Spojené státy ale Turecko ostře varovaly proti takové invazi, protože ta by mohla destabilizovat celou oblast. Jakýkoliv útok přes hranice by dostal americkou armádu do nepříznivé situace, kdyby její spojenec a člen NATO zahájil boje proti iráckým Kurdům, kteří jsou důležitými spojenci Američanů.

Několik západních diplomatů, kteří si přejí zůstat v anonymitě, se ale obává, že v tomto volebním roce by mohla turecká vláda podlehnout náladám veřejnosti a souhlasila by aspoň s nějakým vojenským útokem.

V neobvyklém veřejném projevu řekl generál Yasar Buyukanit, že kurdští povstalci, kteří se ukrývají v autonomní zóně kontrolované Kurdy v severním Iráku, ohrožují nepřijatelným způsobem tureckou armádu. Ta by měla proto dostat povolení zlikvidovat je. Generál řekl novinářům v hlavním městě Ankaře během televizní diskuse, že je opravdu nutné zahájit vojenské akce proti teroristickým organizacím v severním Iráku. Položil si řečnickou otázku, zdali by se mělo jednat o operace vojenského rázu a ihned si na ni odpověděl, že samozřejmě. Podobně odpověděl i na svou další řečnickou otázku, zdali by byla taková akce užitečná.

Podle zákona musí vojenské akce mimo tureckého území schvalovat turecký parlament. Požadavek generála Buyukanita znamená silný nátlak na ministerského předsedu Recepa Tayyipa Erdogana, aby parlament o takový souhlas požádal. Generál Buyukanit prohlásil, že je nutné politicky projednat jeho požadavky. Armáda má v tureckém životě dominantní úlohu a podle generála má schopnosti i prostředky - a to v míře mnohem vyšší než dostatečné - aby vojenské operace zahájila, bude-li k tomu podle zákona pověřena.

Naposledy vnikla turecká armáda do Iráku téměř před 15 roky a útoku se zúčastnilo několik desítek tisíc vojáků. Nijak to ale kurdské povstání neztlumilo.