23. 4. 2007
POZNÁMKA NA OKRAJ:Dobré pro rodiče, špatné pro masochisty, aneb A oni se přece pohnouVe Vatikánu udělali něco, co může potěšit římskokatolické milující rodiče. Zatím šly podle teologů z Vatikánu duše zemřelých nekřtěných dětí rovnou do předpeklí, kde na ně čekal očistec. Spiegel Online teď oznámil, že římskokatolická církev přišla na to, že Kristova láska a představa předpeklí pro duše malých, nevinných dětí si jaksi odporují. Předpeklí a očistec proto už nemají existovat, zatím je to ale ještě neoficiální... |
S velkým zájmem vždy zjišťuji, s jak velkým přesvědčením věří věřící tomu, co jim kážou jejich kněží, jejich církev. A už je to dlouho, co se divím tomu, že na předpeklí a na očistec věří nejen masochisté, ale také ti, kteří se mohli při své víře v láskyplného boha domnívat, že právě on dopustil, že rodiče musejí být svědky smrti vlastního malého dítěte. Ještě více jsem se ale divil tomu, že to platí také pro rodiče, kteří s nesmírným smutkem nejenže museli zažít smrt vlastního dítěte, ale k tomu ještě museli poslouchat ty nelidské řeči od těch podivných římskokatolických kněží o předpeklí a o očistci, tu řeč těch kněží, kteří podle mého porozumění byli z hlediska křesťanské víry byli svým Bohem potrestáni tím, že on jim umožnil hovořit o takovém příšerném údělu nekřtěných dětí. Tomu se podle mého mohou zase divit jen ti lidé, kteří nevědí, že existují nejen křesťané, ale i křesťanská církev, pro níž jsou předpeklí a očistec věci pověry. Víme ale, že existují lidé, kteří asi potřebují bolest jako některá jídla potřebují sůl, víme také, že některé ženy, věřící v Boha, potřebují, aby se jejich sestry nesměly stávat kněžími, biskupy a samozřejmě už vůbec ne papežem. Víme také, že tyhle ženy věří raději svým pro jiné divně působícím kněžím, než aby se zamyslely nad tím, proč asi existují i jiné skupiny křesťanských věřících a k tomu dokonce také ještě takové, které jen s velkou nedůvěrou mluví o organizované víře anebo dokonce ti, který za řečmi kněží o Boha tuší mužskou tendenci k vykořisťování nejen žen, ale také jiných věřících, i mužů. Tak se bohoslovci římskokatolické církve vydali v listopadu 2005 na duchovní cestu a zjistili, že nexistuje cosi, s čím ale jejich bratři ve víře předtím mnoha lidem ztížili život, a některým ho úplně zničili. Jsem teď zvědav, jestli se Benedikt XVI. omluví za bolest a utrpení, které působili římskokatoličtí kněží věřícím tím, že mluvili o něčem, co dnes už neexistuje. A také bych rád věděl, co se stane s těmi dušemi, které se dostaly do toho předpeklí a údajně v něm jsou dodnes. Najde se pro ně nějaké východisko, nebo ne? Nebo že by to předpeklí bylo i pro římskokatolické věřící od samého začátku času zcela neobydlené? Že by v něm nebydlel ani ďábel? |