Podle reportérů Stevena R. Hurta a Qassima Abdul-Zahry z agentury Associated Press požadovala vláda Spojených států amerických již dlouho, aby byly uspokojeny požadavky dřívější vládnoucí irácké sunnitské menšiny. Nyní by k tomu mělo dojít a to takovým způsobem, že by byla vyhlášena 3-měsíční ochranná lhůta, během níž by byli dřívější věrní členové strany Baath imunní vůči pokusům potrestat je za jejich dřívější činnost, kterou vykazovali za Husajnovy vlády.

Návrh nového zákona nezahrnuje ty dřívější politiky a členy strany, kteří jsou již hledáni pro své zločiny nebo byli obžalováni, ale mnoha baathistům přizná penzi a to i těm, kterým nebylo dovoleno, aby zaujali místa ve státním nebo vojenském aparátu.

Úsilí o usmíření je zaměřeno na umlčení očekávané kritiky od Arabské ligy, která má zasedat v nejbližších dnech. Irácký ministerský předseda Nouri al-Maliki se obává rostoucí podpory Egypta, Saúdské Arábie a Jordánska vládě irácké národní jednoty, kterou by vedl dřívější ministerský předseda a oblíbenec Washingtonu Ayad Allawi. Všechny tři státy jsou převážně sunnitské.

Návrh zákona byl předložen parlamentu jménem ši'ity, ministerského předsedy Nouri al-Malikiho, a Kurda, prezidenta Jalala Talabaniho. Ši'iti a Kurdi tvoří téměř 80%ní většinu v Iráku a obě tyto skupiny byly silně potlačovány Husajnovou sunnitskou vládou.

Oba vládní představitelé, ministerský předseda i prezident, vydali prohlášení, v němž zdůrazňují, že chtějí zavést do parlamentu zodpovědnost a spravedlnost, aby vytvořili stát, který by mluvil jménem všech iráckých občanů, kteří chtějí budovat nový demokratický stát prostý sektářství, rasismu, tyranie, diskriminace a odcizení.

Vzhledem k tomu, že byl návrh zákona podán dvěma nejvýše postavenými politiky v zemi, je velká naděje, že bude přijat, ačkoliv se dá očekávat silný odpor v ši'itských a kurdských obcích, kde bylo obyvatelstvo dříve pronásledováno. Sunnitští zákonodárci pochopitelně budou návrh podporovat, protože by přinesl podporu jejich přivržencům.

Návrh zákona by tedy nahradil program odstraňování členů strany Baath po svržení Saddáma Husajna, při němž byli ze svého postavení ve vládě i v armádě vyhnáni členové této strany. Stalo se tak na rozkaz pana Paula Bremera, amerického úředníka, který vládl v Iráku asi rok po americké invazi. Od té doby se ale na svá místa vrátila řada členů strany, zejména učitelé a někteří armádní důstojníci, jakmile americká vláda zjistila, že vyhnání baathistů vyprázdnilo ministerstva i armádu a nebylo je kým nahradit.

Kromě toho, že pan Bremer přikázal propustit členy strany Baath, navíc rozpustil iráckou armádu i bezpečnostní systém a tím se z desetitisíců ozbrojených mužů rázem stali nezaměstnaní. Velká část sunnitského povstání, na které doplatilo několik tisíc amerických vojáků svými životy, se soustřeďovala právě kolem nezaměstnaných vojáků a důstojníků.

Pan Ali al-Lami, ši'ita, který je předsedou komise pro "debaathifikaci" země prohlásil, že viděl nový návrh zákona a ten je podle jeho názoru protiústavní, protože by dovolil, aby se na svá místa vrátili zaměstnanci Husajnových bezpečnostních agentur a polovojenských sil. Pan al-Lami obvinil ze sestavení návrhu amerického vyslance v Iráku Zalmaye Khalilzada, který právě zakončil svou cestu po Iráku a vrátil se do USA. Mluvčí amerického vyslanectví Lou Fintor odmítl vyjádřit se přímo k námitce pana al-Lamiho, ale řekl, že američtí vládní úředníci považují návrh zákona za "produktivní", který by pomohl vytvořil základ pro národní usmíření a "zúčtovatelnost".