Nové kolo přípravných aktivit, kterým CERMAT říká "Maturity nanečisto", v posledních dnech opět ukázalo, jak složitou organizaci musíme platit pro celoplošné testování, a jak riskantní je mít na to státní instituci. Kromě testů se letos objevily také regulované písemky z češtiny. Kdysi dávno zadávalo ministerstvo školám témata pro maturitní písemky -- pamatujete taky? Psát na zadané téma je zcela absurdní -- vyjadřovací dovednosti i schopnost přemýšlet nemají s předepsaným tématem nic společného. Donedávna si školy své písemky zadávaly samy -- a dělaly při tom své chyby, ne chyby státní. Bylo to levnější. Ale nyní mají studenti být vtěsnáni do jednotných požadavků. Co z toho?

Dosud jsme zaplatili asi čtvrt miliardy, a to za projekt, jehož smysl nebyl důvěryhodně obhájen, jehož provádění prokazuje každý rok, že celoplošné testování všech maturantů -- soudě podle dosavadních zkušeností - bude zbytečně složité a často škodlivě zmatečné. Navíc už školy pocítily, že státní ústav pro tvorbu testů - CERMAT - neudrží pod kontrolou svou touhu zasahovat hlouběji a hlouběji do autonomie středních škol. Státní maturity přidělávají učitelům organizační práci a nyní jim i diktují, jak mají opravovat písemky z češtiny. Ani kdyby v CERMATU seděli nejlepší odborníci, nebylo by bezpečné jim skrze jednotnou maturitu dát absolutní moc nad školami. Kde se ta touha a odvaha bere? Někteří kritici si myslí, že pracovníky CERMATu láká vidina, jak si přivydělají. Opravdu, někteří vydávají příručky a těží z toho, že jsou u učitelů známi právě v souvislosti s státními maturitami. Možná však jsou jenom tak chabě vzdělaní, že jim ani nedošlo, že všude, kde má státní úřad monopolní práva, dojde dřív nebo později ke korupci. Nemusí jít o prodej písemek pod rukou. Korupcí můžeme také označovat zkažení mravů -- když se neschopní ohánějí na svou obranu úředním předpisem (pojem "střet zájmů" přece platí jenom v nejvyšších státních orgánech...). Koruptivní je také to, když někdo prostě zneužívá povolnosti a nesamostatnosti mnoha českých učitelů tím, že před nimi své korýtko chrání státním razítkem. Nakonec půjdou demonstrovat studenti, a ne učitelé, jimž úzkoprsé testování kazí výuku.

Co je sporného na státních maturitách? Nikdo neuměl dosud jasně obhájit, že to, co stát získá (za spoustu peněz vydaných na testování všech maturantů) nejen převáží, ale také neutralizuje škody, které masové písemné testování natropí ve výuce. Opravdu my vzdělaní občané potřebujeme tak naléhavě, aby škola nebo úřad věděli, že maturanti jisté školy dosáhli v plošných státních testech uspokojivé nebo varovné úrovně? Jsme tak neinformovaní, že nevíme, jak jinak se dá hlídat kvalita vzdělávání ve svobodném státě? Nikdy jsme neslyšeli o problémech, které s tím měli a mají v Anglii, v USA? Jsme si tak jistí, že školy nepotřebují vylepšit výuku, ale zkoušku? Opravdu se nebojíme toho, že učitelé a školní výuka se zaměří hlavně na nácvik k plošným testům, a že jim nezbude čas na skutečný růst vědění, na rozvoj schopnosti dozvídat se, uvažovat nebo řešit odborné i lidské problémy? Nebojíme se toho - anebo jenom nejsme dost informovaní, takže ani nevíme o tom, že v mnoha školách už učitelé začali měnit výuku podle toho, co požadují nedomyšlené a zavádějící testy z Maturit nanečisto?

