23. 4. 2007
SuperEuroželeznice jako nadstandard pro ty, kteří stejně cestují autemReakce na článek Josefa Baxy „Zaostávající železnice“ Jen jednou jsem se v uplynulých několika letech odhodlal odjet z Brna do Prahy vlakem. Od té doby jezdím pouze autobusem, a to autobusem rychlejším, levnějším a daleko komfortnějším, než kterýkoliv z vlaků, s výjimkou několika mezinárodních expresů v kategorii 1. třídy za násobek ceny "stadardního" autobusu. Doporučuji malé srovnání možnosti dopravy z Brna do Prahy v sobotu od 12:00 bez přestupu. |
VLAKY
Zdroj ZDE AUTOBUSY
Zdroj ZDE AUTOMOBIL se spotřebou 10l na 100 km ujede stejnou trasu se čtyřmi osobami také za 2 hodiny 30 minut, cena spotřebovaného benzínu je 1200 Kč, cena amortizace automobilu při dvouletém odpisu a následném prodeji v autobazaru je 350 Kč za den. Mzda řidiče je 1250 Kč za osmihodinový pracovní den, tedy 800 Kč za cestu tam a zpět. Výsledná cena za jednosměrnou jízdu z Brna do Prahy při třech cestujících je 785 Kč za osobu. Při čtyřech osobách je to už jen 590 Kč za osobu, což je cena stejná, jako při místence v první třídě ve vlaku EuroCity... Cenu 2500-3000 Kč lze dosáhnout i s běžným TAXI, jehož řidič si umí spočítat svůj obrat za půlden strávený čekáním na zákazníky v Praze či Brně. Srovnání je provedeno ve standardních cenách jednotlivé jízdy, nikoliv po všemožných předplatných a „zvýhodňovacích“ zavazujících slevách. Odmítám cestovat čtyři hodiny za situace, když tutéž cestu mohu zvládnout za dvě a půl hodiny. Odmítám na nástupišti čekat na zpožděné spoje. V autobusu dostanu navíc kávu či kakao, výběr z několika novin a časopisů, promítnutí filmu, či diskrétní, neobtěžující poslech rádia či hudby z CD přes vždy čistá sluchátka zdarma. Vše úhrnem v ceně poloviny ceny jízdenky. Je zde narozdíl od železnice klimatizace a možnost si za jízdy dokoupit nepředražené chlazené nápoje. Je zde narozdíl od železnice úzkostlivá čistota a bezpečnost jako standard, nikoliv nadstandard „EuroCity“ či „SuperCity“. Vstup opilým a agresivním cestujícím či černým pasažérům je zakázán. Nikdo mne za jízdy nebudí, abych mu ukázal jízdenku. Nestane se mi, že bych po celou cestu stál v uličce. Nestane se mi, že bych přijel o půl hodiny pozdě, pokud nenastane na dálnici kalamita. Nemusím jezdit s nabitou pistolí za pasem či bát se, že budu někým za jízdy okraden či zmlácen. Na záchodcích nesmrdí moč či zaschlé exkrementy, toaletní papír je zde vždy k dispozici stejně jako tekoucí voda. Ve všední dny je interval jízd autobusů na trase Praha-Brno půl hodiny, v sobotu a neděli maximálně hodina. Po celou cestu je funkční mobilní hlasové i mobilní internetové připojení. Rezervace jízdenek i platba je možná po internetu. Pro pravidelné zákazníky nabízí autobusoví dopravci na trase Praha-Brno slevu 30 Kč a více, pro studenty a seniory slevu 44-50 Kč, pro žáky slevu 114 Kč, pro děti slevu 92 Kč, pro zdravotně poškozené slevu 135 Kč. To vše za jednu jízdu s místenkou v čistém a klimatizovaném autokaru. Nejsem každodenní cestující nenahraditelného lokálního spoje z Dolní Lhoty do Horní Lhoty, radikální ekolog, kterému se dělá špatně u benzínové pumpy či zasloužilý železničář a tak preference jednotlivých typů dopravy u mne nemá ideologická či „srdeční“, ale jednoznačně ekonomická a uživatelsky komfortní kritéria. Proč ještě železnice nezkrachovala? Nevím. Pokud stát chce podporovat ekologickou dopravu a hovoří i o její neoddiskutovatelné ekonomičnosti, pak musí zásadně a masivně investovat do komfortu osobní železniční dopravy - čisté a bezpečné vlaky, dostatek spojů, telefonní i internetové spojení, občarstvení i láce jízdenek musí být stnadardem, nikoliv luxusem. K tomu čistá a bezpečná nádraží bez ožralých a páchnoucích bezdomovců, povalečů, zlodějů a homosexuálních prostitutů. Pokud nechce takto komfortní přepravu cestujících zabezepčit, pak jsou peníze, vyhozené do Pendolina a páteřních rychlostních železničních tratí marnotratností, která není investicí do veřejné služby, ale stavbou Hladové zdi a vytvářením umělé zaměstnanosti desítek tisíc Duškových železničářů. Cestující nejsou kontejnery, poražené kmeny, uhlí či cisterny, u kterých je mnohdy jedno, zda se vezou na rezavých vagónech po neudržovaných kolejnicích a nebo ne. A to by si měli všichni železničáři uvědomit dříve, než je nahradí ve valné většině jiné druhy dopravy. Třeba i méně efektivní. České dráhy – ceník jízdného, slevy a přirážky ZDE Student Agency – ceník jízdného, slevy a přirážky ZDE |