Podobně chápe odborná veřejnost v západních zemích Evropské unie i středoevropské státy, které byly dříve spojenci Sovětského svazu. Jejich názor je věcný a střízlivý, oproštěný od patosu či matoucí neurčitosti, jaké vládnou například v České republice v souvislosti s přáním USA instalovat zde radarovou základnu. Jednoznačná formulace, jakou jsme použili v úvodu, umožňuje problém uchopit přesněji, než se v českých zemích děje. Pakliže se Česká republika, ústy svých elit, které jsou proamerické, jednou zavázala k vojenské participaci na strategických cílech USA (minimálně prostřednictvím NATO), pak je zbytečné mást veřejnost předstíráním principiálního názorového střetu. Bylo by lépe připustit, že problém je pouze technický a je jím úkol přesvědčit veřejnost o prospěšnosti amerického tzv. obranného štítu ve střední Evropě.

Západní politologie vnímá proamerickou orientaci elit v České republice a dalších zemích regionu z povzdálí, ale o to přesněji. Má pro ni vysvětlení jdoucí hluboko do historie vztahů regionu se zemí svobody, jakou USA představovaly pro předky současných Středoevropanů. Podobně jako ji vidí v ochraně před různými totalitami, které střední Evropu ovládaly, a v podpoře protikomunistického disentu. Nebyl to altruismus, ale součást americké strategie z období studené války, která, jak se zdá, neskončila, ale právě vrcholí jinými, sofistikovanějšími prostředky. To je však momentálně nepodstatné. Zásadní vliv na elity ve střední Evropě má ale rychlé americké uznání legitimity jejich převzetí moci, právě na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Určujícím zájmem elit je udržení mocenských pozic a ochrana majetku i privilegií, kterých se jim dostává. Spojenectví se Spojenými státy americkými na straně jedné a vlažné vnímání evropské integrace na straně druhé jsou konstantami jejich uvažování a politicky navzájem souvisejí.

Musely by se tedy vyměnit elity, aby bylo možno hledat ve sporu o americká vojenská zařízení něco víc než divadlo, špatně maskující tlak na veřejné mínění, které by už konečně a jednou provždy mělo přestat překážet elitám v prosazování jejich zájmů a plnění závazků. A naopak se s obojím ztotožnilo, výměnou za slušné materiální podmínky.