Měnový výbor Anglické banky ve čtvrtek snížil úrokové míry o celé procento na pouhá 2 procenta. Je to nejnižší úroková míra za posledních 57 let a společná nejnižší v historii.

Snížení úrokové míry na tuto rekordně nízkou úroveň se všeobecně očekávalo, poté, co tento týden přicházely otřesné údaje ze všech oblastí britské ekonomiky, z nichž vyplývalo, že Británie ocitá v dlouhé a hluboké depresi. Několik britských bank se vyjádřilo, že snížení úroků v plné míře zprostředkuje svým zákazníkům.

Měnový výbor Anglické banky uvedl v prohlášení, že ho znepokojují stagnující podnikatelské investice i klesající útraty spotřebitelů, stejně jako dále klesající ceny domů a bytů. Dodal, že hospodářské vyhlídky zůstávají špatné a že úvěrové trhy jsou v podstatě i nadále zmrazeny.

Hodnota libry na mezinárodních trzích se v podstatě nepohnula, avšak index londýnské burzy FTSE poklesl v důsledku zklamání, že snížení úrokových měr nebylo větší.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Gordon Brown ve středu oznámil, že britská vláda pomůže majitelům hypoték, kteří mají potíže s jejich splácením, aby nepřišli o svůj dům či byt. V Británii totiž hrozí v důsledku hospodářské krize prudce stoupnout počet lidí, jimž banky zkonfliskují bydlení.

V rámci plánované pomoci budou mít domácnosti, které dočasně přišly o část svých příjmů, mít právo odložit splácení úroků za své hypotéky po dobu až dvou let. Na projektu se bude podílet osm britských hypotéčních bank.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vyšetřování amerického kongresu týkající se zbraní hromadného ničení odhaduje, že teroristé provedou útok jadernými či biologickými zbraněmi do pěti let. Šestiměsíční vyšetřování dospělo k závěru, že nejpravděpodobnějším zdrojem takového útoku je Pákistán. Cílem by mohly být Spojené státy či jakákoliv jiná část světa.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2007 ZDE se oddíl 1.3 věnuje kontrarozvědné činnosti, tedy popisu činnosti cizích zpravodajských služeb na našem území. Pozorný čtenář si nemůže nevšimnout, že se tento oddíl věnuje jedné jediné zemi: Ruské federaci. Jakoby snad na českém území operovali zpravodajci jediné země světa -- absurdní představa.

Ve světle aktuálních událostí na naší politické scéně, afér a aférek různého druhu, týkajících se známých politiků, či jiných celebrit, se některé společenské jevy zcela neprávem dostávají do pozadí zájmu médií i naší veřejnosti, přestože by si zasloužily alespoň občasnou pozornost. Mám zde na mysli velmi vážné nehody, ke kterým v posledních letech dochází v naší hromadné dopravě, na železnici i v autobusové a kamionové dálkové dopravě. V žádném případě nechci tvrdit, že v minulosti nedocházelo k železničním neštěstím, nebo k nehodám na silnici. Dobře si také uvědomuji, že železniční doprava a zejména doprava automobilová, tedy i autobusová a nákladní, doznaly značného nárůstu, který sebou může nést i nárůst relevantních rizik a následných nehod. Přesto jsem ale přesvědčen, že těch zmíněných nehod je více, než by tomuto nárůstu odpovídalo a že se tato poměrně značně nebezpečná situace bude dále eskalovat. Jaké jsou, nebo přesněji řečeno jaké mohou být příčiny?

Před volbami na podzim roku 2008 čeští politici většinou deklarovali, jak se naší republiky krize nedotkne. Jak vyplývá z jejich současných návrhů, které zveřejnil server IHNED, již si uvědomili, jak byla jejich tvrzení krátkozraká. Bohužel, připravují občanům ještě více krátkozraká opatření.