Skutečně - ani mnozí politici, ani školští úředníci, a ovšem ani pracovníci CERMATu se nestydí za to, jak málo dosud přemýšleli o tom, co vlivné zkoušky způsobují celonárodní vzdělanosti. Vlivná je ta zkouška, ve které jde o budoucnost (mladého) člověka. Vlivné jsou přijímačky na gymnázia a jiné střední školy, vlivné jsou přijímačky na vysokou, protože nasměrují osobního vývoj mladého člověka k něčemu, o co stojí, nebo k něčemu, o co nestojí, a on pak v tom doroste v dospělého a stráví produktivně a rád, anebo marně a žalostně většinu života. Vezmete si to na svědomí? Vlivné nejsou zkoušky v autoškole, protože pro člověka není problém si je kdykoliv znovu zopakovat, vlivné nejsou olympiády v češtině ani fyzice, protože i bez nich se člověk dostane na další školu nebo zahájí kariéru, atp. Ale maturity?

Dosud se mluvilo o státních testech, a CERMAT se pozdě, ale přece učil používat testy s výběrem vícerých správných odpovědí, nebo dokonce dovoloval malou otevřenost řešení. Nyní však se zavádí státně "strukturovaná" písemná zkouška z českého jazyka, v níž mají studenti nad zadaným textem na určeném kousku papíru něco málo sepsat a odpovědět. Musíme se zeptat, proč by měli všichni maturanti odpovídat tehdy, když mají myslet a sami se vyjadřovat, všichni víceméně stejně - tedy podle stejných kritérií. Určitě je zajímavé zjistit, zda mládež umí uvažovat a zda se umí vyjádřit. Ovšem na to nepotřebujeme vnucovat všem stejnou úlohu ve stejný den, a zejména nepotřebujeme složitě zajišťovat hodnocení jednotné a hlídané. Znovu jsme u otázky, k čemu by nám to bylo? Bude se některý kraj či obec podle zjednodušujících testů rozhodovat, kterou školu má přestat dotovat? Možná by k tomu někteří méně vzdělaní zastupitelé měli tendence -- ale proč jim v tom za státní peníze napomáhat?

Práce učitelů se však znesnadňuje navíc tím, že se mají prokousávat speciálně a složitě vypracovanými instrukcemi k hodnocení písemek, a pak podle nich práce studentů hodnotit. Račte si prohlédnout instrukce například ZDE - a to není všechno!

Systém vyhodnocování otevřených úloh si CERMAT asi vypůjčil či odvinul od mezinárodních studií jako PISA nebo TIMSS -- ovšem někomu nejspíš uniklo, že v mezinárodních výzkumech nejde ani o testování plošné -- testují se jen vzorky populace -- takže práce není tolik, a hlavně ji dělá skupina vyškolených expertů. Studiem úloh z PISA se český učitel ovšem může mnohému naučit -- jejich konstrukce byla špičková proto, že jejich tvůrci znali velmi dobře, co jsou skutečně důležité složky funkční gramotnosti. Stejně tak by pro české učitele bylo profesně velmi přínosné, kdyby se mohli zaučit v takovém maximálně spravedlivém vyhodnocování otevřených úloh, to jest takových, do nichž může žák či student vepsat volně své nejlepší mínění o zadaném problému. Jenže pak se měly peníze vložit nikoli do výroby a distribuce Maturit nanečisto, ale do zodpovědného a kvalitního vzdělávání učitelů. Jsme zpět u "vlivných zkoušek" - když k učitelstvu přijdou nové (sebelepší) postupy jako příkaz shora, jako ohrožení jejich dosavadních návyků, a zároveň přijdou v doprovodu byrokracie, dosáhne se ve školách leda odporu nebo české švejkoviny a snahy nějak to spytlíkovat.

