de HoopScheffer po rozhovorech v ústředí NATO v Bruselu.

Navrhovaný protiraketový systém nebude schopen ochránit všechny členy NATO - neochrání Turecko a části Řecka.

Dobře zorganizovaná, dostatečně agresivní skupina dokáže vnutit svou vůli pasivní většině. To je princip, který je dobře znám z historie a můžeme jej pozorovat i v současném politickém dění. Vítězství odhodlané menšiny je o to snazší, že v našem podvědomí je staletou zkušeností hluboce zafixována úcta k moci. Vždy bylo výhodnější přidávat se na stranu silnějšího než stát na straně opačné. Tento pragmatický poznatek ale nevyžaduje, aby vítězící strana byla skutečně silnější. Stačí jen, když bude vzbuzovat dojem větší síly. Získá-li taková skupina skutečně moc, ovládne nejen jednání, ale i myšlení lidí.

Od januára je Škótsko na titulných stranách novín oveľa častejšie ako v minulosti. Najväčšiu zásluhu na tom má kríza tristoročného manželstva anglickej ruže a škótskeho bodliaka. Severne od Hadriánovho múru nebola únia s Anglickom nikdy príliš obľúbená a napriek tomu tento štátny zväzok pretrval oveľa dlhšie ako spoločný štát Čechov a Slovákov.

(Vyšlo v londýnském časopise Echomagazín.)

Co rozumíte výrazem "Válka proti terorismu" a používáte ho? ptal se tento týden v pořadu PM rozhlasu BBC jeho moderátor Eddie Mair. Hilary Benn, britský ministr pro mezinárodní rozvoj totiž pronesl v New Yorku projev, jímž se od výrazu "Válka proti terorismu" distancoval, i když je to oblíbený výraz Bushovy vlády:

Hilary Benn v New Yorku: "My v Británii nepoužíváme výrazu 'Válka proti terorismu', protože nemůžeme zvítězit pouze vojenskými prostředky. Protože nestojíme proti jedinému zorganizovanému nepříteli s jasnou totožností a konkrétními cíli. Jde o to, že drtivá většina lidí po celém světě, lidí všech národností a všech náboženských věr, proti malému počtu volných, měnících se, nekonkrétních skupin."

Moderátor: Máme nyní Hilaryho Benna na lince živě z New Yorku. Je to tedy divné, že: Prezident Bush si myslí, že je Británie jedním z jeho klíčových spojenců ve válce proti terorismu a my tomu ani tak neříkáme?

Umění spoluutváří kulturní vývoj lidstva, většina lidí, považujících ho dnes za cosi nadbytečné si vůbec neuvědomuje, že v sobě nesou jeho stopy. Nezvratně a neoddiskutovatelně. Zpochybňovat smysl umění je stejné, jako se přít o tom, jestli Franc Kafka měl psát a nebo svému otci raději rozbít hubu. Zvolil, aniž by si to moc přál, naštěstí tu první možnost. Umění je zde, je naší součástí ve vrcholných formách, i v těch nejnižších.

V únoru 2007 přispělo celkem 104 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 49 141 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 28. 2. 2007 částku 243 997.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.