Těch krizí asi zatím není dost. K finanční se přidala ekonomická a teď ještě, a to určitě ne jako poslední novinka, rozumová krize. Někteří politikové si asi myslí, že automobilky jsou banky a že dotace na osobní vánoční dárek je vlastně stejná jako vylepšování státního majetku z finančních prostředků státu. K tomu omylu několik myšlenek v téhle poznámce...

Přinášíme vám plné znění dokumentu, který vypracoval analytik CVVM Daniel Kunštát a doc. Stanislav Balík z Masarykovy univerzity před jednáním kongresu ODS jako analýzu neúspěchů a doporučení pro delegáty. Z textu vyplývá i to řešení, o které se vzápětí pokusilo okolí Václava Klause: vytvořit "béčkové" strany okolo ODS pro pravicové voliče, kterým nucený eurooptimismus Mirka Topolánka a jeho týmu nevyhovuje... Tím by šla vytvořit teoretická většina a zároveň koalice.

Pokud se podíváme do historie lidstva, tak zjistíme velice snadno, že jedním ze základních přístupů k problémům, jejichž původ přesahuje současné poznání a jejichž následky svými rozměry přesahují schopnosti společnosti je ovlivnit nebo zvládnout, je podpora vážnosti libovolného "pseudořešení" pomocí rituálního obětování. Čím hlubší jsou problémy a hloupější je řešení, tím významnější a častější musí být oběť. Lidu se tím ukazuje, že na libovolném řešení musí něco být, když je jeho podpora vyjadřována ničením skutečných hodnot.

Minulý čtvrtek provedla skupina islamistických operativců komplexní teroristickou operaci v indickém městě Bombaj. Komplexnost útoku nespočívala ve zbraních, které při něm byly použity, nebo v jeho rozsahu, ale ve zřejmé vycvičenosti, mnohosti způsobů proniknutí do města a excelentní operační bezpečnosti a disciplíně v závěrečných fázích operace, kdy se poslední zbývající útočníci drželi několik dnů v hotelu Tádžmahál. Operačním cílem útoku zřejmě bylo způsobit co nejvíce ztrát, zejména mezi židy a bohatými hosty pětihvězdičkových hotelů. Nicméně útoky na řadu jiných cílů - od železničních stanic až po nemocnice - ukazují, že širším účelem bylo vyvolat ve velkém indickém městě hrůzu.

KD│Jediný zajatý střelec, který se minulý týden zúčastnil útoků v Bombaji, jednadvacetiletý Mohammad Ajmal Amir Iman zadržený policií na hlavním vlakovém nádraží, řekl vyšetřovatelům, že se do akce zapojilo pouze deset z celkem čtyřiadvaceti absolventů ročního výcvikového kursu v Pákistánu. To však znamená, že dalších čtrnáct teroristů se dosud nachází někde na pákistánském území a je připraveno udeřit - přičemž pravděpodobných cílem druhého útoku může být indické hlavní město, informoval server ABCNews.com.

Ústav pro studium totalitních režimů, jak si v době nutnosti atraktivního marketingu říká znovu prosperující ideopolicie, připravil pro veřejnost v Brně a Praze výstavu "Tváře moci", jejímž posláním má být seznamovat občany přímo v ulicích s tvářemi místních pohlavárů "komunistické" státní bezpečnosti. Výstava v Praze, otevřená za účasti komunálních politiků 14.11.2008, nabízí přímo uprostřed Václavského náměstí pohled do tváře 28 příslušníků StB působících během své kariéry mezi lety 1948-89 v Praze. Jak si profesionální antikomunisté, jmenovaní do funkcí převážně pravicovým osazenstvem Senátu, poradili s úkolem historického studia aktivit státní policie v kontextu své doby, se můžete dočíst v této recenzi.