Strategický omyl u státních maturit je v tom, že se nejprve sepsal "zákon", a pak se začalo jednat, a myšlení o problému přichází až na samém konci. Je pochopitelné a průhledné, že takový kocourkov někomu vyhovoval -- zákon, příkaz shora, úřední tlak zajistí podnikavcům bezkonkurenční byznys. Kdyby byl ponechán čas na vývoj různých způsobů rozvoje kvality vzdělávání, uplatnili by se v tom mnozí, a zisky nebo teplá místečka druhých by byly ohroženy. Vznikala by konkurence. Málo nápaditý úředník, vyvíjející například podobu písemek, by byl snadno nahrazen někým inteligentnějším z některého jiného podniku, který školám nabídne přípravu učitelů a měření kvality. Osoba zodpovědná například za bezchybnost vzorových řešení by asi dostala padáka ve chvíli, kde se v něm (znovu) objeví chyby typu "Termín publicistický styl pokrývá širší funkční oblast než někdy užívaný termín styl novinářský neboli styl publicistický." Solnohrad je hlavní město Solnohrad...

Ani v příkladech chybných odpovědí by asi neměly být chyby, které nejsou příkladné -- když se student mýlí v určování žánru či stylu předloženého textu, možná se omylem přepíše, a místo chybné odpovědi "vypravování v 1. osobě" napíše "vypracování v 1. osobě". Ale tvůrcům bezkonkurenčního testu se to stát nesmí. Kdyby škola mohla příště koupit testy od jiné firmy, a tentokrát si nechat vrátit peníze, byla by to jiná káva. Ale CERMAT je státní a chce být závazný. Kdo chce závazně kontrolovat pravidla pravopisu, musí je sám závazně respektovat, a pak nebude v řešení úlohy s dopisem sám střídat v psaní osobního zájmene Vy/vy velké písmeno. (Možná by bylo hezké vyjasnit i to, co tvůrci myslí slovem "řešení" - je to jejich řešení? nebo příklad žákova řešení? Škoda že dost složitý web CERMATu nemá hledáček...)

Ale malichernosti stranou, stačilo by, kdyby tvůrci postupu k posuzování písemky z češtiny měli jasno například v tom, jak budou učitelé posuzovat "koherenci a kohezi textu". (Nestačila by prostá soudržnost textu? Kdo si hraje na vědátora?) Jak přínosné asi bude, když zjistí, zda žák dokáže u zadaného textu určit tzv. funkční styl? Takové zadání je pěkným příkladem toho, jak dokáže velká věda o stylistice zplanět ve školní výuce. (Namísto toho, aby se žáci učili přiléhavě vyjadřovat v určité situaci a k jistému záměru, učí se vědeckým slovíčkům a zkusmo je nalepují na zadaný úryvek. A vlivné státní testy pak tuto nevzdělanou tendenci ve výuce prosadí jako vysoký požadavek náročnosti...)

Zkrátka písemné zkoušky mohou vždy ověřit jen jistou část maturantova vzdělání. A písemné testy ověřují spíše jen ty nesložité, pro budoucí studium a život člověka méně významné znalosti a dovednosti. Jenže něco psaného znamená už od dob, kdy mezi občany převažovala negramotnost, něco daného a velkého. A tak i málo kvalitní písemná zkouška v naší mírně zaostalé kultuře dosud požívá vyšší důvěry, než kolik jí u lidí získá sebekvalifikovanější ústní rozhovor před komisí odborníků obeznámených s maturantovou předchozí studijní dráhou. Mnozí lidé si možná nedokážou představit žádné jiné zkoušení než z minulé látky u tabule a v písemce. Ale proč mají trpět kvůli skupince úřednických mozků v rozhodujících pozicích i mladí lidé tvořiví, přemýšliví, kteří už nežijou v totalitě a kteří opravdu budou řídit svět? Proč bychom měli jedné zájmové skupině výrobců testů tolerovat to, že sedí na státní kase, když chceme, aby česká mládež vyrostla v populaci, která už nepustí hloupé lidi k politické ani hospodářské moci nad ostatními?