• Na konci března mi vypršela platnost Z karty a ještě jsem se nestačil nechat vyfotit a zařídit si novou, protože na pořízení In karty již rok stará použitá fotografie ze staré Z karty zřízenci na dráze nestačila, také mě naštvalo, že nyní musím platit 600 Kč za kartu na 3 roky. Proč nemohly dráhy ponechat i možnost jednoroční kary ?
• Cestování autobusem je sice méně pohodlné, ale je na většině spojů rychlejší a také levnější. V některých autobusech na dálkových spojích je k dispozici i vždy čistá toaleta... Ale ruku na srdce, že by někdo toužil cestovat vlakem jenom kvůli toaletám, které jsou mimo vlaky EC a IC na stejně špatné úrovni jako dříve? Zkuste se zeptat nějaké ženy, která nemočí ve stoje.
• Zaskočila mě cena místenky (a to nejen mě, jak jsem v pondělí zjistil z médií), nikde jsem totiž nezaznamenal předem informaci, že došlo k jejímu výraznému , téměř trojnásobnému zdražení.
• Spoléhal jsem na hlášení o řazení vlaku z nádražního rozhlasu, bohužel, tentokrát se ozvalo jen hlášení o zpoždění.
• Průvodčího jsem se zeptat nemohl, protože se k nám probojoval až před Plzní a v tu chvíli to již nemělo cenu.
• Když si koupím lístek do autobusu předem, kupuji si jej vždy zároveň s místenkou a to bezplatně. Proč to ve vlacích nejde?
• Je mi celkem jedno, jestli budu stát frontu před autobusem, nebo před pokladnou na Hlavním nádraží.
• O přeplněnosti autobusů by se také dalo pochybovat, protože dost dopravců na dálkových spojích již bere cestující jen na místa k sezení.
• V neposlední řadě bych chtěl zapochybovat o čekání vlaků. Bohužel ještě se mi nestalo, aby rychlík čekal na zpožděný osobní vlak, ale jsou li takové případy, budiž jim chvála.

Byl bych ten poslední, kdo by horlil pro privatizaci železnice. Bohužel musím přiznat, že tam, kde funguje konkurence, viz občerstvení na nádražích, se situace velmi změnila k lepšímu a jsem si vědom toho, že srovnávám nesrovnatelné. Jedno přísloví praví, že ďábel je skryt v maličkostech. A právě o ty maličkosti jde, v nich ČD výrazně zaostávají za autobusovými dopravci a proto dochází k úbytku cestujících na železnici. A pokud se na takové nedostatky, které by podle mého názoru bylo možné napravit snadno, nebude poukazovat, asi opravdu nezbude nic jiného, zvlášť za současné vládní konstelace, než osobní železniční dopravu privatizovat. A to se budeme, mi cestující, divit ještě víc.