Akademie věd se největšímu zájmu veřejnosti těšívá v době před ostrým začátkem českých prezidentských voleb, neb se už stalo tradicí, že v zahřívacím kole se politické klany při hledání kandidátů pátravě zahledí i do jejích řad. Většinou u toho zůstane - politici si nakonec stejně uvědomí, že chtějí někoho, s kým už měli dlouhodobější živé kontakty a je pro ně čitelný a předvídatelný. Tomu může ještě tak vyhovět národohospodář či politolog, ale málo už přírodovědec. Jako jistou historickou raritu je nicméně možné zaznamenat, že v roce 1935 přírodovědec - botanik, profesor UK a pozdější akademik Bohumil Němec (1873-1966) - kandidoval proti Edvardu Benešovi; před volbou se však kandidatury nakonec vzdal. O tom, jak se od té doby posunul význam vědy, paradoxně svědčí existence dnešních ideologických bariér k řadě jejích výsledků, které samy o sobě mohou učinit některého kandidáta pro část politického spektra a priori nepřijatelným. Pro zelené jsou to např. geneticky modifikované potraviny, a třeba pro presidenta Bushe a ortodoxní republikány využívání kmenových buněk, naše ODS má zase popírače skleníkového efektu, evergreenem pro odpírače je jaderná energetika. Až tak pestrá polarizace a rezistence vůči vědeckým výsledkům v minulosti nebývala, ale na druhou stranu to relativizuje některé dřívější excesy církevní a světské moci, počínaje třeba kauzou Giordana Bruna.

Přeji pěkný den. Reaguji na článek pana Jocha. Protože často vystupuje v televizi jako odborník, zajímaly mě jeho názory. To, co jsem si přečetl, mě docela šokovalo.Takovou míru primitivní nenávisti bych očekával u představitele extremní pravice, nebo náboženského fanatika. Jsem rád za jeho zveřejněn, protože se mohu lépe orientovat. Myslím,že by pan Joch udělal hvězdnou kariéru v každém diktátorském režimu, míní Jiří Vykoukal.

ačkoliv nepatřím k pravidelným čtenářům Britských listů, cítím jako svou povinnost krátce se vyjádřit k textu Dr. Romana Jocha publikovanému dne 2. 12. t. r. pod názvem "Galeje na Guantanámu". Publikovaný text totiž vrhá velmi rozporuplné světlo na křesťanské učení, k němuž se pan doktor hlásí, a se kterým bývá veřejně spojován, píše čtenář, který se označil jako páter Josef Mat. Baroš

Černý mravenec: „Svobodu mravencům! Celý svět mravencům! Nesmějí to ovšem být mravenci červení!“

Autor výzvy k cenzuře v internetovém deníku, který si zakládá na necenzurovanosti, se podobá Romanu Jochovi, který propaguje jedině správné názory a ostře se staví za potlačování oněch nesprávných nejen názorů, ale i projevů chování. Paradoxně veřejně může vystupovat právě díky toleranci, kterou by jiným, sám, kdyby mohl, nedopřál. Roman Joch (*1971, Banská Bystrica, MUDr.) ovšem zřejmě není formálním vzděláním politolog, za kterého ho jiný autor pokládá, byť je asistentem na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO (liberálně konzervativní akademie, tedy jakási pravicová „vysoká škola politická“ frakce ODS Ivana Langra, analogická někdejší „vokovické Sorboně“).

Vážený pane premiére, v uplynulých dnech jsem médiím tlumočil stanovisko, ke kterému dospělo zasedání romských předáků a aktivistů ohledně posledního vývoje okolo romského sídliště v Janově, totiž, že paní ministryně Džamila Stehlíková neplní svoji roli, nezvládá situaci a pro řešení a zejména vyřešení romské otázky by bylo vhodné, kdyby svoji funkci nadále nezastávala. Cítím jako svoji povinnost Vám tento svůj názor, který je nejen mým názorem osobním, blíže vysvětlit.

Rozhovor s bývalým ředitelem Úřadu pro vyzbrojování Jaroslavem Štefecem o oznámení Ruska nasměrovat v příštím roce nové mezikontinentální rakety RS 24 schopné prorazit americký protiraketový deštník a zda by pak mělo význam mít radar na našem území.

ČRo 1 - Radiožurnál, Martin Veselovský: Dvacet minut Radiožurnálu - 02.12.2008 17:33 ZDE

Kdykoliv se vracím ze západu, má duše smutní. Přejedu hranici a vidím, slyším a cítím, že to není země krále Miroslava, ptá se Oldřich Adamec.

Vždy přejíždím hranice s bolestí v srdci. Jenom to vlastní přejíždění je skvělé, bez výjezdní doložky a s tím spojené velmi nedůstojné kontroly.

Mám za to, že pan Štětina má určité množství špatných zkušeností s Ruskem a jeho obava ze všeho ruského je pochopitelná, ilustruje však výborně, že je vždy jednodušší bojovat minulé války, píše Ondřej Neumann.

Boj minulých válek je snadný a u veřejnosti se často setkává s pozitivní odezvou. Většinou je však projevem slepoty k výzvám současnosti.

Jsem velmi zklamán uveřejněním článku "Galeje na Guantánamu" od Romana Jocha, . Tento článek, který nemá žádnou informační hodnotu a je pouze ubohou propagandou, dle mého neměl být na BL nikdy uveřejněn, míní Jindřich Sládek

Zde jsou důvody, které mě k tomuto závěru vedou:

Předpokládám, že ze strany Romana Jocha jde o sarkastickou nadsázku. Přesto mne ale mrazí... Potlačit podstatné (zadržování bez důkazů a bez soudu), lidskost vydávat za slabost (poskytnutí protézy), volání po odvetě, krvi či mezinárodní intervenci vydávat za žádoucí atributy demokracie, to už není pouhá neobjektivita.

Procházka po hlavní istambulské pěší třídě Istiklal je inspirativní nejen nekonečným tokem neprostupného davu, stejným v poledne i v půli noci. Po snad dvou desítkách návštěv tohoto veleměsta už nemám potřebu zkoumat každou orientální výlohu plnou barev, vůní a světel. Docela mi stačí zadívat se do výloh knihkupeckých. V místě, kde je radno čekat ve výloze spíše životopisy hereček nebo knižní předlohy populárních filmů, vidíme Habermase, Slavoje Žižka a životopis Baracka Obamy. Samozřejmě také Orhana Pamuka a pár knih o Istanbulu. Intelektuální debata na evropská témata je zjevně široce rozvinutá, to nám prozradí i pulty uvnitř knihkupectví, prošel jsem jich několik a strávil jsem v nich hodně času, ač turecky neumím.

tisková zpráva Českého rozhlasu Online

V Kamerunu se distribuuje knížka gorilích pohádek z Českého rozhlasu, v Moskvě se na knižním veletrhu Non Fiction uskutečnila výstava věnovaná Odhalení. V těchto dnech navíc vychází obrazová publikace s texty v češtině, angličtině a ruštině, která mapuje tři roky projektu o gorilách v pražské Zoo.

Vážené páni poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte, abych Vás seznámil se svým pohledem na světovou finanční krizi a její možné dopady na ČR, resp. s pohledy a přístupy k eliminaci potenciálních rizik z této krize plynoucích.

Chtěl bych také úvodem říci, že tento můj příspěvek je postaven na podkladech a analýzách ČNB a věnuje pozornost jak příčinám vzniku krize, tak podrobné analýze aktuálního stavu klíčových indikátorů finanční stability ČR, tak následné interpretaci a hodnocení naší situace a následně i plánu, jak lze hrozbám z globální krize co nejúčinněji čelit.

(Redakce BL z textu odstranila četné gramatické chyby, opakovaná slova a jiné nesrovnalosti)

Otázka hamletovská, věru! Neboť není kde rodit. Aspoň v Praze, i když tam zvládají Šejkspíra cobydup na jedno posezení. Sfouknou ho za dvě hodiny celého, i se sonety. A to si čas od času posteskneme, že nám porodnost klesá. Nebo jen těch lůžek není dosti? Že by? Praha má zvláštní přitažlivou sílu pro veškerenstvo žen v roli nastávajících maminek z nezvládnutelného širokého okolí? Praha musí mít dobrou pověst, ovšemže. V lecčemž. Také v porodnictví. (Ať nic neříkají v Brandýse nad Labem? O jiných "venkovských" nemocnicích ani muk?)

V posledních letech postfeministky oprašují starého Lacana. Zajímají se o tu část teorie, která - zjednodušeně řečeno - vykládá zamilovanost coby svym způsobem produktivní omyl. Žena dle Lacana pro muže představuje falešný, protože neuskutečnitelný příslib návratu k prvotní polymorfní slasti, jíž se oba před vstupem do hry na velké kluky a holky museli vzdát; její role vlastně spočívá na schopnosti stát se projekčním plátnem mužových tužeb. Ve stavu intenzivní hormonální intoxikace si to muž zpravidla neuvědomuje - nicméně ve vlastním zájmu by se měl přesto snažit odlišit toužebná přání od toho, čeho skutečně lze dosáhnout. V opačném případě se totiž ztratí ve výtvorech vlastní touhy odkazucíjích navzájem jeden na druhý a začne je považovat za skutečnost samu. Možné směry dalšího vývoje jsou pak různé, jeden patologický shrnul Karl Kraus: "Zdravému stačí žena. Erotikovi stačí punčocha, aby se dostal k ženě. Chorému stačí punčocha."

Potěšilo mě, když jsem v pravém horním rohu Britských listů objevil symbol adventu, věnec se čtyřmi svíčkami. Tyto čtyři svíčky, zapalované postupně po čtyři adventní týdny, symbolizují postupně se koncentrující sílu adventu, období před zimním slunovratem, jehož kvality znali naši předkové už v předkřesťanském období. Z něj v některých oblastech Evropy přetrval například zvyk projít si na počátku adventu tzv. adventní spirálou, dovnitř spirálovitě zatočenou cestou, vytvořenou z chvojí, která symbolizuje adventní dobu.

Zakázat komunisty, zakázat komunismus! Kdybyste s takovým návrhem přišel v lednu 1990, otevřený dopis tohoto znění bych vám tehdy nepsal. Lidé si tenkrát od vás, politiků, slibovali, že budete chytřejší a čestnější než soudruzi a že také budete mít národní hrdost a kus vlasteneckého citu, který vám nikomu nedovolí posluhovat velmocím a rozkrádat stát. Posluhování a rozkrádání jsme tenkrát měli plné zuby a také jsme moc toužili po demokracii, čili po lidovládě, abyste mi dobře rozuměl. Kdyby se Komunistická strana Československa zakázala v rámci tak zvaného revolučního kvasu, málokdo by co namítal. Tehdy byla příhodná chvíle, kdy lidé vnímali dění značně černobíle na způsob: ti jsou dobří a jen dobří a tamti zlí a jen zlí. S polistopadovými vládami navíc zatím nestačili udělat jedinou špatnou zkušenost. Jak známo, v lednu 1990 a ani později toho roku KSČ nikdo nezakázal. Jestli proto, že byli tehdejší státníci demokratičtí, nebo proto, že měli s odstupujícími soudružskými státníky stohy dohod o převzetí moci, toho se já, řadový smrtelník, na rozdíl od vás, nikdy kloudně nedopátrám.

Občas mě ale přece jen vytočí, když se tito pozdně nebojácní s vykradeným životopisem pokoušejí vystupovat jako osoby, které s minulým režimem bojovaly od svého narození na plný úvazek.

Zdůvodnění, které podali tři z oslovených senátorů na otázku, proč zvedli ruku pro umístění technicky i strategicky vysoce sporného amerického vojenského zařízení kousek od Prahy, nelze analyzovat prvoplánově. Samozřejmě, že se v případě odpovědí senátorů Tomáše Grulicha, Jiřího Lišky a Jaromíra Štětiny jedná o projevy lidí, kteří neprokazují schopnost uvažovat na základě racionálních argumentů týkajících se radaru.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V listopadu 2008 přispělo celkem 175 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 46415.45 Kč. Příjem z reklamy byl 3300 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30. 11. 2008 částku 81 005.73 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a